0:00:00.550,0:00:04.133
Předtím, než začneme mluvit [br]o věcech mimo naši sluneční soustavu,

0:00:04.133,0:00:06.690
se vrátíme o pár kroků zpět,

0:00:06.690,0:00:10.023
protože jsem našel tento [br]šikovný obrázek Slunce

0:00:10.023,0:00:13.800
a důvod, proč je alespoň [br]pro mě ohromující, je ten,

0:00:13.800,0:00:17.040
že na této stupnici je Slunce [br]očividně obrovský objekt,

0:00:17.040,0:00:21.800
na této stupnici by Země [br]byla zhruba, a to je jen odhad,

0:00:21.800,0:00:27.427
zhruba takto velká, [br]pro mě je tohle ohromující,

0:00:27.427,0:00:29.590
protože myšlenka, [br]že naše celá planeta,

0:00:29.590,0:00:35.150
vše by se mohlo vejít do jedné [br]z těchto erupcí vycházejících ze Slunce,

0:00:35.150,0:00:37.769
můžeme si to jen představit, [br]nemůžeme tam skutečně být,

0:00:37.769,0:00:42.863
ale kdybychom byli v nějaké [br]ochranné kabině, jaké by to asi bylo.

0:00:42.863,0:00:46.600
Tak mě napadlo, že toto je [br]vlastně fascinující myšlenka,

0:00:46.600,0:00:47.788
každopádně zpět k tématu.

0:00:47.788,0:00:51.335
Pojďme se zamyslet nad tím, co znamená [br]být na hranici sluneční soustavy.

0:00:51.335,0:00:54.243
V posledním videu [br]jsme poznávali Oortův oblak,

0:00:54.243,0:00:59.383
který začínal okolo jednoho[br]světelného roku od Slunce,

0:00:59.383,0:01:03.833
ale záleží na tom, jakým způsobem se [br]nahlíží na hranici, může to být něco dále,

0:01:03.833,0:01:07.779
může to být něco tak daleko,[br]jako je Oortův oblak.

0:01:07.779,0:01:15.433
Slunce vyvrhuje pro nás viditelné věci,[br]ale také okem nepozorovatelné částice

0:01:15.433,0:01:20.773
jako vysokoenergetické [br]elektrony a protony,

0:01:20.773,0:01:32.853
které jsou vyvrženy ze Slunce[br]vysokou rychlostí 400 km/s, napíšu to.

0:01:32.853,0:01:36.693
A na Zemi jsme chráněni proti těmto [br]vysokoenergetickým částicím

0:01:36.693,0:01:40.587
díky magnetickému poli Země,

0:01:40.587,0:01:45.061
ale kdybychom byli na povrchu Měsíce,[br]když je Slunce na vrcholu Měsíce,

0:01:45.061,0:01:47.042
a my bychom byli na tmavé straně Měsíce,

0:01:47.042,0:01:50.697
tak bychom byli s tímto v přímém kontaktu,[br]a jistě si umíte představit,

0:01:50.697,0:01:54.237
že by nebylo dobré[br]potloukat se tam příliš dlouho.

0:01:54.237,0:01:56.600
Ale proč o tom mluvím?

0:01:56.600,0:02:00.618
Tyto nabité částice, které vylétají [br]v obrovské rychlosti z povrchu Slunce,

0:02:00.618,0:02:02.533
jsou považovány za sluneční „vítr“.

0:02:02.533,0:02:08.288
Toto je sluneční „vítr“, [br]dám slovo vítr do uvozovek,

0:02:08.288,0:02:12.702
protože je to vážně úplně jiné [br]spojení než náš příjemný vánek.

0:02:12.702,0:02:17.903
Toto jsou právě nabité částice, které [br]vycházejí vysokou rychlostí ze Slunce,

0:02:17.903,0:02:20.630
a o myšlence slunečního [br]větru se zmiňuji proto,

0:02:20.630,0:02:27.073
že nám do určité míry mohou pomoci[br]s jednou definicí hranic sluneční soustavy,

0:02:27.073,0:02:30.770
a to je hranice, kam se kdy [br]sluneční vítr dostal,

0:02:30.770,0:02:35.659
než se jaksi srazí[br]s mezihvězdným prostředím.

