1 00:00:00,000 --> 00:00:06,001 V tomto a dalších videích se budeme zabývat agregátní neboli nabídkou a agregátní neboli celkovou poptávkou. 2 00:00:06,001 --> 00:00:19,780 Začneme agregátní poptávkou a budeme pokračovat agregátní nabídkou. 3 00:00:19,780 --> 00:00:25,155 Rád bych zdůraznil, že v mnoha ohledech se to podobá běžné teorii nabídky a poptávky. 4 00:00:25,155 --> 00:00:31,100 Ale mezi tradiční poptávkou a agregátní poptávkou je velký rozdíl. 5 00:00:31,100 --> 00:00:43,215 Tradičně se poptávkou zabýváme v mikroekonomii, o agregátní poptávce mluvíme v makroekonomii. 6 00:00:43,215 --> 00:00:50,609 Sem budu psát vše k makroekonomice, ekonomice jako celku. 7 00:00:50,609 --> 00:00:59,183 A na druhé straně bude mikroekonomika. 8 00:00:59,183 --> 00:01:10,458 Můžeme se soustředit jen na konkrétní trh, například trh sladkých tyčinek. 9 00:01:10,458 --> 00:01:13,351 A nyní si nakreslíme osu, se kterou se v mikroekonomii setkáváme neustále. 10 00:01:13,351 --> 00:01:16,123 Na svislé ose bude cena P za jednotku, sladkou tyčinku 11 00:01:16,123 --> 00:01:22,476 a na vodorovné ose množství Q sladkých tyčinek prodaných nebo koupených za určitou dobu. 12 00:01:22,489 --> 00:01:30,688 Už jsme viděli, že křivka poptávky má klesající sklon. Bude vypadat nějak takhle. To se dá vysvětlit různými způsoby. 13 00:01:30,740 --> 00:01:34,552 Jedno vysvětlení je při vysoké ceně si lidé řeknou: 14 00:01:34,552 --> 00:01:37,874 Proč bych si měl kupovat tuhle sladkou tyčinku, 15 00:01:37,874 --> 00:01:41,215 když si za ty peníze mohu koupit něco, co mně udělá stejně šťastným nebo šťastnějším. 16 00:01:41,215 --> 00:01:44,904 Koupí si toho malé množství. 17 00:01:44,904 --> 00:01:50,240 Při nízké ceně si lidé řeknou: Tohle je docela dobrý obchod. Mohu si koupit sladké tyčinky, jsou tak levné. 18 00:01:50,240 --> 00:01:56,334 Mohu si jich koupit hodně. Místo abych si koupil něco jiného, místo lízátek nebo zmrzliny si koupím sladké tyčinky. 19 00:01:56,334 --> 00:01:59,117 Lidé si jich koupí velké množství. To je jeden způsob, jak to vysvětlit. 20 00:01:59,117 --> 00:02:04,723 Vysvětlit si to můžeme i pomocí křivky mezního užitku. 21 00:02:04,723 --> 00:02:10,984 Když budete mít sladké tyčinky opravdu hodně rádi, budete z nich mít velký užitek 22 00:02:11,073 --> 00:02:14,482 a budete ochotni za ně hodně zaplatit. Z těchto několika sladkých tyčinek máte velký užitek. 23 00:02:14,482 --> 00:02:17,917 Ale čím více máte jednotek, tím menší je další užitek. 24 00:02:17,917 --> 00:02:22,647 Můžete se na to koukat jako lidé, kteří mají rádi sladké tyčinky ale ne tolik jako lidé, kteří si koupili těch několik prvních tyčinek. 25 00:02:22,647 --> 00:02:26,591 To je proč máte klesající křivku. 26 00:02:26,604 --> 00:02:33,876 V makroekonomii u agregátní poptávky to bude podobné, ale přesto se to trochu liší. 27 00:02:33,876 --> 00:02:38,296 Nakreslím to jinou barvou, aby byl vidět rozdíl. 28 00:02:38,296 --> 00:02:44,854 Nyní jsme v makroekonomii. Mluvíme teď o agregátní poptávce. 