1
00:00:00,000 --> 00:00:04,000
Jak nakrmit město?

2
00:00:04,000 --> 00:00:06,000
To jej jedna z velkých otázek naší doby.

3
00:00:06,000 --> 00:00:08,000
A přece ji jen málokdo položí.

4
00:00:08,000 --> 00:00:11,000
Bereme jako dané, že když jdeme do obchodu,

5
00:00:11,000 --> 00:00:15,000
nebo restaurace či dokonce haly tohoto divadla za přibližně hodinu,

6
00:00:15,000 --> 00:00:18,000
bude tam na nás čekat jídlo,

7
00:00:18,000 --> 00:00:20,000
které se tam kouzelně odněkud objevilo.

8
00:00:20,000 --> 00:00:25,000
Ale když pomyslíte, že každý den musí být pro město velikosti Londýna

9
00:00:25,000 --> 00:00:28,000
vyroben, dovezen, koupen a prodán

10
00:00:28,000 --> 00:00:31,000
uvařen, snězen a následně zpracován

11
00:00:31,000 --> 00:00:35,000
dostatek jídla,

12
00:00:35,000 --> 00:00:37,000
a že něco podobného se musí opakovat každý den

13
00:00:37,000 --> 00:00:39,000
v každém městě na Zemi,

14
00:00:39,000 --> 00:00:42,000
je pozoruhodné, že se tato města vůbec nají.

15
00:00:42,000 --> 00:00:44,000
Žijeme na takových místech jakoby

16
00:00:44,000 --> 00:00:47,000
to byla ta nejpřirozenější věc na světě.

17
00:00:47,000 --> 00:00:49,000
Zapomínáme, že protože jsme živočichové

18
00:00:49,000 --> 00:00:51,000
a potřebujeme jíst,

19
00:00:51,000 --> 00:00:55,000
jsme závislí na přírodě stejně,

20
00:00:55,000 --> 00:00:57,000
jako byli naši dávní předkové.

21
00:00:57,000 --> 00:00:59,000
A jak se nás stále více stěhuje do měst,

22
00:00:59,000 --> 00:01:02,000
více přírody

23
00:01:02,000 --> 00:01:05,000
se přetváří do neobyčejných krajin jako je ta za mnou -

24
00:01:05,000 --> 00:01:08,000
- jde o pole sóji v Mata Grosso v Brazílii,

25
00:01:08,000 --> 00:01:11,000
aby nás nakrmila.

26
00:01:11,000 --> 00:01:13,000
Jde o obrovské části krajiny.

27
00:01:13,000 --> 00:01:15,000
Ale jen několik z nás je kdy viděla.

28
00:01:15,000 --> 00:01:17,000
A stále více tyto oblasti

29
00:01:17,000 --> 00:01:19,000
nekrmí jen nás.

30
00:01:19,000 --> 00:01:21,000
Jak se nás stále více stěhuje do měst,

31
00:01:21,000 --> 00:01:23,000
tak nás více jí maso,

32
00:01:23,000 --> 00:01:26,000
takže třetina roční globální obilné sklizně

33
00:01:26,000 --> 00:01:28,000
je určena na krmení zvířat

34
00:01:28,000 --> 00:01:30,000
spíše než pro lidi.

35
00:01:30,000 --> 00:01:34,000
A kvůli tomu je zapotřebí třikrát tolik obilí -

36
00:01:34,000 --> 00:01:36,000
- vlastně deset krát více obilí -

37
00:01:36,000 --> 00:01:39,000
k nakrmení lidí, pokud obilí nejdříve projde zvířaty

38
00:01:39,000 --> 00:01:44,000
a to není moc efektivní způsob k našemu nasycení.

39
00:01:44,000 --> 00:01:46,000
A jde také o stupňující se problém.

40
00:01:46,000 --> 00:01:49,000
Očekává se, že do roku 2050 se zdvojnásobí množství

41
00:01:49,000 --> 00:01:51,000
lidí žijících ve městech.

42
00:01:51,000 --> 00:01:53,000
A také se očekává, že se zkonzumuje dvakrát tolik

43
00:01:53,000 --> 00:01:55,000
masa a mléčných výrobků.

44
00:01:55,000 --> 00:02:00,000
Takže maso a urbanismus jdou ruku v ruce.

45
00:02:00,000 --> 00:02:02,000
A to způsobí velký problém.

