WEBVTT 00:00:10.724 --> 00:00:13.616 Většina lesa žije ve stínu obrů, 00:00:13.616 --> 00:00:15.757 kteří tvoří jeho nejvyšší klenbu. 00:00:15.757 --> 00:00:17.376 Jsou to ty nejstarší stromy 00:00:17.376 --> 00:00:21.003 se stovkami dětí a tisíci vnoučat. 00:00:21.003 --> 00:00:24.325 Sdílejí se svými sousedy informace, jídlo, zásoby 00:00:24.325 --> 00:00:27.308 a moudrost získanou během dlouhého života. NOTE Paragraph 00:00:27.468 --> 00:00:30.056 To vše dělají zakořeněné na jednom místě, 00:00:30.056 --> 00:00:33.564 bez možnosti mluvit, natáhnout se nebo se přesouvat. 00:00:33.564 --> 00:00:37.132 Tajemství jejich úspěchu leží pod lesní půdou, 00:00:37.132 --> 00:00:41.134 kde obří síť kořenů podporuje kmeny, které se nad ní tyčí. 00:00:41.134 --> 00:00:45.937 S kořeny spolupracují symbiotické houby, jejichž vztahu se stromy říkáme mykorhiza. NOTE Paragraph 00:00:45.937 --> 00:00:49.965 Tyto houby mají bezpočet vláken podobných nitím, jimž se říká hyfy, 00:00:49.965 --> 00:00:52.685 a dohromady tvoří podhoubí. 00:00:52.965 --> 00:00:57.329 Podhoubí se prostírá na mnohem větším prostoru než kořenový systém stromů 00:00:57.329 --> 00:01:00.425 a propojuje kořeny různých stromů dohromady. 00:01:00.425 --> 00:01:03.517 Tato spojení tvoří v podhoubí síť. 00:01:03.517 --> 00:01:06.528 Přes síť v podhoubí dokážou houby přenášet 00:01:06.528 --> 00:01:10.068 zdroje a signály mezi stromy. NOTE Paragraph 00:01:10.648 --> 00:01:13.834 Víme, že nejstarší stromy mají v podhoubí nejrozsáhlejší sítě 00:01:13.834 --> 00:01:16.056 s nejvyšším počtem napojení na ostatní stromy. 00:01:16.056 --> 00:01:19.438 Tato spojení je ale neuvěřitelně složité stopovat. 00:01:19.438 --> 00:01:23.782 Existuje totiž kolem sta různých druhů mykorhizálních hub 00:01:23.782 --> 00:01:28.482 a jeden strom může být obsazen třeba tuctem různých houbových organismů, 00:01:28.482 --> 00:01:31.675 z nichž každý se spojuje s jinou množinou dalších stromů 00:01:31.675 --> 00:01:35.981 a každý z nich má opět svůj unikátní soubor houbových propojení. 00:01:36.101 --> 00:01:39.293 Abychom porozuměli tomu, jak látky proudí touto sítí 00:01:39.293 --> 00:01:41.142 pojďme se zaměřit na cukry 00:01:41.142 --> 00:01:45.007 a na to, jak cestují z mateřského stromu k sousednímu semenáčku. NOTE Paragraph 00:01:45.007 --> 00:01:47.518 Cukr začíná svou cestu vysoko nad zemí 00:01:47.518 --> 00:01:50.553 v listech nejvyšších stromů nad klenbou. 00:01:50.553 --> 00:01:55.433 Listy využívají dostatku slunečního světla k tvorbě cukru pomocí fotosyntézy. 00:01:55.433 --> 00:01:58.016 Cukr jako nezbytná pohonná látka pak cestuje stromem 00:01:58.016 --> 00:02:00.749 do spodní části kmene v husté míze. NOTE Paragraph 00:02:00.749 --> 00:02:04.069 Odsud proudí cukr do kořenů. 00:02:04.069 --> 00:02:06.977 Mykorhizální houby se dotýkají konečků kořenů 00:02:06.977 --> 00:02:10.366 a buď proniknou do vnějších buněk kořene, nebo je obklopí, 00:02:10.366 --> 00:02:12.398 podle toho, o jaký typ houby jde. 00:02:12.628 --> 00:02:17.328 Houby nedokážou produkovat cukry, ale potřebují je stejně jako stromy. 