1
00:00:00,000 --> 00:00:03,960
My, moderní lidé, máme tendenci brát
existenci buněk jako samozřejmost

2
00:00:03,960 --> 00:00:07,000
a stejně tak i myšlenku, že vše
živé se skládá z buněk

3
00:00:07,000 --> 00:00:11,220
a že jako lidské bytosti, či živé organismy,
se skládáme z mnoha, mnoha, mnoha buněk.

4
00:00:11,220 --> 00:00:19,234
Odhady počtu buněk lidského těla
se pohybují kolem 37 bilionů buněk!

5
00:00:19,770 --> 00:00:23,260
Ale kdybychom se vrátili
o 400 let zpět, do roku 1600,

6
00:00:23,260 --> 00:00:25,000
nebylo to tak zřejmé.

7
00:00:25,000 --> 00:00:29,380
A to hlavně proto, že lidé neměli
nástroje k přímému pozorování buněk.

8
00:00:29,380 --> 00:00:30,960
Nevěděli, že tyto buňky existují.

9
00:00:30,960 --> 00:00:34,540
Nevěděli, že takové věci, jako jsou
jednobuněčné organismy, vůbec existují!

10
00:00:34,540 --> 00:00:37,679
To vše se však začalo měnit
s Robertem Hookem.

11
00:00:38,920 --> 00:00:43,500
Robert Hooke dokázal
využít primitivní mikroskop,

12
00:00:43,500 --> 00:00:45,140
a toto je obrázek jeho mikroskopu,

13
00:00:45,140 --> 00:00:47,450
a když to vidíte, oceníte,
jak to bylo primitivní,

14
00:00:47,450 --> 00:00:49,250
alespoň ve srovnání s tím,
co máme dnes.

15
00:00:49,250 --> 00:00:51,660
Měl tady čočky, které
poskytovaly určité zvětšení,

16
00:00:51,660 --> 00:00:54,230
ale musel použít... 
tohle tady... tohle je plamen

17
00:00:54,230 --> 00:00:56,280
a on je schopen to světlo nasměrovat,

18
00:00:56,280 --> 00:00:59,420
aby se odráželo od toho, co pozoruje.

19
00:00:59,420 --> 00:01:03,840
A v roce 1665 vydává "Mikrografii".

20
00:01:03,840 --> 00:01:07,340
Asi to nevyslovuji správně.

21
00:01:07,340 --> 00:01:11,740
Takže je rok 1665,
Robert Hooke publikuje toto

22
00:01:11,740 --> 00:01:14,920
a v tomto popisuje a kreslí

23
00:01:14,920 --> 00:01:18,680
mnoho svých pozorování pomocí mikroskopu.

24
00:01:18,680 --> 00:01:21,320
Má fascinující kresby, byl
vlastně docela dobrý kreslíř,

25
00:01:21,320 --> 00:01:23,720
dokázal nakreslit obrázky

26
00:01:23,720 --> 00:01:27,290
ze svých pozorování,
jako třeba vši a blechy.

27
00:01:28,140 --> 00:01:30,810
Ale nejsou to jen vši a blechy,
co je schopen pozorovat.

28
00:01:30,810 --> 00:01:36,880
On se třeba podívá na nějaký korek,
nebo na to, co vnímá prostě jako "špunt",

29
00:01:36,880 --> 00:01:42,910
a když dokončí pozorování, řekne: "Hele,
podívej, jsou tady takové malé čtverečky,

30
00:01:42,910 --> 00:01:50,080
a tohle vypadá, že je to nějaká základní
jednotka toho korku." A pak řekne:

31
00:01:50,080 --> 00:01:55,580
"Tohle mi trochu připomíná malé místnosti,
ve kterých žijí mniši a tráví v nich čas,

32
00:01:55,580 --> 00:01:58,429
kterým říkáme cely.
Tak tomu říká cells - buňky.

33
00:01:58,969 --> 00:02:00,280
A odtud pochází to slovo.

34
00:02:00,280 --> 00:02:02,210
V knize Mikrografie je nazývá buňkami.

35
00:02:03,100 --> 00:02:04,020
To je buňka.

36
00:02:04,020 --> 00:02:07,140
Naneštěstí pro nás, byl skvělý umělec

37
00:02:07,140 --> 00:02:09,780
a byl opravdu dobrý v kreslení

38
00:02:09,780 --> 00:02:13,890
a v Mikrografii toho hodně nakreslil,
ale portrét Roberta Hooka už nemáme.

39
00:02:13,890 --> 00:02:16,880
A důvod je také fascinující.
Většina teorií tvrdí,

40
00:02:16,880 --> 00:02:22,920
že to byl Isaac Newton, kdo spálil
jediný originální obraz Roberta Hooka.

41
00:02:22,920 --> 00:02:26,540
A to je další zajímavý příběh, o kterém
si můžeme promluvit někdy v budoucnu.

