1
00:00:00,000 --> 00:00:02,306
Můžete mít ze staré pizzy halušky?
2
00:00:02,307 --> 00:00:05,525
Jste po kávě chytřejší
nebo děláte blbosti rychleji?
3
00:00:05,526 --> 00:00:08,464
Tyto otázky jsou zcela běžné
nejen v psychologii.
4
00:00:08,465 --> 00:00:13,030
Lidé nebudou nejjednodušší organismy
na pochopení, ale vy jste lidé, ne?
5
00:00:13,031 --> 00:00:18,086
Takže byste si měli umět dělat závěry
o jiných lidech a co je pohání.
6
00:00:18,087 --> 00:00:21,520
Ale měli byste vědět,
že vaše intuice není vždy správná.
7
00:00:21,521 --> 00:00:24,721
Ve skutečnosti je někdy úplně mimo
8
00:00:24,722 --> 00:00:28,320
a často těžce podceňujeme
rizika špatné intuice.
9
00:00:28,321 --> 00:00:31,577
Pokud máte o někom mínění,
které se nakonec potvrdí,
10
00:00:31,578 --> 00:00:34,187
posílí to důvěru ve vaši intuici.
11
00:00:34,188 --> 00:00:36,829
Třeba kdyby můj kámoš Bob
začal jíst pizzu,
12
00:00:36,830 --> 00:00:40,683
která týden strašila v ledničce,
a pak mu šibne,
13
00:00:40,684 --> 00:00:43,107
řeknu mu „Vole, já ti to říkal“.
14
00:00:43,108 --> 00:00:45,174
Ale jestli se pletu a je v poho,
15
00:00:45,175 --> 00:00:48,383
pravděpodobně na to příště
ani nepomyslím.
16
00:00:48,384 --> 00:00:52,652
To je „iluze zpětného pohledu“
neboli fenomén „Já to dycky věděl“.
17
00:00:52,653 --> 00:00:54,546
To neznamená, že se pleteme,
18
00:00:54,547 --> 00:00:58,187
ale že naše intuice lépe popisuje,
co se právě stalo,
19
00:00:58,188 --> 00:01:00,164
než co se teprve stane.
20
00:01:00,165 --> 00:01:05,211
Své intuici byste neměli slepě věřit
ani kvůli přirozeně přehnané sebedůvěře.
21
00:01:05,212 --> 00:01:09,291
Někdy máte opravdu silný pocit,
že máte o lidech recht,
22
00:01:09,292 --> 00:01:12,884
ale vlastně se opravdu pletete.
Všichni to známe.
23
00:01:12,885 --> 00:01:17,278
Také hledáme vzorec v náhodných věcech,
což vede k falešným domněnkám.
24
00:01:17,279 --> 00:01:19,326
Pokud si pětkrát hodíte mincí,
25
00:01:19,327 --> 00:01:24,909
máte stejnou šanci, že vám padnou orli,
jako že vám padnou jak hlavy, tak orli,
26
00:01:24,910 --> 00:01:28,837
ale vy vidíte pět orlů
jako něco neobvyklého, jako rys,
27
00:01:28,838 --> 00:01:33,107
a tak dáváte tomuto výsledku
nějaký význam, který rozhodně nemá.
28
00:01:33,108 --> 00:01:38,764
Proto máme metody a záruky
psychologického výzkumu a experimentování
29
00:01:38,765 --> 00:01:41,704
a nádherný proces vědeckého bádání.
30
00:01:41,705 --> 00:01:43,741
Díky nim ty problémy překonáme
31
00:01:43,742 --> 00:01:48,058
a zachráníme tak studium naší mysli
před natvrdlostí naší mysli.
32
00:01:48,059 --> 00:01:49,838
Snad vám nic neprofláknu,
33
00:01:49,839 --> 00:01:52,721
když vám řeknu,
že nebudete blouznit z pizzy
34
00:01:52,722 --> 00:01:55,939
ani chytřejší z kafe. Soráč.
35
00:02:03,541 --> 00:02:05,885
VÝZKUM A EXPERIMENTOVÁNÍ
36
00:02:05,886 --> 00:02:10,194
Většinou se psychologický výzkum neliší
od jakékoli jiné vědecké disciplíny.
37
00:02:10,195 --> 00:02:14,914
Krok první je vždy vymýšlení
obecných otázek o daném subjektu
38
00:02:14,909 --> 00:02:18,153
a jejich převodu v měřitelné,
testovatelné výroky.
