0:00:00.000,0:00:03.960
My, moderní lidé, máme tendenci brát[br]existenci buněk jako samozřejmost

0:00:03.960,0:00:07.000
a stejně tak i myšlenku, že vše[br]živé se skládá z buněk

0:00:07.000,0:00:11.220
a že jako lidské bytosti, či živé organismy,[br]se skládáme z mnoha, mnoha, mnoha buněk.

0:00:11.220,0:00:19.234
Odhady počtu buněk lidského těla[br]se pohybují kolem 37 bilionů buněk!

0:00:19.770,0:00:23.260
Ale kdybychom se vrátili[br]o 400 let zpět, do roku 1600,

0:00:23.260,0:00:25.000
nebylo to tak zřejmé.

0:00:25.000,0:00:29.380
A to hlavně proto, že lidé neměli[br]nástroje k přímému pozorování buněk.

0:00:29.380,0:00:30.960
Nevěděli, že tyto buňky existují.

0:00:30.960,0:00:34.540
Nevěděli, že takové věci, jako jsou[br]jednobuněčné organismy, vůbec existují!

0:00:34.540,0:00:37.679
To vše se však začalo měnit[br]s Robertem Hookem.

0:00:38.920,0:00:43.500
Robert Hooke dokázal[br]využít primitivní mikroskop,

0:00:43.500,0:00:45.140
a toto je obrázek jeho mikroskopu,

0:00:45.140,0:00:47.450
a když to vidíte, oceníte,[br]jak to bylo primitivní,

0:00:47.450,0:00:49.250
alespoň ve srovnání s tím,[br]co máme dnes.

0:00:49.250,0:00:51.660
Měl tady čočky, které[br]poskytovaly určité zvětšení,

0:00:51.660,0:00:54.230
ale musel použít... [br]tohle tady... tohle je plamen

0:00:54.230,0:00:56.280
a on je schopen to světlo nasměrovat,

0:00:56.280,0:00:59.420
aby se odráželo od toho, co pozoruje.

0:00:59.420,0:01:03.840
A v roce 1665 vydává "Mikrografii".

0:01:03.840,0:01:07.340
Asi to nevyslovuji správně.

0:01:07.340,0:01:11.740
Takže je rok 1665,[br]Robert Hooke publikuje toto

0:01:11.740,0:01:14.920
a v tomto popisuje a kreslí

0:01:14.920,0:01:18.680
mnoho svých pozorování pomocí mikroskopu.

0:01:18.680,0:01:21.320
Má fascinující kresby, byl[br]vlastně docela dobrý kreslíř,

0:01:21.320,0:01:23.720
dokázal nakreslit obrázky

0:01:23.720,0:01:27.290
ze svých pozorování,[br]jako třeba vši a blechy.

0:01:28.140,0:01:30.810
Ale nejsou to jen vši a blechy,[br]co je schopen pozorovat.

0:01:30.810,0:01:36.880
On se třeba podívá na nějaký korek,[br]nebo na to, co vnímá prostě jako "špunt",

0:01:36.880,0:01:55.160
a když dokončí pozorování, řekne: "Hele, podívej,[br]víš, že tady jsou takové malé čtverečky,

0:01:55.160,0:01:56.160
a tohle vypadá, že je to nějaká základní jednotka toho korku. " A on říká: " No, tohle mi tak trochu připomíná ty malé místnosti, ve kterých žijí mniši a tráví v nich svůj čas, kterým říkáme cely".

0:01:56.160,0:01:58.039
Tak on tomu říká cely.

0:01:58.040,0:02:00.220
A odtud pochází to slovo.

0:02:00.280,0:02:02.060
V knize Mikrografie je nazývá buňkami.

0:02:03.100,0:02:04.020
To je buňka.

0:02:04.020,0:02:07.140
Naneštěstí pro nás, byl to skvělý umělec.

0:02:07.140,0:02:09.780
a byl opravdu dobrý v kreslení.

0:02:09.780,0:02:13.580
a hodně toho nakreslil ve své "Mikrografii", ale žádné obrázky Roberta Hooka už nemáme.

0:02:13.580,0:02:16.880
A je to fascinující příběh. Většina teorií je, že

0:02:17.080,0:02:22.920
že to byl vlastně Isaac Newton, kdo spálil jediný originální obraz, který máme, Roberta Hooka.