29 00:02:44,854 --> 00:02:52,549 První věc, kterou si uvědomte, že se jedná o ekonomiku jako celek, ne jen trh s jedním zbožím nebo službou. 30 00:02:52,549 --> 00:03:01,011 U agregátní poptávky na vodorovné ose nemáme množství prodaného nebo koupeného zboží či služeb za určitou dobu, 31 00:03:01,011 --> 00:03:06,745 ale skutečnou produkci celé ekonomiky za určité období. 32 00:03:06,745 --> 00:03:13,724 Tím už jsme se zabývali. Celkové produkci ekonomiky za určité období se říká hrubý domácí produkt. 33 00:03:13,724 --> 00:03:24,419 Na této ose máme reálný HDP. Myslím, že je zde analogie k množství. Je to množství toho, co vyrobíme v ekonomice. 34 00:03:24,419 --> 00:03:28,641 Na druhé ose bude cenová úroveň. 35 00:03:28,641 --> 00:03:34,486 Ale nejde o ceny za jedno zboží nebo službu, není to cena za sladké tyčinky. 36 00:03:34,486 --> 00:03:39,777 Je to celková úroveň cen v celém hospodářství. 37 00:03:39,777 --> 00:03:45,778 Možná si říkáte, že je to vážený průměr nebo jakkoli měříme úroveň cen. 38 00:03:45,778 --> 00:03:56,574 Opět uvidíme, že se jedná o klesající křivku. Bude vypadat nějak takhle. 39 00:03:56,574 --> 00:03:59,461 Vlastně úplně nevíme, jestli vypadá přesně takhle, 40 00:03:59,461 --> 00:04:04,350 ale je to předpoklad založený na určitých ekonomických teoriích a modelech 41 00:04:04,350 --> 00:04:17,787 a je možné tak vysvětlit ekonomické cykly. 42 00:04:17,787 --> 00:04:23,972 Křivka bude každopádně klesat. 43 00:04:23,972 --> 00:04:29,698 Připomínám, že zde máme jedno zboží nebo službu a tady ekonomiku jako celek. 44 00:04:29,698 --> 00:04:35,387 Tohle je obecná hladina cen a skutečná produktivita ekonomiky. 45 00:04:35,387 --> 00:04:44,397 Možná vám nedává smysl, že by HDP při vysokých cenách klesl na nulu. 46 00:04:44,397 --> 00:04:51,075 Trochu jsem to zjednodušil. Zkusím to nakreslit přesněji. 47 00:04:51,075 --> 00:04:56,006 Nechci, aby to vypadalo, že při určitých cenách bude HDP nulový. 48 00:04:56,006 --> 00:05:01,401 Ale obecně můžeme říct, že při vysokých cenách bude HDP nízký. 49 00:05:01,401 --> 00:05:08,068 Ceteris paribus, za jinak stejných podmínek HDP při nízkých cenách poroste. 50 00:05:08,068 --> 00:05:13,105 Ale makroekonomická křivka klesá z úplně jiných důvodů než ta vpravo. 51 00:05:13,125 --> 00:05:15,826 V mikroekonomii klesá díky substitučnímu efektu. 52 00:05:15,826 --> 00:05:21,453 Když jsou ceny vysoké, lidé si místo sladkých tyčinek koupí zmrzlinu, lízátko nebo něco podobného. 53 00:05:21,453 --> 00:05:29,241 A když jsou sladké tyčinky levné, kupují je místo ostatních věcí. 54 00:05:29,241 --> 00:05:31,530 To se v makroekonomii u agregátní poptávky neděje. 55 00:05:31,530 --> 00:05:39,737 Existuje několik teorií o tom, proč křivka agregátní poptávky klesá. 56 00:05:39,737 --> 00:05:44,615 Tohle je agregátní poptávka. 57 00:05:44,615 --> 00:05:56,153 V podstatě říká jaká bude produktivita ekonomiky v závislosti na cenách. 58 00:05:56,153 --> 00:06:03,751 Ekonomové mají pro klesající křivku agregátní poptávky tři různé teorie. 