Studuji budoucnost zločinu a terorismu, a zcela upřímně, mám obavy. Obavy plynoucí z toho, co vidím. Upřímně chci věřit tomu, že nám technologie může přinést techno-utopii, která nám byla slíbena. Mám za sebou ale kariéru u policie, a ta mi utvořila jistou perspektivu na věci kolem mne. Pracoval jsem jako pouliční strážník, vyšetřovatel v utajení, stratég v boji proti terorismu a pracoval jsem také ve více než 70 zemích po celém světě. Přišel jsem do kontaktu s nadměrným množstvím násilí a temnými stránkami společnosti a tímhle se moje názory zformovaly. Má práce se zločinci a teroristy je vlastně vysoce vzdělávací. Naučili mě toho mnoho a rád bych s vámi některé ze svých postřehů sdílel. Dnes vám ukážu odvrácenou tvář všech těch technologií, nad kterými žasneme, těch technologií, které milujeme. V rukou lidí, kteří jsou součástí TED komunity, jsou to fantastické nástroje, které přinesou velkou změnu pro náš svět, ale v rukou sebevražedných bombových atentátníků může budoucnost vypadat poněkud jinak. Se sledováním technologie a toho, jak zločinci používají technologie, jsem začal jako mladý pochůzkář u policie. Tohle bylo tehdy vrcholem technologie. Smějte se jak chcete, ale drogoví dealeři a členové gangů, se kterými jsem tehdy měl tu čest, měli takovéhle přístroje dřív než jakýkoliv policajt, kterého jsem znal. O dvacet let později zločinci stále používají mobilní telefony, ale také vytvářejí své vlastní mobilní sítě, jako je tato, která byla rozvinuta narkomany ve všech 31 státech Mexika. Mají národní zašifrovaný radiový komunikační systém. Zamyslete se nad tím. Přemýšlejte o té inovaci, kterou museli vymyslet. O infrastruktuře, kterou museli vybudovat. A pak se zamyslete nad tímhle: Jaktože nemůžu chytnout signál v San Francisku? (Smích) Jak je to možné? (Smích) Nedává to smysl. (Potlesk) Neustále podceňujeme to, co zločinci a teroristé dovedou. Technologie náš svět otevřela možnostem, a většinou je to úžasné, ale tahle otevřenost může mít nezamýšlené důsledky. Vezměte si teroristický útok na Bombaj v roce 2008. Muži, kteří byli strůjci toho útoku, byli ozbrojeni AK-47, výbušninami a ručními granáty. Hodili tyhle granáty na nevinné lidi, kteří seděli v kavárnách, jedli a čekali na svůj vlak domů. Takováhle ostrá palba není v teroristických operacích ničím novým. Zbraně a bomby nejsou žádnou novinkou. Co ale bylo v tomto případě jiné, byl způsob, jakým teroristé využili moderních komunikačních technologií, aby lokalizovali další oběti a zabili je. Byli vyzbrojeni mobilními telefony. Měli BlackBerry. Měli přístup k satelitním fotografiím. Měli satelitní telefony, dokonce měli i brýle s nočním viděním. Avšak jejich pravděpodobně největší inovací bylo toto. Všichni jsme tyhle obrázky už viděli v televizi a v novinách. Tohle je operační centrum. A teroristé si postavili svoje vlastní operační centrum na hranici s Pákistánem, kde sledovali BBC, al Jazeeru, CNN a indické lokální stanice. Sledovali také internet a sociální média, aby mohli monitorovat postup svých útoků a to, kolik lidí zabili. Tohle všechno dělali v reálném čase. Inovace ve stavbě teroristických operačích center dala teroristům jedinečné povědomí o probíhající situaci a také taktickou převahu nad policií a nad vládou. Jak si s tím poradili? Využili tuto výhodu bravurně. V jedné chvíli, během 60 hodinového okupování, chodili teroristé do všech pokojů, a snažili se najít další oběti. V nejvyšším patře hotelu objevili apartmá, vykopli dveře a našli zde muže schovaného za postelí. Zeptali se ho: "Kdo jsi, a co tady děláš?" A tenhle muž odpověděl, že je jenom nevinný učitel. Teroristé pochopitelně věděli, že žádný indický učitel by se neubytoval v apartmá v hotelu Taj Mahal. Vzali mu doklady a zavolali jeho jméno do teroristické základny, kde si jej vygooglovali. Na základně našli fotku a zavolali zpátky, a zeptali se: "Je váš rukojmí zavalité postavy? Vpředu plešatý? Nosí brýle?" "Ano, ano, ano," ozvalo se jim v odpovědi. Operační centrum toho