WEBVTT

00:00:00.500 --> 00:00:05.030
Nejčastěji, když lidé mluví o mitóze,

00:00:05.030 --> 00:00:08.310
myslí tím děj začínající 
u diploidní buňky.

00:00:08.310 --> 00:00:10.670
Diploidní znamená, 
že má úplnou sadu chromozomů,

00:00:10.670 --> 00:00:13.780
takže má 2n chromozomů.

00:00:13.780 --> 00:00:15.950
Toto je jádro.

00:00:15.950 --> 00:00:17.410
Toto je celá buňka.

00:00:17.410 --> 00:00:19.960
Podívej, buňka se sama dělí 
na dvě diploidní buňky,

00:00:19.960 --> 00:00:23.590
takže se přemění na dvě buňky,

00:00:23.590 --> 00:00:29.710
z nichž má každá úplnou sadu chromozomů,

00:00:29.710 --> 00:00:30.640
2n chromozomů.

00:00:30.640 --> 00:00:33.400
Když tedy lidé říkají, že buňka 
prošla mitózou,

00:00:33.400 --> 00:00:34.580
obyčejně míní toto.

00:00:34.580 --> 00:00:37.850
Ale já chci vysvětlit jednu věc.

00:00:37.850 --> 00:00:42.120
Ve skutečnosti se mitóza vztahuje 
jen na proces replikace

00:00:42.120 --> 00:00:45.350
genetického materiálu a dělení jádra.

00:00:45.350 --> 00:00:50.180
Tak například, nakreslím to,
toto je buňka -

00:00:50.180 --> 00:00:56.490
a nyní má dvě jádra, každé s
diploidní sadou chromozomů,

00:00:56.490 --> 00:01:01.830
tato buňka prošla mitózou.

00:01:01.870 --> 00:01:06.590
Neprošla zatím cytokinezí, 
o které budeme hovořit za chvíli,

00:01:06.590 --> 00:01:13.390
ale to je proces týkající se cytoplazmy
v buňce, která se dělí na dvě nové.

00:01:13.490 --> 00:01:20.910
A jen pro jasnou představu, 
cytoplazma je všechno to okolo jádra.

00:01:20.910 --> 00:01:23.590
O tom budu mluvit za chvíli, 
ale jen pro běžné užití,

00:01:23.590 --> 00:01:26.710
toto je obvykle případ, 
kdy lidé mluví o mitóze.

00:01:26.710 --> 00:01:30.250
Ale pokud máte učitele, 
který si potrpí na přesnost,

00:01:30.250 --> 00:01:31.730
pouze toto přesně je mitóza.

00:01:31.730 --> 00:01:35.030
Je to rozdělení jádra 
a replikace jeho obsahu

00:01:35.030 --> 00:01:37.460
na dvě oddělená jádra.

00:01:37.460 --> 00:01:45.920
Obvykle ji provází cytokineze, 
kdy se rozdělí i buněčná cytoplazma.

00:01:45.930 --> 00:01:51.250
Teď, když jsme si toto řekli, pusťme se 
do mechanismu mitózy.

00:01:51.250 --> 00:01:55.150
První kroky, které jsou 
nezbytné pro mitózu,

00:01:55.150 --> 00:01:58.920
vlastně probíhají mimo mitózu, 
když si buňka prostě vede

00:01:58.920 --> 00:02:02.883
svůj každodenní život, během interfáze.

00:02:07.570 --> 00:02:10.449
Přísně vzato interfáze 
není součástí mitózy.

00:02:10.449 --> 00:02:14.810
Probíhá po dobu života buňky.

00:02:14.810 --> 00:02:17.730
Řekněme, že máme nějakou novou buňku.

00:02:17.730 --> 00:02:20.460
Vyznačím ji zeleně.

00:02:20.460 --> 00:02:22.430
Tady je naše nová buňka.

00:02:22.430 --> 00:02:24.780
Tohle je třeba jádro.

00:02:24.780 --> 00:02:29.630
Má 2n chromozomů a pak roste.

00:02:29.630 --> 00:02:32.790
Získává živiny z okolí, 
kumuluje proteiny,

00:02:32.790 --> 00:02:37.660
a dělá další věci a při tom 
tak trochu roste.

