0:00:00.550,0:00:04.133 Předtím, než začneme mluvit [br]o věcech mimo naši sluneční soustavu, 0:00:04.133,0:00:06.690 se vrátíme o pár kroků zpět, 0:00:06.690,0:00:10.023 protože jsem našel tento [br]šikovný obrázek Slunce 0:00:10.023,0:00:13.800 a důvod, proč je alespoň [br]pro mě ohromující, je ten, 0:00:13.800,0:00:17.040 že na této stupnici je Slunce [br]očividně obrovský objekt, 0:00:17.040,0:00:21.800 na této stupnici by Země [br]byla zhruba, a to je jen odhad, 0:00:21.800,0:00:27.427 zhruba takto velká, [br]pro mě je tohle ohromující, 0:00:27.427,0:00:29.590 protože myšlenka, [br]že naše celá planeta, 0:00:29.590,0:00:35.150 vše by se mohlo vejít do jedné [br]z těchto erupcí vycházejících ze Slunce, 0:00:35.150,0:00:37.769 můžeme si to jen představit, [br]nemůžeme tam skutečně být, 0:00:37.769,0:00:42.863 ale kdybychom byli v nějaké [br]ochranné kabině, jaké by to asi bylo. 0:00:42.863,0:00:46.600 Tak mě napadlo, že toto je [br]vlastně fascinující myšlenka, 0:00:46.600,0:00:47.788 každopádně zpět k tématu. 0:00:47.788,0:00:51.335 Pojďme se zamyslet nad tím, co znamená [br]být na hranici sluneční soustavy. 0:00:51.335,0:00:54.243 V posledním videu [br]jsme poznávali Oortův oblak, 0:00:54.243,0:00:59.383 který začínal okolo jednoho[br]světelného roku od Slunce, 0:00:59.383,0:01:03.833 ale záleží na tom, jakým způsobem se [br]nahlíží na hranici, může to být něco dále, 0:01:03.833,0:01:07.779 může to být něco tak daleko,[br]jako je Oortův oblak. 0:01:07.779,0:01:15.433 Slunce vyvrhuje pro nás viditelné věci,[br]ale také okem nepozorovatelné částice 0:01:15.433,0:01:20.773 jako vysokoenergetické [br]elektrony a protony, 0:01:20.773,0:01:32.853 které jsou vyvrženy ze Slunce[br]vysokou rychlostí 400 km/s, napíšu to. 0:01:32.853,0:01:36.693 A na Zemi jsme chráněni proti těmto [br]vysokoenergetickým částicím 0:01:36.693,0:01:40.587 díky magnetickému poli Země, 0:01:40.587,0:01:45.061 ale kdybychom byli na povrchu Měsíce,[br]když je Slunce na vrcholu Měsíce, 0:01:45.061,0:01:47.042 a my bychom byli na tmavé straně Měsíce, 0:01:47.042,0:01:50.697 tak bychom byli s tímto v přímém kontaktu,[br]a jistě si umíte představit, 0:01:50.697,0:01:54.237 že by nebylo dobré[br]potloukat se tam příliš dlouho. 0:01:54.237,0:01:56.600 Ale proč o tom mluvím? 0:01:56.600,0:02:00.618 Tyto nabité částice, které vylétají [br]v obrovské rychlosti z povrchu Slunce, 0:02:00.618,0:02:02.533 jsou považovány za sluneční „vítr“. 0:02:02.533,0:02:08.288 Toto je sluneční „vítr“, [br]dám slovo vítr do uvozovek, 0:02:08.288,0:02:12.702 protože je to vážně úplně jiné [br]spojení než náš příjemný vánek. 0:02:12.702,0:02:17.903 Toto jsou právě nabité částice, které [br]vycházejí vysokou rychlostí ze Slunce, 0:02:17.903,0:02:20.630 a o myšlence slunečního [br]větru se zmiňuji proto, 0:02:20.630,0:02:27.073 že nám do určité míry mohou pomoci[br]s jednou definicí hranic sluneční soustavy, 0:02:27.073,0:02:30.770 a to je hranice, kam se kdy [br]sluneční vítr dostal, 0:02:30.770,0:02:35.659 než se jaksi srazí[br]s mezihvězdným prostředím. 