1 00:00:00,000 --> 00:00:03,960 My, moderní lidé, máme tendenci brát existenci buněk jako samozřejmost 2 00:00:03,960 --> 00:00:07,000 a stejně tak i myšlenku, že vše živé se skládá z buněk 3 00:00:07,000 --> 00:00:11,220 a že jako lidské bytosti, či živé organismy, se skládáme z mnoha, mnoha, mnoha buněk. 4 00:00:11,220 --> 00:00:19,234 Odhady počtu buněk lidského těla se pohybují kolem 37 bilionů buněk! 5 00:00:19,770 --> 00:00:23,260 Ale kdybychom se vrátili o 400 let zpět, do roku 1600, 6 00:00:23,260 --> 00:00:25,000 nebylo to tak zřejmé. 7 00:00:25,000 --> 00:00:29,380 A to hlavně proto, že lidé neměli nástroje k přímému pozorování buněk. 8 00:00:29,380 --> 00:00:30,960 Nevěděli, že tyto buňky existují. 9 00:00:30,960 --> 00:00:34,540 Nevěděli, že takové věci, jako jsou jednobuněčné organismy, vůbec existují! 10 00:00:34,540 --> 00:00:37,679 To vše se však začalo měnit s Robertem Hookem. 11 00:00:38,920 --> 00:00:43,500 Robert Hooke dokázal využít primitivní mikroskop, 12 00:00:43,500 --> 00:00:45,140 a toto je obrázek jeho mikroskopu, 13 00:00:45,140 --> 00:00:47,450 a když to vidíte, oceníte, jak to bylo primitivní, 14 00:00:47,450 --> 00:00:49,250 alespoň ve srovnání s tím, co máme dnes. 15 00:00:49,250 --> 00:00:51,660 Měl tady čočky, které poskytovaly určité zvětšení, 16 00:00:51,660 --> 00:00:54,230 ale musel použít... tohle tady... tohle je plamen 17 00:00:54,230 --> 00:00:56,280 a on je schopen to světlo nasměrovat, 18 00:00:56,280 --> 00:00:59,420 aby se odráželo od toho, co pozoruje. 19 00:00:59,420 --> 00:01:03,840 A v roce 1665 vydává "Mikrografii". 20 00:01:03,840 --> 00:01:07,340 Asi to nevyslovuji správně. 21 00:01:07,340 --> 00:01:11,740 Takže je rok 1665, Robert Hooke publikuje toto 22 00:01:11,740 --> 00:01:14,920 a v tomto popisuje a kreslí 23 00:01:14,920 --> 00:01:18,680 mnoho svých pozorování pomocí mikroskopu. 24 00:01:18,680 --> 00:01:21,320 Má fascinující kresby, byl vlastně docela dobrý kreslíř, 25 00:01:21,320 --> 00:01:23,720 dokázal nakreslit obrázky 26 00:01:23,720 --> 00:01:27,290 ze svých pozorování, jako třeba vši a blechy. 27 00:01:28,140 --> 00:01:30,810 Ale nejsou to jen vši a blechy, co je schopen pozorovat. 28 00:01:30,810 --> 00:01:36,880 On se třeba podívá na nějaký korek, nebo na to, co vnímá prostě jako "špunt", 29 00:01:36,880 --> 00:01:55,160 a když dokončí pozorování, řekne: "Hele, podívej, víš, že tady jsou takové malé čtverečky, 30 00:01:55,160 --> 00:01:56,160 a tohle vypadá, že je to nějaká základní jednotka toho korku. " A on říká: " No, tohle mi tak trochu připomíná ty malé místnosti, ve kterých žijí mniši a tráví v nich svůj čas, kterým říkáme cely". 31 00:01:56,160 --> 00:01:58,039 Tak on tomu říká cely. 32 00:01:58,040 --> 00:02:00,220 A odtud pochází to slovo. 33 00:02:00,280 --> 00:02:02,060 V knize Mikrografie je nazývá buňkami. 34 00:02:03,100 --> 00:02:04,020 To je buňka. 35 00:02:04,020 --> 00:02:07,140 Naneštěstí pro nás, byl to skvělý umělec. 36 00:02:07,140 --> 00:02:09,780 a byl opravdu dobrý v kreslení. 37 00:02:09,780 --> 00:02:13,580 a hodně toho nakreslil ve své "Mikrografii", ale žádné obrázky Roberta Hooka už nemáme. 38 00:02:13,580 --> 00:02:16,880 A je to fascinující příběh. Většina teorií je, že 39 00:02:17,080 --> 00:02:22,920 že to byl vlastně Isaac Newton, kdo spálil jediný originální obraz, který máme, Roberta Hooka. 40 00:02:22,920 --> 00:02:26,320 A to je další zajímavý příběh, o kterém si můžeme promluvit někdy v budoucnu. 