00:02:37.660 --> 00:02:42.610
Očividně má stále svou 
úplnou sadu chromozomů.

00:02:42.610 --> 00:02:49.180
A pak, v určitém okamžiku životního cyklu,
označím ho takto, tato fáze je interfáze,

00:02:49.230 --> 00:02:52.460
následující možná ani nebude zahrnuta 
v některých lekcích biologie.

00:02:52.460 --> 00:02:53.440
Ale má označení.

00:02:53.440 --> 00:02:58.350
Nazývá se G1 a během ní prostě
buňka jen roste.

00:02:58.380 --> 00:03:02.250
Roste a shromažďuje materiál 
a buduje sebe sama

00:03:02.250 --> 00:03:06.740
a potom teprve replikuje své chromozomy.

00:03:06.770 --> 00:03:09.760
Takže máme stále 
diploidní sadu chromozomů.

00:03:09.760 --> 00:03:11.390
Zvětším to.

00:03:11.390 --> 00:03:12.450
Nakreslím to znovu.

00:03:12.450 --> 00:03:16.490
Tato část interfáze 
se jmenuje S fáze, je to S.

00:03:16.490 --> 00:03:19.190
A v S fázi proběhne replikace chromozomů.

00:03:19.430 --> 00:03:22.340
Ještě jednou zdůrazním, 
zatím pořád nejsme v mitóze.

00:03:22.340 --> 00:03:28.910
Takže S fáze, replikují se nám chromozomy.

00:03:28.910 --> 00:03:34.770
Kdybych měl zvětšit jádro během S fáze, 
kdybych měl začít -

00:03:34.770 --> 00:03:40.900
začnu u nějakého organismu, 
který má dva chromozomy.

00:03:40.940 --> 00:03:45.210
Řekněme tedy, že na začátku S fáze, 
nakreslím chromozomy, jen pro ujasnění,

00:03:45.210 --> 00:03:49.280
že se replikují chromozomy.

00:03:49.300 --> 00:03:54.010
Řeknu tedy, že tento chromozom 
je právě tady a potom

00:03:54.010 --> 00:03:57.400
druhý chromozom je právě tady.

00:03:57.400 --> 00:04:01.180
A procházejí S fází, 
tyto chromozomy se replikují.

00:04:01.180 --> 00:04:02.430
Já tu jen kreslím jádro.

00:04:02.430 --> 00:04:05.740
Zaměřil jsem se pouze 
na tuto část zde, kde n je 1.

00:04:05.740 --> 00:04:10.050
Úplná diploidní sada jsou dva chromozomy.

00:04:10.050 --> 00:04:16.010
Během S fáze se naše chromozomy replikují,

00:04:16.010 --> 00:04:21.269
ten zelený chromozom se zcela zreplikuje

00:04:21.269 --> 00:04:24.220
a vytvoří svou kopii - 
o tom jsme si už povídali -

00:04:24.220 --> 00:04:26.380
a oba jsou spojeny centromerou.

00:04:26.380 --> 00:04:30.360
Nyní se každá tato kopie 
jmenuje chromatida

00:04:30.360 --> 00:04:33.350
a ten fialový udělá stejnou věc.

00:04:33.350 --> 00:04:38.260
Přestože máme dvě chromatidy 
pro každý chromozom,

00:04:38.260 --> 00:04:41.170
máme nyní čtyři chromatidy, 
dvě pro každý chromozom -

00:04:41.170 --> 00:04:45.120
stále říkám, že máme jen dva chromozomy.

00:04:45.120 --> 00:04:47.000
Tady to je centromera.

00:04:47.000 --> 00:04:53.660
To se děje během S fáze 
a pak buňka jen ještě trochu poroste.

00:04:53.710 --> 00:04:59.160
Buňka už byla docela velká - 
znovu se zaměřím na buňku.

00:04:59.160 --> 00:05:02.720
Buňka byla už velká 
a ještě se o něco zvětšila.

00:05:02.720 --> 00:05:05.930
Ještě se zvětšila a to během fáze G2,

00:05:05.930 --> 00:05:09.380
jenom roste.

