WEBVTT 00:00:00.000 --> 00:00:03.000 Mluvila jsem ke skupině asi 300 dětí 00:00:03.000 --> 00:00:05.000 ve věku od šesti do osmi let v dětském muzeu. 00:00:05.000 --> 00:00:09.000 Vzala jsem s sebou pytel plný nohou, 00:00:09.000 --> 00:00:11.000 podobných těm, které tady vidíte, 00:00:11.000 --> 00:00:13.000 a rozložili jsme pro děti na stůl. 00:00:13.000 --> 00:00:17.000 Podle mé zkušenosti jsou děti přirozeně zvědavé 00:00:17.000 --> 00:00:19.000 na věci, které neznají nebo kterým nerozumí, 00:00:19.000 --> 00:00:21.000 nebo které jsou jim cizí. 00:00:21.000 --> 00:00:23.000 Bát se rozdílnosti se naučí až tehdy, 00:00:23.000 --> 00:00:26.000 když je k tomu začnou navádět dospělí, 00:00:26.000 --> 00:00:29.000 kteří omezují přirozenou zvědavost 00:00:29.000 --> 00:00:32.000 nebo krotí všechno to vyptávání, 00:00:32.000 --> 00:00:34.000 v naději, že vychovají slušné dětičky. 00:00:34.000 --> 00:00:38.000 Úplně jsem si představila učitelku první třídy v předsálí, 00:00:38.000 --> 00:00:41.000 jak všem těm divokým dětem říká: "Dělejte si, co chcete, 00:00:41.000 --> 00:00:43.000 ale hlavně jí nezírejte na nohy!" NOTE Paragraph 00:00:43.000 --> 00:00:45.000 Jenže v tom je ten háček. 00:00:45.000 --> 00:00:48.000 Já tam byla právě proto – chtěla jsem je pozvat aby se dívali a zkoumali. 00:00:48.000 --> 00:00:52.000 Takže jsme s dospělými udělali dohodu, 00:00:52.000 --> 00:00:55.000 že děti mohou vejít dovnitř, bez dospělých, na dvě minuty 00:00:55.000 --> 00:00:57.000 úplně samy. 00:00:57.000 --> 00:01:01.000 Dveře se otevřou, děti přijdou ke stolu s nohami, 00:01:01.000 --> 00:01:04.000 strkají do nich a šťouchají, kroutí prsty, 00:01:04.000 --> 00:01:06.000 a zkoušejí se plnou vahou opřít o běžeckou nohu 00:01:06.000 --> 00:01:08.000 aby vyzkoušeli, co to udělá. 00:01:08.000 --> 00:01:10.000 A já jim řeknu: "Děti, honem – 00:01:10.000 --> 00:01:14.000 ráno jsem se probudila, a řekla jsem si, že chci přeskočit dům – 00:01:14.000 --> 00:01:16.000 ne moc velký, jenom dvě tři patra – 00:01:16.000 --> 00:01:21.000 ale, kdybyste mi mohli poradit zvíře, hrdinu nebo postavu z komixu, 00:01:21.000 --> 00:01:23.000 cokoli tady teď vymyslíte, 00:01:23.000 --> 00:01:25.000 jaký typ nohou byste mi vyrobili?" NOTE Paragraph 00:01:25.000 --> 00:01:28.000 A okamžitě někdo vykřikl: "Klokana!" 00:01:28.000 --> 00:01:30.000 "Ne, ne, ne! Radši žábu!" 00:01:30.000 --> 00:01:32.000 "Ne, radši jako inspektor Gadget!" 00:01:32.000 --> 00:01:34.000 "Ne, ne, ne, jako Úžasňákovi." 00:01:34.000 --> 00:01:37.000 A ještě jiné věci, které ani sama neznám. 00:01:37.000 --> 00:01:39.000 A pak jedno asi osmileté dítě řeklo: 00:01:39.000 --> 00:01:43.000 "Hele, proč bys vlastně nechtěla taky lítat?" 00:01:44.000 --> 00:01:47.000 A všichni, včetně mě, udělali "Jasně!". 00:01:47.000 --> 00:01:49.000 (smích) 00:01:49.000 --> 00:01:52.000 A tímhle způsobem jsem se z ženy, kterou by děti 00:01:52.000 --> 00:01:56.000 byly naučené vnímat jako "postiženou", stala někým, 00:01:56.000 --> 00:02:01.000 kdo vládne možnostmi, které jejich těla ještě nemají. 00:02:01.000 --> 00:02:03.000 Někým, kdo je dokonce "zvýhodněný". 00:02:03.000 --> 00:02:05.000 Zajímavé. NOTE Paragraph 00:02:05.000 --> 00:02:10.000 Někteří z vás mě vlastně viděli na TEDu před 11 lety. 00:02:10.000 --> 00:02:14.000 Hodně se mluvilo o tom, jak tato konference mění lidské životy 00:02:14.000 --> 00:02:18.000 stejně účinkujícím jako účastníkům, a ani já nejsem výjimka. 