39
00:02:18,154 --> 00:02:21,289
Tomu se říká operacionalizace
vašich otázek.
40
00:02:21,290 --> 00:02:24,793
Víte, jak vědecká metoda funguje.
Začíná otázkou a teorií.
41
00:02:24,794 --> 00:02:27,723
A nemyslím teorii ve smyslu,
že si řeknete,
42
00:02:27,724 --> 00:02:30,365
že po čtyřech kávách
vám to bude pálit.
43
00:02:30,366 --> 00:02:34,279
Ve vědě je teorie spíše to,
co vysvětluje a organizuje
44
00:02:34,280 --> 00:02:37,296
mnoho různých pozorování
a předpovídá výsledky.
45
00:02:37,297 --> 00:02:40,757
A když přijdete s testovatelnou
předpovědí, máte hypotézu.
46
00:02:40,758 --> 00:02:45,534
Jakmile budete mít teorii a hypotézu,
potřebujete na přednes srozumitelný jazyk.
47
00:02:45,535 --> 00:02:50,255
Takže pokud chcete vaší hypotézou
o espressu vyjádřit „bude pálit“,
48
00:02:50,256 --> 00:02:53,093
umožníte dalším vědcům
replikovat experiment.
49
00:02:53,094 --> 00:02:55,311
A replikování je klíčové.
50
00:02:55,312 --> 00:02:59,445
Můžete sledovat, jak se člověk chová
jednou, a nic moc z toho nebude,
51
00:02:59,446 --> 00:03:01,665
ale pokud máte stejné výsledky,
52
00:03:01,666 --> 00:03:05,094
i když se změní subjekty nebo situace,
asi míříte správně.
53
00:03:05,095 --> 00:03:08,741
Takový problém má jeden
oblíbený psychologický výzkum.
54
00:03:08,742 --> 00:03:12,239
Případové studie, které podrobně
zkoumají jednoho jedince.
55
00:03:12,240 --> 00:03:16,420
Případové studie jsou někdy zavádějící,
protože je nelze replikovat,
56
00:03:16,421 --> 00:03:18,486
takže můžou být zobecňovány.
57
00:03:18,487 --> 00:03:21,001
Přesto nám můžou ukázat,
co se může stát,
58
00:03:21,002 --> 00:03:25,031
a nakonec vytvoří rámcové otázky
pro rozsáhlejší a obecnější studie.
59
00:03:25,032 --> 00:03:30,370
Často jsou zapamatovatelné a skrze ně
psychologové pozorují a popisují chování.
60
00:03:30,371 --> 00:03:34,678
Například Karla vůně kávy
najednou znervózní a podráždí,
61
00:03:34,679 --> 00:03:37,448
což neznamená,
že tak působí na každého.
62
00:03:37,449 --> 00:03:41,281
Ve skutečnosti má Karel příšerné
vzpomínky na onu vůni,
63
00:03:41,282 --> 00:03:44,056
a tak je jeho případ vzácný.
Chudák Kája.
64
00:03:44,057 --> 00:03:47,946
Ale i tak byste museli projít
i jiné případy, abyste si byli jistí.
65
00:03:47,947 --> 00:03:51,796
Další metodou psychologického výzkumu
je naturalistické pozorování,
66
00:03:51,797 --> 00:03:55,509
kdy vědci sledují chování
v přirozeném prostředí,
67
00:03:55,510 --> 00:03:59,141
ať jde o opice píchající do mraveniště,
děti dělající opičárny
68
00:03:59,143 --> 00:04:01,148
nebo opilce řvoucí na fotbale.
69
00:04:01,149 --> 00:04:03,865
Cílem je nechat subjekty
si dělat to svoje
70
00:04:03,866 --> 00:04:06,425
bez jakéhokoliv
zasahování do situace.
71
00:04:06,426 --> 00:04:08,758
Takže jo, chce to šmírovat lidi.
72
00:04:08,759 --> 00:04:12,642
Případové studie i naturalistická
pozorování skvěle popisují chování,
73
00:04:12,643 --> 00:04:14,872
ale vysvětlení nejsou uspokojivá.
74
00:04:14,873 --> 00:04:18,344
Psychologové sbírají údaje o chování
i průzkumy a rozhovory
75
00:04:18,345 --> 00:04:21,385
a žádají lidi, aby sdíleli
své názory a chování.
