Top 10 z Kodaně pro město přátelské cyklistům
Část 9: Přirozené trasy
Přirozené trasy (angl. desire lines) jsou jedním z nejkrásněších urbanistických pojmů.
Pojmenoval je francouzský filosof Gaston Bachelard ve své knize Poetika prostoru (1950),
ale jsou staré jako lidstvo samo.
Křivolaké uličky starých měst vznikly z pěšinek, po nichž chodívali jejich zakladatelé a první obyvatelé.
Spontánní trasy nám slouží v krajinné architektuře, například v parcích,
pomocí nich lze umístit chodníky tam, kudy lidé opravdu chodí.
Objevili jsme, jak lze přirozenou lidskou touhou hledat si vlastní trasy využít v městském prostoru,
a při navrhování cyklotras ve městech, v nichž jsme pracovali.
Přirozené trasy vs. generální plány
Všichni to známe z měst po celém světe, pozornost je upřena ke generáním plánům,
jsou to velkolepé dokumenty, na jejichž tvorbu je určeno množství peněz,
které předvídají budoucnost města, směr dopravních tepen a další.
Vesměs vznikají z počítačových modelů, dat a statistik.
Člověk z nich cítí, že sám je pouhou postavu v Matrixu.
Generální plány nejsou ve skutečnosti ničím jiným než velkým mařením prostředků,
existují efektivnější postupy, jak navrhnout město pro lidské potřeby.
Přirozené trasy - Demokracie v pohybu
Po celé Kodani nalezneme drobné příklady.
Město nechává zbudovat drobné nájezdy,
asfaltové rampy, v místech, kde si lidé zkracují cestu,
namísto stavby neužitečných zátarasů, bránících v pohybu,
požadované cesty lidem zpřístupňují a zjednodušují.
Protože jsou to koneckonců lidé, kteří se rozhodují, kudy potřebují jet.
Jeden z příkladů, na který bych rád poukázal, se nachází na ulici s nejrušnějším provozem kol.
Úřady zjistily, že přiližně stovka lidí denně si v jistém místě při odbočování krátí cestu přes chodník kolem budovy,
aby se dostali do rovnoběžné ulice.
To proto, aby unikli dopravní špičce a snáze dosáhli svých cílů v jiných částech města.
Co s tím? Bylo by možné v tom místě celý den stát a rozdávat pokutové bločky,
a tak potrestat ty, kdo si zkracují cestu na kole po chodníku.
Namísto toho se Kodaňští úředníci, ke své cti, vydali to místo pozorovat.
Přijali fakt, že projíždějící lidé mají pro své chování dobré důvody,
a vytvořili v tom místě provizorní cyklotrasu, která byla později přebudována na trvalou.
Respektovali spontánní pohyb několika stovek lidí ve městě,
a vytvořili pro něj nový prvek městské infrastruktury.
Toto je cesta, jak vytvářet města přátelská lidem a kolům.
Pouhé pozorování lidského chování je velice účinným nástrojem při vedení tras našimi městy,
a směřování pohybu lidí, co ve městech žijí a s nimiž krajinu města sdílíme.
copenhagenize.eu