00:02:18.000 --> 00:02:24.000 TED byl doslova odrazovým můstkem pro dekádu, ve které jsem objevovala svůj život. 00:02:24.000 --> 00:02:29.000 V té době byly nohy, které jsem předváděla, revolucí v protetice. 00:02:29.000 --> 00:02:31.000 Měla jsem sprinterské nohy z vinutého karbonového vlákna, 00:02:31.000 --> 00:02:33.000 modelované podle zadních běhů geparda, 00:02:33.000 --> 00:02:35.000 které jste mohli včera vidět na jevišti. 00:02:35.000 --> 00:02:41.000 A také velice realistické nohy ze silikonu v přirozené tělové barvě. NOTE Paragraph 00:02:41.000 --> 00:02:45.000 Tehdy jsem měla příležitost vyzvat všechny 00:02:45.000 --> 00:02:49.000 inovátory mimo tradiční lékařskou protetickou komunitu 00:02:49.000 --> 00:02:53.000 aby dali svůj talent k dispozici vědě a umění 00:02:53.000 --> 00:02:55.000 výroby nohou. 00:02:55.000 --> 00:03:00.000 Abychom mohli přestat oddělovat formu, funkci a estetiku 00:03:00.000 --> 00:03:02.000 a dávat jim rozdílné hodnoty. 00:03:02.000 --> 00:03:06.000 Naštěstí pro mne mnoho lidí na tu výzvu odpovědělo. 00:03:06.000 --> 00:03:11.000 Ta cesta začala s jednou účastnicí konference TEDu – 00:03:11.000 --> 00:03:14.000 Chee Pearlmanovou, která tady doufám taky dnes je někde v publiku. 00:03:14.000 --> 00:03:17.000 Byla tehdy redaktorkou časopisu ID, 00:03:17.000 --> 00:03:20.000 a napsala o mně titulní článek. NOTE Paragraph 00:03:20.000 --> 00:03:23.000 Tím začala neuvěřitelná cesta. 00:03:23.000 --> 00:03:25.000 Zažívala jsem tehdy spoustu zajímavých setkání, 00:03:25.000 --> 00:03:28.000 přijímala jsem mnohá pozvání, abych mluvila 00:03:28.000 --> 00:03:31.000 po celém světě o designu těch gepardích nohou. 00:03:31.000 --> 00:03:34.000 Po konferenci, po mé přednášce, za mnou chodili lidé, 00:03:34.000 --> 00:03:36.000 muži i ženy. 00:03:36.000 --> 00:03:38.000 A rozhovor vypadal většinou nějak takhle: 00:03:38.000 --> 00:03:42.000 "Víte, Aimee, vy jste velice přitažlivá. 00:03:42.000 --> 00:03:44.000 Vůbec nevypadáte jako postižená." 00:03:44.000 --> 00:03:45.000 (smích) 00:03:45.000 --> 00:03:47.000 A já si myslela: "No, to je zvláštní, 00:03:47.000 --> 00:03:49.000 protože já se postižená necítím." 00:03:49.000 --> 00:03:54.000 Otevřelo mi to oči ke zkoumání tohoto tématu, 00:03:54.000 --> 00:03:56.000 k diskusi o kráse. 00:03:56.000 --> 00:03:59.000 Jak musí vypadat krásná žena? 00:03:59.000 --> 00:04:01.000 Co je to sexy tělo? 00:04:01.000 --> 00:04:03.000 A navíc, z pohledu identity, 00:04:03.000 --> 00:04:06.000 co to znamená mít postižení? 00:04:06.000 --> 00:04:09.000 Říkám si, že lidé... Pamela Anderson má v těle mnohem víc protéz než já. 00:04:09.000 --> 00:04:11.000 A nikdo jí neříká postižená. 00:04:11.000 --> 00:04:16.000 (smích) NOTE Paragraph 00:04:17.000 --> 00:04:21.000 Takže ten časopis se přes grafika Petera Savillea 00:04:21.000 --> 00:04:26.000 dostal k módnímu návrháři Alexandru McQueenovi a fotografovi Nicku Knightovi, 00:04:26.000 --> 00:04:28.000 které tohle téma taky zaujalo. 00:04:28.000 --> 00:04:31.000 Takže tři měsíce po TEDu jsem seděla v letadle 00:04:31.000 --> 00:04:36.000 do Londýna, kde jsem poprvé fotila módu, 00:04:36.000 --> 00:04:37.000 a vznikla z toho tato obálka – 00:04:37.000 --> 00:04:40.000 Módní? 