muže našlo a dalo si dvě a dvě dohromady. Tento muž nebyl učitel. Byl to druhý nejbohatší obchodník v Indii a po objevení této informace dali teroristé svým kolegům v Bombaji jasný pokyn. ("Zabijte ho.") Všichni se bojíme nastavení soukromí na našem Facebooku, ale faktem je, že naše otevřenost může být použita proti nám. Toho zneužívají teroristé. Vyhledávač může určovat, kdo bude žít a kdo zemře. Tohle je svět, ve kterém žijeme. Během okupace v Bombaji byli teroristé tak závislí na technologii, že podle výpovědi několika svědků masakru teroristé jednou rukou stříleli rukojmí a druhou si kontrolovali zprávy na telefonu. Nakonec bylo 300 lidí vážně zraněno, a více než 172 mužů, žen a dětí toho dne přišlo o život. Přemýšlejte o tom, co se stalo. Během 60-ti hodinového obléhání Bombaje bylo 10 mužů ozbrojených nejen zbraněmi, ale také technologií, schopno uvést 20 miliónů obyvatel Bombaje do naprosté strnulosti. Deset lidí uvedlo 20 miliónů lidí do slepé uličky a tahle informace se rozšířila do celého světa. Vidíme, jak radikálové dokáží zneužít otevřenosti. Tohle se stalo před téměř 4 lety. Co by mohli teroristé udělat dnes s technologiemi, které jsou nám nyní k dispozici? Co udělají zítra? Schopnost jednoho ovlivnit mnoho jiných narůstá exponenciálně. To platí jak pro věci dobré, tak pro věci špatné. Nejedná se však jenom o terorismus. Objevil se také velký posun ve formě, jakou je zločin páchán. V dnešní době můžeme také páchat více typů zločinu. V minulosti jste mohli použít nůž a pistoli. Pak se zločinci přesunuli k vykrádání vlaků. Tohle byla nesmírná inovace, neboť ve vlaku jste mohli oloupit takových 200 lidí. Postupem času se díky internetu začaly věci šířit ještě víc. Mnoho z vás si nejspíš pamatuje hacknutí Sony Play Stationu z poslední doby. Při tomhle incidentu bylo přes 100 milionů lidí okradeno. Jen si to vezměte. Kdy v historii lidstva bylo vůbec možné, aby jeden člověk okradl 100 milionů jiných lidí? Samozřejmě se nejedná jenom o krádeže věcí. Existují další zákoutí technologie, která mohou zločinci zneužít. Mnoho z vás si pamatuje takové to super roztomilé video z poslední TED konference, ale ne všechny roje helikoptér jsou tak pěkné a roztomilé. Ne všechny mají paličky na bicí. Některé mohou být vybaveny HD kamerami a za pomoci přístrojů sledovat protestující osoby, anebo jako v tomhle lehce filmovém kouzlu mohou být tyhle helikoptéry naloženy střelnými zbraněmi a automatickými pistolemi. Malí roboti jsou roztomilé věcičky, když vám hrají hudbu. Když se za vámi honí uličkou ve snaze vás zastřelit, už to tak milé není. Samozřejmě, že to nebyli zločinci a teroristé, kteří jako první dali robotům zbraně. My víme, kde tohle začalo. Adaptují se však rychle. Nedávno FBI zatkla ve Spojených státech příslušníka teroristické organizace al Qaeda, který plánoval použití letadýlka na ovládání, které mělo doručit C4 výbušniny do vládních budov ve Spojených státech. Mimochodem, takováhle letadýlka uletí přes 600 mil za hodinu. Vždy, když je představena nová technologie, jsou zločinci připraveni ji zneužít. Všichni známe 3D tiskárny. Víme, že jejich pomocí můžeme vytisknout jakýkoliv materiál od plastu přes čokoládu až po kov a dokonce i beton. S obrovskou přesností se mi včera povedlo vytvořit tohle -- velmi roztomilou, malou kachničku. Ale říkám si, jak by ti, kdo si připevňují bomby k hrudi a vyhodí se do vzduchu, mohli využít 3D tiskárny? Možná, že následovně. Jestliže můžete tisknout kov, pak můžete vytisknout tohle, a dokonce, můžete vytisknout i tohle. Vím, že Anglie má několik velmi striktních zákonů týkajících se střelných zbraní. Do Anglie si už nemusíte vozit zbraň. Stačí si přivézt 3D tiskárnu a zbraň si vytisknout až tam, a samozřejmě zásobník na kulky. Ale vzhledem k tomu, že tyto technologie v budoucnu porostou, jaké další věci si budeme moci vytisknout? Technologie umožňují vývoj větších tiskáren. S neustálým pokrokem uvidíme také další nové technologie, jako je například Internet of