WEBVTT 00:00:00.000 --> 00:00:03.960 My, moderní lidé, máme tendenci brát existenci buněk jako samozřejmost 00:00:03.960 --> 00:00:07.000 a stejně tak i myšlenku, že vše živé se skládá z buněk 00:00:07.000 --> 00:00:11.220 a že jako lidské bytosti, či živé organismy, se skládáme z mnoha, mnoha, mnoha buněk. 00:00:11.220 --> 00:00:19.234 Odhady počtu buněk lidského těla se pohybují kolem 37 bilionů buněk! 00:00:19.770 --> 00:00:23.260 Ale kdybychom se vrátili o 400 let zpět, do roku 1600, 00:00:23.260 --> 00:00:25.000 nebylo to tak zřejmé. 00:00:25.000 --> 00:00:29.380 A to hlavně proto, že lidé neměli nástroje k přímému pozorování buněk. 00:00:29.380 --> 00:00:30.960 Nevěděli, že tyto buňky existují. 00:00:30.960 --> 00:00:34.540 Nevěděli, že takové věci, jako jsou jednobuněčné organismy, vůbec existují! 00:00:34.540 --> 00:00:37.679 To vše se však začalo měnit s Robertem Hookem. 00:00:38.920 --> 00:00:43.500 Robert Hooke dokázal využít primitivní mikroskop, 00:00:43.500 --> 00:00:45.140 a toto je obrázek jeho mikroskopu, 00:00:45.140 --> 00:00:47.450 a když to vidíte, oceníte, jak to bylo primitivní, 00:00:47.450 --> 00:00:49.250 alespoň ve srovnání s tím, co máme dnes. 00:00:49.250 --> 00:00:51.660 Měl tady čočky, které poskytovaly určité zvětšení, 00:00:51.660 --> 00:00:54.230 ale musel použít... tohle tady... tohle je plamen 00:00:54.230 --> 00:00:56.280 a on je schopen to světlo nasměrovat, 00:00:56.280 --> 00:00:59.420 aby se odráželo od toho, co pozoruje. 00:00:59.420 --> 00:01:03.840 A v roce 1665 vydává "Mikrografii". 00:01:03.840 --> 00:01:07.340 Asi to nevyslovuji správně. 00:01:07.340 --> 00:01:11.740 Takže je rok 1665, Robert Hooke publikuje toto 00:01:11.740 --> 00:01:14.920 a v tomto popisuje a kreslí 00:01:14.920 --> 00:01:18.680 mnoho svých pozorování pomocí mikroskopu. 00:01:18.680 --> 00:01:21.320 Má fascinující kresby, byl vlastně docela dobrý kreslíř, 00:01:21.320 --> 00:01:23.720 dokázal nakreslit obrázky 00:01:23.720 --> 00:01:27.290 ze svých pozorování, jako třeba vši a blechy. 00:01:28.140 --> 00:01:30.810 Ale nejsou to jen vši a blechy, co je schopen pozorovat. 00:01:30.810 --> 00:01:36.880 On se třeba podívá na nějaký korek, nebo na to, co vnímá prostě jako "špunt", 00:01:36.880 --> 00:01:55.160 a když dokončí pozorování, řekne: "Hele, podívej, víš, že tady jsou takové malé čtverečky, 00:01:55.160 --> 00:01:56.160 a tohle vypadá, že je to nějaká základní jednotka toho korku. " A on říká: " No, tohle mi tak trochu připomíná ty malé místnosti, ve kterých žijí mniši a tráví v nich svůj čas, kterým říkáme cely". 00:01:56.160 --> 00:01:58.039 Tak on tomu říká cely. 00:01:58.040 --> 00:02:00.220 A odtud pochází to slovo. 00:02:00.280 --> 00:02:02.060 V knize Mikrografie je nazývá buňkami. 00:02:03.100 --> 00:02:04.020 To je buňka. 00:02:04.020 --> 00:02:07.140 Naneštěstí pro nás, byl to skvělý umělec. 00:02:07.140 --> 00:02:09.780 a byl opravdu dobrý v kreslení. 00:02:09.780 --> 00:02:13.580 a hodně toho nakreslil ve své "Mikrografii", ale žádné obrázky Roberta Hooka už nemáme. 00:02:13.580 --> 00:02:16.880 A je to fascinující příběh. Většina teorií je, že 00:02:17.080 --> 00:02:22.920 že to byl vlastně Isaac Newton, kdo spálil jediný originální obraz, který máme, Roberta Hooka. 00:02:22.920 --> 00:02:26.320 A to je další zajímavý příběh, o kterém si můžeme promluvit někdy v budoucnu. 