0:02:35.659,0:02:39.090
A tohle je toho zobrazení.

0:02:39.090,0:02:44.945
Takže Oortův oblak je daleko,[br]alespoň okraje husté části jsou daleko,

0:02:44.945,0:02:47.950
jak vidíme tady Voyager I a Voyager II.

0:02:47.950,0:02:53.925
kdybychom chtěli oběžnou [br]dráhu Sedny, bylo by to něco jako,

0:02:53.925,0:02:57.361
bližší část by byla někde tady a [br]pak by šla pryč,

0:02:57.361,0:02:59.753
ale Oortův oblak je mnohem dále,

0:02:59.753,0:03:02.818
takže když se podíváme na [br]toto zobrazení sluneční soustavy

0:03:02.818,0:03:06.297
jako na rozlohu slunečního větru, [br]je mnohem menší než Oortův oblak,

0:03:06.297,0:03:13.439
ale stále je dost velká, takže heliopauza [br]je právě tady, a tohle mám z Wikipedie,

0:03:13.439,0:03:21.388
to je v podstatě místo, kde jsou rychlost[br]a síla slunečního větru potlačovány,

0:03:21.388,0:03:24.634
tlak je v tuto chvíli tak malý,

0:03:24.634,0:03:28.406
že je „vítr“ potlačený hlavně [br]vodíkem a heliem.

0:03:28.406,0:03:38.016
Jsou v mezihvězdném prostředí a po této[br]oblasti se už „vítr“ dále nedostává,

0:03:38.016,0:03:41.871
řekněme, že je zde jakási „pauza“.

0:03:41.871,0:03:46.298
A Voyager I i Voyager II se v podstatě[br]dostali dost blízko, aby lidé věřili,

0:03:46.298,0:03:51.348
že tam je „pauza“, a to je jeden pohled [br]na okraje sluneční soustavy,

0:03:51.348,0:03:53.628
nikdy tady nebude nějaký tvrdý okraj.[br]

0:03:53.628,0:04:02.173
Jiný pohled by byl Oortův oblak, oblast, [br]kde jsou nehybné objekty. A to je vše,

0:04:02.173,0:04:05.237
vlastně jsme ještě přímo [br]nepozorovali objekty v Oortově oblaku,

0:04:05.237,0:04:08.031
myslíme si, že tam jsou.[br]

0:04:08.031,0:04:16.051
Pak možná ta nejabstraktnější definice by [br]byla výrazný vliv gravitační síly Slunce,

0:04:16.051,0:04:19.829
takže všechny tyto způsoby jsou [br]představy rozsahu sluneční soustavy,

0:04:19.829,0:04:24.110
všechny ale zanechávají jakousi šedou [br]zónu, co je nebo není sluneční soustava.

0:04:24.110,0:04:25.536
Ale celá moje pointa je,[br]

0:04:25.536,0:04:28.329
že chci vysvětlit něco [br]z vnějšku sluneční soustavy,

0:04:28.329,0:04:33.375
abychom měli pojem o rozsahu, [br]půjdeme k nejbližší hvězdě.

0:04:33.375,0:04:40.345
Když půjdeme sem, [br]vidíme naše okolí z hvězdného pohledu

0:04:40.345,0:04:44.020
I když tyto hvězdy vypadají, že jsou [br]docela velké, kdybychom je měli kreslit…

0:04:44.020,0:04:48.267
Toto je naše sluneční soustava, [br]

0:04:48.267,0:04:50.337
asi si říkáte: „To je Slunce.“

0:04:50.337,0:04:53.594
Slunce, kdybychom ho nakreslili, [br]tak by netvořilo ani jeden pixel,

0:04:53.594,0:04:56.944
ve skutečnosti celá oběžná dráha Pluta, [br]

0:04:56.944,0:05:01.793
vše uvnitř ní by stejně nevytvořilo [br]jeden pixel zde na obrazovce.