42
00:02:26,540 --> 00:02:30,579
Robert Hook sice tyhle věci nazval
"buňkami", ale díval se na mrtvou tkáň,

43
00:02:30,579 --> 00:02:36,550
respektive na zbytky buněk. To, co viděl,
byly ve skutečnosti zbytky buněčných stěn.

44
00:02:36,550 --> 00:02:41,030
Ve skutečnosti nemohl přímo pozorovat
"živé buňky". Neměl dost podkladů k tomu,

45
00:02:41,030 --> 00:02:45,820
aby ho napadlo: "Možná je to stavební kámen
veškerého života a buňky se samy rozmnožují

46
00:02:45,820 --> 00:02:48,013
a všechny buňky
pocházejí z jiných buněk."

47
00:02:48,013 --> 00:02:52,620
A ta myšlenka se nerozvíjí, než se
dostaneme do novější historie.

48
00:02:52,620 --> 00:02:57,540
O několik let později se dostaneme
k Antonie von Leeuwenhoekovi.

49
00:02:57,650 --> 00:02:59,770
Vím, že to asi nevyslovuji správně.

50
00:03:00,280 --> 00:03:04,530
Ale byl to holandský řemeslník,
který se inspiroval Hookovou prací

51
00:03:04,530 --> 00:03:07,920
a řekl si: "Hele, umím vyrábět čočky,
možná bych to mohl využít k výrobě

52
00:03:07,920 --> 00:03:10,120
lepších mikroskopů
a provést lepší pozorování.

53
00:03:10,120 --> 00:03:14,542
A to se mu podařilo a díky tomu
mohl přímo pozorovat živé buňky

54
00:03:14,542 --> 00:03:17,040
a živé jednobuněčné organismy.

55
00:03:17,040 --> 00:03:19,920
Takže byl schopen přímo pozorovat spermie.

56
00:03:19,920 --> 00:03:23,339
Řekl: "Hej, tahle věc
vypadá, že je živá!".

57
00:03:23,340 --> 00:03:31,060
Byl schopen přímo pozorovat protisty
- tedy jednobuněčné, eukaryotické...

58
00:03:31,060 --> 00:03:34,780
...mají buněčné stěny, tyto věci
vypadají jako jednobuněční živočichové.

59
00:03:34,780 --> 00:03:37,780
A on je vlastně nazval
"živočišnými molekulami".

60
00:03:38,450 --> 00:03:41,000
Živočišné molekuly.

61
00:03:41,320 --> 00:03:46,970
Říkal si: "Hele, tohle vypadá
jako taková malá mini zvířátka."

62
00:03:46,970 --> 00:03:51,060
A tak si říkal: "Možná je to nějaká forma
základu života." Nebo alespoň začal říkat,

63
00:03:51,060 --> 00:03:53,960
že i v tomto velmi malém měřítku
skutečně existuje život.

64
00:03:54,800 --> 00:04:03,040
Ale plně moderní teorie buňky se začne
objevovat až za dalších 100 -150 let.

65
00:04:03,140 --> 00:04:05,480
A dostáváme se na začátek 19. století.

66
00:04:05,660 --> 00:04:09,840
Když se přeneseme do 30. let 19. století,
přicházejí na scénu tito dva pánové,

67
00:04:09,840 --> 00:04:16,360
Matthias Schleiden a Theodor Schwann.
A právě oni začali pokládat základy toho,

68
00:04:16,360 --> 00:04:18,430
co můžeme nazvat
"moderní buněčnou teorií".

69
00:04:18,995 --> 00:04:22,320
Takže moderní buněčná teorie.

70
00:04:22,320 --> 00:04:25,629
A pomocí jejich pozorování a toho,
co jsou schopni odvodit,

71
00:04:25,629 --> 00:04:30,480
si řekli: "Hej, možná,
že všechny živé věci

72
00:04:31,560 --> 00:04:34,840
všechen život se skládá 
z jedné nebo více buněk."

73
00:04:35,440 --> 00:04:40,480
Skládá se z jedné nebo více buněk.

74
00:04:41,100 --> 00:04:42,746
Z jedné nebo více buněk.

75
00:04:42,910 --> 00:04:45,080
A dnes to považujeme za samozřejmé,
ale samozřejmé to nebylo.

76
00:04:45,080 --> 00:04:48,770
Nebylo zřejmé, že všechny ty věci jsou
nějakým způsobem stavební kámen života

77
00:04:49,300 --> 00:04:50,610
jedna nebo více buněk.

78
00:04:50,940 --> 00:04:54,510
A pak, v návaznosti na to, že pokud se
život skládá z jedné nebo více buněk,

79
00:04:54,510 --> 00:04:58,500
můžete také říci, že buňka
je základní jednotkou života.

80
00:04:59,600 --> 00:05:06,590
Buňka je základní jednotkou života.

81
00:05:06,590 --> 00:05:09,850
A to jsou silná tvrzení, že život,
když jdete do dost malých rozměrů,

82
00:05:09,850 --> 00:05:14,690
dojdete k buňkám, živým buňkám,
které tvoří tento život.