46
00:02:02,000 --> 00:02:05,000
Nakrmit šest miliard masožravců

47
00:02:05,000 --> 00:02:09,000
do roku 2050.

48
00:02:09,000 --> 00:02:11,000
To je velký problém. A pokud budeme v současném stavu pokračovat,

49
00:02:11,000 --> 00:02:14,000
dostaneme se do problému, který pravděpobobně nebudeme schopni vyřešit.

50
00:02:14,000 --> 00:02:18,000
19 mil. hektarů deštných pralesů je každý rok ztraceno

51
00:02:18,000 --> 00:02:20,000
kvůli vytvoření nové orné půdy.

52
00:02:20,000 --> 00:02:23,000
Přestože ve stejném okamžiku přicházíme o stejné množství

53
00:02:23,000 --> 00:02:27,000
existující orné půdy kvůli zasolování a erozi.

54
00:02:27,000 --> 00:02:30,000
Také velmi lačníme po fosilních palivech.

55
00:02:30,000 --> 00:02:33,000
Na výrobu jedné kalorie jídla, které konzumujeme na Západě,

56
00:02:33,000 --> 00:02:37,000
je zapotřebí 10 kalorií.

57
00:02:37,000 --> 00:02:41,000
A přestože jídlo vyrábíme s velkými náklady,

58
00:02:41,000 --> 00:02:43,000
ve skutečnosti si jej nevážíme.

59
00:02:43,000 --> 00:02:47,000
Polovina jídla vyrobená v USA se v současnosti vyhazuje.

60
00:02:47,000 --> 00:02:50,000
A na závěr, na konci tohoto dlouhého procesu,

61
00:02:50,000 --> 00:02:53,000
ani nezvládáme řádně nakrmit planetu.

62
00:02:53,000 --> 00:02:58,000
Miliarda z nás je obézních, zatímco další miliarda hladoví.

63
00:02:58,000 --> 00:03:00,000
Ani jedno z toho nedává moc smysl.

64
00:03:00,000 --> 00:03:03,000
A když pomyslíte, že 80 % globálního obchodu s jídlem je nyní

65
00:03:03,000 --> 00:03:08,000
ovládáno jen pěti mezinárodními společnostmi,

66
00:03:08,000 --> 00:03:10,000
je to pochmurný obrázek.

67
00:03:10,000 --> 00:03:13,000
Protože se stěhujeme do měst, svět také přejímá západní stravu.

68
00:03:13,000 --> 00:03:16,000
A když nahlédneme do budoucnosti,

69
00:03:16,000 --> 00:03:18,000
jde o neudržitelné stravování.

70
00:03:18,000 --> 00:03:20,000
Jak jsme se k tomu dostali?

71
00:03:20,000 --> 00:03:23,000
A ještě více důležité, co s tím uděláme?

72
00:03:23,000 --> 00:03:27,000
K zodpovězení mírně jednodušší první otázky -

73
00:03:27,000 --> 00:03:29,000
řekla bych, že náš proces začal

74
00:03:29,000 --> 00:03:31,000
asi před 10 000 lety.

75
00:03:31,000 --> 00:03:33,000
Ve starověkém Blízkém Východě,

76
00:03:33,000 --> 00:03:35,000
známém jako Úrodný srpek.

77
00:03:35,000 --> 00:03:37,000
Protože, jak vidíte, měl tvar půlměsíce.

78
00:03:37,000 --> 00:03:39,000
A také byl úrodný.

79
00:03:39,000 --> 00:03:42,000
A právě tam, před 10 000 lety,

80
00:03:42,000 --> 00:03:44,000
došlo ke dvěma výjimečným objevům,

81
00:03:44,000 --> 00:03:47,000
zemědělství a urbanismu,

82
00:03:47,000 --> 00:03:50,000
zhruba na tomtéž místě a čase.

83
00:03:50,000 --> 00:03:52,000
Nejde o náhodu.

84
00:03:52,000 --> 00:03:56,000
Protože zemědělství a města jsou svázána dohromady. Navzájem se potřebují.

85
00:03:56,000 --> 00:03:58,000
Protože to byl prvotní objev obilí

86
00:03:58,000 --> 00:04:01,000
našimi dávnými předky,

87
00:04:01,000 --> 00:04:04,000
který zabezpečil zdroj potravy dostatečně velký a stabilní

88
00:04:04,000 --> 00:04:08,000
pro podporu trvalých osídlení.

