WEBVTT
00:00:00.000 --> 00:00:02.306
Můžete mít ze staré pizzy halušky?
00:00:02.307 --> 00:00:05.525
Jste po kávě chytřejší
nebo děláte blbosti rychleji?
00:00:05.526 --> 00:00:08.464
Tyto otázky jsou zcela běžné
nejen v psychologii.
00:00:08.465 --> 00:00:13.030
Lidé nebudou nejjednodušší organismy
na pochopení, ale vy jste lidé, ne?
00:00:13.031 --> 00:00:18.086
Takže byste si měli umět dělat závěry
o jiných lidech a co je pohání.
00:00:18.087 --> 00:00:21.520
Ale měli byste vědět,
že vaše intuice není vždy správná.
00:00:21.521 --> 00:00:24.721
Ve skutečnosti je někdy úplně mimo
00:00:24.722 --> 00:00:28.320
a často těžce podceňujeme
rizika špatné intuice.
00:00:28.321 --> 00:00:31.577
Pokud máte o někom mínění,
které se nakonec potvrdí,
00:00:31.578 --> 00:00:34.187
posílí to důvěru ve vaši intuici.
00:00:34.188 --> 00:00:36.829
Třeba kdyby můj kámoš Bob
začal jíst pizzu,
00:00:36.830 --> 00:00:40.683
která týden strašila v ledničce,
a pak mu šibne,
00:00:40.684 --> 00:00:43.107
řeknu mu „Vole, já ti to říkal“.
00:00:43.108 --> 00:00:45.174
Ale jestli se pletu a je v poho,
00:00:45.175 --> 00:00:48.383
pravděpodobně na to příště
ani nepomyslím.
00:00:48.384 --> 00:00:52.652
To je „iluze zpětného pohledu“
neboli fenomén „Já to dycky věděl“.
00:00:52.653 --> 00:00:54.546
To neznamená, že se pleteme,
00:00:54.547 --> 00:00:58.187
ale že naše intuice lépe popisuje,
co se právě stalo,
00:00:58.188 --> 00:01:00.164
než co se teprve stane.
00:01:00.165 --> 00:01:05.211
Své intuici byste neměli slepě věřit
ani kvůli přirozeně přehnané sebedůvěře.
00:01:05.212 --> 00:01:09.291
Někdy máte opravdu silný pocit,
že máte o lidech recht,
00:01:09.292 --> 00:01:12.884
ale vlastně se opravdu pletete.
Všichni to známe.
00:01:12.885 --> 00:01:17.278
Také hledáme vzorec v náhodných věcech,
což vede k falešným domněnkám.
00:01:17.279 --> 00:01:19.326
Pokud si pětkrát hodíte mincí,
00:01:19.327 --> 00:01:24.909
máte stejnou šanci, že vám padnou orli,
jako že vám padnou jak hlavy, tak orli,
00:01:24.910 --> 00:01:28.837
ale vy vidíte pět orlů
jako něco neobvyklého, jako rys,
00:01:28.838 --> 00:01:33.107
a tak dáváte tomuto výsledku
nějaký význam, který rozhodně nemá.
00:01:33.108 --> 00:01:38.764
Proto máme metody a záruky
psychologického výzkumu a experimentování
00:01:38.765 --> 00:01:41.704
a nádherný proces vědeckého bádání.
00:01:41.705 --> 00:01:43.741
Díky nim ty problémy překonáme
00:01:43.742 --> 00:01:48.058
a zachráníme tak studium naší mysli
před natvrdlostí naší mysli.
00:01:48.059 --> 00:01:49.838
Snad vám nic neprofláknu,
00:01:49.839 --> 00:01:52.721
když vám řeknu,
že nebudete blouznit z pizzy
00:01:52.722 --> 00:01:55.939
ani chytřejší z kafe. Soráč.
00:02:03.541 --> 00:02:05.885
VÝZKUM A EXPERIMENTOVÁNÍ
00:02:05.886 --> 00:02:10.194
Většinou se psychologický výzkum neliší
od jakékoli jiné vědecké disciplíny.
00:02:10.195 --> 00:02:14.914
Krok první je vždy vymýšlení
obecných otázek o daném subjektu
00:02:14.909 --> 00:02:18.153
a jejich převodu v měřitelné,
testovatelné výroky.
