Financování tohoto programu je poskytováno:
Další financování je poskytováno:
Tohle je přednáška o spravedlnosti a začneme s příběhem-
Předpokládejme, že jste řidič trolejbusu,
a váš trolejbus se řítí po trati rychlostí 60 mil za hodinu
a na konci trati si všimnete pěti pracovníků, kteří na ní pracují.
Zkusíte zastavit, ale nemůžete,
vaše brzdy nefungují
cítíte se zoufale, protože víte,
že pokud srazíte těchto pět pracovníků,
všichni zemřou.
Předpokládejme, že to víte jistě,
a tak se cítíte bezmocně
dokud si nevšimnete, že tu je
odbočka doprava
na boční kolej.
Na konci této koleje
je jeden pracovník,
pracující na koleji.
Řízení kol funguje,
takže můžete
odbočit trolejbusem, pokud chcete
na boční kolej.
Zabít jednoho,
ale ušetřit pět.
Zde je naše první otázka:
Co je správné udělat?
Co byste udělali?
Udělejme hlasování,
kolik z vás
by otočilo trolejbus na boční kolej?
Kolik by to neudělalo?
Kolik z vás by pokračovalo rovně?
Zvedněte ruce, ti, kteří by pokračovali rovně.
Jen hrstka lidí, většina by odbočila.
Pojďme si nejprve poslechnout tohle.
Potřebujeme zjistit důvody, proč si myslíte,
že to je správná věc. Začněme s většinou, která by odbočila
na vedlejší kolej.
Proč byste to udělali,
jaký byste k tomu měli důvod?
Kdo je ochoten nám to dobrovolně říct?
Do toho, postavte se.
Protože nemůže být správné zabít pět lidí, když namísto toho můžete zabít pouze jednoho.
Nebylo by správné zabít pět lidí,
kdybyste mohl zabít pouze jednoho místo toho.
To je dobrý důvod.
To je dobrý důvod.
Kdo další?
Souhlasí všichni s tímto
důvodem? Co vy?
No přemýšlel jsem, že to byl stejný důvod jako
11. září - považujeme lidi, kteří letěli letadlem,
kteří letěli letadlem do
Pennsylvánie za hrdiny,
protože se rozhodli zabít lidi na palubě,
a nezabít více lidí
ve velkých budovách.
Takže princip tam byl 11. září stejný
je to tragická událost,
ale je lepší zabít jednoho, aby pět mohlo žít.
Je to důvod pro většinu z vás, kteří by odbočili, že ano?
Teď si poslechněme
místo
téhle většiny,
ty, co neodbočili.
No, já si myslím, že to je stejný typ mentality, kterým se odůvodňuje genocida a totalita.
Abyste zachránili jeden typ rasy, musíte vyhladit jinou.
Takže, co byste v tomto případě udělal? Abyste
zabránil
hrůzám genocidy,
srazil byste pět lidí a zabil je?
Pravděpodobně ano.
Dobře, kdo ještě?
To je odvážná odpověď, děkuji.
Pojďme si představit jiný
případ s trolejbusem
a uvidíme
jestli
ta většina
bude chtít stále dodržet své zásady,
podle kterých by měl jeden člověk zemřít, aby mohlo pět žít.
Tentokrát nejste řidič trolejbusu, jste přihlížejícím,
který stojí na mostě s výhledem na trolejbusové koleje.
A dolů po trati jede trolejbus,
na konci kolejí je pět pracovníků,
brzdy nefungují,
trolejbus se chystá narazit do těch pěti a zabít je.
A tentokrát
nejste řidičem,
cítíte se úplně bezmocně,
dokud si nevšimnete,
že vedle vás stojí
naklánějící se
z mostu
velmi obézní muž.
A vy byste ho mohli
strčit dolů,
on by spadl z mostu
na koleje
přesně do cesty
trolejbusu.
Zemřel by,
ale ušetřilo by to těch pět.
Kolik z vás by teď shodilo
toho obézního muže z mostu? Zvedněte ruce.
Kolik z vás by to neudělalo?
Většina lidí by to neudělala.