89
00:04:08,000 --> 00:04:10,000
A když se podíváme, jak taková osídlení vypadala,

90
00:04:10,000 --> 00:04:12,000
zjistíme, že jsou velmi kompaktní.

91
00:04:12,000 --> 00:04:14,000
Byly obklopeny plodícímí zemědělskou půdou,

92
00:04:14,000 --> 00:04:17,000
a dominovaly jim velké chrámové komplexy

93
00:04:17,000 --> 00:04:19,000
jako tento v Uru

94
00:04:19,000 --> 00:04:21,000
Ty ve skutečnosti byly efektními,

95
00:04:21,000 --> 00:04:24,000
duchovními a centralizovanými jídelními přerozdělovacími místy,

96
00:04:24,000 --> 00:04:27,000
protože to byly právě chrámy, které nakládaly s úrodou,

97
00:04:27,000 --> 00:04:29,000
shromažďovaly obilí, nabízeli je bohům

98
00:04:29,000 --> 00:04:33,000
a následně poskytly obilí, které bohové nesnědli, zpátky lidu.

99
00:04:33,000 --> 00:04:35,000
A tak vlastně

100
00:04:35,000 --> 00:04:37,000
celému duchovnímu a fyzickému životu těchto měst

101
00:04:37,000 --> 00:04:40,000
dominovalo obilí a úroda,

102
00:04:40,000 --> 00:04:43,000
které je vyživovaly.

103
00:04:43,000 --> 00:04:46,000
A tak tomu bylo v každém starověkém městě.

104
00:04:46,000 --> 00:04:48,000
Ovšemže ne všechny byly tak malé.

105
00:04:48,000 --> 00:04:51,000
A jak známo, v Římě žil přibližně milion lidí

106
00:04:51,000 --> 00:04:53,000
již před prvním století př. n. l.

107
00:04:53,000 --> 00:04:57,000
A jak se takové město krmilo?

108
00:04:57,000 --> 00:05:00,000
Odpověď je skrytá v tom, čemu já říkám "dávné potravinové míle".

109
00:05:00,000 --> 00:05:03,000
Řím měl přístup k moři,

110
00:05:03,000 --> 00:05:06,000
což mu umožnilo dovážet jídlo z velkých vzdáleností.

111
00:05:06,000 --> 00:05:09,000
V dávných dobách šlo o jediný způsob, jak to udělat,

112
00:05:09,000 --> 00:05:12,000
protože bylo velmi obtížné převážet jídlo po cestách,

113
00:05:12,000 --> 00:05:14,000
které byly špatné.

114
00:05:14,000 --> 00:05:16,000
A samozřejmě se jídlo rychle kazilo.

115
00:05:16,000 --> 00:05:18,000
A tak Řím vedl efektivně válku

116
00:05:18,000 --> 00:05:21,000
na místech jako bylo Kartágo a Egypt proto,

117
00:05:21,000 --> 00:05:23,000
aby dostal své pracky na jejich obilné rezervy.

118
00:05:23,000 --> 00:05:26,000
A vlastně by se dalo říct, že výboje Říma

119
00:05:26,000 --> 00:05:29,000
byly vskutku takovým dlouhým, protáhlým,

120
00:05:29,000 --> 00:05:31,000
ozbrojeným nákupním tažením.

121
00:05:31,000 --> 00:05:33,000
-

122
00:05:33,000 --> 00:05:35,000
Vlatně - zbožňuji jeden údaj, prostě se o něj s vámi musím podělit:

123
00:05:35,000 --> 00:05:38,000
Řím dovážel ústřice z Británie

124
00:05:38,000 --> 00:05:40,000
v jednom období. Myslím, že je to úžasné.

125
00:05:40,000 --> 00:05:43,000
Řím utvářel své provincie

126
00:05:43,000 --> 00:05:45,000
svou chutí k jídlu.

127
00:05:45,000 --> 00:05:47,000
Zajímavé však je, že v dobách před průmyslovým věkem

128
00:05:47,000 --> 00:05:49,000
se odehrála ještě jiná věc.

129
00:05:49,000 --> 00:05:52,000
Když se podíváme na mapu Londýna ze 17. stol.,

130
00:05:52,000 --> 00:05:55,000
uvidíme, že mu obilí připlouvá po Temži,

131
00:05:55,000 --> 00:05:57,000
podél spodní části této mapy.