00:02:26.320 --> 00:02:31.799 Ale to, co Robert Hooke - on tyhle věci nazval "buňkami" - ale on se díval na mrtvou tkáň a ve skutečnosti byl 00:02:31.800 --> 00:02:37.040 se díval na zbytky buněk. A to, co viděl, byly ve skutečnosti jen zbytky buněčných stěn. 00:02:37.040 --> 00:02:41.920 Ve skutečnosti nebyl schopen přímo pozorovat "živé buňky". A neměl dostatek podkladů k tomu. 00:02:41.920 --> 00:02:46.140 přemýšlet ,,Hej, možná je to stavební kámen všeho života a možná se buňky samy rozmnožují.". 00:02:46.140 --> 00:02:52.519 "A všechny buňky pocházejí z jiných buněk. " A to se začne rozvíjet, až když se dostaneme dále do historie. 00:02:52.620 --> 00:02:57.320 O několik let později se dostaneme k Antonie von Leeuwenhoekovi. 00:02:57.320 --> 00:02:59.320 Vím, že to asi nevyslovuji správně. 00:03:00.280 --> 00:03:03.640 Ale byl to holandský řemeslník, který se inspiroval. 00:03:03.640 --> 00:03:09.940 Hookovou prací , a řekl si: "Hej, umím vyrábět čočky, možná bych to mohl využít k výrobě lepších mikroskopů a k lepšímu pozorování. " 00:03:10.120 --> 00:03:13.240 A to se mu podařilo a díky tomu mohl přímo pozorovat. 00:03:13.240 --> 00:03:17.040 živé buňky a živé jednobuněčné organismy. 00:03:17.040 --> 00:03:19.920 Takže byl schopen přímo pozorovat spermie. 00:03:19.920 --> 00:03:23.339 Řekl: "Hej, tahle věc vypadá, že je živá!". 00:03:23.340 --> 00:03:30.960 Byl schopen přímo pozorovat protisty - tedy tyto jednobuněčné, eukaryotické... 00:03:31.060 --> 00:03:34.780 ... mají buněčné stěny, tyto věci vypadají jako jednobuněční živočichové. 00:03:34.780 --> 00:03:37.780 A on je vlastně nazval "živočišnými molekulami". 00:03:41.320 --> 00:03:47.239 Říkal: "Hele, podívej, tohle vypadá jako taková malá mini zvířátka, která se tady dějí. " 00:03:47.300 --> 00:03:51.060 A tak si začal říkat, no, možná je to nějaká forma základu života, nebo alespoň začal říkat, 00:03:51.060 --> 00:03:54.300 že v tomto velmi malém měřítku skutečně existuje život. 00:03:55.140 --> 00:04:03.040 Ale plně moderní teorie buňky se začne objevovat až za dalších 100-150 let. 00:04:03.140 --> 00:04:05.480 A dostáváme se na začátek 19. století. 00:04:05.840 --> 00:04:13.620 Když se tedy přeneseme do 30. let 19. století, přicházejí na scénu tito dva pánové, Matthias Schleiden a Theodor Schwann. 00:04:13.620 --> 00:04:16.360 A právě oni začali pokládat základy. 00:04:16.360 --> 00:04:19.240 toho, co můžeme nazvat "moderní buněčnou teorií". 00:04:19.240 --> 00:04:22.320 Takže moderní buněčná teorie 00:04:22.320 --> 00:04:26.719 A pomocí jejich pozorování a toho, co jsou schopni odvodit. 00:04:26.720 --> 00:04:30.480 řekli: "Hej, možná, že všechny živé věci 00:04:30.480 --> 00:04:42.360 všechen život se skládá z jedné nebo více buněk." 00:04:42.360 --> 00:04:45.660 A dnes to tak nějak považujeme za samozřejmost, ale nebylo to samozřejmé. 00:04:45.660 --> 00:04:51.600 Nebylo zřejmé, že všechny věci, že to je nějakým způsobem stavební kámen života, jedna nebo více buněk. 00:04:51.600 --> 00:04:54.100 A pak, v návaznosti na to, že pokud se všechen život skládá z jedné nebo více buněk, 00:04:54.100 --> 00:04:58.740 můžete také říci, že buňka je základní jednotkou života. 00:04:58.740 --> 00:05:07.480 Buňka je základní jednotkou života 00:05:07.480 --> 00:05:09.680 A to jsou silná tvrzení, že veškerý život, kdybyste se dostali do dostatečně malých rozměrů, 00:05:09.680 --> 00:05:14.820 dojdete k buňkám, živým buňkám, které tvoří tento život. 