00:05:09.380 --> 00:05:14.800
V buňce je další částečka, 
o které jsme se dosud ani nezmínili.

00:05:14.800 --> 00:05:18.920
Není to úplně superdůležité, 
ale týká se to těchto centrozomů.

00:05:19.020 --> 00:05:21.950
Budou velice důležité později, 
kdy se buňka bude dělit

00:05:21.950 --> 00:05:25.170
a tyto se budou také duplikovat.

00:05:25.170 --> 00:05:29.900
Řekněme, že tady mám malý centrozom.

00:05:29.900 --> 00:05:31.940
Uvnitř má centrioly.

00:05:31.940 --> 00:05:36.350
Nemusíte si s nimi dělat velké starosti, 
ale jsou to tyto malé cylindrické věcičky.

00:05:36.370 --> 00:05:40.250
Já jenom chci, abyste nebyli moc zmatení, 
když uvidíte centrioly a centrozomy,

00:05:40.250 --> 00:05:44.700
aby vás nemátly centromery, 
což jsou tyto malé body,

00:05:44.700 --> 00:05:46.760
kde se dvě chromatidy spojují.

00:05:46.760 --> 00:05:51.640
Bohužel, je mnoho věcí v tomto procesu 
pojmenováno podobně

00:05:51.640 --> 00:05:55.560
nebo hodně částí buňky velmi podobně.

00:05:55.590 --> 00:06:00.430
Ale máme tato malá tělíska 
nazývané centrozomy,

00:06:00.430 --> 00:06:05.190
která zanedlouho vstoupí do schématu 
a která sedí vně jádra a také se dělí.

00:06:05.260 --> 00:06:08.280
Také se dělí během interfáze.

00:06:08.280 --> 00:06:11.100
Předtím bylo jedno a teď jsou dvě.

00:06:11.100 --> 00:06:14.050
A, samozřejmě, každý je tvořen 
svou centriolou uvnitř,

00:06:14.050 --> 00:06:16.960
ale těmi se nebudeme příliš zabývat.

00:06:17.020 --> 00:06:20.460
Tak tohle se stane během interfáze.

00:06:20.460 --> 00:06:24.380
Ta trvá většinu života buňky, 
buňka roste, dělá si, co chce.

00:06:24.420 --> 00:06:26.200
Tady si dovolím malou odbočku.

00:06:26.200 --> 00:06:29.310
Když jsem nakreslil DNA, 
nakreslil jsem to jako chromozomy.

00:06:29.310 --> 00:06:32.140
Ale skutečnost je taková, 
že během interfáze

00:06:32.140 --> 00:06:34.760
DNA takto nevypadá.

00:06:34.760 --> 00:06:40.560
DNA, kdybych ji měl nakreslit správně, 
je ve své chromatinové formě.

00:06:40.580 --> 00:06:43.670
Není celá pevně smotaná, 
jak jsem nakreslil.

00:06:43.670 --> 00:06:47.090
Nakresli jsem jí pevně smotanou, 
abyste viděli, že se celá replikovala,

00:06:47.090 --> 00:06:51.920
ale skutečnost je taková, 
že tento zelený chromozom

00:06:51.920 --> 00:06:54.830
by byl celý rozmotaný a, 
kdybyste se podívali do mikroskopu,

00:06:54.830 --> 00:06:56.330
sotva byste ho viděli.

00:06:56.330 --> 00:06:59.470
To je chromatinová forma.

00:06:59.470 --> 00:07:03.340
Něco málo si řekneme o tom, 
jak se organizuje zpět do chromozomu,

00:07:03.340 --> 00:07:08.540
ale v chromatinové formě je to jen
klubko DNA a proteinů,

00:07:08.540 --> 00:07:14.610
kterými je DNA obalena, 
takže tu okolo budeme mít nějaké proteiny

00:07:14.990 --> 00:07:19.160
Ale když se díváte do mikroskopu, 
je to jen velká skvrna DNA a proteinů.

00:07:19.210 --> 00:07:22.090
To samé platí i pro fialovou molekulu.

00:07:22.090 --> 00:07:25.210
Aby DNA mohla sloužit jako 
informační molekula, musí to tak být.