0:02:22.920,0:02:26.320
A to je další zajímavý příběh, o kterém si můžeme promluvit někdy v budoucnu.

0:02:26.320,0:02:31.799
Ale to, co Robert Hooke - on tyhle věci nazval "buňkami" - ale on se díval na mrtvou tkáň a ve skutečnosti byl

0:02:31.800,0:02:37.040
se díval na zbytky buněk. A to, co viděl, byly ve skutečnosti jen zbytky buněčných stěn.

0:02:37.040,0:02:41.920
Ve skutečnosti nebyl schopen přímo pozorovat "živé buňky". A neměl dostatek podkladů k tomu.

0:02:41.920,0:02:46.140
přemýšlet ,,Hej, možná je to stavební kámen všeho života a možná se buňky samy rozmnožují.".

0:02:46.140,0:02:52.519
"A všechny buňky pocházejí z jiných buněk. " A to se začne rozvíjet, až když se dostaneme dále do historie.

0:02:52.620,0:02:57.320
O několik let později se dostaneme k Antonie von Leeuwenhoekovi.

0:02:57.320,0:02:59.320
Vím, že to asi nevyslovuji správně.

0:03:00.280,0:03:03.640
Ale byl to holandský řemeslník, který se inspiroval.

0:03:03.640,0:03:09.940
Hookovou prací , a řekl si: "Hej, umím vyrábět čočky, možná bych to mohl využít k výrobě lepších mikroskopů a k lepšímu pozorování. "

0:03:10.120,0:03:13.240
A to se mu podařilo a díky tomu mohl přímo pozorovat.

0:03:13.240,0:03:17.040
živé buňky a živé jednobuněčné organismy.

0:03:17.040,0:03:19.920
Takže byl schopen přímo pozorovat spermie.

0:03:19.920,0:03:23.339
Řekl: "Hej, tahle věc vypadá, že je živá!".

0:03:23.340,0:03:30.960
Byl schopen přímo pozorovat protisty - tedy tyto jednobuněčné, eukaryotické...

0:03:31.060,0:03:34.780
... mají buněčné stěny, tyto věci vypadají jako jednobuněční živočichové.

0:03:34.780,0:03:37.780
A on je vlastně nazval "živočišnými molekulami".

0:03:41.320,0:03:47.239
Říkal: "Hele, podívej, tohle vypadá jako taková malá mini zvířátka, která se tady dějí. "

0:03:47.300,0:03:51.060
A tak si začal říkat, no, možná je to nějaká forma základu života, nebo alespoň začal říkat,

0:03:51.060,0:03:54.300
že v tomto velmi malém měřítku skutečně existuje život.

0:03:55.140,0:04:03.040
Ale plně moderní teorie buňky se začne objevovat až za dalších 100-150 let.

0:04:03.140,0:04:05.480
A dostáváme se na začátek 19. století.

0:04:05.840,0:04:13.620
Když se tedy přeneseme do 30. let 19. století, přicházejí na scénu tito dva pánové, Matthias Schleiden a Theodor Schwann.

0:04:13.620,0:04:16.360
A právě oni začali pokládat základy.

0:04:16.360,0:04:19.240
toho, co můžeme nazvat "moderní buněčnou teorií".

0:04:19.240,0:04:22.320
Takže moderní buněčná teorie

0:04:22.320,0:04:26.719
A pomocí jejich pozorování a toho, co jsou schopni odvodit.

0:04:26.720,0:04:30.480
řekli: "Hej, možná, že všechny živé věci

0:04:30.480,0:04:42.360
všechen život se skládá z jedné nebo více buněk."

0:04:42.360,0:04:45.660
A dnes to tak nějak považujeme za samozřejmost, ale nebylo to samozřejmé.

0:04:45.660,0:04:51.600
Nebylo zřejmé, že všechny věci, že to je nějakým způsobem stavební kámen života, jedna nebo více buněk.

0:04:51.600,0:04:54.100
A pak, v návaznosti na to, že pokud se všechen život skládá z jedné nebo více buněk,

0:04:54.100,0:04:58.740
můžete také říci, že buňka je základní jednotkou života.

0:04:58.740,0:05:07.480
Buňka je základní jednotkou života

0:05:07.480,0:05:09.680
A to jsou silná tvrzení, že veškerý život, kdybyste se dostali do dostatečně malých rozměrů,

0:05:09.680,0:05:14.820
dojdete k buňkám, živým buňkám, které tvoří tento život.

