0:00:00.000,0:00:03.153 V tomto videu se ještě víc[br]procvičíme použití substituce, 0:00:03.153,0:00:07.079 kdy se hodí ji použít a jak[br]správně definovat proměnnou "u". 0:00:07.079,0:00:20.254 Mějme neurčitý integrál (přirozeného[br]logaritmu z x) na desátou, 0:00:20.254,0:00:23.588 to celé děleno x dx. 0:00:23.588,0:00:28.219 Hodí se použít substituci a pokud ano,[br]tak jak definovat proměnnou "u"? 0:00:28.219,0:00:34.583 Klíč k úspěchu je vidět, jestli někde ve[br]výrazu mám funkci a také i její derivaci. 0:00:34.583,0:00:36.112 A možná jste rovnou poznali, 0:00:36.112,0:00:38.762 že derivace přirozeného[br]logaritmu z x je 1 lomeno x. 0:00:38.762,0:00:39.901 Aby to bylo lépe vidět, 0:00:39.901,0:00:50.368 tak můžu tento integrál zapsat jako[br](ln(x) na desátou) krát 1 lomeno x dx. 0:00:50.368,0:00:51.842 Nyní to je vidět lépe. 0:00:51.842,0:00:55.735 Máme funkci přirozený logaritmus z x[br]umocněnou na desátou, 0:00:55.735,0:00:59.232 ale taky tady máme[br]její derivaci, 1 lomeno x. 0:00:59.232,0:01:01.228 Takže můžeme použít substituci. 0:01:01.228,0:01:06.065 Můžeme definovat "u" jako[br]přirozený logaritmus z x. 0:01:06.065,0:01:13.073 Vybral jsem přirozený logaritmus z x,[br]protože vidím tady jeho derivaci. 0:01:13.073,0:01:20.903 A pak můžu říct, že[br]du lomeno dx je rovno 1 lomeno x. 0:01:20.903,0:01:26.678 Což znamená, že du[br]je rovno 1 lomeno x dx. 0:01:26.678,0:01:28.665 A tady to máme. 0:01:28.665,0:01:35.328 Toto je du, a toto je naše "u". 0:01:35.328,0:01:47.486 Krásně se to zjednodušilo na[br]integrál z (u na desátou) du. 0:01:47.486,0:01:55.313 Dále bychom našli primitivní funkci a[br]pak udělali zpětnou substituci ln(x) za u, 0:01:55.313,0:01:58.608 abychom získali neurčitý integrál[br]vzhledem k proměnné x. 0:01:58.608,0:02:00.461 Pojďme na další. 0:02:00.461,0:02:05.796 Mějme integrál… 0:02:05.796,0:02:09.732 Zkusme udělat něco zajímavého. 0:02:09.732,0:02:15.264 Zkusme integrovat[br]tangens z x dx. 0:02:15.264,0:02:18.307 Hodí se sem substituce? 0:02:18.307,0:02:22.010 Nejdřív si řeknete, že prostě máme[br]tang(x), tak kde je nějaká derivace? 0:02:22.010,0:02:27.002 A to zajímavé právě je, že můžeme[br]tangens přepsat pomocí sinu a kosinu. 0:02:27.002,0:02:35.969 Takže to můžeme zapsat jako[br]integrál ze sin(x) lomeno cos(x) dx. 0:02:35.969,0:02:39.381 A nyní si možná říkáte,[br]na co použijeme substituci? 0:02:39.381,0:02:41.958 Můžeme se na to podívat[br]z několik pohledů. 0:02:41.958,0:02:44.843 Můžeme říci, že derivace sin(x) je cos(x), 0:02:44.843,0:02:48.705 ale to pak dělíme derivací,[br]místo abychom násobili. 0:02:48.705,0:02:53.959 Zajímavější je říct, že[br]derivace cos(x) je −sin(x). 0:02:53.959,0:02:57.416 Sice nemáme −sin(x),[br]ale to není tak těžké získat. 0:02:57.416,0:03:00.068 Prostě budeme dvakrát násobit −1. 0:03:00.068,0:03:06.400 Můžeme říct, že máme −(−(sin(x))[br]a první minus strčit před integrál. 0:03:06.400,0:03:09.660 To plyne z vlastností integrálů. 0:03:09.660,0:03:12.567 Dáme jedno znaménko minus ven[br]a jedno znaménko minus dovnitř, 0:03:12.567,0:03:15.597 takže získáme −(cos(x)). 0:03:15.597,0:03:17.399 A teď to je zajímavé. 0:03:17.399,0:03:18.671 Ještě to trochu upravím. 0:03:18.671,0:03:32.959 Je to rovno minus integrál[br]z 1 lomeno cos(x) krát (−sin(x)) dx. 0:03:32.959,0:03:36.713 Napadne vás nyní, jak bychom[br]mohli definovat proměnnou "u"? 0:03:36.713,0:03:41.445 Ve jmenovateli máme cos(x),[br]a máme jeho derivaci, 0:03:41.445,0:03:45.190 tak co kdybychom[br]položili "u" rovno cos(x)? 0:03:45.190,0:03:47.992 "U" je rovno cos(x), 0:03:47.992,0:03:54.268 pak du lomeno dx je rovno −sin(x). 0:03:54.268,0:04:01.329 Nebo můžeme říci, že[br]du je rovno −sin(x) dx. 0:04:01.329,0:04:09.494 Takže máme du a "u". 0:04:09.494,0:04:24.680 Takže jsme to celé zjednodušili[br]na neurčitý integrál z 1 lomeno "u" du. 0:04:24.680,0:04:27.675 Což je mnohem jednodušší spočítat, 0:04:27.675,0:04:34.000 a poté musíme opět udělat zpětnou[br]substituci a dosadit cos(x) za u.