WEBVTT 00:00:01.889 --> 00:00:05.021 Tady jsou potřeby vaší ženy. 00:00:07.058 --> 00:00:09.685 Tady jsou vaše potřeby. 00:00:13.789 --> 00:00:20.885 Když ona naslouchá vašim potřebám, aniž by slyšela kritiku nebo požadavky, 00:00:22.697 --> 00:00:27.027 a vy stejně tak nasloucháte jejím potřebám, 00:00:27.587 --> 00:00:30.050 řešení si vás najde. 00:00:30.810 --> 00:00:35.220 Konflikt se vyřeší sám. Nemusíte ho řešit. 00:00:35.300 --> 00:00:40.811 Ale většina z nás přeskočí to první a jde přímo k řešení. 00:00:42.644 --> 00:00:44.451 Tak například… 00:00:46.518 --> 00:00:52.624 Občas dělám semináře pro manželské páry. 00:00:52.704 --> 00:00:57.890 Pro lidi, kteří spolu žijí v láskyplném vztahu. 00:00:58.109 --> 00:01:08.308 A na začátku semináře vždy najdeme pár, který má nejdéle trvající neřešitelný konflikt. 00:01:12.072 --> 00:01:19.346 A já předpovídám, a minimálně v 75 % případů se nemýlím… 00:01:19.642 --> 00:01:25.424 Předpovídám následující: Ten konflikt vyřešíme za 20 minut. 00:01:26.620 --> 00:01:33.846 Za 20 minut od chvíle, kdy jsou oba schopní pojmenovat potřeby toho druhého. 00:01:37.076 --> 00:01:41.196 Jednou to byl pár po 39 letech manželství. 00:01:41.888 --> 00:01:47.637 Měli spor celých 39 let a nebyli schopní ho vyřešit. 00:01:47.717 --> 00:01:54.245 Ta žena povídá: „To můžu říct hned, ale tohle za 20 minut nevyřešíme.“ 00:01:54.325 --> 00:01:57.742 Máme dobré manželství, mluvíme spolu. 00:01:57.822 --> 00:02:03.166 Ale v tomhle jsme každý jiný a prostě se neshodneme. 00:02:03.457 --> 00:02:08.512 Povídám: „Neřekl jsem, že to vyřešíme za 20 minut.“ 00:02:08.592 --> 00:02:15.422 „Řekl jsem 20 minut od chvíle, kdy pojmenujete potřeby toho druhého.“ 00:02:15.502 --> 00:02:21.828 Ona na to: „Marshalle, jsme svoji 39 let a řešili jsme něco skoro každý den.“ 00:02:22.264 --> 00:02:27.519 „Rozumíme si dobře, ale v tomhle jsme každý jiný.“ 00:02:28.714 --> 00:02:34.717 Povídám: „Mýlil jsem se dřív, mohu se mýlit i teď. Uvidíme za 20 minut.“ 00:02:34.797 --> 00:02:39.605 „Nejdřív mi povězte, jaké jsou v té situaci jeho potřeby.“ 00:02:39.685 --> 00:02:42.344 „Nechce, abych utrácela.“ 00:02:43.337 --> 00:02:46.541 On hned odpoví: „To je směšný!“ 00:02:48.928 --> 00:02:51.670 Devětatřicet let komunikace. 00:02:56.344 --> 00:03:00.769 Tak zaprvé, „Nechce, abych utrácela“ není potřeba. 00:03:00.849 --> 00:03:04.420 Potřeba není totéž co strategie. 00:03:04.500 --> 00:03:08.206 Mluvili o tom, kolik může utratit… 00:03:08.286 --> 00:03:13.329 Ale důležitější bylo, kdo má pod kontrolou šekovou knížku. 00:03:13.409 --> 00:03:18.464 Tu měl pod kontrolou on, což byl ten hlavní problém. 00:03:20.072 --> 00:03:26.289 Ale já nechci, aby mluvili o strategii, dokud nenavážou to spojení. 00:03:26.924 --> 00:03:31.918 Pokud existuje to spojení, konflikt se obvykle vyřeší sám. 00:03:31.998 --> 00:03:37.071 Tak říkám: „To není potřeba. A navíc on tvrdí, že to není pravda.“ 00:03:37.151 --> 00:03:40.232 „Dobrá, povím vám, jaké jsou jeho potřeby.“ 00:03:40.312 --> 00:03:43.376 „Víte, on je přesně jako jeho otec.“ 00:03:43.456 --> 00:03:46.788 „Oba mají úzkostné myšlení, když jde o peníze.