WEBVTT

00:00:01.155 --> 00:00:04.484
Ahoj, já jsem Tony
a toto je Every Frame a Painting.

00:00:08.553 --> 00:00:12.268
Nedávno se mě někdo zeptal,
jak vypadá můj proces stříhání videa.

00:00:12.268 --> 00:00:16.452
Začal jsem mluvit o organizaci stopáže,
o užším výběru a ona mě přerušila:

00:00:16.452 --> 00:00:20.768
"Ne, jak vypadá přímo ten proces?
Jak víš, kdy udělat střih?"

00:00:23.695 --> 00:00:25.785
A já to vůbec neuměl popsat.

00:00:25.902 --> 00:00:29.267
Tak jako mnoho střihačů
to dělám instinktivně.

00:00:29.363 --> 00:00:33.770
Do stříhání se nesmí nic míchat.
Je to jako vaše myšlení.

00:00:34.664 --> 00:00:37.440
Nestříhám podle vědomostí,
jak já tomu říkám.

00:00:37.440 --> 00:00:40.067
Musím se do toho dostat a cítit to.

00:00:40.329 --> 00:00:44.385
Pro mě je to stejné.
Musím se stříháním promyslet a procítit.

00:00:45.204 --> 00:00:47.425
Dnes bych rád mluvil o tomto procesu.

00:00:47.999 --> 00:00:50.738
Jak přemýšlí a cítí filmový střihač?

00:00:55.841 --> 00:01:01.263
Zaprvé, u střihu záleží hlavně na očích.
Oči, víc než cokoli jiného, vám řeknou,

00:01:01.263 --> 00:01:03.233
jakou emoci má ta scéna.

00:01:03.258 --> 00:01:06.786
A dobří herci chápou,
že očima řeknou více než dialogem.

00:01:07.705 --> 00:01:12.185
Povídám: "Ale já nemám co říct."
"Jak to myslíte?

00:01:14.131 --> 00:01:21.404
Samozřejmě máte co říct.
Krásné věci, ale sedíte tam a posloucháte,

00:01:21.404 --> 00:01:24.894
přemýšlíte nad těmi úžasnými věcmi,
které byste mohl říct..."

00:01:24.894 --> 00:01:29.583
Elliote, drahoušku,
ochutnal jsi to? Je to výborné.

00:01:29.583 --> 00:01:33.780
"...a potom se rozhodnete je neříct.
To je to, co děláte."

00:01:34.053 --> 00:01:39.495
Když sleduju stopáž, hledám tohle.
Chvíle, kdy uvidím změnu v očích herce.

00:01:39.873 --> 00:01:41.701
Třeba když se rozhoduje.

00:01:45.564 --> 00:01:49.514
Takové záběry jsou silné,
protože se doplňují s jinými záběry.

00:01:49.514 --> 00:01:52.858
Když je střih 
z jeho očí k tomu, na co se dívá,

00:01:56.422 --> 00:02:00.385
dozvíme se beze slov, na co myslí.

00:02:01.595 --> 00:02:04.783
Další koncept bylo pro mě těžké se naučit.

00:02:04.896 --> 00:02:08.855
Emoce potřebují čas.
Když sledujeme lidi na plátně,

00:02:08.855 --> 00:02:13.036
máme k nim vztah,
protože máme čas sledovat jejich obličeje,

00:02:13.036 --> 00:02:14.597
než promluví,

00:02:19.285 --> 00:02:21.188
a také potom.

00:02:26.362 --> 00:02:30.862
Střihači se musí rozhodnout,
kolik času té emoci dají.

00:02:30.986 --> 00:02:32.865
Zkusíme si jedno cvičení.

00:02:32.865 --> 00:02:35.901
Podívejte se na tento záběr.
Co při sledování cítíte?

00:02:42.756 --> 00:02:46.278
Zkusíme to znovu.
Co cítíte při sledování tohoto?

00:02:56.374 --> 00:02:58.314
Byla to jiná emoce?

00:02:58.855 --> 00:03:03.335
Stříhání je takových rozhodnutí plné
a čtyři vteřiny znamenají velký rozdíl.

