Vstupujete do muzea,
která jsou strukturována,
zejména velká, všeobecná muzea,
tak, že vstupní bránu do světa umění
tvoří sbírky primitivních
a starobylých exponátů.
A pak se vydáte po schodech nahoru
a dostanete se k umění
evropského středověku.
A poté pokračujete postupně dál,
skrz 14. a 15. století,
16. století, 17. století,
18. století, 19. století.
A tohle všechno je úchvatné.
Je to kvalitní a my všichni to máme rádi.
Ale pak...
Najednou si začnete uvědomovat
svoji nepřítomnost v celé této
historické chronologii,
která vypráví tento příběh mistrovství.
Tuto interpretaci dějin a vývoje umění
bereme jako samozřejmost.