0:02:35.659,0:02:39.090 A tohle je toho zobrazení. 0:02:39.090,0:02:44.945 Takže Oortův oblak je daleko,[br]alespoň okraje husté části jsou daleko, 0:02:44.945,0:02:47.950 jak vidíme tady Voyager I a Voyager II. 0:02:47.950,0:02:53.925 kdybychom chtěli oběžnou [br]dráhu Sedny, bylo by to něco jako, 0:02:53.925,0:02:57.361 bližší část by byla někde tady a [br]pak by šla pryč, 0:02:57.361,0:02:59.753 ale Oortův oblak je mnohem dále, 0:02:59.753,0:03:02.818 takže když se podíváme na [br]toto zobrazení sluneční soustavy 0:03:02.818,0:03:06.297 jako na rozlohu slunečního větru, [br]je mnohem menší než Oortův oblak, 0:03:06.297,0:03:13.439 ale stále je dost velká, takže heliopauza [br]je právě tady, a tohle mám z Wikipedie, 0:03:13.439,0:03:21.388 to je v podstatě místo, kde jsou rychlost[br]a síla slunečního větru potlačovány, 0:03:21.388,0:03:24.634 tlak je v tuto chvíli tak malý, 0:03:24.634,0:03:28.406 že je „vítr“ potlačený hlavně [br]vodíkem a heliem. 0:03:28.406,0:03:38.016 Jsou v mezihvězdném prostředí a po této[br]oblasti se už „vítr“ dále nedostává, 0:03:38.016,0:03:41.871 řekněme, že je zde jakási „pauza“. 0:03:41.871,0:03:46.298 A Voyager I i Voyager II se v podstatě[br]dostali dost blízko, aby lidé věřili, 0:03:46.298,0:03:51.348 že tam je „pauza“, a to je jeden pohled [br]na okraje sluneční soustavy, 0:03:51.348,0:03:53.628 nikdy tady nebude nějaký tvrdý okraj.[br] 0:03:53.628,0:04:02.173 Jiný pohled by byl Oortův oblak, oblast, [br]kde jsou nehybné objekty. A to je vše, 0:04:02.173,0:04:05.237 vlastně jsme ještě přímo [br]nepozorovali objekty v Oortově oblaku, 0:04:05.237,0:04:08.031 myslíme si, že tam jsou.[br] 0:04:08.031,0:04:16.051 Pak možná ta nejabstraktnější definice by [br]byla výrazný vliv gravitační síly Slunce, 0:04:16.051,0:04:19.829 takže všechny tyto způsoby jsou [br]představy rozsahu sluneční soustavy, 0:04:19.829,0:04:24.110 všechny ale zanechávají jakousi šedou [br]zónu, co je nebo není sluneční soustava. 0:04:24.110,0:04:25.536 Ale celá moje pointa je,[br] 0:04:25.536,0:04:28.329 že chci vysvětlit něco [br]z vnějšku sluneční soustavy, 0:04:28.329,0:04:33.375 abychom měli pojem o rozsahu, [br]půjdeme k nejbližší hvězdě. 0:04:33.375,0:04:40.345 Když půjdeme sem, [br]vidíme naše okolí z hvězdného pohledu 0:04:40.345,0:04:44.020 I když tyto hvězdy vypadají, že jsou [br]docela velké, kdybychom je měli kreslit… 0:04:44.020,0:04:48.267 Toto je naše sluneční soustava, [br] 0:04:48.267,0:04:50.337 asi si říkáte: „To je Slunce.“ 0:04:50.337,0:04:53.594 Slunce, kdybychom ho nakreslili, [br]tak by netvořilo ani jeden pixel, 0:04:53.594,0:04:56.944 ve skutečnosti celá oběžná dráha Pluta, [br] 0:04:56.944,0:05:01.793 vše uvnitř ní by stejně nevytvořilo [br]jeden pixel zde na obrazovce. 