00:03:03.757 --> 00:03:07.187
A jsou to těžká rozhodnutí,
neexistují správné odpovědi.

00:03:07.187 --> 00:03:11.085
Některé emoce fungují lépe
v jednom souvislém záběru.

00:03:19.655 --> 00:03:22.313
Ale jiné emoce
fungují lépe ve více záběrech,

00:03:22.313 --> 00:03:24.866
kde je můžete vystavět
a zase nechat odeznít.

00:03:24.866 --> 00:03:28.636
Vezměme si tuhle scénu,
kde Luke Skywalker zkouší své schopnosti.

00:03:30.447 --> 00:03:34.605
Abychom to zjednodušili,
podívejme se, jak dlouho každý záběr trvá.

00:03:38.784 --> 00:03:43.201
Všimněte si, že během výstavby
jsou záběry stále kratší směrem k vrcholu.

00:03:49.805 --> 00:03:53.858
Ale ten přijde po pěti záběrech
a následuje zase klesání.

00:03:59.404 --> 00:04:04.275
Nejen, že jsou záběry stále delší,
ale trvají i déle, než na začátku.

00:04:05.670 --> 00:04:10.593
Ten úsek stráví 15 vteřin výstavbou,
ale dvakrát tolik sestupem,

00:04:11.044 --> 00:04:14.884
abychom jako diváci
měli čas pocítit Lukovo selhání.

00:04:16.334 --> 00:04:19.236
Nejde to. Je moc velká.

00:04:19.446 --> 00:04:23.685
Ale co když to načasování zkrátíte?
Podívejme se na velice podobnou scénu

00:04:23.726 --> 00:04:26.937
z novějšího filmu.
Schválně, jestli ucítíte rozdíl.

00:04:33.685 --> 00:04:36.044
Ty to zvládneš, Scotte, no tak.

00:04:38.554 --> 00:04:41.075
Neposlouchají mě.

00:04:41.293 --> 00:04:45.304
Věřili jste té emoci?
V této scéně trvá Scottovo selhání

00:04:46.873 --> 00:04:48.332
30 snímků.

00:04:49.130 --> 00:04:51.697
Pro srovnání, selhání Luka Skywalkera

00:04:55.686 --> 00:04:57.448
trvalo 30 sekund.

00:04:59.745 --> 00:05:03.536
Lidé nejsou stroje,
potřebujeme čas, abychom emoci pocítili.

00:05:03.780 --> 00:05:06.996
A pokud nám ho film nedá, nevěříme tomu.

00:05:07.653 --> 00:05:10.740
Ve filmech které jsem
v poslední době viděla,

00:05:10.740 --> 00:05:13.462
jsem našla hodně věcí, kterým nevěřím.

00:05:13.643 --> 00:05:19.010
Lidé tam něco prostě dají
a chtějí po vás, abyste tomu věřili,

00:05:19.010 --> 00:05:20.917
ale nepřimějí vás tomu uvěřit.

00:05:21.020 --> 00:05:22.987
Udělat něco uvěřitelného je těžké.

00:05:23.298 --> 00:05:24.607
Nech Reda jít.

00:05:25.709 --> 00:05:27.809
Protože časování není vědomé.

00:05:28.024 --> 00:05:32.312
Je to jen odpověď na to,
že každý záběr má přirozený rytmus.

00:05:38.459 --> 00:05:45.653
Existuje vztah mezi samotným příběhem,
způsobem vyprávění a rytmem vyprávění.

00:05:45.889 --> 00:05:51.586
A u střihu jde ze 70 % o rytmus.

00:05:56.239 --> 00:06:00.487
Někdy je rytmus očividný,
třeba když herec dělá něco fyického.

00:06:09.455 --> 00:06:11.422
Ale jindy je docela nenápadný.

00:06:11.525 --> 00:06:14.391
Třeba rytmus lidí, kteří chodí sem a tam.

00:06:16.256 --> 00:06:20.032
Nebo rytmus restaurace
s kuchaři, zákazníky, číšnicemi.

