1 00:00:00,480 --> 00:00:03,330 Zatím, když jsme mluvili o skalárním a vektorovém součinu, 2 00:00:03,330 --> 00:00:05,480 zmínil jsem tuto definici: 3 00:00:05,480 --> 00:00:08,610 velikost krát kosinus nebo sinus 4 00:00:08,610 --> 00:00:09,710 úhlu mezi nimi. 5 00:00:09,710 --> 00:00:12,430 Ale co když tento vektor nemáte nakreslený? 6 00:00:12,430 --> 00:00:14,210 A co když není zadaný úhel mezi nimi? 7 00:00:14,210 --> 00:00:17,240 Jak spočítáte skalární a vektorový součin? 8 00:00:17,240 --> 00:00:19,980 No, napíšu vám definici z minula. 9 00:00:20,000 --> 00:00:26,710 Řekněme, že mám skalární součin „a tečka b“. 10 00:00:26,710 --> 00:00:31,290 To se rovná velikost a krát velikosti b 11 00:00:31,290 --> 00:00:34,200 krát kosinus úhlu mezi nimi. 12 00:00:34,200 --> 00:00:38,030 „a X b“ je rovno 13 00:00:38,030 --> 00:00:44,030 velikosti a krát velikost b krát sinus úhlu mezi nimi 14 00:00:44,030 --> 00:00:48,510 – tj. jejich kolmá projekce – krát normálový vektor, 15 00:00:48,510 --> 00:00:51,350 který je kolmý na oba. Jednotkový normálový vektor. 16 00:00:51,350 --> 00:00:55,310 Můžete zjistit, který z dvou kolmých vektorů to je 17 00:00:55,310 --> 00:00:56,620 pravidlem pravé ruky. 18 00:00:56,620 --> 00:01:00,170 Ale co když nemáme ty „théty“, 19 00:01:00,170 --> 00:01:01,320 tj. úhly mezi nimi? 20 00:01:01,320 --> 00:01:04,300 Co když vám například řeknu, 21 00:01:04,300 --> 00:01:09,990 že vektor a – napíšu to v „inženýrské notaci“. 22 00:01:09,990 --> 00:01:12,090 V inženýrské notaci v zásadě jen 23 00:01:12,090 --> 00:01:16,270 rozložíme vektor na jeho složky x, y, z. 24 00:01:16,270 --> 00:01:23,580 Takže řekněme, že vektor a je 5 i -- „i“ je jednotkový vektor 25 00:01:23,580 --> 00:01:33,900 ve směru osy x, minus 6 j plus 3 k. 26 00:01:33,900 --> 00:01:38,290 i, j a k jsou prostě jednotkové vektory podél směrů x, y, z. 27 00:01:38,290 --> 00:01:40,990 A 5 nám říká, jak velký je ve směru x. 28 00:01:40,990 --> 00:01:43,400 Minus 6 říká, jak velký je ve směru y. 29 00:01:43,400 --> 00:01:45,890 A 3 říká, jak velký je ve směru z. 30 00:01:45,890 --> 00:01:47,040 Můžete to zkusit nakreslit. 31 00:01:47,040 --> 00:01:48,960 A já teď opravdu hledám grafický nástroj, 32 00:01:48,960 --> 00:01:51,370 který by to zvládl, abych vám to ve videu ukázal, 33 00:01:51,370 --> 00:01:52,360 kvůli názornosti. 34 00:01:52,360 --> 00:01:53,830 Ale řekněme, že máme jen tohle. 35 00:01:53,830 --> 00:02:00,100 A řekněme, že b – já si ta čísla jen vymýšlím – 36 00:02:00,100 --> 00:02:06,260 řekněme, že je minus 2 i – a samozřejmě jsme ve třech dimenzích – 37 00:02:06,260 --> 00:02:14,210 plus 7 j plus 4 k. 38 00:02:14,210 --> 00:02:15,300 Můžete to nakreslit. 39 00:02:15,300 --> 00:02:19,030 Ale samozřejmě, pokud byste dostali nějakou úlohu 40 00:02:19,030 --> 00:02:22,270 a snažili se modelovat vektory v počítačové simulaci, 41 00:02:22,270 --> 00:02:23,510 dělali byste to takhle. 42 00:02:23,510 --> 00:02:25,690 Rozdělili byste si to na složky x, y a z 43 00:02:25,690 --> 00:02:26,780 ve smyslu sčítání. 44 00:02:26,780 --> 00:02:28,600 Musíte jen sečíst příslušné složky. 