0:05:01.793,0:05:17.567 To, co vidíme, má poloměr zhruba světelný [br]rok, to je zhruba poloměr Oortova oblaku 0:05:17.567,0:05:20.078 a v minulém videu jsme[br]viděli, jak obrovský je, 0:05:20.078,0:05:30.897 především oproti poloměru[br]oběžné dráhy Pluta, což je zhruba tolik, 0:05:30.897,0:05:37.015 a Pluto samotné má obrovskou oběžnou[br]dráhu, obrovskou vzdálenost od Slunce. 0:05:37.015,0:05:43.555 A ani to by netvořilo [br]pixel na tomto nákresu. 0:05:43.555,0:05:48.766 Ale jen pro představu, jak daleko jsme. [br] 0:05:48.766,0:05:54.516 Jsme smítko, pixel pixelu uprostřed. 0:05:54.516,0:06:01.516 Abychom se dostali z naší [br]sluneční soustavy k nejbližší hvězdě 0:06:01.516,0:06:04.205 nebo alespoň nejbližšímu [br]shluku hvězd Alfa Centauri, 0:06:04.205,0:06:09.975 což je nejbližší shluk hvězd, jsou zde[br]3 hvězdy – Alfa Centauri A, ta je největší, 0:06:09.975,0:06:14.469 Alfa Centauri B a pak je zde jedna,[br]kterou nemůžeme pozorovat pouhým okem, 0:06:14.469,0:06:18.333 Alfa Proximus. Ne, vlastně [br]se jmenuje Proxima Centauri, 0:06:18.333,0:06:22.642 ne Alfa Proximus, Proxima Centauri, [br]je tedy mnohem menší hvězda. 0:06:22.642,0:06:30.629 To je tedy nejbližší hvězda.[br]A tento celý shluk hvězd, nejblíž k nám, 0:06:30.629,0:06:36.240 je okolo 4,2 světelných let daleko. 0:06:36.240,0:06:37.900 Můžeme se nad tím[br]zamyslet tak, 0:06:37.900,0:06:40.674 že kdyby někdo rozsvítil světlo [br]na jedné z těchto planet, 0:06:40.674,0:06:44.714 pak by tomuto světlu trvalo 4,2 let,[br]než se k nám dostane, 0:06:44.714,0:06:49.614 nebo kdyby jedna z nich měla zmizet, nebo [br]vybuchnout, nevěděli bychom to 4,2 roku. 0:06:49.614,0:06:53.723 Možná si říkáte: „Hej, to není tak špatný,[br]měli bychom tam jet a zkontrolovat je. 0:06:53.723,0:06:55.354 Zjistit, zda tam [br]jsou další lidé, 0:06:55.354,0:07:00.134 se kterými se můžeme setkat a vyměnit[br]technologie a kdo ví co ještě.“ 0:07:00.134,0:07:02.191 Ale to je obrovská vzdálenost, 0:07:02.191,0:07:06.741 jen těchto 4,2 světelných let [br]je neuvěřitelná vzdálenost. 0:07:06.741,0:07:11.494 Jen pro představu: Voyager I a II, [br]o kterých jsme mluvili v posledním videu 0:07:11.494,0:07:16.694 a dokonce jsme viděli,[br]jak daleko se dostali, až k heliopauze, 0:07:16.694,0:07:31.509 tak oni cestují rychlostí 60 000 km/h,[br]což je to samé jako 17 km/s, 0:07:31.509,0:07:34.044 kdybychom byli schopní [br]dosáhnout takové rychlosti... 0:07:34.044,0:07:40.510 Dostávají se do takové rychlosti působením[br]gravitační síly některé z větších planet, 0:07:40.510,0:07:45.298 aby se udrželi zrychlení, toto je[br]obrovská rychlost, které dosáhli. 0:07:45.298,0:07:48.449 Ale kdybychom byli schopní [br]dosáhnout takové rychlosti 0:07:48.449,0:07:57.913 a jít přesně po směru shluku Alfa [br]Centauri, nejbližší hvězdy Země, 0:07:57.913,0:08:07.780 stálo by nás to 80 000 let cestování [br]stejnou rychlostí Voyageru I, 0:08:07.780,0:08:11.868 což je nejrychlejší z Voyagerů,[br]je to tedy neuvěřitelně dlouho, 0:08:11.868,0:08:17.068 musíme tedy najít nějaký [br]lepší způsob, jak to udělat.