WEBVTT

00:00:00.000 --> 00:00:03.960
My, moderní lidé, máme tendenci brát
existenci buněk jako samozřejmost

00:00:03.960 --> 00:00:07.000
a stejně tak i myšlenku, že vše
živé se skládá z buněk

00:00:07.000 --> 00:00:11.220
a že jako lidské bytosti, či živé organismy,
se skládáme z mnoha, mnoha, mnoha buněk.

00:00:11.220 --> 00:00:19.234
Odhady počtu buněk lidského těla
se pohybují kolem 37 bilionů buněk!

00:00:19.770 --> 00:00:23.260
Ale kdybychom se vrátili
o 400 let zpět, do roku 1600,

00:00:23.260 --> 00:00:25.000
nebylo to tak zřejmé.

00:00:25.000 --> 00:00:29.380
A to hlavně proto, že lidé neměli
nástroje k přímému pozorování buněk.

00:00:29.380 --> 00:00:30.960
Nevěděli, že tyto buňky existují.

00:00:30.960 --> 00:00:34.540
Nevěděli, že takové věci, jako jsou
jednobuněčné organismy, vůbec existují!

00:00:34.540 --> 00:00:37.679
To vše se však začalo měnit
s Robertem Hookem.

00:00:38.920 --> 00:00:43.500
Robert Hooke dokázal
využít primitivní mikroskop,

00:00:43.500 --> 00:00:45.140
a toto je obrázek jeho mikroskopu,

00:00:45.140 --> 00:00:47.450
a když to vidíte, oceníte,
jak to bylo primitivní,

00:00:47.450 --> 00:00:49.250
alespoň ve srovnání s tím,
co máme dnes.

00:00:49.250 --> 00:00:51.660
Měl tady čočky, které
poskytovaly určité zvětšení,

00:00:51.660 --> 00:00:54.230
ale musel použít... 
tohle tady... tohle je plamen

00:00:54.230 --> 00:00:56.280
a on je schopen to světlo nasměrovat,

00:00:56.280 --> 00:00:59.420
aby se odráželo od toho, co pozoruje.

00:00:59.420 --> 00:01:03.840
A v roce 1665 vydává "Mikrografii".

00:01:03.840 --> 00:01:07.340
Asi to nevyslovuji správně.

00:01:07.340 --> 00:01:11.740
Takže je rok 1665,
Robert Hooke publikuje toto

00:01:11.740 --> 00:01:14.920
a v tomto popisuje a kreslí

00:01:14.920 --> 00:01:18.680
mnoho svých pozorování pomocí mikroskopu.

00:01:18.680 --> 00:01:21.320
Má fascinující kresby, byl
vlastně docela dobrý kreslíř,

00:01:21.320 --> 00:01:23.720
dokázal nakreslit obrázky

00:01:23.720 --> 00:01:27.290
ze svých pozorování,
jako třeba vši a blechy.

00:01:28.140 --> 00:01:30.810
Ale nejsou to jen vši a blechy,
co je schopen pozorovat.

00:01:30.810 --> 00:01:36.880
On se třeba podívá na nějaký korek,
nebo na to, co vnímá prostě jako "špunt",

00:01:36.880 --> 00:01:42.910
a když dokončí pozorování, řekne: "Hele,
podívej, jsou tady takové malé čtverečky,

00:01:42.910 --> 00:01:50.080
a tohle vypadá, že je to nějaká základní
jednotka toho korku." A pak řekne:

00:01:50.080 --> 00:01:55.580
"Tohle mi trochu připomíná malé místnosti,
ve kterých žijí mniši a tráví v nich čas,

00:01:55.580 --> 00:01:58.429
kterým říkáme cely.
Tak tomu říká cells - buňky.

00:01:58.969 --> 00:02:00.280
A odtud pochází to slovo.

00:02:00.280 --> 00:02:02.210
V knize Mikrografie je nazývá buňkami.

00:02:03.100 --> 00:02:04.020
To je buňka.

00:02:04.020 --> 00:02:07.140
Naneštěstí pro nás, byl skvělý umělec

00:02:07.140 --> 00:02:09.780
a byl opravdu dobrý v kreslení

00:02:09.780 --> 00:02:13.890
a v Mikrografii toho hodně nakreslil,
ale portrét Roberta Hooka už nemáme.

00:02:13.890 --> 00:02:16.880
A důvod je také fascinující.
Většina teorií tvrdí,

00:02:16.880 --> 00:02:22.920
že to byl Isaac Newton, kdo spálil
jediný originální obraz Roberta Hooka.

00:02:22.920 --> 00:02:26.540
A to je další zajímavý příběh, o kterém
si můžeme promluvit někdy v budoucnu.