45 00:02:28,600 --> 00:02:31,210 Ale jak je navzájem vynásobíte, ať už skalárně 46 00:02:31,210 --> 00:02:32,340 nebo vektorově? 47 00:02:32,340 --> 00:02:35,410 Ukazuje se, – nebudu to dokazovat, jen ukážu, jak na to – 48 00:02:35,410 --> 00:02:37,760 že skalární součin je velmi jednoduchý 49 00:02:37,760 --> 00:02:39,330 v tomto zápisu. 50 00:02:39,330 --> 00:02:40,880 A vlastně další způsob zápisu 51 00:02:40,880 --> 00:02:42,360 je zápis pomocí závorek. 52 00:02:42,360 --> 00:02:46,955 Někdy to napíšete jako 5, minus 6, 3. 53 00:02:46,955 --> 00:02:49,775 Nebo jen velikosti ve směrech x, y, z. 54 00:02:49,775 --> 00:02:52,760 Chci se jen ujistit, že jste se sžili 55 00:02:52,760 --> 00:02:54,270 s různými zápisy. 56 00:02:54,270 --> 00:02:57,360 Můžete zapsat vektor b jako minus 2, 7, 4. 57 00:02:57,360 --> 00:02:58,380 Vždy jde o to samé. 58 00:02:58,380 --> 00:03:00,360 Neděste se, když vidíte různé zápisy. 59 00:03:00,360 --> 00:03:08,240 Ale stejně, jak tedy spočítám „a tečka b“? 60 00:03:08,240 --> 00:03:10,670 Tohle vám myslím bude připadat vcelku přijatelné. 61 00:03:10,670 --> 00:03:14,350 Vše, co musíte udělat, je vynásobit složky i, 62 00:03:14,350 --> 00:03:17,080 k tomu přidat vynásobené složky j 63 00:03:17,080 --> 00:03:20,210 a potom k tomu přidat vynásobené složky k. 64 00:03:20,210 --> 00:03:32,870 Takže to bude 5 krát minus 2 plus minus 6 krát 7 65 00:03:32,870 --> 00:03:45,260 plus 3 krát 4, takže ve výsledku minus 10 minus 42 plus 12. 66 00:03:45,260 --> 00:03:52,000 Takže je to minus 52 plus 12, takže celkově minus 40. 67 00:03:52,000 --> 00:03:54,840 A je to. Je to prostě jen číslo. 68 00:03:54,840 --> 00:03:57,090 A vlastně bych to docela chtěl vidět nakreslené 69 00:03:57,090 --> 00:04:00,980 ve třech rozměrech – proč je to minus 40. 70 00:04:00,980 --> 00:04:03,600 Musí mířit opačnými směry. 71 00:04:03,600 --> 00:04:06,060 A jejich vzájemné projekce mají opačný směr. 72 00:04:06,060 --> 00:04:10,690 A proto dostaneme záporné číslo. 73 00:04:10,690 --> 00:04:13,030 Účel toho všeho – nechci jít moc do hloubky – 74 00:04:13,030 --> 00:04:15,050 je ukázat, jak se to počítá, 75 00:04:15,050 --> 00:04:15,900 není to těžké. 76 00:04:15,900 --> 00:04:18,930 Jen vynásobíte složky x, 77 00:04:18,930 --> 00:04:21,309 přičtete to k vynásobeným složkám y 78 00:04:21,309 --> 00:04:23,450 a pak přičtete vynásobené složky z. 79 00:04:23,450 --> 00:04:25,710 Takže kdykoli dostanu úlohu v inženýrském zápisu 80 00:04:25,710 --> 00:04:28,470 nebo závorkovém zápisu, a mám spočítat skalární produkt, 81 00:04:28,470 --> 00:04:33,680 je to až téměř uklidňující a ne moc náchylné k chybám. 82 00:04:33,680 --> 00:04:36,490 Ale, jak uvidíte, počítat vektorový součin 83 00:04:36,490 --> 00:04:39,190 těchto dvou vektorů a v tomto zápisu 84 00:04:39,190 --> 00:04:41,490 není tak jednoduché. 85 00:04:41,490 --> 00:04:43,020 A chci, abyste si pamatovali, 86 00:04:43,020 --> 00:04:44,590 že dalším způsobem, jak to dělat, 87 00:04:44,590 --> 00:04:50,140 je určit velikost každého vektoru a pak použít „fajnovou“ trigonometrii 88 00:04:50,140 --> 00:04:52,390 pro určení thét (úhlů) a využít tuto definici. 