00:05:15.240 --> 00:05:20.840 Nyní to není naše úplná, kompletní buněčná teorie a oba tito pánové věděli, že buňky mohou pocházet z jiných buněk. 00:05:20.900 --> 00:05:25.320 Byli schopni pozorovat, jak se buňky rozmnožují, ale přesto to bylo 00:05:25.320 --> 00:05:30.820 byla otevřená otázka: "Hej, možná některé buňky pocházejí z jiných buněk? Zatímco jiné možná nějak spontánně vznikají .... 00:05:30.820 --> 00:05:36.700 ... pokud máte správné prvky a správné podmínky. Možná nějak prostě vzniknou z ničeho. " 00:05:36.780 --> 00:05:46.580 A teprve tento jakýsi třetí princip moderní buněčné teorie, teprve v polovině 19. století jsme získali náš třetí princip moderní buněčné teorie, který se ustálil. 00:05:46.580 --> 00:05:51.300 A to je myšlenka, že všechny buňky pocházejí z jiných buněk. 00:05:51.300 --> 00:05:56.340 Všechny buňky pocházejí z jiných buněk 00:05:56.340 --> 00:05:59.960 A skutečný otec této myšlenky, ten, který ji skutečně zavedl, 00:05:59.960 --> 00:06:02.799 je tento pán, tady Robert Remak. 00:06:02.800 --> 00:06:09.200 Někdy se to připisuje Rudolphu Virchowovi, tady, ale ukázalo se, že 00:06:09.380 --> 00:06:17.840 Remakovu práci plagioval, takže je to skutečně Remak, kdo si zaslouží většinu zásluh. 00:06:17.840 --> 00:06:20.060 že všechny buňky pocházejí z jiných buněk. 00:06:20.060 --> 00:06:23.980 A opět nebyl první, kdo řekl: "Hej, možná, že budeme pozorovat, že některé buňky...". 00:06:23.980 --> 00:06:31.560 ... pocházejí z jiných buněk." Ale on řekl: "Tohle je zásadní věc, všechny buňky, takhle vlastně vznikají, nejsou jen tak nějak, spontánně vzniklé." Tohle je zásadní věc. 00:06:31.560 --> 00:06:34.780 Kdykoli, i v dnešním světě, lidé... 00:06:34.780 --> 00:06:37.020 vidí tuto poslední věc, všechny buňky pocházejí z jiných buněk, 00:06:37.020 --> 00:06:42.740 je tu přirozená otázka: " No, musela existovat první buňka nebo počáteční soubor "proto-buněk ?". 00:06:43.100 --> 00:06:47.100 A lidé si nejsou stoprocentně jisti, ale když jsme si 00:06:47.100 --> 00:06:53.320 když se podíváme zpět na vývoj života na Zemi, myslíme si, že první buňky vznikly asi před třemi a půl miliardami let. 00:06:53.320 --> 00:06:57.480 A nejsme si stoprocentně jisti, jak vznikly, ale existují určité teorie. 00:06:57.560 --> 00:07:00.600 Máme například videa o fosfolipidech, 00:07:00.740 --> 00:07:09.460 a ukazuje se, že fosfolipidy přirozeně tvoří dvouvrstvy. 00:07:10.040 --> 00:07:15.500 a mohou skutečně tvořit kulovité membrány, které mají fosfolipidové dvouvrstvy. 00:07:15.500 --> 00:07:19.320 Takže tím tak nějak začínáme, takže se mohou spontánně tvořit. 00:07:19.320 --> 00:07:24.700 A existují také teorie, že možná v informacích, ve strojích buněk. 00:07:24.700 --> 00:07:28.520 možná jejich předci, pokud bychom se vrátili tři a půl miliardy let nebo déle, 00:07:28.520 --> 00:07:34.840 že to mohly být samoreplikující se molekuly RNA nebo možná to byly nějak samoreplikující se proteiny. 00:07:34.840 --> 00:07:39.820 že v průběhu času, ve velmi velkém, velkém časovém měřítku, 00:07:39.880 --> 00:07:44.820 byly schopny začít se replikovat, mít sofistikovanější stroje, 00:07:44.960 --> 00:07:50.500 ty, které měly nebo se blížily našim moderním buňkám, se dokázaly více rozmnožovat, 00:07:50.500 --> 00:07:54.340 byly schopny využít více energie, zdrojů v prostředí. 00:07:54.340 --> 00:08:00.539 Takže jsme se nakonec dostali k našim moderním buňkám. Ale je to fascinující otázka a stále je to oblast výzkumu.