00:02:18.154 --> 00:02:21.289
Tomu se říká operacionalizace
vašich otázek.
00:02:21.290 --> 00:02:24.793
Víte, jak vědecká metoda funguje.
Začíná otázkou a teorií.
00:02:24.794 --> 00:02:27.723
A nemyslím teorii ve smyslu,
že si řeknete,
00:02:27.724 --> 00:02:30.365
že po čtyřech kávách
vám to bude pálit.
00:02:30.366 --> 00:02:34.279
Ve vědě je teorie spíše to,
co vysvětluje a organizuje
00:02:34.280 --> 00:02:37.296
mnoho různých pozorování
a předpovídá výsledky.
00:02:37.297 --> 00:02:40.757
A když přijdete s testovatelnou
předpovědí, máte hypotézu.
00:02:40.758 --> 00:02:45.534
Jakmile budete mít teorii a hypotézu,
potřebujete na přednes srozumitelný jazyk.
00:02:45.535 --> 00:02:50.255
Takže pokud chcete vaší hypotézou
o espressu vyjádřit „bude pálit“,
00:02:50.256 --> 00:02:53.093
umožníte dalším vědcům
replikovat experiment.
00:02:53.094 --> 00:02:55.311
A replikování je klíčové.
00:02:55.312 --> 00:02:59.445
Můžete sledovat, jak se člověk chová
jednou, a nic moc z toho nebude,
00:02:59.446 --> 00:03:01.665
ale pokud máte stejné výsledky,
00:03:01.666 --> 00:03:05.094
i když se změní subjekty nebo situace,
asi míříte správně.
00:03:05.095 --> 00:03:08.741
Takový problém má jeden
oblíbený psychologický výzkum.
00:03:08.742 --> 00:03:12.239
Případové studie, které podrobně
zkoumají jednoho jedince.
00:03:12.240 --> 00:03:16.420
Případové studie jsou někdy zavádějící,
protože je nelze replikovat,
00:03:16.421 --> 00:03:18.486
takže můžou být zobecňovány.
00:03:18.487 --> 00:03:21.001
Přesto nám můžou ukázat,
co se může stát,
00:03:21.002 --> 00:03:25.031
a nakonec vytvoří rámcové otázky
pro rozsáhlejší a obecnější studie.
00:03:25.032 --> 00:03:30.370
Často jsou zapamatovatelné a skrze ně
psychologové pozorují a popisují chování.
00:03:30.371 --> 00:03:34.678
Například Karla vůně kávy
najednou znervózní a podráždí,
00:03:34.679 --> 00:03:37.448
což neznamená,
že tak působí na každého.
00:03:37.449 --> 00:03:41.281
Ve skutečnosti má Karel příšerné
vzpomínky na onu vůni,
00:03:41.282 --> 00:03:44.056
a tak je jeho případ vzácný.
Chudák Kája.
00:03:44.057 --> 00:03:47.946
Ale i tak byste museli projít
i jiné případy, abyste si byli jistí.
00:03:47.947 --> 00:03:51.796
Další metodou psychologického výzkumu
je naturalistické pozorování,
00:03:51.797 --> 00:03:55.509
kdy vědci sledují chování
v přirozeném prostředí,
00:03:55.510 --> 00:03:59.141
ať jde o opice píchající do mraveniště,
děti dělající opičárny
00:03:59.143 --> 00:04:01.148
nebo opilce řvoucí na fotbale.
00:04:01.149 --> 00:04:03.865
Cílem je nechat subjekty
si dělat to svoje
00:04:03.866 --> 00:04:06.425
bez jakéhokoliv
zasahování do situace.
00:04:06.426 --> 00:04:08.758
Takže jo, chce to šmírovat lidi.
00:04:08.759 --> 00:04:12.642
Případové studie i naturalistická
pozorování skvěle popisují chování,
00:04:12.643 --> 00:04:14.872
ale vysvětlení nejsou uspokojivá.
00:04:14.873 --> 00:04:18.344
Psychologové sbírají údaje o chování
i průzkumy a rozhovory
00:04:18.345 --> 00:04:21.385
a žádají lidi, aby sdíleli
své názory a chování.