132
00:05:57,000 --> 00:06:00,000
Proto se trhy s obilím nacházely na jihu města.

133
00:06:00,000 --> 00:06:02,000
A na cestách, které od nich vedly nahoru

134
00:06:02,000 --> 00:06:04,000
do Cheapside, což byl hlavní trh,

135
00:06:04,000 --> 00:06:06,000
se také prodávalo obilí.

136
00:06:06,000 --> 00:06:08,000
A když se podíváte na jméno jedné z těch ulic,

137
00:06:08,000 --> 00:06:11,000
Chlebová, je vám jasné,

138
00:06:11,000 --> 00:06:14,000
co se tam před 300 lety odehrávalo.

139
00:06:14,000 --> 00:06:16,000
A stejné to samozřejmě bylo s rybami.

140
00:06:16,000 --> 00:06:19,000
Ryby samozřejmě přicházely také po řece. Stejně jako obilí.

141
00:06:19,000 --> 00:06:22,000
A samozřejmě, že Billingsgate, byl známý londýnský rybí trh,

142
00:06:22,000 --> 00:06:26,000
který tam fungoval až do poloviny 80. let 20. století.

143
00:06:26,000 --> 00:06:28,000
Což, když se nad tím zamyslíte, je vskutku mimořádné.

144
00:06:28,000 --> 00:06:30,000
Všichni tam tak postávali

145
00:06:30,000 --> 00:06:32,000
s mobily, které vypadaly jako cihly

146
00:06:32,000 --> 00:06:35,000
a kolem

147
00:06:35,000 --> 00:06:38,000
A to je další věc spojená s potravou ve městech:

148
00:06:38,000 --> 00:06:41,000
Jakmile potraviny jednou někde zakoření,

149
00:06:41,000 --> 00:06:43,000
jen zřídka se stěhují jinam.

150
00:06:43,000 --> 00:06:45,000
S masem je to úplně jinak,

151
00:06:45,000 --> 00:06:47,000
protože zvířata mohou dojít do města po svých.

152
00:06:47,000 --> 00:06:49,000
Proto hodně londýnského masa

153
00:06:49,000 --> 00:06:51,000
přicházelo ze severozápadu,

154
00:06:51,000 --> 00:06:53,000
ze Skotska a Walesu.

155
00:06:53,000 --> 00:06:56,000
A tak zvířata přicházela a zastavovala na severozápadě města,

156
00:06:56,000 --> 00:06:58,000
a proto se Smithfield,

157
00:06:58,000 --> 00:07:01,000
velmi známý londýnský trh s masem, nacházel tam.

158
00:07:01,000 --> 00:07:05,000
Drůbež přicházela ze západní Anglie a podobných míst ze severovýchodu.

159
00:07:05,000 --> 00:07:06,000
Teď se trochu cítím jako když předpovídám počasí. Nicméně,

160
00:07:06,000 --> 00:07:10,000
Drůbež přicházela,

161
00:07:10,000 --> 00:07:13,000
s nožkami chráněnými celtovinou

162
00:07:13,000 --> 00:07:15,000
až se dostala k východnímu konci

163
00:07:15,000 --> 00:07:17,000
Cheapside, kde je prodávali.

164
00:07:17,000 --> 00:07:19,000
Proto se tomu místu říká Drůbeží.

165
00:07:19,000 --> 00:07:22,000
A když se podíváte na mapu města

166
00:07:22,000 --> 00:07:26,000
postaveného před průmyslovým věkem,

167
00:07:26,000 --> 00:07:28,000
rozlišíte potraviny, které do něj přicházely.

168
00:07:28,000 --> 00:07:31,000
Dokonce vidíte, jak bylo město fyzicky utvářeno potravinami

169
00:07:31,000 --> 00:07:34,000
i podle jmen ulic, které vám hodně napoví.

170
00:07:34,000 --> 00:07:36,000
Původní Páteční ulice

171
00:07:36,000 --> 00:07:38,000
byla tam, kde se v pátek kupovaly ryby.

172
00:07:38,000 --> 00:07:40,000
A navíc si ji musíte představit plnou jídla.

173
00:07:40,000 --> 00:07:43,000
Protože ulice a veřejná prostranství

174
00:07:43,000 --> 00:07:46,000
byly jedinými místy, kde se jídlo kupovalo a prodávalo.