Things (Internet věcí). Každý den spojujeme čím dál tím více z našich životů s internetem, což znamená, že Internetu věcí bude brzy možné hacknout. Všechny fyzické objekty v našem prostoru se přeměňují na informační technologie, a to má radikální dopad na naši bezpečnost, protože čím dál tím větší propojení s přístroji představuje větší zranitelnost. Tomuhle zločinci rozumí. Stejně tak teroristé a stejně tak hackeři. Jestliže ovládáte kód, ovládáte celý svět. Taková nás čeká budoucnost. Zatím neexistuje operační systém či technologie, která nebyla napadena hackery. To je znepokojující, vzhledem k tomu, že samo lidské tělo se v současné době stává informační technologií. Přeměňujeme se na cyborgy. Každý rok jsou tisíce kochleárních implantátů, diabetických pump, kardiostimulátorů a defibrilátorů implantovány do lidských těl. Ve Spojených státech je 60 tisíc lidí, kteří mají kardiostimulátor připojený k internetu. Defibrilátory umožňují lékařům dát dálkově elektrickou ránu srdci pacienta, který to potřebuje. Avšak jestliže takový šok nepotřebujete, a někdo jiný než doktor vám jej i přesto dá, pak to není dobrá věc. Samozřejmě zacházíme ještě dál než jen do implementace do lidského těla. Zasahujeme také do buněčného systému. Až do této chvíle byly všechny technologie, o kterých jsem hovořil, založené na bázi silikonu, jedničky a nuly. Pak máme ale ještě jeden operační systém, originální operační systém, kterým je DNA. A pro hackery je DNA jenom jedním z dalších operačních systémů, do kterého je třeba se nabourat. Je to pro ně obrovská výzva. Již existují lidé, kteří pracují na nabourání se do softwaru života, a zatímco většina z nich to dělá s dobrým úmyslem, aby nám pomohli, jiní mít dobré úmysly nebudou. Takže jak toho zneužijí zločinci? Inu, se syntetickou biologií můžete dělat celkem zajímavé věci. Například já osobně si tipuji, že se přesuneme od rostlinných narkotik k těm syntetickým. Na co ještě vůbec potřebujeme rostliny? Vždyť můžeme vzít kód DNA z marihuany nebo vlčích máků nebo listů koky a vyjmout a zkopírovat tenhle gen a nechat to zkvasit. Pak tyhle kvasnice vzít a nechat je, ať vám vytvoří kokain, nebo marihuanu, nebo jakoukoliv jinou drogu. Tedy to, jak kvasnice budeme používat v budoucnu, bude nesmírně zajímavé. Dokonce bychom v dalším století mohli mít i opravdu zajímavý chleba a pivo. Náklady na sekvenování lidského genomu strmě klesají. Snižovaly se dle Mooreova zákona, ale pak se v roce 2008 něco změnilo. Technologie se zlepšily a v dnešní době probíhá sekvenování DNA pětkrát rychleji, než tomu je podle Mooreova zákona. To má pro nás značné důsledky. Trvalo nám 30 let dostat se od osobních počítačů až do stupně cyber zločinu jaký máme dnes, ale když sleduji, jak rychle postupuje pokrok v biologii, a vzhledem k tomu, že znám zločince a teroristy, možná se do kritického bodu dostaneme rychleji a to formou bio zločinu. Pro nikoho nebude moc těžké vytisknout si svůj vlastní bio-virus, vylepšené verze eboly nebo antraxu, po zuby ozbrojenou chřipku. Poslední případ, který jsme měli možnost sledovat bylo, když výzkumníci znásobili účinnost virusu H5N1, neboli ptačí chřipky. Už když ji dostanete, tak má 70 procentní míru úmrtnosti. Inženýři tím, že si pohráli s malým číslem reprezentujícím genetické změny, byli schopni udělat z chřipky zbraň a tím způsobit, že ji lidé mohou chytit snadněji, tudíž by mohly zemřít nikoliv tisíce lidí, ale desítky milionů. Jak vidíte, můžete jen tak jít a vytvořit novou pandemii a tihle konkrétní výzkumníci byli tak hrdí na svoje úspěchy, že o nich chtěli otevřeně referovat, aby to mohl každý vidět a získat přístup k této informaci. Ale zachází to ještě dále. Andrew Hessel, DNA výzkumník, celkem správně poukázal na to, že jestliže můžete použít léčbu na rakovinu, moderní léčbu rakoviny tak, že se soustředíte na jednu buňku, zatímco ostatní vynecháváte a ty zůstávají nedotčené, tak tím pádem můžete takhle pronásledovat buňku jakéhokoliv člověka. Léčba rakoviny