1
00:00:00,550 --> 00:00:04,133
Předtím, než začneme mluvit 
o věcech mimo naši sluneční soustavu,

2
00:00:04,133 --> 00:00:06,690
se vrátíme o pár kroků zpět,

3
00:00:06,690 --> 00:00:10,023
protože jsem našel tento 
šikovný obrázek Slunce

4
00:00:10,023 --> 00:00:13,800
a důvod, proč je alespoň 
pro mě ohromující, je ten,

5
00:00:13,800 --> 00:00:17,040
že na této stupnici je Slunce 
očividně obrovský objekt,

6
00:00:17,040 --> 00:00:21,800
na této stupnici by Země 
byla zhruba, a to je jen odhad,

7
00:00:21,800 --> 00:00:27,427
zhruba takto velká, 
pro mě je tohle ohromující,

8
00:00:27,427 --> 00:00:29,590
protože myšlenka, 
že naše celá planeta,

9
00:00:29,590 --> 00:00:35,150
vše by se mohlo vejít do jedné 
z těchto erupcí vycházejících ze Slunce,

10
00:00:35,150 --> 00:00:37,769
můžeme si to jen představit, 
nemůžeme tam skutečně být,

11
00:00:37,769 --> 00:00:42,863
ale kdybychom byli v nějaké 
ochranné kabině, jaké by to asi bylo.

12
00:00:42,863 --> 00:00:46,600
Tak mě napadlo, že toto je 
vlastně fascinující myšlenka,

13
00:00:46,600 --> 00:00:47,788
každopádně zpět k tématu.

14
00:00:47,788 --> 00:00:51,335
Pojďme se zamyslet nad tím, co znamená 
být na hranici sluneční soustavy.

15
00:00:51,335 --> 00:00:54,243
V posledním videu 
jsme poznávali Oortův oblak,

16
00:00:54,243 --> 00:00:59,383
který začínal okolo jednoho
světelného roku od Slunce,

17
00:00:59,383 --> 00:01:03,833
ale záleží na tom, jakým způsobem se 
nahlíží na hranici, může to být něco dále,

18
00:01:03,833 --> 00:01:07,779
může to být něco tak daleko,
jako je Oortův oblak.

19
00:01:07,779 --> 00:01:15,433
Slunce vyvrhuje pro nás viditelné věci,
ale také okem nepozorovatelné částice

20
00:01:15,433 --> 00:01:20,773
jako vysokoenergetické 
elektrony a protony,

21
00:01:20,773 --> 00:01:32,853
které jsou vyvrženy ze Slunce
vysokou rychlostí 400 km/s, napíšu to.

22
00:01:32,853 --> 00:01:36,693
A na Zemi jsme chráněni proti těmto 
vysokoenergetickým částicím

23
00:01:36,693 --> 00:01:40,587
díky magnetickému poli Země,

24
00:01:40,587 --> 00:01:45,061
ale kdybychom byli na povrchu Měsíce,
když je Slunce na vrcholu Měsíce,

25
00:01:45,061 --> 00:01:47,042
a my bychom byli na tmavé straně Měsíce,

26
00:01:47,042 --> 00:01:50,697
tak bychom byli s tímto v přímém kontaktu,
a jistě si umíte představit,

27
00:01:50,697 --> 00:01:54,237
že by nebylo dobré
potloukat se tam příliš dlouho.

28
00:01:54,237 --> 00:01:56,600
Ale proč o tom mluvím?

29
00:01:56,600 --> 00:02:00,618
Tyto nabité částice, které vylétají 
v obrovské rychlosti z povrchu Slunce,

30
00:02:00,618 --> 00:02:02,533
jsou považovány za sluneční „vítr“.

31
00:02:02,533 --> 00:02:08,288
Toto je sluneční „vítr“, 
dám slovo vítr do uvozovek,

32
00:02:08,288 --> 00:02:12,702
protože je to vážně úplně jiné 
spojení než náš příjemný vánek.

33
00:02:12,702 --> 00:02:17,903
Toto jsou právě nabité částice, které 
vycházejí vysokou rychlostí ze Slunce,

34
00:02:17,903 --> 00:02:20,630
a o myšlence slunečního 
větru se zmiňuji proto,

35
00:02:20,630 --> 00:02:27,073
že nám do určité míry mohou pomoci
s jednou definicí hranic sluneční soustavy,

36
00:02:27,073 --> 00:02:30,770
a to je hranice, kam se kdy 
sluneční vítr dostal,

37
00:02:30,770 --> 00:02:35,659
než se jaksi srazí
s mezihvězdným prostředím.