175
00:07:46,000 --> 00:07:49,000
A když se podíváte na Smithfield roku 1830,

176
00:07:49,000 --> 00:07:52,000
dojde vám, že by bylo velmi obtížné žít v takovém městě

177
00:07:52,000 --> 00:07:54,000
a nevědět, kde sehnat jídlo.

178
00:07:54,000 --> 00:07:56,000
Pokud jste měli nedělní oběd,

179
00:07:56,000 --> 00:07:58,000
pravděpodobně vám už tři dny bučel nebo mečel

180
00:07:58,000 --> 00:08:00,000
venku pod okny.

181
00:08:00,000 --> 00:08:03,000
Takže je vidět, že Londýn byl organickým městem,

182
00:08:03,000 --> 00:08:06,000
součást organického cyklu.

183
00:08:06,000 --> 00:08:09,000
A o 10 let později se všechno změnilo.

184
00:08:09,000 --> 00:08:12,000
Toto je obrázek Velké západní železnice z roku 1840.

185
00:08:12,000 --> 00:08:14,000
A jak vidíte, někteří z prvních cestujících

186
00:08:14,000 --> 00:08:16,000
byla prasata a ovce.

187
00:08:16,000 --> 00:08:20,000
A tak najednou tato zvířata už na trh nehnali.

188
00:08:20,000 --> 00:08:22,000
Poráželi je mimo zrak a mysl

189
00:08:22,000 --> 00:08:24,000
někde na venkově.

190
00:08:24,000 --> 00:08:26,000
A do města je dopravovali po železnici.

191
00:08:26,000 --> 00:08:29,000
A to vše změnilo.

192
00:08:29,000 --> 00:08:31,000
poprvé

193
00:08:31,000 --> 00:08:32,000
je možné budovat města

194
00:08:32,000 --> 00:08:34,000
vskutku jakékoliv velikosti a tvaru, kdekoliv.

195
00:08:34,000 --> 00:08:38,000
Města bývala omezována geografií.

196
00:08:38,000 --> 00:08:41,000
Své potraviny získávala velmi složitými fyzickými způsoby.

197
00:08:41,000 --> 00:08:45,000
A najednou byla města od polohy osvobozena.

198
00:08:45,000 --> 00:08:48,000
Jak vidíte z těchto londýských map,

199
00:08:48,000 --> 00:08:50,000
po 90 letech od příchodu vlaku

200
00:08:50,000 --> 00:08:54,000
se mění z malého prskance, který bylo celkem snadné nakrmit

201
00:08:54,000 --> 00:08:56,000
nahnanými zvířaty apod.,

202
00:08:56,000 --> 00:08:58,000
do velkého lomozu,

203
00:08:58,000 --> 00:09:01,000
který by bylo velmi těžké nakrmit jen tak pěšky,

204
00:09:01,000 --> 00:09:04,000
ať už by to byla zvířata nebo lidé.

205
00:09:04,000 --> 00:09:07,000
A to byl samozřejmě jen začátek. Po vlacích následovala auta.

206
00:09:07,000 --> 00:09:11,000
A ta znamenala skutečný konec tohoto procesu.

207
00:09:11,000 --> 00:09:13,000
Došlo ke zcela konečnému uvolnění města

208
00:09:13,000 --> 00:09:16,000
od jakéhokoliv zdánlivého vztahu s přírodou.

209
00:09:16,000 --> 00:09:19,000
Bylo to město prosté zápachu,

210
00:09:19,000 --> 00:09:21,000
nepořádku a jistě i zbavené lidí.

211
00:09:21,000 --> 00:09:24,000
Protože nikoho už by nenapadlo jít pěšky tak daleko.

212
00:09:24,000 --> 00:09:27,000
Protože když se chtěli najíst, nastoupili do auta,

213
00:09:27,000 --> 00:09:30,000
jeli do nějaké krabice na předměstí,

214
00:09:30,000 --> 00:09:32,000
vrátili se s nákupem na týden

215
00:09:32,000 --> 00:09:34,000
a řešili, co s tím vlastně budou dělat.

216
00:09:34,000 --> 00:09:37,000
A to je skutečně okamžik, kdy se náš vztah

217
00:09:37,000 --> 00:09:40,000
k jídlu a městu zcela změnil.

218
00:09:40,000 --> 00:09:43,000
Jídlo bývalo středobodem,

219
00:09:43,000 --> 00:09:46,000
jádrem společenského setkávání se ve městě a na periferiích.