00:06:22.430 --> 00:06:25.464
Takový rytmus
je blíže každodennímu životu

00:06:25.464 --> 00:06:28.145
a řekl bych, že je těžší
něco takového stříhat.

00:06:28.280 --> 00:06:31.959
Ale když se na něco díváte znova a znova,
nakonec ucítíte chvíli,

00:06:31.978 --> 00:06:33.954
kdy ten záběr chce střih.

00:06:42.946 --> 00:06:46.361
V Hollywoodu
se klasicky stříhá podle rytmu.

00:06:46.647 --> 00:06:49.794
A to je myšleno tím,
že střih je neviditelný.

00:06:50.159 --> 00:06:52.111
Je to tak přirozené,

00:06:53.716 --> 00:06:56.011
Chtěla byste o mně vědět ještě něco?

00:06:56.011 --> 00:06:57.766
že si toho nevšimnete.

00:06:57.766 --> 00:06:59.811
Nechcete zajít ke mně?

00:06:59.811 --> 00:07:03.360
Ale nemusíte být vždy neviditelní.
Některé emoce fungují lépe,

00:07:03.360 --> 00:07:06.930
když je střih proti rytmu.
Třeba když je někdo znepokojený.

00:07:15.641 --> 00:07:19.622
A některé chvíle fungují lépe,
když je střih pro diváky nepříjemný.

00:07:27.869 --> 00:07:31.642
Jedna z věcí,
ve kterých nás Martin podporoval,

00:07:31.642 --> 00:07:34.724
bylo držet ten záběr
o kousek příliš dlouho

00:07:40.353 --> 00:07:43.619
a až potom udělat střih.
Pokud to bylo na místě.

00:07:44.154 --> 00:07:47.839
Je opravdu důležité,
jakou reakci chcete v lidech vzbudit.

00:07:55.622 --> 00:07:59.132
Protože někdy toho dosáhnete
jenom nezvyklým střihem.

00:08:02.623 --> 00:08:06.538
A to mě přivádí k poslednímu bodu.
Pokud je stříhání tak instinktivní,

00:08:06.538 --> 00:08:08.110
jak se to naučíte?

00:08:08.607 --> 00:08:10.330
Znám jenom jeden způsob,

00:08:10.821 --> 00:08:11.762
cvičení.

00:08:12.507 --> 00:08:19.127
Stříhání je podobné tanci.
Můžete vysvětlit základy tance,

00:08:19.127 --> 00:08:21.879
ale abyste se to opravdu naučili,
musíte tančit.

00:08:22.572 --> 00:08:24.079
Musíte stříhat.

00:08:24.089 --> 00:08:28.345
A během toho si vyvinete smysl
pro rytmus a emoci, který bude jedinečný.

00:08:28.853 --> 00:08:31.966
Já to dělám už deset let
a ještě tak daleko nejsem.

00:08:32.011 --> 00:08:36.082
Ale když mě stříhání frustruje,
vzpomenu si, co řekl Michaela Kahn:

00:08:36.082 --> 00:08:39.476
Na stříhání je krásné,
a možná to mají spisovatelé stejně,

00:08:39.482 --> 00:08:42.684
že vidím před sebou celý ten film,
ale to není důležité.

00:08:42.684 --> 00:08:47.233
Dělám to kousek po kousku,
scénu po scéně, střih po střihu.

00:08:47.233 --> 00:08:50.274
Je tam spousta filmu,
ale dělám vždycky jen jednu věc.

00:08:50.352 --> 00:08:52.634
Takže se do toho pusťte záběr po záběru,

00:08:52.634 --> 00:08:54.516
protože ať vidíte jakýkoli obraz,


00:08:54.936 --> 00:08:56.295
Vážně ti na tom záleží?

00:08:57.354 --> 00:08:59.919
najdete v něm emoci a rytmus.

00:09:06.182 --> 00:09:09.265
A musíte cítit, kdy--

00:09:11.603 --> 00:09:13.642
Překlad: jesterka
www.videacesky.cz