0:05:01.793,0:05:17.567
To, co vidíme, má poloměr zhruba světelný [br]rok, to je zhruba poloměr Oortova oblaku

0:05:17.567,0:05:20.078
a v minulém videu jsme[br]viděli, jak obrovský je,

0:05:20.078,0:05:30.897
především oproti poloměru[br]oběžné dráhy Pluta, což je zhruba tolik,

0:05:30.897,0:05:37.015
a Pluto samotné má obrovskou oběžnou[br]dráhu, obrovskou vzdálenost od Slunce.

0:05:37.015,0:05:43.555
A ani to by netvořilo [br]pixel na tomto nákresu.

0:05:43.555,0:05:48.766
Ale jen pro představu, jak daleko jsme. [br]

0:05:48.766,0:05:54.516
Jsme smítko, pixel pixelu uprostřed.

0:05:54.516,0:06:01.516
Abychom se dostali z naší [br]sluneční soustavy k nejbližší hvězdě

0:06:01.516,0:06:04.205
nebo alespoň nejbližšímu [br]shluku hvězd Alfa Centauri,

0:06:04.205,0:06:09.975
což je nejbližší shluk hvězd, jsou zde[br]3 hvězdy – Alfa Centauri A, ta je největší,

0:06:09.975,0:06:14.469
Alfa Centauri B a pak je zde jedna,[br]kterou nemůžeme pozorovat pouhým okem,

0:06:14.469,0:06:18.333
Alfa Proximus. Ne, vlastně [br]se jmenuje Proxima Centauri,

0:06:18.333,0:06:22.642
ne Alfa Proximus, Proxima Centauri, [br]je tedy mnohem menší hvězda.

0:06:22.642,0:06:30.629
To je tedy nejbližší hvězda.[br]A tento celý shluk hvězd, nejblíž k nám,

0:06:30.629,0:06:36.240
je okolo 4,2 světelných let daleko.

0:06:36.240,0:06:37.900
Můžeme se nad tím[br]zamyslet tak,

0:06:37.900,0:06:40.674
že kdyby někdo rozsvítil světlo [br]na jedné z těchto planet,

0:06:40.674,0:06:44.714
pak by tomuto světlu trvalo 4,2 let,[br]než se k nám dostane,

0:06:44.714,0:06:49.614
nebo kdyby jedna z nich měla zmizet, nebo [br]vybuchnout, nevěděli bychom to 4,2 roku.

0:06:49.614,0:06:53.723
Možná si říkáte: „Hej, to není tak špatný,[br]měli bychom tam jet a zkontrolovat je.

0:06:53.723,0:06:55.354
Zjistit, zda tam [br]jsou další lidé,

0:06:55.354,0:07:00.134
se kterými se můžeme setkat a vyměnit[br]technologie a kdo ví co ještě.“

0:07:00.134,0:07:02.191
Ale to je obrovská vzdálenost,

0:07:02.191,0:07:06.741
jen těchto 4,2 světelných let [br]je neuvěřitelná vzdálenost.

0:07:06.741,0:07:11.494
Jen pro představu: Voyager I a II, [br]o kterých jsme mluvili v posledním videu

0:07:11.494,0:07:16.694
a dokonce jsme viděli,[br]jak daleko se dostali, až k heliopauze,

0:07:16.694,0:07:31.509
tak oni cestují rychlostí 60 000 km/h,[br]což je to samé jako 17 km/s,

0:07:31.509,0:07:34.044
kdybychom byli schopní [br]dosáhnout takové rychlosti...

0:07:34.044,0:07:40.510
Dostávají se do takové rychlosti působením[br]gravitační síly některé z větších planet,

0:07:40.510,0:07:45.298
aby se udrželi zrychlení, toto je[br]obrovská rychlost, které dosáhli.

0:07:45.298,0:07:48.449
Ale kdybychom byli schopní [br]dosáhnout takové rychlosti

0:07:48.449,0:07:57.913
a jít přesně po směru shluku Alfa [br]Centauri, nejbližší hvězdy Země,

0:07:57.913,0:08:07.780
stálo by nás to 80 000 let cestování [br]stejnou rychlostí Voyageru I,

0:08:07.780,0:08:11.868
což je nejrychlejší z Voyagerů,[br]je to tedy neuvěřitelně dlouho,

0:08:11.868,0:08:17.068
musíme tedy najít nějaký [br]lepší způsob, jak to udělat.