220
00:09:46,000 --> 00:09:48,000
Bývalo společenskou událostí nakupovat a prodávat jídlo.

221
00:09:48,000 --> 00:09:50,000
Nyní je to anonymní.

222
00:09:50,000 --> 00:09:52,000
Dříve jsme vařívali. Dnes jen přidáme vodu,

223
00:09:52,000 --> 00:09:57,000
vajíčko, pokud pečete koláč nebo tak něco.

224
00:09:57,000 --> 00:10:01,000
Nečicháme k jídlu, abychom zjistili, že je v pořádku.

225
00:10:01,000 --> 00:10:04,000
Jen si přečteme zadní nálepku na balíčku.

226
00:10:04,000 --> 00:10:07,000
A nevážíme si jídla. Nevěříme mu.

227
00:10:07,000 --> 00:10:09,000
Místo abychom mu věřili, se jej bojíme.

228
00:10:09,000 --> 00:10:13,000
A místo abychom si jej vážili, vyhazujeme jej.

229
00:10:13,000 --> 00:10:16,000
Jedna z největších ironií současných potravinových systémů

230
00:10:16,000 --> 00:10:18,000
je, že místo slíbeného zjednodušení

231
00:10:18,000 --> 00:10:20,000
to celé ztížili.

232
00:10:20,000 --> 00:10:24,000
Tím, že je možné budovat města kdekoliv,

233
00:10:24,000 --> 00:10:28,000
nás vlastně odcizili od našeho nejdůležitějšího vztahu,

234
00:10:28,000 --> 00:10:31,000
což je ten, který máme s přírodou.

235
00:10:31,000 --> 00:10:34,000
A také jsme díky nim závislí na systémech, které mohou doručit jen ona,

236
00:10:34,000 --> 00:10:36,000
a které, jak jsme viděli, jsou neudržitelné.

237
00:10:36,000 --> 00:10:39,000
Takže, co s tím provedeme?

238
00:10:39,000 --> 00:10:41,000
Nejde o novou otázku.

239
00:10:41,000 --> 00:10:45,000
Již před 500 lety se na to sám sebe ptal Thomas More.

240
00:10:45,000 --> 00:10:48,000
Zde je titulní obrázek k jeho knize Utopia.

241
00:10:48,000 --> 00:10:51,000
Šlo o soubory polo-nezávislých městských států

242
00:10:51,000 --> 00:10:53,000
pokud to zní vzdáleně povědomě,

243
00:10:53,000 --> 00:10:56,000
na vzdálenost jednodenní chůze, kde byl každý v zásadě posedlý zemědělstvím

244
00:10:56,000 --> 00:10:58,000
a pěstoval na zahrádce zeleninu

245
00:10:58,000 --> 00:11:00,000
a jedl místní jídlo spolu s ostatními apod.

246
00:11:00,000 --> 00:11:02,000
A myslím, že byste mohli namítnout,

247
00:11:02,000 --> 00:11:05,000
že jídlo je nosným principem uspořádání Utopie.

248
00:11:05,000 --> 00:11:08,000
I když More to nikdy tak nepopsal.

249
00:11:08,000 --> 00:11:11,000
A zde je další velmi známá utopistická vize

250
00:11:11,000 --> 00:11:13,000
Zahradní město od Ebenezera Howarda.

251
00:11:13,000 --> 00:11:16,000
Stejná myšlenka. Soubor částečně nezavislých městských států.

252
00:11:16,000 --> 00:11:20,000
Malé kaňky městského prostředí s ornou půdou kolem,

253
00:11:20,000 --> 00:11:22,000
propojené s ostatními železnicí.

254
00:11:22,000 --> 00:11:24,000
A opět, jídlo se zdá být

255
00:11:24,000 --> 00:11:27,000
nosnou myšlenkou jeho vize.

256
00:11:27,000 --> 00:11:29,000
Dokonce to bylo postaveno, ale nemělo to nic společného

257
00:11:29,000 --> 00:11:31,000
s Howardovou vizí.

258
00:11:31,000 --> 00:11:34,000
A problém s utopickými myšlenkami je právě ten,

259
00:11:34,000 --> 00:11:36,000
že jsou utopické.

260
00:11:36,000 --> 00:11:39,000
Utopie byla slovem, které Thomas Moore užíval velmi volně.