41 00:02:26,320 --> 00:02:31,799 Ale to, co Robert Hooke - on tyhle věci nazval "buňkami" - ale on se díval na mrtvou tkáň a ve skutečnosti byl 42 00:02:31,800 --> 00:02:37,040 se díval na zbytky buněk. A to, co viděl, byly ve skutečnosti jen zbytky buněčných stěn. 43 00:02:37,040 --> 00:02:41,920 Ve skutečnosti nebyl schopen přímo pozorovat "živé buňky". A neměl dostatek podkladů k tomu. 44 00:02:41,920 --> 00:02:46,140 přemýšlet ,,Hej, možná je to stavební kámen všeho života a možná se buňky samy rozmnožují.". 45 00:02:46,140 --> 00:02:52,519 "A všechny buňky pocházejí z jiných buněk. " A to se začne rozvíjet, až když se dostaneme dále do historie. 46 00:02:52,620 --> 00:02:57,320 O několik let později se dostaneme k Antonie von Leeuwenhoekovi. 47 00:02:57,320 --> 00:02:59,320 Vím, že to asi nevyslovuji správně. 48 00:03:00,280 --> 00:03:03,640 Ale byl to holandský řemeslník, který se inspiroval. 49 00:03:03,640 --> 00:03:09,940 Hookovou prací , a řekl si: "Hej, umím vyrábět čočky, možná bych to mohl využít k výrobě lepších mikroskopů a k lepšímu pozorování. " 50 00:03:10,120 --> 00:03:13,240 A to se mu podařilo a díky tomu mohl přímo pozorovat. 51 00:03:13,240 --> 00:03:17,040 živé buňky a živé jednobuněčné organismy. 52 00:03:17,040 --> 00:03:19,920 Takže byl schopen přímo pozorovat spermie. 53 00:03:19,920 --> 00:03:23,339 Řekl: "Hej, tahle věc vypadá, že je živá!". 54 00:03:23,340 --> 00:03:30,960 Byl schopen přímo pozorovat protisty - tedy tyto jednobuněčné, eukaryotické... 55 00:03:31,060 --> 00:03:34,780 ... mají buněčné stěny, tyto věci vypadají jako jednobuněční živočichové. 56 00:03:34,780 --> 00:03:37,780 A on je vlastně nazval "živočišnými molekulami". 57 00:03:41,320 --> 00:03:47,239 Říkal: "Hele, podívej, tohle vypadá jako taková malá mini zvířátka, která se tady dějí. " 58 00:03:47,300 --> 00:03:51,060 A tak si začal říkat, no, možná je to nějaká forma základu života, nebo alespoň začal říkat, 59 00:03:51,060 --> 00:03:54,300 že v tomto velmi malém měřítku skutečně existuje život. 60 00:03:55,140 --> 00:04:03,040 Ale plně moderní teorie buňky se začne objevovat až za dalších 100-150 let. 61 00:04:03,140 --> 00:04:05,480 A dostáváme se na začátek 19. století. 62 00:04:05,840 --> 00:04:13,620 Když se tedy přeneseme do 30. let 19. století, přicházejí na scénu tito dva pánové, Matthias Schleiden a Theodor Schwann. 63 00:04:13,620 --> 00:04:16,360 A právě oni začali pokládat základy. 64 00:04:16,360 --> 00:04:19,240 toho, co můžeme nazvat "moderní buněčnou teorií". 65 00:04:19,240 --> 00:04:22,320 Takže moderní buněčná teorie 66 00:04:22,320 --> 00:04:26,719 A pomocí jejich pozorování a toho, co jsou schopni odvodit. 67 00:04:26,720 --> 00:04:30,480 řekli: "Hej, možná, že všechny živé věci 68 00:04:30,480 --> 00:04:42,360 všechen život se skládá z jedné nebo více buněk." 69 00:04:42,360 --> 00:04:45,660 A dnes to tak nějak považujeme za samozřejmost, ale nebylo to samozřejmé. 70 00:04:45,660 --> 00:04:51,600 Nebylo zřejmé, že všechny věci, že to je nějakým způsobem stavební kámen života, jedna nebo více buněk. 71 00:04:51,600 --> 00:04:54,100 A pak, v návaznosti na to, že pokud se všechen život skládá z jedné nebo více buněk, 72 00:04:54,100 --> 00:04:58,740 můžete také říci, že buňka je základní jednotkou života. 73 00:04:58,740 --> 00:05:07,480 Buňka je základní jednotkou života 74 00:05:07,480 --> 00:05:09,680 A to jsou silná tvrzení, že veškerý život, kdybyste se dostali do dostatečně malých rozměrů, 75 00:05:09,680 --> 00:05:14,820 dojdete k buňkám, živým buňkám, které tvoří tento život. 