"Země je modrá...Jak krásná...To je úžasné"
- Yuri Gagarin, první člověk ve vesmíru
Toto je planeta oceán
71 % povrchu je pokryto vodou
Největší prostor v doposud prozkoumaném vesmíru, který je obydlen živočichy
74 % všech živočichů jsou vodní živočichové
Pouze 5 % oceánů bylo doposud prozkoumáno
Ale jsou pod útokem
V posledních letech se oceány potýkají
s nejdramatičtějšími změnami
za celou svoji historii.
K tomu abychom pochopili, jak důležitou roli hrají
oceány pro život na Zemi
a jakým způsobem je člověk ovlivňuje, musíme se zaměřit nejprve zaměřit
na ty z nejmenších organismů,
kteří v nich žijí: fytoplankton
Fytoplanktony jsou mikroskopické
mořské rostliny
které vytvářejí až 80 % světového kyslíku
Což znamená, že z každých 10ti nádechů
pochází 8 z kyslíku vyprodukovaného
fytoplanktony
V jediném hrnku mořské vody může být
až 100 miliónů jednotlivých fytoplanktonů
Obrovská seskupení těchto mikroskopických
organismů mohou být pozorována i z vesmíru
zatímco se rozdělují, rozmnožují
a pohybují spolu s proudy kolem planety.
Tyto mikroskopické formy života
jsou nezbytné k vytváření
ideálních podmínek pro ostatní životy.
A proto kdyby v budoucnu vyhynuly,
všechen ostatní život by zahynul s nimi.
Ideální pH a pohyb vody jsou nezbytné pro tyto neviditelné rostliny
protože jen v ideálním prostředí mohou tyto
rostliny produkovat kyslík, vstřebávat uhlík
a poté se ponořit na dno moře
na tisíce let.
Jsou také primárním zdrojem potravy pro malé mořské živočichy
a tvoří základ potravinové sítě, která má dominový efekt
na větší predátory.
Jinými slovy, čím zdravější oceány budou, tím více phytoplaktonu v nich bude
a čím více phytoplanktonu tam bude, tím více mořských zvířat v nich bude moci žít.
Příklad tohoto symbiotického vztahu nalezneme u velryb.
Jejich potrava se skládá z ryb, planktonu a dalších malých mořských živočichů.
Často také loví v temných hlubinách oceánu.
Vzhledem k tomu, že se musejí vracet na hladinu oceánu, aby se znovu nadechli,
přináší tyto živiny zpět na hladinu, tedy na úrodnou půdu oceánu
kde může phytoplankton opět zužitkovat železo, dusík a sluneční světlo.
Například plejtvák obrovský může vykálet denně až 3 tuny trusu.
Železo a dusík jsou bohatými hnojivy, která zajišťují potravu pro phytoplankton,
který dále zajišťuje potravu pro zooplankton, ryby a poté přímo
znovu velrybám.
Vertikální pohyb zvířat nahoru a dolů oceány, který promíchává
moře je překvapivě zhruba stejné sílný jako všechny světové
větry, vlny a dmutí moře.
Na druhé straně lidé berou z oceánů vše a nedávají nic nazpět.
Rybáři tvrdí, že velryby a lachtani pojídají všechny JEJICH ryby
a proto tato zvířata zabíjejí aniž by si uvědomovalii, že aby bylo v mořích více ryb
je třeba, aby bylo v oceánech více velryb, lachtanů a ostatních predátorů
k udržení symbiotických vztahů v rovnováze.
Lidé jsou příčinou úbytku těchto živočišných druhů.
Vědci nyní odhadují, že nejméně 650 000 velryb, delfínů a lachtanů
jsou zavražděni ročně rybářskými loděmi a i přesto si většina lidí bude stále
myslet, že toto bude mít malý, ne-li žádný dopad na mořský ekosystém.
I když opravdu hrají životně důležitou a nenahraditelnou roli
v životním cyklu oceánů.
A toto nejsou jediná zvířata, která přivádíme k vyhynutí.
Přibližně 200 000 žraloků je zabito každý den kvůli obchodu s jejich ploutvemi
což se rovná přibližně 73 milionů zabitých zřaloků ročně.