261
00:11:39,000 --> 00:11:43,000
Šlo o žert. Protože z řečtiny má dvojí odvození.

262
00:11:43,000 --> 00:11:45,000
Může znamenta dobré místo, nebo žádné místo.

263
00:11:45,000 --> 00:11:49,000
Protože je to ideál. Věc představivosti. Nemůžeme toho dosáhnout.

264
00:11:49,000 --> 00:11:51,000
A já to považuji za koncepční nástroj

265
00:11:51,000 --> 00:11:54,000
pro uvažování o hlubokých problémech lidského obydlí,

266
00:11:54,000 --> 00:11:56,000
který to dělá málokdy užívané.

267
00:11:56,000 --> 00:11:59,000
Proto jsem vymyslela alternativu,

268
00:11:59,000 --> 00:12:02,000
Sitopii, ze starověké řečtiny

269
00:12:02,000 --> 00:12:04,000
"sitos" znamená jídlo a "topos" znamená místo.

270
00:12:04,000 --> 00:12:06,000
Myslím, že v Sitopii již žijeme.

271
00:12:06,000 --> 00:12:09,000
Žijeme ve světě utvářeném jídlem

272
00:12:09,000 --> 00:12:12,000
a pokud si to uvědomíme, můžeme jídlo používat jako opravdu mocný nástroj -

273
00:12:12,000 --> 00:12:16,000
koncepční nástroj, nástroj designu, abychom utvořili jiný svět.

274
00:12:16,000 --> 00:12:21,000
Pokud bychom se do toho pustili, jak by Sitopia vypadala?

275
00:12:21,000 --> 00:12:23,000
No, myslím, že nějak takto.

276
00:12:23,000 --> 00:12:25,000
Prostě jsem musela použít tento snímek. Už kvůli výrazu toho psa.

277
00:12:25,000 --> 00:12:28,000
Nicméně, jde o

278
00:12:28,000 --> 00:12:30,000
jde o jídlo jako střed života,

279
00:12:30,000 --> 00:12:32,000
střed rodinného života, oslavu jídla,

280
00:12:32,000 --> 00:12:34,000
užívání si jídla, čas, který mu lidé věnují.

281
00:12:34,000 --> 00:12:37,000
To je čím by mělo být jídlo v naší společnosti.

282
00:12:37,000 --> 00:12:42,000
Ale takových scén nedosáhnete, pokud nebudete mít takovéto lidi.

283
00:12:42,000 --> 00:12:44,000
Mimochodem, mohl by to být i muž.

284
00:12:44,000 --> 00:12:47,000
Jde o lidi, kteří o jídlu přemýšlejí,

285
00:12:47,000 --> 00:12:49,000
kteří myslí napřed, plánují,

286
00:12:49,000 --> 00:12:51,000
kteří se dívají na regál se syrovou zeleninou

287
00:12:51,000 --> 00:12:53,000
a dokonce ji rozpoznají.

288
00:12:53,000 --> 00:12:56,000
Takové lidi potřebujeme. Jsme součástí společenství.

289
00:12:56,000 --> 00:12:59,000
Protože bez takových lidí nemůžeme mít takováto místa.

290
00:12:59,000 --> 00:13:02,000
To jsem vybrala schválně, protože tam je muž, jak si kupuje zeleninu.

291
00:13:02,000 --> 00:13:06,000
Nícméně - společenství, trhy, kde se potraviny pěstují lokálně.

292
00:13:06,000 --> 00:13:08,000
Je to dostupné. Je to čerstvé.

293
00:13:08,000 --> 00:13:10,000
Jde o součást společenského života města.

294
00:13:10,000 --> 00:13:13,000
Protože bez toho nemůžeme mít takováto místa,

295
00:13:13,000 --> 00:13:16,000
kde jídlo je pěstováno lokálně a je součástí krajiny

296
00:13:16,000 --> 00:13:18,000
a ne jen hrou s nulovým součtem

297
00:13:18,000 --> 00:13:20,000
bůh ví kde, u kterého čerta.

298
00:13:20,000 --> 00:13:22,000
Krávy s rozhledem,

299
00:13:22,000 --> 00:13:24,000
pařící se hromady kompostu.

300
00:13:24,000 --> 00:13:27,000
které v zásadě celou věc propojují.

301
00:13:27,000 --> 00:13:29,000
A toto je komunitní projekt,

302
00:13:29,000 --> 00:13:31,000
který jsem nedávno viděla v Torontu.