00:04:21.386 --> 00:04:24.378
Sexuolog Alfred Kinsey
tuto techniku skvěle využil,
00:04:24.379 --> 00:04:27.698
když zkoumal sexuální historii
tisíce mužů a žen
00:04:27.699 --> 00:04:31.106
a svá zjištění publikoval
v revolučním dokumentu
00:04:31.107 --> 00:04:34.850
Sexuální chování muže
a poté i ženy.
00:04:34.851 --> 00:04:38.652
Průzkumy skvěle zachycují
vědomé postoje a přesvědčení,
00:04:38.653 --> 00:04:41.085
ale kladení otázek
může být ošemetné.
00:04:41.086 --> 00:04:43.416
Volba slov může ovlivnit výsledky.
00:04:43.417 --> 00:04:46.443
Třeba ostřejší slova
jako „zákaz“ nebo „cenzurovat“
00:04:46.444 --> 00:04:49.731
mohou vyvolat jiné reakce
než „limit“ nebo „nedovolit“.
00:04:49.732 --> 00:04:52.797
Otázka „Věříte v mimozemšťany?“
je úplně něco jiného
00:04:52.798 --> 00:04:56.202
než „Myslíte si, že je ve vesmíru
inteligentní život?“
00:04:56.203 --> 00:04:59.797
Je to stejná otázka, ale u první
si můžete představit ufouny,
00:04:59.798 --> 00:05:03.551
kteří na Zemi dělají kruhy v obilí
a unáší a šťourají se v lidech.
00:05:03.552 --> 00:05:06.617
Kromě vyjadřování záleží
i na tom, koho se ptáte.
00:05:06.613 --> 00:05:10.528
Můžu se zeptat na držení zbraní
studentů na pacifistické sešlosti,
00:05:10.529 --> 00:05:14.127
ale výsledek nezměří správně to,
na jaké straně studenti jsou,
00:05:14.128 --> 00:05:16.734
protože tu došlo
k výběrovému zkreslení.
00:05:16.735 --> 00:05:20.104
Ke správné reprezentaci populace
potřebuji náhodný vzorek,
00:05:20.105 --> 00:05:23.082
kde by všichni z cílové skupiny,
tedy studenti,
00:05:23.083 --> 00:05:26.126
měli stejnou šanci
být vybráni do průzkumu.
00:05:26.127 --> 00:05:30.672
Až popíšete chování průzkumy, případovými
studiemi nebo naturalistickým pozorováním,
00:05:30.673 --> 00:05:34.334
můžete z toho něco vyvozovat
a předpovídat i následné chování.
00:05:34.335 --> 00:05:39.655
Můžete se podívat, jak spolu jeden rys
nebo chování souvisí neboli jak korelují.
00:05:39.656 --> 00:05:44.179
Zpátky ale k mému kámošovi Bobovi,
který má ledničku za nějaký stroj času,
00:05:44.180 --> 00:05:46.130
který uchová jídlo do aleluja.
00:05:46.131 --> 00:05:49.392
Řekněme, že se Bob naládoval
pochybnými zbytky pizzy,
00:05:49.394 --> 00:05:51.889
které na sobě měly
dost možná plíseň.
00:05:51.890 --> 00:05:55.513
Ale měl hlad a byl líný,
a tak to spláchl pálivou omáčkou.
00:05:55.514 --> 00:05:59.363
Najednou začne vidět
zelené pásovce s laserovým zrakem.
00:05:59.364 --> 00:06:04.241
Nyní lze říct, že jedení neznámé plísně
vyvolává halucinace, to je korelace.
00:06:04.242 --> 00:06:06.801
Ale korelace není příčina.
00:06:06.802 --> 00:06:11.015
Ano, je jasné, že jedení pochybné
plísně způsobí halucinace,
00:06:11.016 --> 00:06:14.480
ale je možné, že Bob už byl
na prachu psychotické epizody
00:06:14.481 --> 00:06:16.933
a tyto divné zbytky
byly vlastně v poho.
00:06:16.934 --> 00:06:19.728
Nebo může jít o úplně něco jiného.
00:06:19.729 --> 00:06:23.935
Třeba tři dny nespal,
nebo se objevila silná migréna,
00:06:23.936 --> 00:06:26.064
takže tohle způsobilo halucinace.
00:06:26.065 --> 00:06:30.035
Je lákavé vyvodit závěry z korelací,
ale musíme si uvědomit,
00:06:30.036 --> 00:06:34.090
že korelace předpovídají možnost vztahů
mezi příčinami a následky,
00:06:34.091 --> 00:06:35.813
nemůžou je dokázat.