Jak uvádí Oceanic Preservation Society, v dnešní době
140 různých živočišných druhů je na seznamu
ohrožených druhů nebo druhů hrozícím vyhynutí.
Žraloci jsou alfa predátoři oceánů, kteří
ovlivnili evoluční vývoj tisíců mořských druhů
a žijí na planetě okolo 400 milionů let. Jejich
vyhynutí by bezpochyby rozbouralo celý ekosystém.
Přežili předchozích pět velkých vyhynutí
a nyní jsou na pokraji vyhynutí díky lidem.
Nemůžeme ale vinit pouze asijskou poptávku po žraločích
ploutvých, které se prodávají za 800 $ za kilogram.
Okolo 50 milionů žraloků ročně je neúmyslně lapeno
do rybářských sítí jako takzvaný vedlejší úlovek.
Způsoby, které jsou považovány za dlouhodobě udržitelné rybářství.
Takže pokud chtějí lidé obravdu zamezit zabíjení žraloků
a chtějí je chránit, musíme zastavit rybolov společně.
Dalším ohroženým druhem jehož tření se snižuje
je pacifický tuňák. Jeho zásoby byly zredukovány o 96 %.
Ačkoliv Mitsubishi, které v roce 2009 mělo 35-40% podíl na světovém trhu
s tuňákem obecným má ve svých skladech zásoby této ryby
na příštích patnáct let lhostejně pokračuje v lovu tohoto ohroženého druhu.
Fakticky by mohli přestat s lovem tuňáků na příštích 15 let a nechat tak
dostatek času na jejich znovu obnovení, což vzhledem k jejich vzácnosti
a s rostoucími náklady na podniknutí tohoto kroku odmítají
Přibližně 2,7 bilionů ryb je vyloveno z moří každý rok.
Z čehož 40 % je vyhozeno jako vedlejší úlovek a další třetina je mnohdy použita jako krmivo
pro zvířata, která dále jí člověk v podobě masa, mléčných produktů nebo vajec.
Obrovské množství ryb je totiž rozemleto do granulí pro krmení dobytka, takže vlastně
prasata, krávy a kuřata jsou největšími světovými mořskými predátory.
Zatímco splašky vyprodukované těmito zvířaty vytvořily
v oceánech více než 500 oblastí zaplavených dusíkem
a tvoří plochy velké více než 246 000 kilometrů
čtverečních, které jsou zcela bez života.
Takže jakákoli smysluplná diskuse o stavu oceánů
musí vždy prioritně zahrnovat otevřenou diskusi o
chovu hospodářských zvířat, což je naprostý opak toho, co v podstatě všechny
ochranářská organizace, jako například WWF a Oceana, dělají.
Oni jsou stále posedlí romantickou představou propagování "trvale udržitelného rybolovu"
což dělá konzumenty pohodlně neuvědomující si pravou cenu
vykořisťování oceánů a zvířat, které je na základě faktů předních přírodních vědců,
téměř nemožné navrátit, protože nikdy nebudeme schopni
splatit oceánům náš dluh pomocí "udržitelného rybolovu"
pokud vezmeme v potaz ohromný dluh, který již oceánům dlužíme.
Ze všech živočišných druhů, které lidé loví v oceánech
není žádný loven tak devastujícím způsobem krevety.
V současné době tvoří krevety zhruba 2 % váhy zvířat, která jsou v oceánech lovena
a přesto vytváří třetinu světových vedlejších úlovků.
V některých případech, na každý kilogram ulovených krevet připadá až 20 kilogramů
jiných zvířat ulovených jako vedlejší úlovek
Vzhledem k tomu, že chov ryb na pevnině je v posledních letech
na vzestupu, spoustu rybářských lodí se zaměřuje na lov
tzv. "podřadných ryb". Nejčastěji to jsou mláďata ryb, která jsou důležitá
pro životní prostředí a ta jsou dále rozemleta do krmiva pro ryby.
Tímto způsobem, mohou být použity téměř čtyři tuny ryb chycených
v oceánech na vyprodukování pouhé půl tuny krevet, které putují
do supermarketů a restaurací v USA, Evropě a Asii.