0:05:15.240,0:05:20.840
Nyní to není naše úplná, kompletní buněčná teorie a oba tito pánové věděli, že buňky mohou pocházet z jiných buněk.

0:05:20.900,0:05:25.320
Byli schopni pozorovat, jak se buňky rozmnožují, ale přesto to bylo

0:05:25.320,0:05:30.820
byla otevřená otázka: "Hej, možná některé buňky pocházejí z jiných buněk? Zatímco jiné možná nějak spontánně vznikají ....

0:05:30.820,0:05:36.700
... pokud máte správné prvky a správné podmínky. Možná nějak prostě vzniknou z ničeho. "

0:05:36.780,0:05:46.580
A teprve tento jakýsi třetí princip moderní buněčné teorie, teprve v polovině 19. století jsme získali náš třetí princip moderní buněčné teorie, který se ustálil.

0:05:46.580,0:05:51.300
A to je myšlenka, že všechny buňky pocházejí z jiných buněk.

0:05:51.300,0:05:56.340
Všechny buňky pocházejí z jiných buněk

0:05:56.340,0:05:59.960
A skutečný otec této myšlenky, ten, který ji skutečně zavedl,

0:05:59.960,0:06:02.799
je tento pán, tady Robert Remak.

0:06:02.800,0:06:09.200
Někdy se to připisuje Rudolphu Virchowovi, tady, ale ukázalo se, že

0:06:09.380,0:06:17.840
Remakovu práci plagioval, takže je to skutečně Remak, kdo si zaslouží většinu zásluh.

0:06:17.840,0:06:20.060
že všechny buňky pocházejí z jiných buněk.

0:06:20.060,0:06:23.980
A opět nebyl první, kdo řekl: "Hej, možná, že budeme pozorovat, že některé buňky...".

0:06:23.980,0:06:31.560
... pocházejí z jiných buněk." Ale on řekl: "Tohle je zásadní věc, všechny buňky, takhle vlastně vznikají, nejsou jen tak nějak, spontánně vzniklé." Tohle je zásadní věc.

0:06:31.560,0:06:34.780
Kdykoli, i v dnešním světě, lidé...

0:06:34.780,0:06:37.020
vidí tuto poslední věc, všechny buňky pocházejí z jiných buněk,

0:06:37.020,0:06:42.740
je tu přirozená otázka: " No, musela existovat první buňka nebo počáteční soubor "proto-buněk ?".

0:06:43.100,0:06:47.100
A lidé si nejsou stoprocentně jisti, ale když jsme si

0:06:47.100,0:06:53.320
když se podíváme zpět na vývoj života na Zemi, myslíme si, že první buňky vznikly asi před třemi a půl miliardami let.

0:06:53.320,0:06:57.480
A nejsme si stoprocentně jisti, jak vznikly, ale existují určité teorie.

0:06:57.560,0:07:00.600
Máme například videa o fosfolipidech,

0:07:00.740,0:07:09.460
a ukazuje se, že fosfolipidy přirozeně tvoří dvouvrstvy.

0:07:10.040,0:07:15.500
a mohou skutečně tvořit kulovité membrány, které mají fosfolipidové dvouvrstvy.

0:07:15.500,0:07:19.320
Takže tím tak nějak začínáme, takže se mohou spontánně tvořit.

0:07:19.320,0:07:24.700
A existují také teorie, že možná v informacích, ve strojích buněk.

0:07:24.700,0:07:28.520
možná jejich předci, pokud bychom se vrátili tři a půl miliardy let nebo déle,

0:07:28.520,0:07:34.840
že to mohly být samoreplikující se molekuly RNA nebo možná to byly nějak samoreplikující se proteiny.

0:07:34.840,0:07:39.820
že v průběhu času, ve velmi velkém, velkém časovém měřítku,

0:07:39.880,0:07:44.820
byly schopny začít se replikovat, mít sofistikovanější stroje,

0:07:44.960,0:07:50.500
ty, které měly nebo se blížily našim moderním buňkám, se dokázaly více rozmnožovat,

0:07:50.500,0:07:54.340
byly schopny využít více energie, zdrojů v prostředí.

0:07:54.340,0:08:00.539
Takže jsme se nakonec dostali k našim moderním buňkám. Ale je to fascinující otázka a stále je to oblast výzkumu.