“ 00:03:46.868 --> 00:03:52.776 Povídám: „Počkejte, počkejte… Teď slyším psychoanalytického vlka.“ 00:03:54.785 --> 00:03:59.239 „To potrvá dalších 39 let, když na to půjdete takhle.“ 00:03:59.319 --> 00:04:04.973 „Nechci po vás analýzu jeho osobnosti. Ptám se, jaké jsou jeho potřeby.“ 00:04:05.592 --> 00:04:11.099 Nevěděla. Po 39 letech netušila, jaké jsou jeho potřeby. 00:04:12.108 --> 00:04:17.052 Tak povídám: „Dobře, ona neví, tak proč to nezkusíte vy?“ 00:04:17.451 --> 00:04:24.674 „Dobře, povím vám, jaké jsou její potřeby. Víte, je to skvělá žena, úžasná matka.“ 00:04:24.859 --> 00:04:28.994 „Ale když jde o peníze, je úplně nezodpovědná.“ 00:04:29.683 --> 00:04:32.272 A máme tu dalších 39 let. 00:04:33.504 --> 00:04:36.832 Ptal jsem se na potřebu, on mi řekl diagnózu. 00:04:36.912 --> 00:04:41.982 Ona samozřejmě hned: „To není fér!" Povídám: „Počkat, počkat…“ 00:04:42.609 --> 00:04:48.686 Viděl jsem, že nevědí, co je to potřeba. Tak jsem jim půjčil své uši. 00:04:49.289 --> 00:04:55.351 S žirafíma ušima vím, že každý soud, jako třeba že je úplně nezodpovědná, 00:04:55.609 --> 00:04:59.709 je nešťastným vyjádřením nenaplněné potřeby. 00:05:01.090 --> 00:05:07.891 Mít tyto uši, vyřešili by to v prvním roce. Ale místo toho to brali osobně. 00:05:08.664 --> 00:05:12.150 Tak jsem pomohl: „Když říkáte, že je nezodpovědná, 00:05:12.230 --> 00:05:16.466 cítíte strach a potřebujete ujistit, že je rodina finančně zajištěná?“ 00:05:16.546 --> 00:05:18.752 „To jsem tím přesně myslel!“ 00:05:18.832 --> 00:05:21.323 Akorát to celých 39 let neřekl. 00:05:21.403 --> 00:05:24.279 Neuměl své pocity a potřeby vyjádřit. 00:05:25.192 --> 00:05:30.972 Dobře, jeho potřeby jsem měl. Bál se, chtěl finančně ochránit rodinu. 00:05:32.206 --> 00:05:37.215 Otočil jsem se na jeho ženu: „Zopakovala byste, co podle vás říkal?“ 00:05:37.295 --> 00:05:42.922 Ale, protože jsem kdysi jednou přečerpala šekovou knížku, on si teď myslí, že… 00:05:44.344 --> 00:05:47.505 Všimněte si toho prvního slova: „Ale!“ 00:05:48.464 --> 00:05:54.359 Nezná zásadní žirafí pravidlo. Naštvanému nikdy neříkejte „ale“. 00:06:05.770 --> 00:06:09.181 Povídám: „Jaké jsou jeho pocity a potřeby?“ 00:06:09.261 --> 00:06:13.621 - Ale… - Ne, ne, jaké má pocity a potřeby? 00:06:13.701 --> 00:06:16.727 - Chcete, abych vám je zopakoval? - Ano. 00:06:16.807 --> 00:06:20.677 - Slyším, že má strach… - No ale… - Počkejte. 00:06:22.187 --> 00:06:24.122 Klid, jenom klid. 00:06:25.093 --> 00:06:32.392 Slyšet jeho pocity a potřeby. Není lehké po 39 letech sváru změnit přístup. 00:06:34.394 --> 00:06:41.932 Jak si vytvoříme představu, že druhý je špatný, neslyšíme jeho potřeby, i když je vyjadřuje. 00:06:43.199 --> 00:06:46.366 Ten obraz nepřítele se těžko opouští. 00:06:47.108 --> 00:06:57.417 Celých 39 let ho viděla jako úzkostného skrblíka a teď už nevidí člověka za tou představou. 00:06:58.861 --> 00:07:08.020 „Ještě vám to zopakuji. Slyšel jsem, že se bojí, a potřebuje finančně zajistit rodinu.“ 00:07:08.428 --> 00:07:12.072 - Mohla byste to zopakovat? - Jo. Myslí, že jsem nezodpovědná. 00:07:13.791 --> 00:07:22.778 „Tak znovu…“ Po třech opakováních konečně, bez soudů, slyšela jeho potřeby a pocity. 00:07:23.153 --> 00:07:24.244 Konečně.