89 00:04:52,390 --> 00:04:56,230 Ale myslím, že už chápete, že dělat to takhle 90 00:04:56,230 --> 00:04:57,350 je mnohem jednodušší. 91 00:04:57,350 --> 00:04:59,140 Takže skalární součin je vcelku zábavný. 92 00:04:59,140 --> 00:05:02,570 Teď se podívejme, jestli zvládneme spočítat vektorový součin 93 00:05:02,570 --> 00:05:04,450 A znovu to nebudu dokazovat. 94 00:05:04,450 --> 00:05:06,230 Jen vám ukážu, jak na to. 95 00:05:06,230 --> 00:05:09,870 V nějakém budoucím videu – jsem si jistý, že mě o to někdo požádá – 96 00:05:09,870 --> 00:05:11,710 ten důkaz předvedu. 97 00:05:11,710 --> 00:05:15,270 Ale vektorový součin, to je něco náročnějšího. 98 00:05:15,270 --> 00:05:18,210 A nikdy se netěším na počítání vektorového součinu 99 00:05:18,210 --> 00:05:20,290 dvou vektorů v inženýrském zápisu 100 00:05:20,290 --> 00:05:23,780 a X b se rovná... 101 00:05:23,780 --> 00:05:27,530 Takže tady se používají matice. 102 00:05:27,530 --> 00:05:32,710 Spočítáme determinant. Nakreslím velkou čáru determinantu. 103 00:05:33,080 --> 00:05:35,190 Tohle je vlastně jen způsob, 104 00:05:35,190 --> 00:05:37,090 kterým si to lépe zapamatujete. 105 00:05:37,090 --> 00:05:38,760 Nedá vám to do toho příliš vhled, 106 00:05:38,760 --> 00:05:41,690 ale vhled je skrytý v samotné definici. 107 00:05:41,690 --> 00:05:44,010 Jak moc jsou vektory navzájem kolmé, 108 00:05:44,010 --> 00:05:45,050 vynásobíte velikosti, 109 00:05:45,050 --> 00:05:47,210 pravidlo pravé ruky vám udá směr, 110 00:05:47,210 --> 00:05:48,360 ve kterém směřuje. 111 00:05:48,360 --> 00:05:51,380 Ale způsob, jak to dělat, když používáte inženýrský zápis, 112 00:05:51,380 --> 00:05:55,383 napíšete na první řádek jednotkové vektory i, j, k. 113 00:05:55,383 --> 00:05:59,840 i, j, k 114 00:05:59,840 --> 00:06:02,230 Pak zapíšete první vektor ve vektorovém součinu, 115 00:06:02,230 --> 00:06:03,560 protože na pořadí záleží. 116 00:06:03,560 --> 00:06:09,550 Takže je to 5, minus 6, 3. 117 00:06:09,550 --> 00:06:12,140 Pak vezmete druhý vektor, který je b, 118 00:06:12,140 --> 00:06:16,970 který je minus 2, 7, 4. 119 00:06:16,970 --> 00:06:19,880 Takže vezmete determinant téhle matice 3 na 3. 120 00:06:19,880 --> 00:06:21,350 A jak to udělat? 121 00:06:21,350 --> 00:06:26,000 No, tohle je rovno subdeterminantu pro i. 122 00:06:26,000 --> 00:06:28,910 Takže subdeterminant pro i, zbavme se tohoto sloupce a tohoto řádku, 123 00:06:28,910 --> 00:06:30,880 determinant je to, co zbude, 124 00:06:30,880 --> 00:06:40,760 takže minus 6, 3, 7, 4 krát i – možná si budete chtít zopakovat determinanty, 125 00:06:40,760 --> 00:06:42,430 pokud si nepamatujete, jak na to, 126 00:06:42,430 --> 00:06:47,770 ale možná si to vybavíte, zatímco to teď budu řešit. 127 00:06:47,770 --> 00:06:50,590 A pamatujte, je to plus, minus, plus. 128 00:06:50,590 --> 00:06:53,550 Takže minus subdeterminant pro j. 129 00:06:53,550 --> 00:06:55,500 Co je subdeterminant pro j? 130 00:06:55,500 --> 00:06:57,580 Můžete přeškrtnout řádky a sloupce pro j. 131 00:06:57,580 --> 00:07:05,055 Máte 5, 3, minus 2, 4. 