Vstupujete do muzea,
která jsou strukturována,

zejména velká, všeobecná muzea,

tak, že vstupní bránu do světa umění

tvoří sbírky primitivních
a starobylých exponátů.

A pak se vydáte po schodech nahoru

a dostanete se k umění
evropského středověku.

A poté pokračujete postupně dál,
skrz 14. a 15. století,

16. století, 17. století,
18. století, 19. století.

A tohle všechno je úchvatné.

Je to kvalitní a my všichni to máme rádi.

Ale pak...

Najednou si začnete uvědomovat
svoji nepřítomnost v celé této

historické chronologii,
která vypráví tento příběh mistrovství.

Tuto interpretaci dějin a vývoje umění 
bereme jako samozřejmost.