00:06:35.814 --> 00:06:38.847
Už víme, jak bez manipulování
popsat chování
00:06:38.848 --> 00:06:42.078
a jak si z těchto zjištění
spojit a předpovědět věci.
00:06:42.079 --> 00:06:43.611
To ale stačit nebude.
00:06:43.612 --> 00:06:48.312
K objevení příčiny a následku chování
budete muset experimentovat.
00:06:48.313 --> 00:06:51.325
Experimenty umožňují
odloučit různé účinky
00:06:51.326 --> 00:06:53.619
manipulací s nezávislou proměnnou
00:06:53.620 --> 00:06:57.332
a ponechávají ostatní proměnné
konstantní, jak to jen jde.
00:06:57.333 --> 00:06:59.688
Potřebujeme alespoň dvě skupiny.
00:06:59.689 --> 00:07:02.183
Pokusnou skupinu,
se kterou si pohrajeme,
00:07:02.184 --> 00:07:04.890
a kontrolní skupinu,
se kterou si nepohrajeme.
00:07:04.891 --> 00:07:09.859
Průzkumy využívají náhodné vzorky,
a tak i zde se lidé náhodně přerozdělí,
00:07:09.860 --> 00:07:14.573
aby se snížily možné matoucí proměnné
nebo vnější zkreslující faktory.
00:07:14.574 --> 00:07:19.233
Nelze oddělit bohaté japonské surfaře
a zpruzelé puberťáky, musí se prolínat.
00:07:19.234 --> 00:07:24.069
Někdy není jedné nebo oběma
skupinám řečeno, co se vlastně testuje.
00:07:24.070 --> 00:07:27.343
Vědci můžou třeba testovat,
jak látky ovlivňují lidi tím,
00:07:27.344 --> 00:07:30.420
že je porovnají s placebem,
tedy inertní látkou.
00:07:30.421 --> 00:07:35.401
A často ani vědci netuší, která skupina
je pokusná a která kontrolní,
00:07:35.402 --> 00:07:39.338
takže omylem neovlivňují výsledky
svým vlastním chováním,
00:07:39.341 --> 00:07:43.369
čemuž se říká, uhodli jste to,
dvojitě slepý pokus.
00:07:43.370 --> 00:07:46.259
Uveďme tyto myšlenky do praxe
vlastním pokusem,
00:07:46.260 --> 00:07:48.706
který správně začíná otázkou.
00:07:48.707 --> 00:07:53.002
Jednou jsme se s Bětkou přeli,
zda má kofein vliv na mozek.
00:07:53.003 --> 00:07:56.733
Ona věří, že po kávě se lépe
soustředí a pálí jí to,
00:07:56.734 --> 00:08:00.163
ale já jsem nervózní jak sáňky v létě
a nepálí mi to vůbec.
00:08:00.164 --> 00:08:03.788
A protože přílišná důvěra
může vést k nepravdivým věcem,
00:08:03.789 --> 00:08:05.643
začali jsme kriticky myslet.
00:08:05.644 --> 00:08:10.077
Ptáme se tedy, zda lidé řeší
problémy rychleji s kofeinem.
00:08:10.078 --> 00:08:13.008
Teď z toho musíme udělat
testovatelnou předpověď.
00:08:13.009 --> 00:08:17.233
Takže ať je jasná, prostá a výmluvná,
aby se mohla replikovat.
00:08:17.234 --> 00:08:20.349
„Po kofeinu mi to pálí“
není dobrá hypotéza.
00:08:20.350 --> 00:08:21.807
Lepší by byla
00:08:21.808 --> 00:08:25.279
„Lidé, kteří požili kofein,
projdou bludištěm rychleji
00:08:25.280 --> 00:08:26.951
než lidé bez kofeinu.“
00:08:26.952 --> 00:08:30.833
Dávka kofeinu je vaše nezávislá
proměnná, to, co lze změnit.
00:08:30.834 --> 00:08:34.057
Takže čas na kafe.
Výsledek, tedy závislá proměnná,
00:08:34.058 --> 00:08:36.564
to, co závisí na vaší
nezávislé proměnné,
00:08:36.565 --> 00:08:40.063
bude to, jak rychle subjekt
prosviští bludištěm.
