Jak zpravodajství formuje to, jak vidíme svět?
Toto je svět jak vypadá -- podle objemu pevnin.
A zde je jak zprávy formují to, jak svět vidí američané.
Tato mapa -- (potlesk) -- tato mapa znázorňuje počet vteřin,
které americké televizní sítě a zpravodajské organizace věnovaly zprávám
z jednotlivých zemí v únoru 2007 -- jen rok nazpět.
Toto byl měsíc, kdy Severní Korea souhlasila s odstraněním svých jaderných zbraní.
V Indonésii byly mohutné záplavy.
A IPCC vydala v Paříži studii dokládající vliv člověka na globální oteplování.
USA tvořily 79 procent celkového zpravodajství.
A pokud USA vyjmeme a podíváme se na zbývajících 21 procent,
vidíme mnoho Iráku -- to je ta velká zelená věc -- a jen málo ostatního.
Kombinované pokrytí Ruska, Číny a Indie dosahovalo, například, pouze jednoho procenta.
Když jsme zanalyzovali všechny zprávy a odstranili jen jednu z nich,
svět vypadal takto.
Jaká to byla zpráva? Smrt Anny Nicole Smith.
Tato zpráva zastínila všechny země vyjma Iráku,
a měla 10 krát větší pokrytí než report IPCC.
A tento cyklus pokračuje;
jak všichni víme, zpravodajství o Britney v poslední době pěkně narostlo.
Takže proč neslyšíme více o dění ve světě?
Jedním z důvodů je, že zpravodajské sítě redukovaly počet svých zahraničních štábů na polovinu.
Vyjma jednočlenných mini-štábů ABC v Nairobi, New Delhi a Mumbai,
v celé Africe, Indii a Jižní Americe nejsou žádné štáby zpravodajských sítí
-- v místech, která jsou domovem pro více jak dvě miliardy lidí.
Realitou je, že zpravodajství o Britney je levnější.
A tento nedostatek globálního zpravodajství je ještě více znepokojující,
podíváme-li se na to, kam lidé chodí pro zprávy.
Podíl lokálních TV stanic roste,
a bohužel pouze 12 procent zpravodajství je tam věnováno zahraničí.
A co web?
Nejpopulárnější zpravodajské weby na tom nejsou o mnoho lépe.
Pew a Colombia J-School provedli minulý rok analýzu 14 000 zpráv,
které se objevily na titulní stránce Google News.
A ty, ve skutečnosti, pokrývaly stejných 24 události.
Podobně, studie elektronického obsahu ukazují, že mnoho globálních zpráv od amerických zpravodajců
jsou recyklované zprávy ze sítí AP a Reuters,
které nedávájí věci do souvislostí tak, aby lidé mohli pochopit, jakou k nim mají vazbu.
Shrnuto, toto by mohlo napomoci vysvětlit, proč dnešní absolventi vysokých škol,
stejně jako méně vzdělaní američané,
vědí o světě méně než jejich vrstevníci před 20ti lety.
A pokud si myslíte, že je to jednoduše protože nemáme zájem,
tak se mýlíte.
Podíl američanů, kteří udávají, že většinou pečlivě sledují zprávy ze zahraničí,
narostl v posledních letech na více než 50 procent.
Skutečnou otázkou je, zda tento zkreslený pohled na svět je to, co pro američany chceme
v našem stále více propojeném světě?
Vím, že můžeme být lepší.
A můžeme si dovolit nebýt? Děkuji.