00:07:25.210 --> 00:07:32.220
Musí být otevřená okolnímu prostředí, 
aby mohly mRNA a různé typy

00:07:32.220 --> 00:07:34.790
pomocných proteinů spolu správně fungovat.

00:07:34.790 --> 00:07:37.810
Dokonce i pro svou vlastní replikaci 
musí být takto rozmotaná,

00:07:37.810 --> 00:07:39.360
aby mohla správně fungovat.

00:07:39.360 --> 00:07:41.600
Pevně se smotá až později.

00:07:41.600 --> 00:07:44.360
Nakreslil jsem to tak, 
aby byl jeden zelený chromozom,

00:07:44.360 --> 00:07:47.080
který se replikuje, 
aby vytvořil další zelený chromozom.

00:07:47.080 --> 00:07:49.010
A oba jsou spojeny v určitém bodě.

00:07:49.010 --> 00:07:51.720
Tento fialový se také replikuje 
a vytvoří další fialový,

00:07:51.720 --> 00:07:54.270
jehož chromatidy budou také spojeny 
v nějakém místě,

00:07:54.270 --> 00:07:55.860
ale to v tu chvíli nebude vidět.

00:07:55.860 --> 00:07:58.360
Nakresli jsem to tak, 
abych ukázal, co se stane.

00:07:58.360 --> 00:07:59.670
Taková je ovšem realita.

00:07:59.670 --> 00:08:03.020
Toto je chromatinová forma.

00:08:03.070 --> 00:08:06.930
Nyní jsme připraveni na mitózu.

00:08:06.930 --> 00:08:12.350
První fáze mitózy je -
nakreslím to.

00:08:12.420 --> 00:08:17.200
Nakreslím zelenou buňku.

00:08:17.200 --> 00:08:20.790
Nakreslím jádro o hodně větší, 
než normálně je v poměru k buňce,

00:08:20.790 --> 00:08:25.750
protože právě teď 
se tu bude dít hodně věcí.

00:08:25.820 --> 00:08:34.140
První fáze mitózy se jmenuje profáze.

00:08:37.559 --> 00:08:40.809
Ty názvy jsou poněkud svévolné.

00:08:40.809 --> 00:08:42.320
Lidé se dívali do mikroskopu.

00:08:42.320 --> 00:08:45.380
Aha, toto je určitý krok, 
který vždy vidíme,

00:08:45.380 --> 00:08:48.100
když se dělí jádro, 
tak mu budeme říkat profáze.

00:08:48.100 --> 00:08:55.210
Během profáze se děje to, 
že se chromatin

00:08:55.210 --> 00:08:58.050
začíná stáčet do tohoto typu formy.

00:08:58.050 --> 00:09:04.650
Jak jsem už řekl, když jsme v interfázi, 
tak DNA je v rozmotaném stavu.

00:09:04.750 --> 00:09:10.410
Začíná se stáčet dohromady
a pamatujte si, že už je replikovaná.

00:09:10.480 --> 00:09:13.990
Replikace probíhá ještě dříve, 
než začne mitóza.

00:09:13.990 --> 00:09:18.360
Takže máme jeden chromozom tady 
a máme další tady.

00:09:18.400 --> 00:09:24.200
Má dvě sesterské chromatidy, 
které se, jak brzy uvidíme, oddělí.

00:09:24.270 --> 00:09:30.760
Během profáze se také začnou formovat
centrozomy (pozn. řečeno centromery),

00:09:30.825 --> 00:09:33.825
o kterých jsem se zmiňoval dříve.

00:09:35.060 --> 00:09:40.380
Tato tělíska začnou usnadňovat
utváření mikrotubulů

00:09:40.380 --> 00:09:46.640
a ty můžete pozorovat jako vlákna,
která budou klíčová pro děj,

00:09:46.770 --> 00:09:50.710
jež nazýváme dělení buněk.

00:09:50.710 --> 00:09:52.160
Všechno je naprosto úžasné.

00:09:52.160 --> 00:09:56.050
Když pomyslíte na buňku, 
představujete si něco jednoduchého.

00:09:56.110 --> 00:10:01.940
Je to nejjednodušší struktura 
našeho těla nebo života obecně.