83
00:05:15,480 --> 00:05:19,010
Tohle není celá, kompletní buněčná teorie
a oba tito pánové věděli,

84
00:05:19,010 --> 00:05:20,900
že buňky mohou pocházet z jiných buněk.

85
00:05:20,900 --> 00:05:24,750
Byli schopni pozorovat, jak se buňky
rozmnožují, ale i tak se otevřela otázka:

86
00:05:24,750 --> 00:05:30,820
"Možná jsou některé buňky z jiných buněk,
zatímco jiné možná spontánně vznikají,

87
00:05:30,820 --> 00:05:36,700
pokud máte správné prvky a podmínky.
Možná nějak prostě vzniknou z ničeho. "

88
00:05:37,160 --> 00:05:40,590
A teprve tento třetí princip
moderní buněčné teorie...

89
00:05:40,590 --> 00:05:46,000
Teprve v 1. polovině 19. století je přijat
třetí princip moderní buněčné teorie.

90
00:05:46,360 --> 00:05:51,300
A to je myšlenka, že všechny buňky
pocházejí z jiných buněk.

91
00:05:51,300 --> 00:05:56,190
Všechny buňky pocházejí z jiných buněk.

92
00:05:56,730 --> 00:05:59,960
A skutečný otec této myšlenky,
ten, který ji skutečně zavedl,

93
00:05:59,960 --> 00:06:06,939
je tento pán tady, Robert Remak.
Někdy se to připisuje Rudolphu Virchowovi,

94
00:06:06,939 --> 00:06:11,360
tady, ale ukázalo se,
že opsal Remakovu práci,

95
00:06:11,900 --> 00:06:14,280
je to plagiátor Remakovy práce,

96
00:06:14,280 --> 00:06:17,840
takže je to skutečně Remak,
kdo si má zásluhu na tom, že víme,

97
00:06:17,840 --> 00:06:20,060
že všechny buňky pocházejí z jiných buněk.

98
00:06:20,060 --> 00:06:25,230
A on nebyl první, kdo řekl: "Lze pozorovat,
že nějaké buňky pocházejí z jiných buněk."

99
00:06:25,230 --> 00:06:31,560
Ale řekl: "Tohle je zásadní - všechny buňky
tak vznikají, nevznikají spontánně."

100
00:06:32,060 --> 00:06:34,430
A to je zásadní. Kdykoli,
i v dnešním světě,

101
00:06:34,430 --> 00:06:38,330
když lidé slyší, že všechny buňky pocházejí
z jiných buněk, je tu přirozená otázka:

102
00:06:38,330 --> 00:06:42,740
"Přeci musela existovat první buňka
nebo počáteční soubor "proto-buněk"?

103
00:06:43,430 --> 00:06:49,948
A lidé si nejsou stoprocentně jisti, ale
když se podíváme na vývoj života na Zemi

104
00:06:49,948 --> 00:06:53,370
domníváme se, že první buňky vznikly asi
před třemi a půl miliardami let.

105
00:06:53,780 --> 00:06:57,480
A nejsme si stoprocentně jisti,
jak vznikly, ale existují určité teorie.

106
00:06:57,899 --> 00:07:00,020
Máme například videa o fosfolipidech

107
00:07:00,385 --> 00:07:09,460
a ukazuje se, že fosfolipidy
přirozeně tvoří dvouvrstvy

108
00:07:10,250 --> 00:07:15,500
a mohou tvořit kulovité membrány,
které mají fosfolipidové dvouvrstvy.

109
00:07:16,080 --> 00:07:19,320
Takže pro začátek se mohou
tyhle věci spontánně utvářet.

110
00:07:19,650 --> 00:07:23,901
A existují také teorie, že možná
v informacích, ve ústrojí buněk,

111
00:07:24,460 --> 00:07:28,650
možná mezi jejich předky, pokud bychom se
vrátili tři a půl miliardy let nebo déle,

112
00:07:29,030 --> 00:07:32,280
že zde mohly existovat
samoreplikující se molekuly RNA

113
00:07:32,280 --> 00:07:34,830
nebo to možná byly nějaké
samoreplikující se proteiny.

114
00:07:34,830 --> 00:07:39,330
že v průběhu času, ve velmi
velkém, velkém časovém měřítku,

115
00:07:39,330 --> 00:07:44,820
byly schopny začít se replikovat
mít sofistikovanější ústrojí,

116
00:07:44,960 --> 00:07:50,500
ty, které se blížily našim moderním
buňkám, se dokázaly více rozmnožovat,

117
00:07:50,500 --> 00:07:54,340
byly schopny využít více
energie, zdrojů v prostředí.

118
00:07:54,340 --> 00:07:56,949
Takže jsme se nakonec dostali
k našim moderním buňkám.

119
00:07:56,949 --> 00:08:00,389
Ale je to fascinující otázka
a stále je to předmět výzkumu.