Jakou má Francouzská revoluce
souvislost s tím, když NASA nechtěně
narazila s družicí za 200 miliónů dolarů
do povrchu Marsu?
Vlastně všechno.
Tato nehoda se stala kvůli chybě
v převodu mezi dvěma systémy měr,
americkými jednotkami
a jejich SI, či metrickými, ekvivalenty.
Takže jaká je spojitost
s Francouzskou revolucí?
Vysvětleme si to.
Po většinu nám známé historie člověka,
jednotky jako hmotnost zrnka
nebo délka ruky nebyly přesné
a lišily se místo od místa.
A různé regiony neužívaly
různé varianty jednotek.
Měly také zcela odlišné systémy čísel.
Do pozdního středověku
indo-arabská desítková soustava
ve většině Evropy nahradila
římské číslice a zlomky,
ale pokusy vzdělanců jako John Wilkins
prosadit míry založené na desítkách
byly méně úspěšné.
Se čtvrt miliónem různých jednotek
v samotné Francii
by si jakákoliv rozsáhlejší změna vyžádala
mohutný rozvrat.
A v roce 1789 tento rozvrat přišel.
Vůdci Francouzské revoluce
nechtěli jen svrhnout monarchii.
Snažili se zcela změnit společnost
podle racionálních principů Osvícenství.
Když nová vláda převzala moc,
sešla se Akademie věd,
aby reformovala systém měrných jednotek.
Stará měřítka založená na svévolných
autoritách a místních tradicích
byla nahrazena matematickými
a přirozenými vztahy.
Například metr, z řeckého slova pro míru,
byl definován jako 1/10 000 000
mezi rovníkem a severním pólem.
A nový metrický systém byl,
slovy markýze de Condorcet,
„Pro všechny lidi a všechny časy.“
Standardizované jednotky
měly politické výhody
i pro revolucionáře.
Šlechta nemohla získávat větší rentu
manipulací s měrnými jednotkami,
přičemž vláda mohla
vybírat daně jednodušeji.
A zavedení nového republikánského
kalendáře s 10denními týdny
zredukovalo církevní moc
ubráním počtu neděl.
Osvojení tohoto nového systému
nebylo jednoduché.
Ve skutečnosti to byl trošku nepořádek.
Nejprve lidé užívali nové jednotky
vedle těch starých,
a republikánský kalendář
byl nakonec opuštěn.
Když Napoleon Bonaparte převzal moc,
dovolil malým podnikatelům
užívat tradiční míry
předdefinované v metrických termínech.
Ale metrický systém zůstal standardem
pro formální užívání
a rozšířil se napříč kontinentem
přes francouzské hranice.
Zatímco Napoleonovo impérium trvalo 8 let,
jeho zákony přetrvaly mnohem déle.
Některé evropské země se vrátily
ke starým mírám pro svou nezávislost.
Ostatní si uvědomily hodnotu standardizace
v dobách mezinárodního obchodu.
Po tom, co Portugalci a Holanďané převzali
metrický systém dobrovolně,
následovaly je ostatní národy
s koloniálními impérii rozšiřujícími
tento systém do celého světa.
Jako hlavní rival Francie,
Británie odmítala revoluční myšlenky
a ponechala si své tradiční jednotky.
Ale v průběhu dalších dvou staletí
se britské impérium pomalu změnilo,
nejdříve schválilo metrický systém
jako možnou alternativu,
než se postupně stal oficiálním.
Avšak tato změna přišla příliš pozdě
pro třináct původních kolonií,
které již získaly nezávislost.
USA zůstaly u anglických jednotek
ze své koloniální minulosti
a dnes patří mezi jediné tři země,
které plně nepřijaly metrický systém.
Přes neustálé iniciativy pro přijetí
metrického systému,
mnoho Američanů pokládá jednotky
jako stopa a libra za intuitivnější.
A paradoxně někteří považují někdejší
revoluční metrický systém
za symbol globální konformity.
Nicméně, metrický systém je téměř
univerzálně užíván ve vědě a medicíně
a pokračuje ve vývoji podle svých
původních principů.
Po dlouhý čas
byly standardní jednotky stanoveny pomocí
pečlivě uchovaných fyzických prototypů.
Ale díky vyvinutým technologiím
a přesnosti
jsou nyní tyto objekty,
omezeně dostupné a s nejistou životností,
nahrazeny standardy založenými
na univerzálních konstantách,
jako je rychlost světla.
Stálé míry jsou takovou nedílnou
součástí našich každodenních životů,
že je těžké ocenit,
jak velký úspěch jsou pro lidstvo.
A právě tak,
jak vzešel z politické revoluce,
metrický systém zůstal klíčovým
pro příchod revoluce vědecké.