76 00:05:15,240 --> 00:05:20,840 Nyní to není naše úplná, kompletní buněčná teorie a oba tito pánové věděli, že buňky mohou pocházet z jiných buněk. 77 00:05:20,900 --> 00:05:25,320 Byli schopni pozorovat, jak se buňky rozmnožují, ale přesto to bylo 78 00:05:25,320 --> 00:05:30,820 byla otevřená otázka: "Hej, možná některé buňky pocházejí z jiných buněk? Zatímco jiné možná nějak spontánně vznikají .... 79 00:05:30,820 --> 00:05:36,700 ... pokud máte správné prvky a správné podmínky. Možná nějak prostě vzniknou z ničeho. " 80 00:05:36,780 --> 00:05:46,580 A teprve tento jakýsi třetí princip moderní buněčné teorie, teprve v polovině 19. století jsme získali náš třetí princip moderní buněčné teorie, který se ustálil. 81 00:05:46,580 --> 00:05:51,300 A to je myšlenka, že všechny buňky pocházejí z jiných buněk. 82 00:05:51,300 --> 00:05:56,340 Všechny buňky pocházejí z jiných buněk 83 00:05:56,340 --> 00:05:59,960 A skutečný otec této myšlenky, ten, který ji skutečně zavedl, 84 00:05:59,960 --> 00:06:02,799 je tento pán, tady Robert Remak. 85 00:06:02,800 --> 00:06:09,200 Někdy se to připisuje Rudolphu Virchowovi, tady, ale ukázalo se, že 86 00:06:09,380 --> 00:06:17,840 Remakovu práci plagioval, takže je to skutečně Remak, kdo si zaslouží většinu zásluh. 87 00:06:17,840 --> 00:06:20,060 že všechny buňky pocházejí z jiných buněk. 88 00:06:20,060 --> 00:06:23,980 A opět nebyl první, kdo řekl: "Hej, možná, že budeme pozorovat, že některé buňky...". 89 00:06:23,980 --> 00:06:31,560 ... pocházejí z jiných buněk." Ale on řekl: "Tohle je zásadní věc, všechny buňky, takhle vlastně vznikají, nejsou jen tak nějak, spontánně vzniklé." Tohle je zásadní věc. 90 00:06:31,560 --> 00:06:34,780 Kdykoli, i v dnešním světě, lidé... 91 00:06:34,780 --> 00:06:37,020 vidí tuto poslední věc, všechny buňky pocházejí z jiných buněk, 92 00:06:37,020 --> 00:06:42,740 je tu přirozená otázka: " No, musela existovat první buňka nebo počáteční soubor "proto-buněk ?". 93 00:06:43,100 --> 00:06:47,100 A lidé si nejsou stoprocentně jisti, ale když jsme si 94 00:06:47,100 --> 00:06:53,320 když se podíváme zpět na vývoj života na Zemi, myslíme si, že první buňky vznikly asi před třemi a půl miliardami let. 95 00:06:53,320 --> 00:06:57,480 A nejsme si stoprocentně jisti, jak vznikly, ale existují určité teorie. 96 00:06:57,560 --> 00:07:00,600 Máme například videa o fosfolipidech, 97 00:07:00,740 --> 00:07:09,460 a ukazuje se, že fosfolipidy přirozeně tvoří dvouvrstvy. 98 00:07:10,040 --> 00:07:15,500 a mohou skutečně tvořit kulovité membrány, které mají fosfolipidové dvouvrstvy. 99 00:07:15,500 --> 00:07:19,320 Takže tím tak nějak začínáme, takže se mohou spontánně tvořit. 100 00:07:19,320 --> 00:07:24,700 A existují také teorie, že možná v informacích, ve strojích buněk. 101 00:07:24,700 --> 00:07:28,520 možná jejich předci, pokud bychom se vrátili tři a půl miliardy let nebo déle, 102 00:07:28,520 --> 00:07:34,840 že to mohly být samoreplikující se molekuly RNA nebo možná to byly nějak samoreplikující se proteiny. 103 00:07:34,840 --> 00:07:39,820 že v průběhu času, ve velmi velkém, velkém časovém měřítku, 104 00:07:39,880 --> 00:07:44,820 byly schopny začít se replikovat, mít sofistikovanější stroje, 105 00:07:44,960 --> 00:07:50,500 ty, které měly nebo se blížily našim moderním buňkám, se dokázaly více rozmnožovat, 106 00:07:50,500 --> 00:07:54,340 byly schopny využít více energie, zdrojů v prostředí. 107 00:07:54,340 --> 00:08:00,539 Takže jsme se nakonec dostali k našim moderním buňkám. Ale je to fascinující otázka a stále je to oblast výzkumu.