76
00:04:21,386 --> 00:04:24,378
Sexuolog Alfred Kinsey
tuto techniku skvěle využil,
77
00:04:24,379 --> 00:04:27,698
když zkoumal sexuální historii
tisíce mužů a žen
78
00:04:27,699 --> 00:04:31,106
a svá zjištění publikoval
v revolučním dokumentu
79
00:04:31,107 --> 00:04:34,850
Sexuální chování muže
a poté i ženy.
80
00:04:34,851 --> 00:04:38,652
Průzkumy skvěle zachycují
vědomé postoje a přesvědčení,
81
00:04:38,653 --> 00:04:41,085
ale kladení otázek
může být ošemetné.
82
00:04:41,086 --> 00:04:43,416
Volba slov může ovlivnit výsledky.
83
00:04:43,417 --> 00:04:46,443
Třeba ostřejší slova
jako „zákaz“ nebo „cenzurovat“
84
00:04:46,444 --> 00:04:49,731
mohou vyvolat jiné reakce
než „limit“ nebo „nedovolit“.
85
00:04:49,732 --> 00:04:52,797
Otázka „Věříte v mimozemšťany?“
je úplně něco jiného
86
00:04:52,798 --> 00:04:56,202
než „Myslíte si, že je ve vesmíru
inteligentní život?“
87
00:04:56,203 --> 00:04:59,797
Je to stejná otázka, ale u první
si můžete představit ufouny,
88
00:04:59,798 --> 00:05:03,551
kteří na Zemi dělají kruhy v obilí
a unáší a šťourají se v lidech.
89
00:05:03,552 --> 00:05:06,617
Kromě vyjadřování záleží
i na tom, koho se ptáte.
90
00:05:06,613 --> 00:05:10,528
Můžu se zeptat na držení zbraní
studentů na pacifistické sešlosti,
91
00:05:10,529 --> 00:05:14,127
ale výsledek nezměří správně to,
na jaké straně studenti jsou,
92
00:05:14,128 --> 00:05:16,734
protože tu došlo
k výběrovému zkreslení.
93
00:05:16,735 --> 00:05:20,104
Ke správné reprezentaci populace
potřebuji náhodný vzorek,
94
00:05:20,105 --> 00:05:23,082
kde by všichni z cílové skupiny,
tedy studenti,
95
00:05:23,083 --> 00:05:26,126
měli stejnou šanci
být vybráni do průzkumu.
96
00:05:26,127 --> 00:05:30,672
Až popíšete chování průzkumy, případovými
studiemi nebo naturalistickým pozorováním,
97
00:05:30,673 --> 00:05:34,334
můžete z toho něco vyvozovat
a předpovídat i následné chování.
98
00:05:34,335 --> 00:05:39,655
Můžete se podívat, jak spolu jeden rys
nebo chování souvisí neboli jak korelují.
99
00:05:39,656 --> 00:05:44,179
Zpátky ale k mému kámošovi Bobovi,
který má ledničku za nějaký stroj času,
100
00:05:44,180 --> 00:05:46,130
který uchová jídlo do aleluja.
101
00:05:46,131 --> 00:05:49,392
Řekněme, že se Bob naládoval
pochybnými zbytky pizzy,
102
00:05:49,394 --> 00:05:51,889
které na sobě měly
dost možná plíseň.
103
00:05:51,890 --> 00:05:55,513
Ale měl hlad a byl líný,
a tak to spláchl pálivou omáčkou.
104
00:05:55,514 --> 00:05:59,363
Najednou začne vidět
zelené pásovce s laserovým zrakem.
105
00:05:59,364 --> 00:06:04,241
Nyní lze říct, že jedení neznámé plísně
vyvolává halucinace, to je korelace.
106
00:06:04,242 --> 00:06:06,801
Ale korelace není příčina.
107
00:06:06,802 --> 00:06:11,015
Ano, je jasné, že jedení pochybné
plísně způsobí halucinace,
108
00:06:11,016 --> 00:06:14,480
ale je možné, že Bob už byl
na prachu psychotické epizody
109
00:06:14,481 --> 00:06:16,933
a tyto divné zbytky
byly vlastně v poho.
110
00:06:16,934 --> 00:06:19,728
Nebo může jít o úplně něco jiného.
111
00:06:19,729 --> 00:06:23,935
Třeba tři dny nespal,
nebo se objevila silná migréna,
112
00:06:23,936 --> 00:06:26,064
takže tohle způsobilo halucinace.
113
00:06:26,065 --> 00:06:30,035
Je lákavé vyvodit závěry z korelací,
ale musíme si uvědomit,
114
00:06:30,036 --> 00:06:34,090
že korelace předpovídají možnost vztahů
mezi příčinami a následky,
115
00:06:34,091 --> 00:06:35,813
nemůžou je dokázat.