00:02:26.540 --> 00:02:30.579
Robert Hook sice tyhle věci nazval
"buňkami", ale díval se na mrtvou tkáň,

00:02:30.579 --> 00:02:36.550
respektive na zbytky buněk. To, co viděl,
byly ve skutečnosti zbytky buněčných stěn.

00:02:36.550 --> 00:02:41.030
Ve skutečnosti nemohl přímo pozorovat
"živé buňky". Neměl dost podkladů k tomu,

00:02:41.030 --> 00:02:45.820
aby ho napadlo: "Možná je to stavební kámen
veškerého života a buňky se samy rozmnožují

00:02:45.820 --> 00:02:48.013
a všechny buňky
pocházejí z jiných buněk."

00:02:48.013 --> 00:02:52.620
A ta myšlenka se nerozvíjí, než se
dostaneme do novější historie.

00:02:52.620 --> 00:02:57.540
O několik let později se dostaneme
k Antonie von Leeuwenhoekovi.

00:02:57.650 --> 00:02:59.770
Vím, že to asi nevyslovuji správně.

00:03:00.280 --> 00:03:04.530
Ale byl to holandský řemeslník,
který se inspiroval Hookovou prací

00:03:04.530 --> 00:03:07.920
a řekl si: "Hele, umím vyrábět čočky,
možná bych to mohl využít k výrobě

00:03:07.920 --> 00:03:10.120
lepších mikroskopů
a provést lepší pozorování.

00:03:10.120 --> 00:03:14.542
A to se mu podařilo a díky tomu
mohl přímo pozorovat živé buňky

00:03:14.542 --> 00:03:17.040
a živé jednobuněčné organismy.

00:03:17.040 --> 00:03:19.920
Takže byl schopen přímo pozorovat spermie.

00:03:19.920 --> 00:03:23.339
Řekl: "Hej, tahle věc
vypadá, že je živá!".

00:03:23.340 --> 00:03:31.060
Byl schopen přímo pozorovat protisty
- tedy jednobuněčné, eukaryotické...

00:03:31.060 --> 00:03:34.780
...mají buněčné stěny, tyto věci
vypadají jako jednobuněční živočichové.

00:03:34.780 --> 00:03:37.780
A on je vlastně nazval
"živočišnými molekulami".

00:03:38.450 --> 00:03:41.000
Živočišné molekuly.

00:03:41.320 --> 00:03:46.970
Říkal si: "Hele, tohle vypadá
jako taková malá mini zvířátka."

00:03:46.970 --> 00:03:51.060
A tak si říkal: "Možná je to nějaká forma
základu života." Nebo alespoň začal říkat,

00:03:51.060 --> 00:03:53.960
že i v tomto velmi malém měřítku
skutečně existuje život.

00:03:54.800 --> 00:04:03.040
Ale plně moderní teorie buňky se začne
objevovat až za dalších 100 -150 let.

00:04:03.140 --> 00:04:05.480
A dostáváme se na začátek 19. století.

00:04:05.660 --> 00:04:09.840
Když se přeneseme do 30. let 19. století,
přicházejí na scénu tito dva pánové,

00:04:09.840 --> 00:04:16.360
Matthias Schleiden a Theodor Schwann.
A právě oni začali pokládat základy toho,

00:04:16.360 --> 00:04:18.430
co můžeme nazvat
"moderní buněčnou teorií".

00:04:18.995 --> 00:04:22.320
Takže moderní buněčná teorie.

00:04:22.320 --> 00:04:25.629
A pomocí jejich pozorování a toho,
co jsou schopni odvodit,

00:04:25.629 --> 00:04:30.480
si řekli: "Hej, možná,
že všechny živé věci

00:04:31.560 --> 00:04:34.840
všechen život se skládá 
z jedné nebo více buněk."

00:04:35.440 --> 00:04:40.480
Skládá se z jedné nebo více buněk.

00:04:41.100 --> 00:04:42.746
Z jedné nebo více buněk.

00:04:42.910 --> 00:04:45.080
A dnes to považujeme za samozřejmé,
ale samozřejmé to nebylo.

00:04:45.080 --> 00:04:48.770
Nebylo zřejmé, že všechny ty věci jsou
nějakým způsobem stavební kámen života

00:04:49.300 --> 00:04:50.610
jedna nebo více buněk.

00:04:50.940 --> 00:04:54.510
A pak, v návaznosti na to, že pokud se
život skládá z jedné nebo více buněk,

00:04:54.510 --> 00:04:58.500
můžete také říci, že buňka
je základní jednotkou života.

00:04:59.600 --> 00:05:06.590
Buňka je základní jednotkou života.

00:05:06.590 --> 00:05:09.850
A to jsou silná tvrzení, že život,
když jdete do dost malých rozměrů,

00:05:09.850 --> 00:05:14.690
dojdete k buňkám, živým buňkám,
které tvoří tento život.