00:10:01.940 --> 00:10:07.210
Ale i tady máme složitý mechanismus,
o kterém víme stále velmi málo.

00:10:07.360 --> 00:10:10.130
Mnohé procesy pozorujeme, 
ale stále nedokážeme říci,

00:10:10.130 --> 00:10:14.140
co probíhá na atomové úrovni 
nebo na proteinové úrovni,

00:10:14.140 --> 00:10:18.750
a co dovoluje těmto procesům probíhat 
takto krásně jako podle choreografie.

00:10:18.760 --> 00:10:21.480
Stále je to předmětem výzkumů.

00:10:21.480 --> 00:10:23.520
Něčemu rozumíme a něčemu stále ještě ne.

00:10:23.520 --> 00:10:26.910
Ale my máme tyto dva centrozomy 
a ty usnadňují vznik mikrotubulů,

00:10:26.910 --> 00:10:30.970
což jsou přesně tyto mikrostruktury.

00:10:32.740 --> 00:10:40.310
Můžete si je představit jako trubičky 
nebo jako určitá vlákna.

00:10:40.310 --> 00:10:44.230
Jak postupuje profáze, dostává se k bodu,

00:10:44.230 --> 00:10:45.720
kdy - nakreslím to.

00:10:45.720 --> 00:10:47.955
Nechci tu mít napsáno replikace.

00:10:47.955 --> 00:10:49.030
To je matoucí.

00:10:49.030 --> 00:10:49.950
Smažu to.

00:10:49.950 --> 00:10:51.775
Dovolte mi zbavit se replikace.

00:10:54.460 --> 00:10:58.690
Tak, jak postupuje profáze, 
jaderné obaly mizí.

00:10:59.430 --> 00:11:01.435
Takže to překreslím.

00:11:01.435 --> 00:11:03.855
Opíšu, co jsem měl předtím.

00:11:06.820 --> 00:11:08.536
Mám to.

00:11:08.536 --> 00:11:18.570
Takže, jak profáze postupuje, 
jaderné obaly se začínají rozpouštět.

00:11:18.790 --> 00:11:29.590
Toto se rozpouští a rozkládá 
a toto roste a připevňuje se k centromeře.

00:11:29.590 --> 00:11:31.290
Takže nakreslím, co jsem vysvětlil.

00:11:31.290 --> 00:11:37.570
To všechno se děje během profáze.

00:11:37.790 --> 00:11:41.840
Protože se to všechno děje během profáze, 
tato pozdější část profáze se někdy nazývá

00:11:41.840 --> 00:11:45.560
pozdní profáze a někdy prometafáze.

00:11:52.070 --> 00:11:55.360
Někdy je považována - 
vlastně tam asi není spojovník

00:11:57.745 --> 00:12:02.300
Někdy je považována za samostatnou část
mitózy, ačkoli, když jsem se to učil,

00:12:02.300 --> 00:12:04.180
nikdo se prometafází nezaobíral.

00:12:04.180 --> 00:12:06.620
Prostě tomu celému ději říkali profáze.

00:12:06.620 --> 00:12:10.060
Ale koncem profáze nebo prometafáze,

00:12:10.060 --> 00:12:15.080
záleží, jak to vidíte, vypadá 
celá situace takto.

00:12:15.510 --> 00:12:17.390
Tady je celá buňka.

00:12:17.390 --> 00:12:21.900
Jaderné obaly jsou rozpuštěné,
takže v jisté fázi neexistují,

00:12:21.980 --> 00:12:26.290
přestože proteiny, které je tvořily, 
jsou stále přítomné a použijí se později.

00:12:26.350 --> 00:12:29.840
A máme v našem případě dva chromozomy.

00:12:29.840 --> 00:12:32.800
V případě lidského druhu 
by jich bylo čtyřicet šest.

00:12:32.800 --> 00:12:36.900
Máme tedy dva chromozomy, z nichž 
každý je tvořen sesterskými chromatidami,

00:12:36.900 --> 00:12:41.050
dvěma sesterskými chromatidami.

00:12:41.050 --> 00:12:42.190
Dva chromozomy.