00:08:40.064 --> 00:08:42.790
Na ulici seberte
několik různých lidí
00:08:42.791 --> 00:08:45.223
a náhodně je přiřaďte do tří skupin.
00:08:45.224 --> 00:08:48.264
Americká psychologická asociace
navrhuje,
00:08:48.265 --> 00:08:51.150
aby s tím všichni
zúčastnění souhlasili.
00:08:51.151 --> 00:08:55.269
Nenuťte nikoho do vašeho pokusu
bez ohledu na to, jak hustě zní.
00:08:55.270 --> 00:08:58.107
Kontrolní skupina má placebo,
tedy žádný kofein.
00:08:58.108 --> 00:09:02.324
Pokusná skupina 1 dostane nízkou
dávku kofeinu, tedy 100 miligramů,
00:09:02.325 --> 00:09:04.620
jen espresso, tedy jedno fofrkafe.
00:09:04.621 --> 00:09:07.418
Pokusná skupina 2
dostane 500 miligramů,
00:09:07.419 --> 00:09:10.358
což jsou čtyři kávy
utopené v energeťáku.
00:09:10.359 --> 00:09:14.524
Jak je nakopnete, hoďte je do bludiště
a čekejte na konci se stopkami.
00:09:14.525 --> 00:09:17.268
Stačí jen změřit výsledky
všech tří skupin
00:09:17.269 --> 00:09:20.011
a porovnat je a zjistit,
co vám vyšlo.
00:09:20.012 --> 00:09:24.107
Pokud ho nakopnuté subjekty dají
dvakrát rychleji než ostatní skupiny,
00:09:24.108 --> 00:09:26.075
pak je Bětky hypotéza správná
00:09:26.076 --> 00:09:28.787
a může mi v tom
pěkně vymáchat čumák.
00:09:28.788 --> 00:09:32.528
Ale to bude jen klasická
iluze zpětného pohledu,
00:09:32.529 --> 00:09:35.372
protože to nevěděla,
dokud jsme netestovali.
00:09:35.373 --> 00:09:38.468
A protože jsme jasně
určili naše parametry,
00:09:38.469 --> 00:09:41.341
mohou ostatní zvědavci
pokus snadno replikovat
00:09:41.342 --> 00:09:43.635
a nakonec shromáždit všechna data
00:09:43.636 --> 00:09:47.968
a mít něco úplného, co nám řekne,
jak na nás to macchiato působilo.
00:09:47.969 --> 00:09:50.728
Nebo jak rychle
prolítnete bludištěm.
00:09:50.729 --> 00:09:54.191
Věda, zřejmě nejlepší nástroj
na porozumění ostatním.
00:09:54.192 --> 00:09:56.598
Děkuji za zhlédnutí tohoto dílu.
00:09:56.599 --> 00:10:00.511
Nyní víte, jak použít vědeckou metodu
na psychologický výzkum
00:10:00.512 --> 00:10:05.495
skrze případové studie, naturalistická
pozorování, průzkumy, rozhovory a pokusy.
00:10:05.496 --> 00:10:08.789
Také znáte různé druhy
zkreslení a experimentování
00:10:08.790 --> 00:10:11.476
a jak je výzkumné postupy řeší.
00:10:11.477 --> 00:10:15.848
Děkuji hlavně našim Subbable odběratelům,
bez kterých by tento rychlokurz nebyl,
00:10:15.849 --> 00:10:18.604
Pokud nás chcete podpořit
v chodu rychlokurzu,
00:10:18.605 --> 00:10:22.302
a získat skvělé bonusy,
jako podepsaný vědecký plakát
00:10:22.303 --> 00:10:27.390
nebo být animování v další epizodě,
navštivte subbable.com/crashcourse.
00:10:27.391 --> 00:10:31.122
Tento díl napsala Katleen Yale,
upravil Blake de Pastino a já,
00:10:31.123 --> 00:10:35.711
odborným poradcem byl dr. Ranjit Bhagwat,
režisérem a střihačem Nicolas Jenkins,
00:10:35.712 --> 00:10:38.814
skriptem a zvukovým designérem
Michael Aranda
00:10:38.815 --> 00:10:40.820
a výtvarným týmem Thought Café.
00:10:40.821 --> 00:10:42.895
Překlad: Kara Mikešová