00:05:15.480 --> 00:05:19.010
Tohle není celá, kompletní buněčná teorie
a oba tito pánové věděli,

00:05:19.010 --> 00:05:20.900
že buňky mohou pocházet z jiných buněk.

00:05:20.900 --> 00:05:24.750
Byli schopni pozorovat, jak se buňky
rozmnožují, ale i tak se otevřela otázka:

00:05:24.750 --> 00:05:30.820
"Možná jsou některé buňky z jiných buněk,
zatímco jiné možná spontánně vznikají,

00:05:30.820 --> 00:05:36.700
pokud máte správné prvky a podmínky.
Možná nějak prostě vzniknou z ničeho. "

00:05:37.160 --> 00:05:40.590
A teprve tento třetí princip
moderní buněčné teorie...

00:05:40.590 --> 00:05:46.000
Teprve v 1. polovině 19. století je přijat
třetí princip moderní buněčné teorie.

00:05:46.360 --> 00:05:51.300
A to je myšlenka, že všechny buňky
pocházejí z jiných buněk.

00:05:51.300 --> 00:05:56.190
Všechny buňky pocházejí z jiných buněk.

00:05:56.730 --> 00:05:59.960
A skutečný otec této myšlenky,
ten, který ji skutečně zavedl,

00:05:59.960 --> 00:06:06.939
je tento pán tady, Robert Remak.
Někdy se to připisuje Rudolphu Virchowovi,

00:06:06.939 --> 00:06:11.360
tady, ale ukázalo se,
že opsal Remakovu práci,

00:06:11.900 --> 00:06:14.280
je to plagiátor Remakovy práce,

00:06:14.280 --> 00:06:17.840
takže je to skutečně Remak,
kdo si má zásluhu na tom, že víme,

00:06:17.840 --> 00:06:20.060
že všechny buňky pocházejí z jiných buněk.

00:06:20.060 --> 00:06:25.230
A on nebyl první, kdo řekl: "Lze pozorovat,
že nějaké buňky pocházejí z jiných buněk."

00:06:25.230 --> 00:06:31.560
Ale řekl: "Tohle je zásadní - všechny buňky
tak vznikají, nevznikají spontánně."

00:06:32.060 --> 00:06:34.430
A to je zásadní. Kdykoli,
i v dnešním světě,

00:06:34.430 --> 00:06:38.330
když lidé slyší, že všechny buňky pocházejí
z jiných buněk, je tu přirozená otázka:

00:06:38.330 --> 00:06:42.740
"Přeci musela existovat první buňka
nebo počáteční soubor "proto-buněk"?

00:06:43.430 --> 00:06:49.948
A lidé si nejsou stoprocentně jisti, ale
když se podíváme na vývoj života na Zemi

00:06:49.948 --> 00:06:53.370
domníváme se, že první buňky vznikly asi
před třemi a půl miliardami let.

00:06:53.780 --> 00:06:57.480
A nejsme si stoprocentně jisti,
jak vznikly, ale existují určité teorie.

00:06:57.899 --> 00:07:00.020
Máme například videa o fosfolipidech

00:07:00.385 --> 00:07:09.460
a ukazuje se, že fosfolipidy
přirozeně tvoří dvouvrstvy

00:07:10.250 --> 00:07:15.500
a mohou tvořit kulovité membrány,
které mají fosfolipidové dvouvrstvy.

00:07:16.080 --> 00:07:19.320
Takže pro začátek se mohou
tyhle věci spontánně utvářet.

00:07:19.650 --> 00:07:23.901
A existují také teorie, že možná
v informacích, ve ústrojí buněk,

00:07:24.460 --> 00:07:28.650
možná mezi jejich předky, pokud bychom se
vrátili tři a půl miliardy let nebo déle,

00:07:29.030 --> 00:07:32.280
že zde mohly existovat
samoreplikující se molekuly RNA

00:07:32.280 --> 00:07:34.830
nebo to možná byly nějaké
samoreplikující se proteiny.

00:07:34.830 --> 00:07:39.330
že v průběhu času, ve velmi
velkém, velkém časovém měřítku,

00:07:39.330 --> 00:07:44.820
byly schopny začít se replikovat
mít sofistikovanější ústrojí,

00:07:44.960 --> 00:07:50.500
ty, které se blížily našim moderním
buňkám, se dokázaly více rozmnožovat,

00:07:50.500 --> 00:07:54.340
byly schopny využít více
energie, zdrojů v prostředí.

00:07:54.340 --> 00:07:56.949
Takže jsme se nakonec dostali
k našim moderním buňkám.

00:07:56.949 --> 00:08:00.389
Ale je to fascinující otázka
a stále je to předmět výzkumu.