Etnické a náboženské rozdíly v oblasti
bývalé Jugoslávie jsou lehce matoucí.
Ale chci vám zkusit vysvětlit to základní.
Klíčové je pochopit některé
spouštěče 1. světové války
a samozřejmě porozumět rozpadu
Jugoslávie, což bylo docela ošklivé,
proběhl během pádu komunismu
v pozdních 80. a raných 90. letech.
Zaprvé by bylo dobré si ujasnit,
kde se vzalo slovo Jugoslávie.
Doslovně odkazuje
na jižní slovanské státy.
Jugo znamená jižní
a slavia odkazuje na slovanské státy.
Když lidé mluví o slovanských
jazycích, mají na mysli jazyky,
kterými se mluví v této oblasti,
ale také velkou část východní Evropy,
která nyní patří k Rusku.
Kde je na téhle mapě modrá,
tam se mluví srbochorvatsky.
Což je dominantní
slovanský jazyk v této oblasti.
A je tu spoustu dialektů, někteří řeknou,
že to je chorvatština, černohorština
nebo srbština, nebo něco jiného.
Ale většina jazykovědců říká,
že si jsou celkem blízké.
A můžeme je zařadit jako
jeden jazyk, jako srbochorvatštinu.
Vidíte, že dnes se říká Chorvatsko,
Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora.
Tohle je ten společný rys, věc,
která poutá tuto oblast dohromady.
Tady nahoře, slovinština je také slovanská
a je blízce příbuzná srbochorvatštině.
I v Makedonii se mluví slovanským jazykem.
Má blíž k Bulharštině, ale má úzké vazby
na srbochorvatštinu, není úplně odlišný.
Takže tu máme jazykovou
spojitost napříč touto oblastí.
Co ji naopak rozděluje,
je náboženství a historie.
Vrátíme-li se v čase stovky let,
tento region byl spravován různými říšemi.
Rakouskem-Uherskem, Osmanskou říší.
Mluvíme-li o Rakousku-Uhersku,
mluvíme o římskokatolické říši.
A mluvíme-li o Osmanské říši,
pak zase o muslimské říši.
Každá držela různé části
tohoto území po stovky let.
A tak zůstala taková směs náboženství,
což se často váže k tomu,
jak lidé vnímají svůj etnický původ.
Takže tu máme takový náboženský
rozvrat v bývalém státě Jugoslávie.
Tahle narůžovělá barva znamená oblasti,
které jsou převážně římskokatolické.
Říkám převážně, protože je to
opravdu všechno hodně pomíchané.
Takže Slovinsko a Chorvatsko:
především římskokatolické.
Podíváte-li se na Srbsko a Černou Horu,
tak tam je především pravoslaví.
V Kosovu je silná muslimská většina.
A Kosovo bylo před rozpadem
část Srbska a Černé Hory,
navzdory svému velmi odlišnému
náboženskému uspořádání.
A pak Bosna a Hercegovina,
kde se to ale opravdu zamíchalo.
Zhruba polovina populace,
během staletí se to měnilo,
má za hlavní náboženství islám.
Tady to může začít být matoucí.
Když se mluví o Bosenci,
znamená to bosenského muslima.
Ale Bosna a Hercegovina také
mají významné skupiny Srbů,
kteří jsou pravoslavní, a proto je tu také
hnědá barva, jde asi o třetinu obyvatel,
a také má poměrně značné
římskokatolické obyvatelstvo,
můžeme říct bosenští Chorvaté.
Aby bylo jasno… Snadno se to plete,
i když znáte historii,
nebo o tom slyšíte ve zprávách.
Vzpomínám si v 90. letech na poslouchání
zpráv, které mě naprosto zmátly.
Mluví-li někdo o bosenském muslimovi, nebo
o Bosenci, jde o muslima žijícího v Bosně.
Říkají-li bosenský Chorvat,
znamená to etnicky Chorvat,
který žije v Bosně.
A nejspíš bude římský katolík.
A pokud jde o bosenského Srba, to je
někdo, kdo se etnicky považuje za Srba,
ale žije v Bosně a Hercegovině
a nejspíše bude pravoslavný.
Asi si dovedete představit…
Jsou tu silné jazykové i etnické vazby,
ale v určitém okamžiku,
kvůli náboženství a rozdílným nářečím
je tu také značné množství rozdílů,
zvláště když se všichni začnou hádat,
jako při pádu komunismu.
Doufám, že jsme si ujasnili
základy společných věcí a rozdílů.
Pomůže nám to pochopit,
co nás dostalo do 1. světové války,
nebo co ji spustilo, a také některé
nepříjemné události z raných 90. let.
Abychom to dali do souvislostí. Nebyl
to sjednocený stát až do 1. svět. války,
která byla do určité míry uspíšena
touhou sjednotit tuto oblast do státu.
Ta etnická a jazyková seskupení směřovala
k rozpadnutí spolu s Rakouskem-Uherskem,
s Osmanskou říší.
Při vstupu do 1. světové války
tu byl úpadek Osmanské říše,
který těmto lidem umožnil investovat více
energie do své touhy mít sjednocený stát.
1. světová válka byla urychlovač,
který umožnil Jugoslávii sjednocení.
V různých formách zůstala
sjednocená až do pádu komunismu.
A dokonce i když šlo o
socialistický stát, komunistický stát,
během Studené války vždy mělo zvláštní
a odtažitý vztah k Sovětskému Svazu.
Ale po pádu komunismu, který ji
tak nějak držel pohromadě,
ji tyto etnické, a zvláště
náboženské rozdíly, rozdělily.