38
00:02:35,659 --> 00:02:39,090
A tohle je toho zobrazení.

39
00:02:39,090 --> 00:02:44,945
Takže Oortův oblak je daleko,
alespoň okraje husté části jsou daleko,

40
00:02:44,945 --> 00:02:47,950
jak vidíme tady Voyager I a Voyager II.

41
00:02:47,950 --> 00:02:53,925
kdybychom chtěli oběžnou 
dráhu Sedny, bylo by to něco jako,

42
00:02:53,925 --> 00:02:57,361
bližší část by byla někde tady a 
pak by šla pryč,

43
00:02:57,361 --> 00:02:59,753
ale Oortův oblak je mnohem dále,

44
00:02:59,753 --> 00:03:02,818
takže když se podíváme na 
toto zobrazení sluneční soustavy

45
00:03:02,818 --> 00:03:06,297
jako na rozlohu slunečního větru, 
je mnohem menší než Oortův oblak,

46
00:03:06,297 --> 00:03:13,439
ale stále je dost velká, takže heliopauza 
je právě tady, a tohle mám z Wikipedie,

47
00:03:13,439 --> 00:03:21,388
to je v podstatě místo, kde jsou rychlost
a síla slunečního větru potlačovány,

48
00:03:21,388 --> 00:03:24,634
tlak je v tuto chvíli tak malý,

49
00:03:24,634 --> 00:03:28,406
že je „vítr“ potlačený hlavně 
vodíkem a heliem.

50
00:03:28,406 --> 00:03:38,016
Jsou v mezihvězdném prostředí a po této
oblasti se už „vítr“ dále nedostává,

51
00:03:38,016 --> 00:03:41,871
řekněme, že je zde jakási „pauza“.

52
00:03:41,871 --> 00:03:46,298
A Voyager I i Voyager II se v podstatě
dostali dost blízko, aby lidé věřili,

53
00:03:46,298 --> 00:03:51,348
že tam je „pauza“, a to je jeden pohled 
na okraje sluneční soustavy,

54
00:03:51,348 --> 00:03:53,628
nikdy tady nebude nějaký tvrdý okraj.


55
00:03:53,628 --> 00:04:02,173
Jiný pohled by byl Oortův oblak, oblast, 
kde jsou nehybné objekty. A to je vše,

56
00:04:02,173 --> 00:04:05,237
vlastně jsme ještě přímo 
nepozorovali objekty v Oortově oblaku,

57
00:04:05,237 --> 00:04:08,031
myslíme si, že tam jsou.


58
00:04:08,031 --> 00:04:16,051
Pak možná ta nejabstraktnější definice by 
byla výrazný vliv gravitační síly Slunce,

59
00:04:16,051 --> 00:04:19,829
takže všechny tyto způsoby jsou 
představy rozsahu sluneční soustavy,

60
00:04:19,829 --> 00:04:24,110
všechny ale zanechávají jakousi šedou 
zónu, co je nebo není sluneční soustava.

61
00:04:24,110 --> 00:04:25,536
Ale celá moje pointa je,


62
00:04:25,536 --> 00:04:28,329
že chci vysvětlit něco 
z vnějšku sluneční soustavy,

63
00:04:28,329 --> 00:04:33,375
abychom měli pojem o rozsahu, 
půjdeme k nejbližší hvězdě.

64
00:04:33,375 --> 00:04:40,345
Když půjdeme sem, 
vidíme naše okolí z hvězdného pohledu

65
00:04:40,345 --> 00:04:44,020
I když tyto hvězdy vypadají, že jsou 
docela velké, kdybychom je měli kreslit…

66
00:04:44,020 --> 00:04:48,267
Toto je naše sluneční soustava, 


67
00:04:48,267 --> 00:04:50,337
asi si říkáte: „To je Slunce.“

68
00:04:50,337 --> 00:04:53,594
Slunce, kdybychom ho nakreslili, 
tak by netvořilo ani jeden pixel,

69
00:04:53,594 --> 00:04:56,944
ve skutečnosti celá oběžná dráha Pluta, 


70
00:04:56,944 --> 00:05:01,793
vše uvnitř ní by stejně nevytvořilo 
jeden pixel zde na obrazovce.