59 00:06:03,751 --> 00:06:16,976 Prvnímu říkáme efekt bohatství. 60 00:06:16,976 --> 00:06:30,415 Zase se to může zdát zpočátku divné. Když klesají ceny, klesají i mzdy a zisky, 61 00:06:30,415 --> 00:06:34,667 lidé jsou pesimisté, ekonomika je v recesi. 62 00:06:34,667 --> 00:06:37,181 Ale tak to není. 63 00:06:37,181 --> 00:06:49,137 Ceteris paribus, za jinak stejných podmínek, když klesnou jen ceny, vše ostatní se nezmění, 64 00:06:49,137 --> 00:06:58,314 nezmění se zaměstnanost, zisky, optimismus lidí, 65 00:06:58,314 --> 00:07:02,919 zkrátka pokud se jednoho dne probudíte a jedinou změnou bude, že všechno bude o polovinu levnější 66 00:07:02,919 --> 00:07:09,599 A vy budete mít stejné úspory a v peněžence stejně peněz, pak si řeknete: 67 00:07:09,599 --> 00:07:15,117 Mám v peněžence stejně peněz, ale najednou si připadám bohatší! 68 00:07:15,117 --> 00:07:16,945 Můžu si toho koupit víc. 69 00:07:16,945 --> 00:07:26,025 Tohle je efekt bohatství. S tím, co mám v kapse, si můžu koupit víc věcí. 70 00:07:26,025 --> 00:07:34,580 A podobně když se probudíte, všechno zůstane stejné, jen ceny se zdvojnásobí. 71 00:07:34,580 --> 00:07:41,472 Zděsíte se, že už si nic nemůžete koupit. Vše je příliš drahé, můžete si toho dovolit méně. 72 00:07:41,472 --> 00:07:45,050 Klesající křivka se vysvětluje zaprvé efektem bohatství. 73 00:07:45,050 --> 00:07:50,063 Ale pamatujte si, všechny ostatní věci musejí zůstat stejné. 74 00:07:50,063 --> 00:08:06,206 Druhé vysvětlení souvisí s úroky. Nazval bych to efektem úspor a úrokové míry. 75 00:08:06,206 --> 00:08:13,382 Představuje-li tento obrazec množství peněz, které máte v kapse, 76 00:08:13,382 --> 00:08:18,497 a tohle je množství, které utratíte za zboží a služby, abyste měli pěkný šťastný život 77 00:08:18,497 --> 00:08:22,308 tuhle část můžete uspořit. 78 00:08:22,308 --> 00:08:31,930 Ale když klesnou ceny, utratíte za zboží a služby daleko méně, 79 00:08:31,930 --> 00:08:35,749 třeba tolik 80 00:08:35,749 --> 00:08:40,728 a pak můžete daleko víc ušetřit. 81 00:08:40,728 --> 00:08:46,568 Pokud by vše ostatní zůstalo stejné a od zítra všechno stálo jen polovinu, 82 00:08:46,568 --> 00:08:51,462 dokázali byste mnohem více ušetřit. 83 00:08:51,462 --> 00:08:59,815 Peníze, které našetříte, dáte do banky a ta je půjčí dalším lidem. 84 00:08:59,815 --> 00:09:23,762 Pokud se tedy nic jiného nezmění jen množství peněz, které banka může půjčit, vzroste 85 00:09:23,762 --> 00:09:30,199 pak bude cena, za kterou se peníze půjčují, klesat. To už jsme si ukazovali v jednom z předchozích videí. 86 00:09:30,199 --> 00:09:40,236 Úrokové míry budou klesat. Půjčování peněz i jejich následné investování bude levnější. 87 00:09:40,236 --> 00:09:45,675 Můžete si půjčit na dům, na továrnu, na cokoli třeba na vybavení. 88 00:09:45,675 --> 00:10:00,863 Nízké úrokové míry stimulují investice a HDP by opět rostl a vyprodukovalo by se víc zboží a služeb. 