Tady je očividná otázka
co se stane
se zásadou,
že je lepší zachránit pět životů, i když to znamená jeden obětovat, což principiálně
téměř každý schválil
v prvním případě.
Potřebuji slyšet od někoho, kdo byl v obou
případech mezi většinou,
Jak si vysvětlujete rozdíl mezi těmito dvoumi situacemi?
Ta druhá řekl bych zahrnuje aktivní volbu toho
strčit člověka
dolů, což
myslím znamená,
že ta druhá osoba sama o sobě by se jinak té
situace vůbec neúčastnila
takže
to znamená rozhodnout za něj řekl bych
aby
se zapojil do něčeho, čeho by se jinak neúčastnil což je
myslím víc než
co jste uvedl v prvním případě,
kde tři skupiny, řidič a
dvě skupiny dělníků se
tak nějak už účastní té situace.
Ale ten jeden dělník, ten je boční koleji
on si nevybral to, že obětuje svůj život o nic víc
než ten tlustý člověk, nebo ano?
To je pravda, ale on byl na kolejích,
ten druhý byl na mostě.
Pokračujte, můžete se k tomu vrátit jestli chcete.
Dobře, je to těžká otázka,
dobrá práce, je to těžká otázka.
Kdo jiný
dokáže
najít způsob jak spojit
reakce většiny v těchto dvou případech? Ano?
No řekl bych,
že v prvním případě
kde máte jednoho dělníka a pět
a jedná se o volbu mezi těma dvěma a vy musíte
udělat určité rozhodnutí a lidé umřou kvůli trolejbusu
ne nutně kvůli vašim přímým činům. Trolejbus
má dráhu
a vy musíte udělat vteřinové rozhodnutí,
kde to že tlustého člověka shodíte z mostu je ve skutečnosti
vašim aktem vraždy,
máte nad tím kontrolu
zatímco nad trolejbusem kontrolu mít nemusíte.
Takže si myslím, že je to trošku rozdílná situace.
Dobře, kdo na to má odpověď? Je to, kdo na to má odpověď?
Ne, bylo to dobré, kdo má
Kdo chce odpovědět?
Je to to rozřešení?
Nemyslím si, že je to moc dobrý důvod, protože si vybíráte
tak jako tak si musíte vybrat kdo zemře, protože buď
se rozhodnete zatočit a zabijete člověka,
což je aktem vědomé
myšlenky zatočit,
nebo se rozhodnete strčit tlustého muže
dolů, což je taky aktivním
vědomým činem, takže tak jako tak, činíte volbu.
Chcete odpovědět?
No, pořád si nejsem jistý, že je to ten případ, zdá se to
pořád trochu jiné, ten čin že fakticky
shodíte někoho na koleje a zabijete ho,
vy ho zabíjíte sami, shazujete ho svýma vlastníma
rukama, vy shazujete a
to je jiné
než zatočit něčím, co způsobí smrt
do jiného... víte
nezní to úplně správně tak jak to tady říkám.
Ne, to je v pořádku, jak se jmenujete?
Andrew.
Andrew a dovolte mi položit vám tuto otázku Andrew,
řekněme
stojím na mostě
vedle toho tlustého člověka
nemusel jsem ho strčit, řekněme že stál
na padacích dvířkách, které jsem mohl otevřít takto
otočením volantu,
otočil byste jím?
Z nějakého důvodu mi to stále připadá víc
víc špatné.
Teda myslím, že možná, kdybyste náhodou nějak strčil do převodovky
nebo
nebo řekněme, že to auto
překáželo směrem k tlačítku, které spustí tu past,
pak bych s tím mohl souhlasit.
Dobrá, stále se to zdá
špatné, ale tak, že se to v prvním případě špatné nezdá otočit, říkáte
A v jiné možnosti, tedy chci říct, že jste přímo zapojen do situace
V té druhé možnosti jste také jako divák.
Takže máte šanci se zaplést nebo ne do možnosti strčit do tlustého muže.