00:12:42.190 --> 00:12:53.680
Ty mají pochopitelně svojí centromeru 
a pak tyto centrozomy budou migrovat

00:12:53.680 --> 00:12:59.930
zhruba na protilehlou stranu od místa, 
kde bylo jádro.

00:12:59.930 --> 00:13:06.590
Mikrotubuly se rozprostřou
a mají dvě funkce.

00:13:06.760 --> 00:13:10.470
Tady vlastně odstrkují 
tyto dva centrozomy od sebe.

00:13:10.470 --> 00:13:12.820
Takže máme tohle všechno 
a mikrotubuly spojují -

00:13:12.820 --> 00:13:15.680
některé jdou z tohoto centrozomu, 
některé jdou z druhého,

00:13:15.760 --> 00:13:17.120
jiné zase tyto dva spojují.

00:13:17.120 --> 00:13:20.900
A pak některé z těchto mikrotubulů, 
těchto vláken nebo jak je nazvete,

00:13:20.900 --> 00:13:30.490
se připojí na centromeru toho chromozomu.

00:13:31.480 --> 00:13:36.580
Proteinová struktura, ke které je 
vlákno připevněno, se nazývá kinetochora.

00:13:36.690 --> 00:13:40.960
Takže toto je kinetochora.

00:13:41.040 --> 00:13:42.430
Je to proteinová struktura.

00:13:42.430 --> 00:13:43.940
Je to ohromující.

00:13:43.940 --> 00:13:48.790
Stále je předmětem výzkumu, jak přesně se
mikrotubuly upevňují ke kinetochoře,

00:13:48.790 --> 00:13:51.910
a, jak uvidíme za okamžik, 
je to u kinetochory,

00:13:51.910 --> 00:14:02.510
kde mikrotubuly v zásadě začínají 
odtahovat sesterské chromatidy.

00:14:02.590 --> 00:14:05.320
A právě stále není vysvětleno,
jak přesně vše pracuje.

00:14:05.340 --> 00:14:09.080
Pouze bylo pozorováno, že se to děje.

00:14:09.080 --> 00:14:14.020
Jakmile je profáze dokončena, 
buňky se pak už jen přesvědčí,

00:14:14.020 --> 00:14:17.190
že jsou chromozomy správně rozdělené.

00:14:17.190 --> 00:14:22.760
Já jsem je nakreslil rozdělené správně,
jak se objevují během metafáze,

00:14:22.760 --> 00:14:24.090
což je další fáze.

00:14:24.090 --> 00:14:26.040
První byla profáze.

00:14:26.040 --> 00:14:29.280
Nyní jsme v metafázi 
a jde opravdu jen o uspořádání chromozomů,

00:14:29.280 --> 00:14:35.250
takže všechny chromozomy
se seskupí v centru buňky.

00:14:35.320 --> 00:14:42.430
Já mám fialový chromozom tady
a druhý mám tady, zelený mám tady

00:14:42.430 --> 00:14:51.530
a samozřejmě máme centrozomy
a dělící vřeténka, které z nich vychází.

00:14:51.570 --> 00:14:57.810
Některá z nich jsou kinetochorová, 
která se napojují na centromery

00:14:57.810 --> 00:15:00.430
daných chromozomů.

00:15:00.470 --> 00:15:01.910
Je to matoucí, že?

00:15:01.910 --> 00:15:05.850
Centrozomy jsou tyto struktury, 
které pomáhají řídit to,

00:15:05.850 --> 00:15:08.070
co se děje s mikrotubuly.

00:15:08.070 --> 00:15:14.740
Centrioly jsou tyto malé struktury, 
tyto malé válečky uvnitř centrozomu.

00:15:14.850 --> 00:15:19.830
Centromery jsou středové body, 
kde se dvě chromatidy

00:15:19.830 --> 00:15:22.170
připevňují k sobě v rámci chromozomu.

00:15:22.170 --> 00:15:25.850
Toto je jedna sesterská chromatida 
a toto je druhá sesterská chromatida

00:15:25.850 --> 00:15:28.250
a obě jsou spojené v centromeře.

00:15:28.250 --> 00:15:30.180
Ale teď máme metafázi.

