0:00:00.000,0:00:04.192
(hudba)

0:00:04.192,0:00:06.057
Giotto nebyl renesanční malíř

0:00:06.057,0:00:08.057
ale položil základy renesance.

0:00:08.057,0:00:11.003
Dvacet nebo třicet let poté, co Cimabue namaloval

0:00:11.003,0:00:14.237
velký oltářní kus pro Santa Trinita,

0:00:14.237,0:00:18.588
Giotto, jeho žák, maluje Madonu [br]s dítětem také na trůnu.

0:00:18.588,0:00:21.606
Domníváme se, že pochází z [br]kostela Ognissanti ve Florencii

0:00:21.606,0:00:25.591
A toto je Marie, jako žádná jiná,[br]kterou jsme předtím viděli.

0:00:25.591,0:00:30.424
Zabírá celý prostor, [br]je monumentální,

0:00:30.424,0:00:32.674
fyzicky přítomná.

0:00:32.674,0:00:35.021
Je to něco naprosto odlišného od čehokoliv

0:00:35.021,0:00:37.470
co jsme viděli na konci 13. století.

0:00:37.470,0:00:40.543
Když pomyslíme na Cimabua [br]nebo dokonce na Duccia v Sieně

0:00:40.543,0:00:43.126
tam je jakási jemnost, jakýsi druh elegance.

0:00:43.126,0:00:45.985
Ty postavy jsou téměř jako papír.

0:00:45.985,0:00:50.483
Ale tady je Giottova madona pevná, těžká,

0:00:50.483,0:00:52.669
nelze ji převrhnout.

0:00:52.669,0:00:56.023
Není to jen velikost těla

0:00:56.023,0:00:58.634
je to také to, jak využívá

0:00:58.634,0:01:00.226
světla a stínu

0:01:00.226,0:01:02.976
Natočení jejího těla je [br]vymodelováno

0:01:02.976,0:01:05.275
přechodem od světla ke stínu,

0:01:05.275,0:01:08.988
což vidíme na krku,

0:01:08.988,0:01:11.922
na hrudi a také na drapérii.

0:01:11.922,0:01:14.869
Vidíme to i na Ježíškovi,

0:01:14.869,0:01:16.470
dokonce i na andělech kolem ní

0:01:16.470,0:01:18.788
velice se to liší od plochosti

0:01:18.788,0:01:20.499
nebo kresby,

0:01:20.499,0:01:21.933
je to více sochařské.

0:01:21.933,0:01:23.968
U Giotta skutečně Marii vnímáme

0:01:23.968,0:01:26.085
jako sedící na svém trůnu,

0:01:26.085,0:01:28.669
kolena má zkrácená,

0:01:28.669,0:01:30.497
když se podíváte na Ducciho

0:01:30.497,0:01:32.467
madonu, tak ta otáčí tělem, [br]takže stehna

0:01:32.467,0:01:34.766
jsou rovnoběžná s obrazem,

0:01:34.766,0:01:37.249
ale u Giottovy Madony

0:01:37.249,0:01:40.982
kolena vystupují směrem k nám [br]a vytvářejí tak dojem prostoru

0:01:40.982,0:01:42.828
To je pravda a pak

0:01:42.828,0:01:45.215
je zde ještě trochu větší prostor,

0:01:45.215,0:01:46.967
ve kterém se nachází.

0:01:46.967,0:01:48.851
Toto není obraz, který využívá lineární perspektivu,

0:01:48.851,0:01:51.754
ale obraz, který je v jistém smyslu [br]jejím předchůdcem.

0:01:51.754,0:01:54.285
Podívejte se například [br]na naše, divákovo, zvláštní

0:01:54.285,0:01:57.712
postavení, vztah diváka

0:01:57.712,0:02:00.423
k architektuře.

0:02:00.423,0:02:02.518
Když se pozorně podíváte,

0:02:02.518,0:02:04.901
díváme se dolů ze stupínku v popředí,

0:02:04.901,0:02:07.142
ale díváme se na horní část trůnu.

0:02:07.142,0:02:10.975
A zde je také zleva doprava osa,

0:02:10.975,0:02:13.663
na pravé straně vidíme trochu větší část okna,

0:02:13.663,0:02:16.678
takže víme, že na levé straně je více místa

0:02:16.678,0:02:19.249
a tak je pochopitelné, že

0:02:19.249,0:02:20.949
jsme níže než Kristus,

0:02:20.949,0:02:22.577
jsme vlevo od něj.

0:02:22.577,0:02:24.629
Giotto nás tak staví do zcela určitého bodu

0:02:24.629,0:02:26.974
ve vztahu k těmto božským postavám

0:02:26.974,0:02:29.698
a to nám vytváří prostor.

0:02:29.698,0:02:31.934
Nám jako jednotlivcům, divákům,

0:02:31.934,0:02:34.392
tak dodává úctu [br]k božskému.

0:02:34.392,0:02:37.700
A to je základní myšlenka renesance.

0:02:37.700,0:02:40.215
A co já považuji za pozoruhodné

0:02:40.215,0:02:43.664
je, že starozákonní proroci, [br]které jsme viděli u Cimabua,

0:02:43.664,0:02:45.850
tady už nejsou dole na podstavci

0:02:45.850,0:02:47.960
jsou Panně Marii po boku,

0:02:47.960,0:02:50.344
můžeme jim vidět do tváře, [br]alespoň dva z nich

0:02:50.344,0:02:53.329
jsou na obou stranách trůnu.

0:02:53.329,0:02:56.412
Jako by nám tím chtěl [br]Giotto naznačit,

0:02:56.412,0:02:58.522
že obraz může být jako okno,

0:02:58.522,0:03:00.801
do kterého a skrz které se můžeme dívat

0:03:00.801,0:03:03.259
a že obraz je něco jako rám,

0:03:03.259,0:03:05.737
do kterého můžeme vstoupit svýma očima.

0:03:05.737,0:03:08.122
Proto Giottovy malby

0:03:08.122,0:03:10.393
působí na city

0:03:10.393,0:03:13.343
i s touto tradiční kompozicí.

0:03:13.343,0:03:16.076
To použití zlata, to vše,

0:03:16.076,0:03:17.818
co ještě patří do středověku.

0:03:17.818,0:03:20.221
Giotto nám doslova dává prostor,

0:03:20.221,0:03:22.811
dělá nám místo v tomto prostoru,

0:03:22.811,0:03:25.044
protože svět, který obýváme

0:03:25.044,0:03:27.286
je místem, ve kterém[br]se nachází pevné předměty,

0:03:27.286,0:03:28.944
kde je přitažlivá síla,

0:03:28.944,0:03:30.643
kde jsou všechny

0:03:30.643,0:03:32.460
fyzické síly, se kterými naše tělo bojuje.

0:03:32.460,0:03:34.740
A my můžeme obývat tento prostor

0:03:34.740,0:03:36.502
mnohem bezprostředněji

0:03:36.502,0:03:38.388
než v předchozích malbách

0:03:38.388,0:03:40.537
Marie je v nebi, ale je stále ještě s námi.

0:03:40.537,0:03:44.011
Tento základní konflikt bude [br]hybnou silou renesance

0:03:44.011,0:03:46.565
po několik století.

0:03:46.565,0:03:49.478
Jak sloučit naši fyzickou zkušenost

0:03:49.478,0:03:52.334
a naše chápání, náš citový vztah,

0:03:52.334,0:03:54.244
s tím božským?

0:03:54.244,0:04:09.652
(hudba)