Pojďme nachvilu zapomenout na tento případ,
to je dobré,
ale pojďme si představit jiný případ. Tentokrát si představme lékaře na pohotovosti,
ke kterému přijde šest pacientů,
kteří byli oběťmi obrovské dopravní nehody trolejbusu
pět z nich utrpělo mírným zraněním a jeden je v tak vážném stavu,
že byste ošetřovali jen jeho,
ale v tomto čase by těch pět ostatních umřelo. Nebo byste dohlíželi na těch pět, ošetřovali je,
ale během té doby
by ten jeden zraněný umřel.
Kolik z vás
by zachránilo těch pět
na místě lékaře?
Kolik z vás by zachránilo jednoho?
Pouze pár lidí,
jen část z vás.
Předpokládám, že jde o stejný důvod.
Jeden život versus pět.
Nyní předpokládejme,
další případ v roli doktora.
Teď jste transplantační chirurg
a máte pět pacientů, kdy každý z nich
zoufale potřebuje transplantovat orgán.
Jeden potřebuje transplantovat srdce, jiný plíce,
další ledvinu,
ten po něm játra
a ten pátý
slinivku břišní
Jenže vy nemáte žádné dárce
a vypadá to,
že je akorát uvidíte zemřít.
A pak
se náhodou přihodí,
že ve vedlejší místnosti
je zdravý muž, který přišel na lékařskou prohlídku.
A on..
vám se to líbí..
.. a on si zrovna zdříml.
Mohli byste velmi tiše jít
a vyrvat z něj pět orgánů. Ten člověk by umřel,
ale mohli byste zachránit těch pět.
Kolik z vás by to udělalo? Někdo?
Kolik? Zvedněte ruce, kdo by to udělal.
Někdo na balkóně?
Vy byste to udělal? Opatrně, nenaklánějte se tolik.
Kolik z vás by to neudělalo?
Tak dobře.
Co tedy říkáte, mluvte vy na balkóně,
vytrhl byste orgány, proč?
Vlastně bych docela rád navrhl alternativní
možnost vybrat jednoho
z těch pěti
a použít jeho čtyři zdravé orgány, abych zachránil zbylé pacienty.
To je dost dobrý nápad.
To je perfektní nápad.
Až na to,
že jste právě zničil smysl té filozofie.
Vraťme se zpátky
od těchto příběhů a těchto argumentů,
abychom si uvědomili pár věcí
o způsobu, jak se tyto argumenty začaly vyvíjet.
Jisté
morální principy
se už začaly rozvíjet
z diskuze, kterou jsme vedli
a zvažme
jak tyto morální principy
vypadají.
Ten první morální princip, který se v diskuzi vyskytl, říká
že udělat tu správnou věc, udělat tu morální věc
závisí na následcích, které vyplynou
z vaší činnosti.
Ale to nejdůležitější je,
že by bylo lepší, kdyby pět přežilo,
i kdyby jeden musel zemřít.
To je příklad
konsekvencionalistické
morální argumentace.
Konsekvencionalistické morální usuzování hledá moralitu v následcích činnosti. Ve stavu
světa, který je následkem
něčeho,co děláme.
Ale pak jsme šli trochu dál, vzali jsme doúvahy ty další případy
a nebyli jsme si tak jistí
o
konsekvencionalistické morální argumentaci.
když lidé váhají
strčit tlustého muže
z mostu
nebo odebrat orgány nevinnému
pacientovi,
lidé se přiklánějí
k důvodům
souvisejícím
s vnitřní
kvalitou aktu
samotného.
Ať byly následky jakkékoli,
lidé byli neochotní,
lidé si mysleli, že je to prostě špatně,
kategoricky špatně,
zabít
osobu,
nevinnou osobu,
i kvůli
záchraně
pěti životů. To si lidé mysleli.
Ve druhé
verzi každého příběhu jsme to přehodnotili.
Toto ukazuje
druhý
kategorický
styl,
jak přemýšlet
o morální argumentaci.
Kategorální morální argumentace hledá morálku
v jistých absolutních morálních požadavcích
v jistých kategorických povinnostech a právech
bez ohledu na následky.