116
00:06:35,814 --> 00:06:38,847
Už víme, jak bez manipulování
popsat chování
117
00:06:38,848 --> 00:06:42,078
a jak si z těchto zjištění
spojit a předpovědět věci.
118
00:06:42,079 --> 00:06:43,611
To ale stačit nebude.
119
00:06:43,612 --> 00:06:48,312
K objevení příčiny a následku chování
budete muset experimentovat.
120
00:06:48,313 --> 00:06:51,325
Experimenty umožňují
odloučit různé účinky
121
00:06:51,326 --> 00:06:53,619
manipulací s nezávislou proměnnou
122
00:06:53,620 --> 00:06:57,332
a ponechávají ostatní proměnné
konstantní, jak to jen jde.
123
00:06:57,333 --> 00:06:59,688
Potřebujeme alespoň dvě skupiny.
124
00:06:59,689 --> 00:07:02,183
Pokusnou skupinu,
se kterou si pohrajeme,
125
00:07:02,184 --> 00:07:04,890
a kontrolní skupinu,
se kterou si nepohrajeme.
126
00:07:04,891 --> 00:07:09,859
Průzkumy využívají náhodné vzorky,
a tak i zde se lidé náhodně přerozdělí,
127
00:07:09,860 --> 00:07:14,573
aby se snížily možné matoucí proměnné
nebo vnější zkreslující faktory.
128
00:07:14,574 --> 00:07:19,233
Nelze oddělit bohaté japonské surfaře
a zpruzelé puberťáky, musí se prolínat.
129
00:07:19,234 --> 00:07:24,069
Někdy není jedné nebo oběma
skupinám řečeno, co se vlastně testuje.
130
00:07:24,070 --> 00:07:27,343
Vědci můžou třeba testovat,
jak látky ovlivňují lidi tím,
131
00:07:27,344 --> 00:07:30,420
že je porovnají s placebem,
tedy inertní látkou.
132
00:07:30,421 --> 00:07:35,401
A často ani vědci netuší, která skupina
je pokusná a která kontrolní,
133
00:07:35,402 --> 00:07:39,338
takže omylem neovlivňují výsledky
svým vlastním chováním,
134
00:07:39,341 --> 00:07:43,369
čemuž se říká, uhodli jste to,
dvojitě slepý pokus.
135
00:07:43,370 --> 00:07:46,259
Uveďme tyto myšlenky do praxe
vlastním pokusem,
136
00:07:46,260 --> 00:07:48,706
který správně začíná otázkou.
137
00:07:48,707 --> 00:07:53,002
Jednou jsme se s Bětkou přeli,
zda má kofein vliv na mozek.
138
00:07:53,003 --> 00:07:56,733
Ona věří, že po kávě se lépe
soustředí a pálí jí to,
139
00:07:56,734 --> 00:08:00,163
ale já jsem nervózní jak sáňky v létě
a nepálí mi to vůbec.
140
00:08:00,164 --> 00:08:03,788
A protože přílišná důvěra
může vést k nepravdivým věcem,
141
00:08:03,789 --> 00:08:05,643
začali jsme kriticky myslet.
142
00:08:05,644 --> 00:08:10,077
Ptáme se tedy, zda lidé řeší
problémy rychleji s kofeinem.
143
00:08:10,078 --> 00:08:13,008
Teď z toho musíme udělat
testovatelnou předpověď.
144
00:08:13,009 --> 00:08:17,233
Takže ať je jasná, prostá a výmluvná,
aby se mohla replikovat.
145
00:08:17,234 --> 00:08:20,349
„Po kofeinu mi to pálí“
není dobrá hypotéza.
146
00:08:20,350 --> 00:08:21,807
Lepší by byla
147
00:08:21,808 --> 00:08:25,279
„Lidé, kteří požili kofein,
projdou bludištěm rychleji
148
00:08:25,280 --> 00:08:26,951
než lidé bez kofeinu.“
149
00:08:26,952 --> 00:08:30,833
Dávka kofeinu je vaše nezávislá
proměnná, to, co lze změnit.
150
00:08:30,834 --> 00:08:34,057
Takže čas na kafe.
Výsledek, tedy závislá proměnná,
151
00:08:34,058 --> 00:08:36,564
to, co závisí na vaší
nezávislé proměnné,
152
00:08:36,565 --> 00:08:40,063
bude to, jak rychle subjekt
prosviští bludištěm.