89 00:10:00,863 --> 00:10:07,267 Tohle byla situace, kdy ceny klesaly. 90 00:10:07,267 --> 00:10:13,009 Kdyby to bylo opačně a ceny vzrostly, lidé by najednou museli utratit více peněz 91 00:10:13,009 --> 00:10:19,936 za věci, které potřebují, aby přežili a byli šťastni, a měli by méně úspor. 92 00:10:19,936 --> 00:10:27,590 Méně úspor by znamenalo méně peněz na půjčování, vyšší úrokové míry a menší investice. 93 00:10:27,590 --> 00:10:30,480 Ekonomika by byla v recesi. 94 00:10:30,480 --> 00:10:40,197 Reálný HDP by klesal. 95 00:10:40,197 --> 00:10:42,987 Zatímco tady HDP rostl. 96 00:10:42,987 --> 00:10:44,858 A třetí teorie 97 00:10:44,858 --> 00:10:46,905 či třetí odůvodnění, 98 00:10:46,905 --> 00:10:54,272 protože ekonomové si svou klesající křivku rádi odůvodňují, protože díky ní vysvětlují ekonomické cykly. 99 00:10:54,272 --> 00:11:04,971 Třetí vysvětlení je zahraniční efekt. 100 00:11:04,996 --> 00:11:09,231 Když si představíme, že ceny opět poklesly, 101 00:11:09,243 --> 00:11:21,204 pak se sníží i úroková míra, protože je více peněz k půjčování v dané ekonomice v dané měně. 102 00:11:21,204 --> 00:11:40,209 Když úrokové míry klesnou, bude pro investory lepší směnit peníze za cizí měnu, protože tak získají vyšší úrokovou míru. 103 00:11:40,209 --> 00:11:51,453 Dejme tomu, že v USA budou nízké úroky a ve Velké Británii budou vysoké. 104 00:11:51,453 --> 00:11:58,267 Američané budou směňovat dolary za libry. 105 00:11:58,267 --> 00:12:03,229 Už jsem o tom opět mluvil v jiných videích. 106 00:12:03,229 --> 00:12:11,598 Když lidé směňují dolary za libry, bude větší nabídka dolarů a větší poptávka po librách, 107 00:12:11,598 --> 00:12:22,821 relativní cena dolaru oproti libře klesne. Dolar oproti jiným měnám oslabí. 108 00:12:22,821 --> 00:12:30,150 Když dolar oslabí, 109 00:12:30,150 --> 00:12:37,899 zboží a služby z USA budou pro ostatní země levnější. 110 00:12:37,899 --> 00:12:47,648 Když si například budete chtít koupit americké auto, které stojí 10 tisíc dolarů, 111 00:12:47,648 --> 00:12:51,744 vyjde vás to řekněme na 5 tisíc liber. 112 00:12:51,744 --> 00:12:57,533 Ale pak dolar oslabí a totéž auto vás v přepočtu vyjde na 4 tisíce liber. 113 00:12:57,533 --> 00:13:05,960 Budete nadšení, o kolik auto zlevnilo a mnohem víc lidí bude chtít americké zboží. 114 00:13:05,960 --> 00:13:12,984 A když stoupne poptávka po americkém zboží, HDP poroste. 115 00:13:12,984 --> 00:13:19,767 Kvůli nízkým úrokovým mírám budou lidé směňovat domácí měnu za cizí, 116 00:13:20,205 --> 00:13:27,429 díky tomu bude měna levnější a levnější se bude zdát i zboží a služby dané země. 117 00:13:27,429 --> 00:13:31,449 A díky tomu se bude zvyšovat čistý export. 118 00:13:31,449 --> 00:13:34,521 Nebo ještě jednodušeji. 119 00:13:34,521 --> 00:13:41,705 Když bude americký dolar levnější, lidé budou chtít americké zboží a zvýší se čistý vývoz. 120 00:13:41,705 --> 00:13:47,979 Při nízkých cenách tedy HDP roste. 121 00:13:47,979 --> 00:13:51,263 A při růstu cen nastane opačný případ. HDP klesá.