71
00:05:01,793 --> 00:05:17,567
To, co vidíme, má poloměr zhruba světelný 
rok, to je zhruba poloměr Oortova oblaku

72
00:05:17,567 --> 00:05:20,078
a v minulém videu jsme
viděli, jak obrovský je,

73
00:05:20,078 --> 00:05:30,897
především oproti poloměru
oběžné dráhy Pluta, což je zhruba tolik,

74
00:05:30,897 --> 00:05:37,015
a Pluto samotné má obrovskou oběžnou
dráhu, obrovskou vzdálenost od Slunce.

75
00:05:37,015 --> 00:05:43,555
A ani to by netvořilo 
pixel na tomto nákresu.

76
00:05:43,555 --> 00:05:48,766
Ale jen pro představu, jak daleko jsme. 


77
00:05:48,766 --> 00:05:54,516
Jsme smítko, pixel pixelu uprostřed.

78
00:05:54,516 --> 00:06:01,516
Abychom se dostali z naší 
sluneční soustavy k nejbližší hvězdě

79
00:06:01,516 --> 00:06:04,205
nebo alespoň nejbližšímu 
shluku hvězd Alfa Centauri,

80
00:06:04,205 --> 00:06:09,975
což je nejbližší shluk hvězd, jsou zde
3 hvězdy – Alfa Centauri A, ta je největší,

81
00:06:09,975 --> 00:06:14,469
Alfa Centauri B a pak je zde jedna,
kterou nemůžeme pozorovat pouhým okem,

82
00:06:14,469 --> 00:06:18,333
Alfa Proximus. Ne, vlastně 
se jmenuje Proxima Centauri,

83
00:06:18,333 --> 00:06:22,642
ne Alfa Proximus, Proxima Centauri, 
je tedy mnohem menší hvězda.

84
00:06:22,642 --> 00:06:30,629
To je tedy nejbližší hvězda.
A tento celý shluk hvězd, nejblíž k nám,

85
00:06:30,629 --> 00:06:36,240
je okolo 4,2 světelných let daleko.

86
00:06:36,240 --> 00:06:37,900
Můžeme se nad tím
zamyslet tak,

87
00:06:37,900 --> 00:06:40,674
že kdyby někdo rozsvítil světlo 
na jedné z těchto planet,

88
00:06:40,674 --> 00:06:44,714
pak by tomuto světlu trvalo 4,2 let,
než se k nám dostane,

89
00:06:44,714 --> 00:06:49,614
nebo kdyby jedna z nich měla zmizet, nebo 
vybuchnout, nevěděli bychom to 4,2 roku.

90
00:06:49,614 --> 00:06:53,723
Možná si říkáte: „Hej, to není tak špatný,
měli bychom tam jet a zkontrolovat je.

91
00:06:53,723 --> 00:06:55,354
Zjistit, zda tam 
jsou další lidé,

92
00:06:55,354 --> 00:07:00,134
se kterými se můžeme setkat a vyměnit
technologie a kdo ví co ještě.“

93
00:07:00,134 --> 00:07:02,191
Ale to je obrovská vzdálenost,

94
00:07:02,191 --> 00:07:06,741
jen těchto 4,2 světelných let 
je neuvěřitelná vzdálenost.

95
00:07:06,741 --> 00:07:11,494
Jen pro představu: Voyager I a II, 
o kterých jsme mluvili v posledním videu

96
00:07:11,494 --> 00:07:16,694
a dokonce jsme viděli,
jak daleko se dostali, až k heliopauze,

97
00:07:16,694 --> 00:07:31,509
tak oni cestují rychlostí 60 000 km/h,
což je to samé jako 17 km/s,

98
00:07:31,509 --> 00:07:34,044
kdybychom byli schopní 
dosáhnout takové rychlosti...

99
00:07:34,044 --> 00:07:40,510
Dostávají se do takové rychlosti působením
gravitační síly některé z větších planet,

100
00:07:40,510 --> 00:07:45,298
aby se udrželi zrychlení, toto je
obrovská rychlost, které dosáhli.

101
00:07:45,298 --> 00:07:48,449
Ale kdybychom byli schopní 
dosáhnout takové rychlosti

102
00:07:48,449 --> 00:07:57,913
a jít přesně po směru shluku Alfa 
Centauri, nejbližší hvězdy Země,

103
00:07:57,913 --> 00:08:07,780
stálo by nás to 80 000 let cestování 
stejnou rychlostí Voyageru I,

104
00:08:07,780 --> 00:08:11,868
což je nejrychlejší z Voyagerů,
je to tedy neuvěřitelně dlouho,

105
00:08:11,868 --> 00:08:17,068
musíme tedy najít nějaký 
lepší způsob, jak to udělat.