00:04:40.000 --> 00:04:44.000 Tři měsíce potom jsem s modely Alexandra McQueena poprvé stála na molu 00:04:44.000 --> 00:04:49.000 na páru ručně vyřezávaných nohou z masivního jasanu. 00:04:49.000 --> 00:04:52.000 Nikdo to nepoznal – všichni mysleli, že jsou to dřevěné boty. 00:04:52.000 --> 00:04:54.000 Vlastně je mám s sebou na pódiu: 00:04:55.000 --> 00:04:59.000 vinná réva, magnólie, skutečně nádherné. 00:05:00.000 --> 00:05:03.000 Na poezii záleží. 00:05:03.000 --> 00:05:08.000 Poezie je pozdvižení banálního a přehlíženého objektu 00:05:08.000 --> 00:05:10.000 do říše umění. 00:05:10.000 --> 00:05:16.000 Může proměnit věc, ze které lidé mívají strach, 00:05:16.000 --> 00:05:18.000 do něčeho, co vyzývá k pohledu, 00:05:18.000 --> 00:05:21.000 k prohlížení, 00:05:21.000 --> 00:05:23.000 a snad i k porozumění. NOTE Paragraph 00:05:23.000 --> 00:05:27.000 To jsem sama zjistila při svém dalším dobrodružství. 00:05:27.000 --> 00:05:31.000 Tím byl filmový cyklus "Kremaster" umělce Matthewa Barneyho. 00:05:31.000 --> 00:05:34.000 Tam jsem si to poprvé uvědomila – 00:05:34.000 --> 00:05:36.000 moje nohy se mohou stát "nositelnou" sochou. 00:05:36.000 --> 00:05:43.000 A v tu chvíli jsem se začala vzdalovat potřebě napodobovat fyzické lidství 00:05:43.000 --> 00:05:45.000 jako jediný estetický ideál. 00:05:45.000 --> 00:05:49.000 Takže jsme vytvořili to, co lidé láskyplně nazývali skleněnýma nohama, 00:05:49.000 --> 00:05:53.000 i když jsou ve skutečnosti z průhledného polyuretanu, 00:05:53.000 --> 00:05:55.000 ze stejného materiálu jako bowlingové koule. 00:05:55.000 --> 00:05:56.000 Těžké! 00:05:56.000 --> 00:05:58.000 Pak jsme vyrobili tyto nohy, jakoby vsazené do hlíny, 00:05:58.000 --> 00:06:02.000 prorostlé bramborovými kořínky, s červenou řepou na vršku 00:06:02.000 --> 00:06:04.000 a moc hezkým mosazným prstem. 00:06:04.000 --> 00:06:06.000 Tohle je pěkně v detailu. 00:06:06.000 --> 00:06:08.000 Další postavou byla napůl žena, napůl gepard – 00:06:08.000 --> 00:06:10.000 malá pocta mému životu atletky. 00:06:10.000 --> 00:06:13.000 14 hodin protetického make-upu, 00:06:13.000 --> 00:06:17.000 abych se stala stvořením, které mělo opravdové tlapy, 00:06:17.000 --> 00:06:21.000 drápy a ocas, kterým švihalo kolem, 00:06:21.000 --> 00:06:23.000 jako gekon. 00:06:23.000 --> 00:06:24.000 (smích) 00:06:25.000 --> 00:06:29.000 Další pár nohou, na kterém jsme spolupracovali, byl tento ... 00:06:29.000 --> 00:06:31.000 vypadají jako nohy medůzy. 00:06:31.000 --> 00:06:33.000 Taky polyuretan. 00:06:33.000 --> 00:06:36.000 A jediný účel, ke kterému mohou tyhle nohy sloužit, 00:06:36.000 --> 00:06:39.000 tedy mimo kontext filmu, 00:06:39.000 --> 00:06:42.000 je provokovat smysly a nastartovat představivost. 00:06:42.000 --> 00:06:45.000 Jsou to věci rozmaru. NOTE Paragraph 00:06:45.000 --> 00:06:51.000 Dnes mám více než tucet párů protetických nohou, 00:06:51.000 --> 00:06:53.000 které pro mne vyrobili různí lidé, 00:06:53.000 --> 00:06:57.000 a jejich prostřednictvím různě zdolávám terén pod nohama. 00:06:57.000 --> 00:06:59.000 A můžu si změnit výšku – 00:06:59.000 --> 00:07:01.000 mám na výběr z pěti různých výšek. 