153
00:08:40,064 --> 00:08:42,790
Na ulici seberte
několik různých lidí
154
00:08:42,791 --> 00:08:45,223
a náhodně je přiřaďte do tří skupin.
155
00:08:45,224 --> 00:08:48,264
Americká psychologická asociace
navrhuje,
156
00:08:48,265 --> 00:08:51,150
aby s tím všichni
zúčastnění souhlasili.
157
00:08:51,151 --> 00:08:55,269
Nenuťte nikoho do vašeho pokusu
bez ohledu na to, jak hustě zní.
158
00:08:55,270 --> 00:08:58,107
Kontrolní skupina má placebo,
tedy žádný kofein.
159
00:08:58,108 --> 00:09:02,324
Pokusná skupina 1 dostane nízkou
dávku kofeinu, tedy 100 miligramů,
160
00:09:02,325 --> 00:09:04,620
jen espresso, tedy jedno fofrkafe.
161
00:09:04,621 --> 00:09:07,418
Pokusná skupina 2
dostane 500 miligramů,
162
00:09:07,419 --> 00:09:10,358
což jsou čtyři kávy
utopené v energeťáku.
163
00:09:10,359 --> 00:09:14,524
Jak je nakopnete, hoďte je do bludiště
a čekejte na konci se stopkami.
164
00:09:14,525 --> 00:09:17,268
Stačí jen změřit výsledky
všech tří skupin
165
00:09:17,269 --> 00:09:20,011
a porovnat je a zjistit,
co vám vyšlo.
166
00:09:20,012 --> 00:09:24,107
Pokud ho nakopnuté subjekty dají
dvakrát rychleji než ostatní skupiny,
167
00:09:24,108 --> 00:09:26,075
pak je Bětky hypotéza správná
168
00:09:26,076 --> 00:09:28,787
a může mi v tom
pěkně vymáchat čumák.
169
00:09:28,788 --> 00:09:32,528
Ale to bude jen klasická
iluze zpětného pohledu,
170
00:09:32,529 --> 00:09:35,372
protože to nevěděla,
dokud jsme netestovali.
171
00:09:35,373 --> 00:09:38,468
A protože jsme jasně
určili naše parametry,
172
00:09:38,469 --> 00:09:41,341
mohou ostatní zvědavci
pokus snadno replikovat
173
00:09:41,342 --> 00:09:43,635
a nakonec shromáždit všechna data
174
00:09:43,636 --> 00:09:47,968
a mít něco úplného, co nám řekne,
jak na nás to macchiato působilo.
175
00:09:47,969 --> 00:09:50,728
Nebo jak rychle
prolítnete bludištěm.
176
00:09:50,729 --> 00:09:54,191
Věda, zřejmě nejlepší nástroj
na porozumění ostatním.
177
00:09:54,192 --> 00:09:56,598
Děkuji za zhlédnutí tohoto dílu.
178
00:09:56,599 --> 00:10:00,511
Nyní víte, jak použít vědeckou metodu
na psychologický výzkum
179
00:10:00,512 --> 00:10:05,495
skrze případové studie, naturalistická
pozorování, průzkumy, rozhovory a pokusy.
180
00:10:05,496 --> 00:10:08,789
Také znáte různé druhy
zkreslení a experimentování
181
00:10:08,790 --> 00:10:11,476
a jak je výzkumné postupy řeší.
182
00:10:11,477 --> 00:10:15,848
Děkuji hlavně našim Subbable odběratelům,
bez kterých by tento rychlokurz nebyl,
183
00:10:15,849 --> 00:10:18,604
Pokud nás chcete podpořit
v chodu rychlokurzu,
184
00:10:18,605 --> 00:10:22,302
a získat skvělé bonusy,
jako podepsaný vědecký plakát
185
00:10:22,303 --> 00:10:27,390
nebo být animování v další epizodě,
navštivte subbable.com/crashcourse.
186
00:10:27,391 --> 00:10:31,122
Tento díl napsala Katleen Yale,
upravil Blake de Pastino a já,
187
00:10:31,123 --> 00:10:35,711
odborným poradcem byl dr. Ranjit Bhagwat,
režisérem a střihačem Nicolas Jenkins,
188
00:10:35,712 --> 00:10:38,814
skriptem a zvukovým designérem
Michael Aranda
189
00:10:38,815 --> 00:10:40,820
a výtvarným týmem Thought Café.
190
00:10:40,821 --> 00:10:42,895
Překlad: Kara Mikešová