00:15:30.180 --> 00:15:33.100
Je vcelku jednoduchá.

00:15:33.100 --> 00:15:36.530
Metafáze, to je vlastně jen uspořádání 
chromozomů (pozn. řečeno buněk).

00:15:36.530 --> 00:15:39.760
Jsou různé teorie o tom, jak buňka
dokáže projít tímto bodem.

00:15:39.770 --> 00:15:42.220
Jak buňka pozná, že vše
je uspořádáno a upevněno?

00:15:42.240 --> 00:15:46.000
Existují různé teorie o tom, 
že má nějaký signalizační mechanizmus,

00:15:46.000 --> 00:15:52.060
takže pokud jeden z kinetochorů
není řádně upevněn

00:15:52.110 --> 00:15:56.930
k žádnému vláknu, tak je vyslán signál, 
že mitóza by neměla pokračovat.

00:15:56.950 --> 00:15:59.200
Je to velmi komplikovaný proces.

00:15:59.200 --> 00:16:02.360
Můžete si jistě představit, že pokud 
máte čtyřicet šest chromozomů

00:16:02.360 --> 00:16:08.670
a všechno tohle v buňce probíhá 
a není tam žádný dirigent nebo počítač.

00:16:08.800 --> 00:16:15.840
Vše je vážně řízeno chemií
a termodynamickými procesy.

00:16:15.910 --> 00:16:23.130
Na to, jak jsou ty procesy složité 
nebo elegantní a vše se děje

00:16:23.130 --> 00:16:26.690
spontánně se všemi správnými
kontrolami a rovnováhou,

00:16:26.690 --> 00:16:32.180
tak se většinou nic nepokazí, 
což je neuvěřitelné.

00:16:32.210 --> 00:16:42.230
Takže po metafázi jsme připraveni 
všechno rozdělit a to je anafáze.

00:16:42.570 --> 00:16:45.760
Během anafáze - já to napíšu.

00:16:45.760 --> 00:16:48.250
Změnil jsem barvu buňky.

00:16:48.250 --> 00:16:50.280
Toto se bude dělit.

00:16:50.280 --> 00:16:53.490
A jakmile je to rozděleno - 
podívejte se, toto se dělí.

00:16:54.520 --> 00:16:57.150
Nakreslím to zeleně.

00:16:57.150 --> 00:17:00.540
Jedna ze sesterských - to není zelená.

00:17:00.540 --> 00:17:03.410
Jedna ze sesterských chromatid 
je tažena v tomto směru.

00:17:03.410 --> 00:17:05.660
Jedna je tažena tímto směrem.

00:17:05.660 --> 00:17:08.520
To samé platí pro fialovou chromatidu.

00:17:08.520 --> 00:17:11.800
Je tažena tímto směrem 
a druhá je tažena tímto směrem.

00:17:11.800 --> 00:17:15.630
Samozřejmě máte tu centrozomy 
a ty jsou pak spojeny s kinetochorami,

00:17:15.630 --> 00:17:21.030
které jsou právě tady a tam 
jsou chromozomy taženy.

00:17:21.119 --> 00:17:26.970
Také je tu celá struktura mikrotubulů, 
která není spojena s chromozomy,

00:17:26.970 --> 00:17:32.500
ale pomáhá odtáhnout tyto dva centrozomy,
aby se vše přesunulo na opačné strany.

00:17:32.570 --> 00:17:37.960
Jakmile jsou tyto dvě chromatidy oddělené,
o tom jsem se předtím zmínil,

00:17:37.960 --> 00:17:41.430
když jsem mluvil o DNA, 
jakmile se to stane,

00:17:42.370 --> 00:17:47.030
tak každá z nich se stane chromozomem.

00:17:47.030 --> 00:17:50.750
Teď můžeme říct, že buňka má to,
co mívala dříve.

00:17:50.750 --> 00:17:51.890
Tady má dva chromozomy.

00:17:51.890 --> 00:17:53.900
Teď má čtyři chromozomy.

00:17:53.900 --> 00:17:57.090
Jakmile chromatida už není spojena 
se svou sesterskou chromatidou,

00:17:57.090 --> 00:18:01.070
považují se za sesterské chromozomy,
což je jen otázka změny názvu.