šitá člověku na míru je opakem personalizovaných biozbraní, což znamená, že můžete kohokoliv napadnou, včetně všech lidí na tomhle obrázku. Jak je budeme v budoucnu chránit? Co máme s tímhle dělat? Tuhle otázku dostávám neustále. Těm, kteří mě sledují na Twitteru, pošlu dnes odpověď. (Smích) V podstatě je to mnohem složitější a žádná zázračná léčba neexistuje. Na všechno odpověď neznám, ale pár věcí vím. Bezprostředně po 9. září 2011 daly největší mozky zajišťující ochranu dohromady všechny své nápady a s tímhle přišli. Jestliže očekáváte, že vás lidé, kteří sestavili tohle, ochrání před nadcházející robokalypsou -- (Smích) -- hm, tak to byste možná měli mít v záloze plán B. (Smích) Jenom se nad tím zamyslete. (Potlesk) Prosazování zákona je v současné době uzavřený systém. Jeho povaha je národní, zatímco povaha hrozby je mezinárodní. Kontrola zločinu není globální a náš současný systém zbraní, pohraničních strážců, velkých bran a plotů je zastaralý ve srovnání s novým světem, do kterého se všichni přesouváme. Takže jak se můžeme připravit na některé ze specifických hrozeb, jako je útok na prezidenta nebo předsedu vlády? Přirozenou odpovědí vlády by bylo schovat všechny naše státníky do uzavřených bublin. Tohle ovšem fungovat nebude. Náklady na sekvenování DNA budou zanedbatelné. Každý to zvládne a každý to v budoucnu bude mít. Takže možná, že existuje mnohem radikálnější způsob, jakým se na tohle lze dívat. Co by se stalo, kdybychom vzali DNA prezidenta, nebo krále či královny, a dali ji skupině několika stovek důvěryhodných výzkumníků, aby mohli tuhle DNA studovat a udělali na ní penetrační test, za účelem ochrany našich vůdců? Nebo co kdybychom tuhle DNA poslali několika tisícovkám výzkumníků? A nebo, což by bylo rozhodně riskantní, co kdybychom ji dali celé veřejnosti? Tím bychom byli všichni zapojeni do pomáhání v ochraně našich vůdců. Již jsme byli svědky několika případů, kdy tohle zafungovalo dobře. V Projektu sledování organizovaného zločinu a korupce jsou zaměstnáni novináři a občané, kteří společně pracují na tom, co dělají diktátoři a teroristé s veřejnými fondy po celém světě. V mnohem dramatičtějším případě, který jsme viděli v Mexiku, zemi, která byla v posledních šesti letech zasažena a sužována 50 tisíci vraždami souvisejícími s narkotiky. Zabíjejí tam tolik lidí, že si ani nemůžou dovolit je všechny pohřbít v ničem jiném, než v neoznačených hrobech, jako jsou ty vně Ciudad Juarez. Co s tímhle můžeme dělat? Kroky, které činí vláda, se ukázaly být neefektivní. Takže v Mexiku občané riskují vlastní životy, bojují proti zločinu, aby vytvořili efektivní řešení. Společně mapují aktivity drogových dealerů. Ať už si to uvědomujete nebo ne, nacházíme se na pokraji závodu o to, kdo bude mít lepší technologii, závodu lidí, kteří používají technologii k dobrým účelům a těmi, kdo ji zneužívají. Tato hrozba je vážná a čas se na ni připravit nastal právě teď. Můžu vás ujistit, že teroristi a zločinci už připraveni jsou. Mou osobní vírou je, že spíše než mít malou, elitní jednotku dobře vytrénovaných vládních agentů, kteří nás mají všechny chránit, na tom budeme lépe, když budeme mít průměrné a obyčejné občany, kteří se k tomuto problému postaví společně a budou přemýšlet o tom, co mohou udělat. Pokud všichni přispějeme, domnívám se, že budeme žít v mnohem lepším prostředí. Nástroj pro změnu světa leží v rukou každého z nás. Jak jej použijeme nezáleží jenom na mně, ale na nás všech. Tohle byla technologie, kterou jsem často rozvíjel když jsem byl policajtem. V dnešním světě je tahle technologie zastaralá. Nerozvíjí se, nefunguje na globální bázi a rozhodně nefunguje doslova. Byli jsme svědky posunu v paradigmatech týkajících se zločinu a terorismu. Volají po změně ve smyslu otevřenější formy, kdy se prosazování zákona účastní všichni. Takže vás vyzývám, abyste se ke mně přidali. Koneckonců, veřejná bezpečnost je až příliš důležitá na to, abychom ji přenechávali profesionálům. Děkuji. (Potlesk) (Potlesk)