Toto závažně ovlivnilo schopnost obnovení, dospění a rozmnožení mnoha druhů.
Dominový efekt této zkázy je téměř nekonečný.
V některých oblastech světa, jako třeba v Jihovýchodní Asii, jsou oceány natolik vykořisťovány,
že ačkoli rybáři pracují několikrát tvrději než v minulosti,
tak loví stále méně a méně ryb.
Toto je především případ Thajka, kde rybáří loví
14 % toho, co lovili před 50 lety.
To zapříčinilo ztrátu zisků, vzrůst ilegálního rybolovu v chráněných oblastech,
úporné metody rybolovu, které nedávají čas na vytření jiker a jsou také následkem
velké míry otrokářství, kdy mladí muži a ženy jsou uneseni na pevnině,
zdrogováni, zbiti do bezvědomí a poté odvlečeni na lodi, kde jsou nuceni
neúnavně pracovat až po několik let, tak aby snížili náklady
na provoz zločineckým majitelům lodí.
Toto je šokující zjištění, protože okolo 33 % ryb pochází
z rozvíjejících se zemí, kde nejenom že neexistují pracovní normy
a předpisy pro rybolov , ale jsou to také regiony, kde žijí
nebo tam migrují ohrožené druhy.
Rozsáhlý komerční rybolov zabíjí obrovské množství ryb
a také ničí mnoho přirozeného prostředí pro živočichy v oceánech.
Jak uvádí studie oceánů Briena Bretta, rybolov pomocí
vlečných sítí je spojován s masivním úbytkem vegetace.
Představte si, že by jste použili několik traktorů k tažení 30 tunového vybevení
na více než 150 metrů širokém pruhu země po většinu dní v roce.
Úplně by jste tak vyhladili New Forest během několika měsíců
a chvíli na to i zbytek okolní krajiny
Což je přesně to, co děláme mořskému dnu okolo Británie.
A co hůř, lodě plují stále ve stejných kličových oblastech.
Mořské dno tak nemá žádnou šanci na obnovení. Je to tragické...
Předtím než jsou zabity, tak jsou ryby většinou omráčeny.
Některá z následujících metod je používána. Rána do hlavy,
elektrické omráčení, ponoření do ledové vody a zplynování oxidem uhličitým.
Zplynování probíhá v momentě, kdy jsou ryby ponořeny do vody,
která byla napuštěna oxidem uhličitým. Tato prudká změna prostředí
dráždí jejich žábry s čímž ryby zápasí po několik minut,
než se stanou nehybné z nedostatku kyslíku a vyčerpání.
Neexistuje žádný důkaz toho, že by v tomto momentě byly ryby omráčené,
takže nejsou v bězvědomí, když jsou jim uřezávány žábry.
Existuje několik různých metod jak zabít ryby,
ať už ty z farmem nebo ty chycené v přírodě.
Mezi tyto metody patří udušení. V momentě kdy jsou ryby vyloveny
z vody, tak jejich žábry kolabují a ony se udusí.
Některým rybám, jako například pstruhům, to může trvat
deset minut než zemřou pomocí této metody.
Rozříznutí skřele tak, aby ryba vykrvácela je další metodou.
Může to trvat až 4 minuty, než ryba zemře.
Vytažení ryby z vody na háku a prostrčení drátu
skrz mozek je metoda, která je často používána u tuňáků.
Useknutý hlavy je další metodou. Zde jsou některé ryby dokonce prodávány živé
a následně zabité zákazníkem jako jsou například restaurace nebo konzumenti.
Někteří lidé se snaží ospravedlnit konzumaci ryb na základě
zdánlivého nedostatku inteligence, paměti a schopnosti cítit bolest.
Výzkum prokázal, že několik druhů ryb má přesné vzpomínky,
které mohou trvat několik dní nebo dokonce i několik let
jako je tomu v případě migrujících lososů. Některé ryby migrují
oceány tisíce kilometrů a vrací se klást jikry
do míst, kde byly ony samy zploděny.