00:18:01.100 --> 00:18:03.350
Myslím tím toto. 
Byly tu předtím, jsou tu teď.

00:18:03.350 --> 00:18:04.510
Předtím byly spojené.

00:18:04.510 --> 00:18:08.910
Teď nejsou spojené, tak z nich máme
dva samostatné objekty.

00:18:08.930 --> 00:18:10.590
A už jsme téměř u konce.

00:18:10.590 --> 00:18:15.630
Poslední fází je telofáze.

00:18:16.350 --> 00:18:19.900
Nakreslím teď buňku trochu jinak,

00:18:19.900 --> 00:18:24.590
protože něco probíhá souběžně s telofází.

00:18:24.720 --> 00:18:28.460
Otočím buňku raději o 90 stupňů.

00:18:28.520 --> 00:18:31.230
Řekněme, že toto je centrozom 
(pozn. řečeno centromera).

00:18:31.230 --> 00:18:33.510
To je druhý centrozom
(pozn. řečeno centromera).

00:18:33.510 --> 00:18:37.630
V podstatě si DNA zcela přitáhly k sobě.

00:18:37.670 --> 00:18:45.050
Toto tělísko táhne tuto kopii chromozomu 
a jednu kopii tamtoho chromozomu.

00:18:45.130 --> 00:18:46.730
Toto tělísko udělá to samé.

00:18:46.730 --> 00:18:50.370
Přitáhne jednu kopii každého - 
měl jsem vlastně jinou barvu -

00:18:50.370 --> 00:18:54.060
jednu kopii každého chromozomu k sobě.

00:18:54.060 --> 00:18:57.190
Dokreslím to tady.

00:18:57.190 --> 00:19:01.920
Nyní se začínají tvořit jaderné membrány 
kolem každého z těchto konců.

00:19:01.980 --> 00:19:06.700
Máme tedy vznikající jaderné membrány
u opačných konců buňky.

00:19:06.760 --> 00:19:10.470
A tak do konce telofáze - 
o tom se teď bavíme, o telofázi -

00:19:10.470 --> 00:19:13.880
máme dokončenou mitózu.

00:19:13.880 --> 00:19:21.180
Máme kompletně replikované původní jádro
a celý genetický obsah v něm.

00:19:21.210 --> 00:19:30.990
Ve stejnou dobu, kdy probíhá telofáze,
probíhá také cytokineze, kdy vzniká rýha.

00:19:31.110 --> 00:19:36.640
Během telofáze se tyto objekty posouvají
dále od sebe pomocí mikrotubulů,

00:19:36.640 --> 00:19:43.360
takže doputují na protilehlé strany buňky,
a téměř můžete vidět, jak -

00:19:43.360 --> 00:19:46.860
když se sunou na stranu - 
vlastně natahují buňku.

00:19:46.860 --> 00:19:51.220
Když se toto děje, vytvoří se rýha, 
tento malý zářez.

00:19:51.310 --> 00:19:56.900
Než skončí telofáze v mitóze, 
začne probíhat také proces cytokineze,

00:19:56.900 --> 00:20:04.690
kdy se vytváří rýha a prohlubuje se,
dokud se cytoplazma zcela nerozdělí.

00:20:04.740 --> 00:20:11.380
Tak to je cytokineze, 
což formálně není součástí mitózy,

00:20:11.380 --> 00:20:15.500
ale normálně probíhá souběžně s telofází, 
takže normálně na konci mitózy

00:20:15.500 --> 00:20:18.720
máme dvě kompletní identické buňky.

00:20:18.770 --> 00:20:24.980
Jakmile máme jednou tyto dvě buňky, 
každá vstoupí do vlastní interfáze.

00:20:25.140 --> 00:20:27.840
Každá samostatně, pokud se 
díváme jen na tuto,

00:20:27.840 --> 00:20:30.780
tak bude ve své G1 fázi.

00:20:30.780 --> 00:20:36.430
V určitém bodě se tyto buňky budou dělit
a to bude S fáze a přejde do G2 fáze

00:20:36.500 --> 00:20:41.280
a tato buňka zažije znovu mitózu.