00:02:17.468 --> 00:02:20.267 Dokážou ale sbírat výživné látky z půdy 00:02:20.267 --> 00:02:22.576 mnohem efektivněji než kořeny stromů 00:02:22.576 --> 00:02:25.482 a předat tyto živiny kořenům. 00:02:25.765 --> 00:02:27.801 Obecně řečeno putují látky z míst, 00:02:27.801 --> 00:02:30.425 kde je jich dost, do míst, kde je jich méně, 00:02:30.425 --> 00:02:32.322 od přítoku k odtoku. 00:02:32.322 --> 00:02:36.234 To znamená, že cukry putují z kořenů stromů do vláken hub. 00:02:36.234 --> 00:02:38.220 Jakmile cukry vstoupí do houby, 00:02:38.220 --> 00:02:41.459 cestují skrz vlákna a póry mezi buňkami, 00:02:41.459 --> 00:02:44.412 anebo skrz speciální dutá přepravní vlákna. 00:02:44.412 --> 00:02:46.592 Houba část cukrů vstřebá, 00:02:46.592 --> 00:02:50.113 ale jiné cukry cestují a vstoupí do kořenů vedlejšího stromu, 00:02:50.113 --> 00:02:53.403 malého semenáčku, který roste ve stínu a má méně příležitostí 00:02:53.403 --> 00:02:55.647 vyrábět cukry fotosyntézou. NOTE Paragraph 00:02:56.047 --> 00:02:59.536 Ale proč houba přenáší zdroje od stromu ke stromu? 00:02:59.536 --> 00:03:02.946 To je jedno z tajemství sítí v podhoubí. 00:03:02.946 --> 00:03:07.255 Pro houbu dává smysl měnit se stromem živiny z půdy za cukr, 00:03:07.255 --> 00:03:09.346 obě strany z toho těží. 00:03:09.346 --> 00:03:11.967 Houba z toho, že je součástí sítě, 00:03:11.967 --> 00:03:14.748 pravděpodobně těží méně zjevným způsobem. 00:03:14.748 --> 00:03:17.608 Přesné způsoby ještě úplně neznáme. 00:03:17.761 --> 00:03:20.048 Možná má houba prospěch ze spojení 00:03:20.048 --> 00:03:22.458 s tolika různými stromy, s kolika je to jen možné, 00:03:22.458 --> 00:03:26.380 a zvyšuje počet svých spojení přenášením molekul mezi stromy. 00:03:26.380 --> 00:03:29.212 Nebo rostliny omezují své příspěvky houbám, 00:03:29.212 --> 00:03:32.568 pokud houby nepomáhají směnám mezi stromy NOTE Paragraph 00:03:32.778 --> 00:03:34.396 Ať už mají důvody jakékoliv, 00:03:34.396 --> 00:03:38.576 tyto houby předávají mezi stromy ohromné množství informací. 00:03:38.576 --> 00:03:42.964 Skrz podhoubí stromy rozeznají, zda živiny či signální molekuly 00:03:42.964 --> 00:03:46.305 přicházejí od příslušníků jejich vlastního druhu, nebo ne. 00:03:46.305 --> 00:03:49.512 Poznají dokonce, zda informace přichází od blízkého příbuzného, 00:03:49.512 --> 00:03:51.722 jako je sourozenec či rodič. 00:03:51.722 --> 00:03:54.547 Také zprávy o událostech, 00:03:54.547 --> 00:03:57.874 jako je sucho či útok hmyzu, stromy sdílejí pomocí podhoubí 00:03:57.874 --> 00:04:01.107 a umožňují tak sousedům zvýšit produkci ochranných enzymů 00:04:01.107 --> 00:04:03.087 v očekávání hrozby. NOTE Paragraph 00:04:03.347 --> 00:04:07.752 Zdraví lesa je závislé na této spletité komunikaci a výměnách. 00:04:08.040 --> 00:04:10.919 V této hluboké provázanosti se vše, 00:04:10.919 --> 00:04:14.599 co se týká jednoho druhu, dotýká i ostatních.