Ryby reagují na nebezpečí a stres změnami barev
nebo pohybem, kdy plavou rychleji, stanou se
nehybné nebo dokonce plují v odlišných hloubkách.
Výzkum prokázal, že některé ryby, především pak pstruzi,
projevují strach a vyhýbavé chování vůči neznámým objektům.
A bylo také zjištěno, že si dávají na čas, než se
k těmto objektům přiblíží. Někdy se jim vyhnout úplně.
Vzhledem k tomu, že ryby a korýši žijí ve stále více
znečištěném prostředí, tak se jim v tělech nashromažďují toxiny.
Studie prokázala, že většina ryb po celém světě
obsahuje nebezpečně vysoké hladiny rtuti.
Na Faerských ostrovech, kde místní obyvatelstvo hojně
zabíjí a konzumuje pilohlavce černého, o kterém je nashromážděno
málo dat na to, aby se dalo určit, zda je ohroženým druhem
nebo ne, tak jsou hladiny rtuti v jeho těle velmi vysoké.
Vědci také zjistili, že na každý gram velrybího masa připadají
2 gramy methylrtuti, která je nejtoxičtějším druhem rtuti.
Vystavování se tomuto kovu má vážné zdravotní následky včetně
zvýšeného rizika výskytu rakoviny, onemocnění srdce a dokonce i smrti.
Ryby také obsahují nebezpečné množství polychlorovaných bifenylů,
což jsou nebezpečné chemikálie, které jsou spojované s neurálními problémy
a vrozenými vadami u dětí, jejichž matky tomu byly vystaveny.
Rostlinná strava automaticky snižuje vystavování se těmto chemikáliím.
Podstrkovány jako zdravá potraviny mají ryby pověst potraviny prospěšné pro činnost srdce.
Lidé, kteří jedí ryby proto, aby chránili svá srdce, si možná neuvědomují,
že ryby mají často vysoký obsah cholesterolu. Zatímco zhruba 100 g kotlety
obsahuje 70 miligramů choesterolu,
100 g krevet obsahuje 161 miligramů cholesterolu.
Mnoho studií prokázalo, že konzumace cholesterolu
je spojována se zvýšeným rizikem ucpání tepny.
Ačkoli rybí maso obsahuje omega 3 mastné kyseliny,
většina rybího tuku není zdravá. 15 - 30 % jsou nasycené tuky,
které stimulují játra k produkci dalšího cholesterolu.
Tučná jídla jsou spojována se špatným zdravím srdce.
Dobrou zprávou je, že vyřazením jídel, která obsahují cholesterol,
jako například ryby a nahrazením je rostlinou stravou bez cholesterolu
mohou lidé snížit jak hladinu cholesterolu v krvi, tak i riziko onemecnění srdce.
Studije totiž prokázala, že za každé snížené procento cholesterolu v krvi
znamená snižení rizika srdeční choroby o dvě procenta.
Ryby nejsou udržitelný, přívětivý a ani zdravý zdroj potravy pro dnešek a ani pro budoucnost.
Neexistuje žádný důvod, aby lidstvo pokračovalo v ničivém
způsobu živočišné produkce kvůli naší potravě.
Je vědecky dokázáno, že bezpochyby není nutné pro člověka
konzumovat zvířata proto, aby mohl přežít. Ve skutečnosti je to přesně naopak.
Nejenom že je pro nás vyřazení živočišných produktů
zdravé, ale je to nesmírně prospěšné pro planetu
a pro ostatní zvířata, která obývají moře a půdu s námi.
Stát se veganem a snížit tak počet mrtvých zvířat a ekologickou stopu je snadné.
Pro více informací o veganské stravě a přechodu k veganství
můžete navštívit jednu z níže uvedených stránek (CZ: např. soucitne.cz)
a jako vždy, pokud vám bylo video nápomocné a chcete pomoci ke změně,
komentujte a sdílejte.
Pokud chcete podpořit tvorbu videí jakým je toto, která
vyžadují hodiny práce k jejich výrobě,
tak můžete navštívit můj profil na Patreon, kde naleznete více informací.
Děkuji za zhlédnutí.
CZ titulky: DF