132 00:07:05,055 --> 00:07:07,650 Právě jsme vyškrtli řádek a sloupec pro j. 133 00:07:07,650 --> 00:07:09,770 A cokoli zbude, půjde o čísla 134 00:07:09,770 --> 00:07:11,470 subdeterminantu. 135 00:07:11,470 --> 00:07:13,420 Tak tomu říkám. 136 00:07:13,420 --> 00:07:17,826 j plus – chtěl to udělat vše na jedné řádce, 137 00:07:17,826 --> 00:07:19,570 protože by to bylo elegantnější – 138 00:07:19,570 --> 00:07:20,840 plus subdeterminant pro k. 139 00:07:20,840 --> 00:07:23,290 Vyškrtnu řádek a sloupec pro k. 140 00:07:23,290 --> 00:07:35,010 Zbude nám 5, minus 6, minus 2 a 7 krát k. 141 00:07:35,010 --> 00:07:36,980 A teď je vypočítejme. 142 00:07:36,980 --> 00:07:39,290 Udělám si tu nějaký prostor, 143 00:07:39,290 --> 00:07:41,130 napsal jsem to moc velkým písmem. 144 00:07:41,130 --> 00:07:43,790 Nemyslím, že tohle ještě budeme potřebovat. 145 00:07:43,790 --> 00:07:46,460 Tak co dostaneme? 146 00:07:46,460 --> 00:07:49,400 Pojďme se přesunout sem nahoru. 147 00:07:49,400 --> 00:07:51,090 Tyhle determinanty 2 na 2 jsou snadné. 148 00:07:51,090 --> 00:07:58,690 Tohle je minus 6 krát 4, minus 7 krát 3. 149 00:07:58,690 --> 00:08:00,180 Tady vždycky dělám hloupé chyby. 150 00:08:00,180 --> 00:08:09,820 Minus 24 minus 21 krát i minus 5 krát 4 je 20, 151 00:08:09,820 --> 00:08:23,270 minus minus 2 krát 3, tedy minus minus 6 j, plus 5 krát 7, 35 152 00:08:23,270 --> 00:08:25,640 minus minus 2 krát minus 6. 153 00:08:25,640 --> 00:08:29,930 Takže je to minus plus 12 k. 154 00:08:29,930 --> 00:08:34,330 Můžeme to zjednodušit, takže dostaneme minus 24 minus 21. 155 00:08:34,330 --> 00:08:40,830 To je minus 35 (SPRÁVNĚ 45) – nemusel jsem to dávat do závorek – i 156 00:08:40,830 --> 00:08:43,720 a potom kolik je 20 minus minus 6? 157 00:08:43,720 --> 00:08:46,600 No, to je 20 plus 6, takže 26. 158 00:08:46,600 --> 00:08:47,590 A teď je tady minus. 159 00:08:47,590 --> 00:08:51,640 Takže minus 26 j. 160 00:08:51,640 --> 00:08:54,340 A tohle bylo 35 minus 12, to je 23. 161 00:08:54,340 --> 00:08:57,190 Plus 23 k. 162 00:08:57,190 --> 00:08:58,690 Tak tohle je vektorový součin. 163 00:08:58,690 --> 00:09:00,880 A pokud byste to zakreslili ve třech rozměrech, 164 00:09:00,880 --> 00:09:03,710 uvidíte – a to je to zajímavé – 165 00:09:03,710 --> 00:09:09,410 že vektor – pokud jsem to správně spočítal – minus 35 i (45 i), minus 26 j, 166 00:09:09,410 --> 00:09:14,810 plus 23 k, je kolmý na oba tyto vektory. 167 00:09:14,810 --> 00:09:19,660 Myslím, že tady už skončím a uvidíme se v dalším videu. 168 00:09:19,660 --> 00:09:22,140 A snad najdu nějaký program na vektorovou grafiku. 169 00:09:22,140 --> 00:09:25,880 Protože myslím, že to bude zábavné, počítat jak skalární součin, 170 00:09:25,880 --> 00:09:29,130 tak vektorový součin pomocí metod, které jsem vám právě ukázal, 171 00:09:29,130 --> 00:09:31,340 a zakreslit je, abych ukázal, že to funguje. 172 00:09:31,340 --> 00:09:36,930 Že tenhle vektor je opravdu kolmý na oba vektory 173 00:09:36,930 --> 00:09:40,420 a ukazuje ve směru, který byste předpověděli 174 00:09:40,420 --> 00:09:41,980 pravidlem pravé ruky. 175 00:09:41,980 --> 00:09:43,990 Uvidíme se v příštím videu.