00:07:01.000 --> 00:07:03.000 (smích) 00:07:03.000 --> 00:07:05.000 Dnes měřím 185 cm. 00:07:05.000 --> 00:07:08.000 Nechala jsem si tyhle nohy udělat o něco víc než před rokem 00:07:08.000 --> 00:07:10.000 u Dorset Orthopaedic v Anglii, 00:07:10.000 --> 00:07:12.000 a když jsem si je přivezla domů na Manhattan, 00:07:12.000 --> 00:07:14.000 hned první večer jsem šla na velice nóbl večírek. 00:07:14.000 --> 00:07:17.000 Bylo tam děvče, které mě zná už léta 00:07:17.000 --> 00:07:19.000 při mých normálních 173 centimetrech. 00:07:19.000 --> 00:07:21.000 Zůstala na mě koukat s otevřenou pusou 00:07:21.000 --> 00:07:24.000 a řekla, "Ty jsi ale vysoká!" 00:07:24.000 --> 00:07:26.000 A já na to: "Já vím, není to bezva?" 00:07:26.000 --> 00:07:28.000 Tedy, je to tak trochu jako chodit na chůdách, 00:07:28.000 --> 00:07:31.000 ale mám najednou úplně jiný vztah k futrům, 00:07:31.000 --> 00:07:33.000 což bych rozhodně nikdy nečekala. 00:07:33.000 --> 00:07:36.000 A bavila jsem se tím. 00:07:36.000 --> 00:07:38.000 Podívala se na mě 00:07:38.000 --> 00:07:40.000 a řekla: "Ale Aimee, to není fér." 00:07:40.000 --> 00:07:43.000 (smích) 00:07:43.000 --> 00:07:45.000 (potlesk) 00:07:45.000 --> 00:07:49.000 Neuvěřitelné na tom je, že to tak skutečně myslela. 00:07:49.000 --> 00:07:51.000 Není to fér, když si můžete měnit výšku 00:07:51.000 --> 00:07:53.000 jak se vám zachce. NOTE Paragraph 00:07:53.000 --> 00:07:55.000 Tehdy jsem si uvědomila, 00:07:55.000 --> 00:07:58.000 tehdy jsem věděla, že debata se společností na toto téma 00:07:58.000 --> 00:08:00.000 se radikálně proměnila 00:08:00.000 --> 00:08:02.000 za těch uplynulých deset let. 00:08:02.000 --> 00:08:07.000 Už to není debata o překonávání nedostatků. 00:08:07.000 --> 00:08:09.000 Je to debata o vylepšování. 00:08:09.000 --> 00:08:13.000 Je to diskuse o potenciálu. 00:08:13.000 --> 00:08:18.000 Protetická končetina už neznačí potřebu nahradit ztrátu. 00:08:18.000 --> 00:08:21.000 Může fungovat jako symbol toho, že její nositel 00:08:21.000 --> 00:08:24.000 má moc vytvořit cokoli, co chce vytvořit 00:08:24.000 --> 00:08:26.000 na místě své končetiny. 00:08:26.000 --> 00:08:29.000 Takže lidé, které společnost kdysi považovala za postižené, 00:08:29.000 --> 00:08:34.000 se mohou stát architekty svých vlastních identit 00:08:34.000 --> 00:08:36.000 a samozřejmě tyto i dál měnit 00:08:36.000 --> 00:08:38.000 tím, že změní svá těla 00:08:38.000 --> 00:08:41.000 z pozice nové síly. 00:08:41.000 --> 00:08:46.000 Co mě na tom v tuto chvíli tak vzrušuje 00:08:46.000 --> 00:08:50.000 je, že spojením špičkové technologie – 00:08:50.000 --> 00:08:52.000 robotiky a bioniky – 00:08:52.000 --> 00:08:54.000 se staletou poezií 00:08:54.000 --> 00:09:00.000 se dostáváme blíže k porozumění naší společné lidskosti. 00:09:00.000 --> 00:09:05.000 Myslím si, že pokud chceme objevit plný potenciál 00:09:05.000 --> 00:09:07.000 svého lidství, 00:09:07.000 --> 00:09:11.000 musíme oslavovat tyto srdcervoucí výhody 00:09:11.000 --> 00:09:14.000 i tahle úžasná postižení, která všichni máme. 00:09:14.000 --> 00:09:17.000 Vzpomněla jsem si na Shakespearova Shylocka: 00:09:17.000 --> 00:09:21.000 "Když nás bodneš, zda-li nekrvácíme, 00:09:21.000 --> 00:09:24.000 a když nás lehtáš, nesmějem se snad?" 00:09:24.000 --> 00:09:27.000 Je to naše lidství 00:09:27.000 --> 00:09:29.000 a celý jeho potenciál, 00:09:29.000 --> 00:09:32.000 co nás činí krásnými. 00:09:32.000 --> 00:09:33.000 Děkuji. 00:09:33.000 --> 00:09:40.000 (potlesk)