303
00:13:31,000 --> 00:13:33,000
Je to skleník, kde dětem říkají

304
00:13:33,000 --> 00:13:36,000
vše o jídle a kde si pěstují vlasní potraviny.

305
00:13:36,000 --> 00:13:39,000
Toto je rostlina, která se jmenuje Kevin, anebo to možná

306
00:13:39,000 --> 00:13:41,000
je rostlina, která patří Kevinovi. Nevím.

307
00:13:41,000 --> 00:13:44,000
Nicméně, takovéto projekty,

308
00:13:44,000 --> 00:13:48,000
které se pokouší o náš návrat k přírodě, jsou velmi důležité.

309
00:13:48,000 --> 00:13:50,000
Takže Sitopia, je pro mne skutečně o tom, jak se na to díváte.

310
00:13:50,000 --> 00:13:54,000
Jde v podstatě o rozpoznání, že Sitopia

311
00:13:54,000 --> 00:13:56,000
už v malých střípcích všude existuje.

312
00:13:56,000 --> 00:13:58,000
Kouzlo je v tom připojit se,

313
00:13:58,000 --> 00:14:01,000
užívat jídlo jako způsob, jak se dívat.

314
00:14:01,000 --> 00:14:04,000
A pokud to uděláme, přestaneme se na města dívat jako

315
00:14:04,000 --> 00:14:07,000
na velké metropolitní kaňky jako je tato.

316
00:14:07,000 --> 00:14:09,000
Uvidíme je spíše takto,

317
00:14:09,000 --> 00:14:12,000
jako součást produktivní organické soustavy,

318
00:14:12,000 --> 00:14:14,000
které jsou nevyhnutelně součástí,

319
00:14:14,000 --> 00:14:16,000
symbioticky propojené.

320
00:14:16,000 --> 00:14:18,000
Ale samozřejmě ani toto není skvělý obrázek.

321
00:14:18,000 --> 00:14:21,000
Protože potřebujeme přestat získávat jídlo takto.

322
00:14:21,000 --> 00:14:23,000
Potřebujeme více přemýšlet o trvalé kultuře.

323
00:14:23,000 --> 00:14:25,000
Proto si myslím, že tento obrázek jen

324
00:14:25,000 --> 00:14:27,000
shrnuje způsob myšlení, který potřebujeme.

325
00:14:27,000 --> 00:14:29,000
jako znovuvytvoření konceptů

326
00:14:29,000 --> 00:14:32,000
kterými jídlo formuje naše životy.

327
00:14:32,000 --> 00:14:35,000
Nejlepší obraz o tomto, o kterém vím je 650 let starý

328
00:14:35,000 --> 00:14:38,000
Je od Ambrogio Lorenzettiho 'Alegorie dobré vlády'

329
00:14:38,000 --> 00:14:41,000
o vztahu města a venkova

330
00:14:41,000 --> 00:14:44,000
a jeho poselství je velmi jasné:

331
00:14:44,000 --> 00:14:46,000
Pokud se město bude starat o venkov,

332
00:14:46,000 --> 00:14:48,000
venkov se bude starat o město.

333
00:14:48,000 --> 00:14:50,000
A tak se chci zeptat,

334
00:14:50,000 --> 00:14:53,000
co by asi Ambrogio Lorenzetti namaloval

335
00:14:53,000 --> 00:14:55,000
kdyby ten obraz maloval dnes

336
00:14:55,000 --> 00:14:58,000
Ja by taková alegorie dobré vlády vypadala dnes?

337
00:14:58,000 --> 00:15:00,000
Myslím totiž, že je to naléhavá otázka

338
00:15:00,000 --> 00:15:02,000
kterou si musíme položit

339
00:15:02,000 --> 00:15:04,000
a začít na ni odopovídat.

340
00:15:04,000 --> 00:15:07,000
Víme, že jsme to, co jíme,

341
00:15:07,000 --> 00:15:09,000
musíme si uvědomit, že svět také je to, co jíme.

342
00:15:09,000 --> 00:15:11,000
Ale když uchopíme tuto myšlenku, můžeme užít jídlo

343
00:15:11,000 --> 00:15:15,000
jako nástroj k tomu vytvořit lepší svět.

344
00:15:15,000 --> 00:15:17,000
Děkuji vám.

345
00:15:17,000 --> 00:15:20,000
-