WEBVTT

00:00:00.000 --> 00:00:03.083
(melodická jazzová hudba)

00:00:05.810 --> 00:00:08.140
[Steven] Nacházíme se ve Vatikánských

00:00:08.140 --> 00:00:10.560
muzeích a vidíme před sebou jedno z

00:00:10.560 --> 00:00:12.430
nejznámějších děl západní kultury.

00:00:12.430 --> 00:00:14.930
Toto je socha známá jako "Apoxyomenos,"

00:00:14.930 --> 00:00:15.763
nebo "Scraper".

00:00:15.763 --> 00:00:17.960
[Beth] Vytvořil ji velmi známý řecký

00:00:17.960 --> 00:00:20.100
sochař Lysippos. Ale my se právě díváme na

00:00:20.100 --> 00:00:21.766
římskou kopii, ne originál.

00:00:21.766 --> 00:00:23.420
[Steven] Takže, co se pokusíme v

00:00:23.420 --> 00:00:25.480
tomto videu objasnit, bude to, jak se

00:00:25.480 --> 00:00:28.970
kopie této obrovské sochy od tak známého

00:00:28.970 --> 00:00:32.100
sochaře ocitla ve Vatikánu, ve třetím,

00:00:32.100 --> 00:00:34.430
druhém, ale i prvním století před Kristem.

00:00:34.430 --> 00:00:37.300
Římané dobyli nejen Řecko, ale i

00:00:37.300 --> 00:00:39.660
spoustu jejich území a kolonií.

00:00:39.660 --> 00:00:42.170
A vítězoslavní římští velitelé si jako

00:00:42.170 --> 00:00:45.301
trofeje dovezli obrovské množství řeckých

00:00:45.301 --> 00:00:48.260
soch, ale také starodávné obrazy a

00:00:48.260 --> 00:00:49.765
architektonické fragmenty.

00:00:49.765 --> 00:00:52.020
[Beth] Římané nebyli jediný, kteří si po

00:00:52.020 --> 00:00:54.334
válce odvezli domů kořist, pro to

00:00:54.334 --> 00:00:57.200
existoval starý precedens. Když se ale

00:00:57.200 --> 00:01:00.019
Římané setkali s řeckým uměním a dovezli

00:01:00.019 --> 00:01:02.200
ho do Říma a osvojili si ho, značně se

00:01:02.200 --> 00:01:05.410
podílelo na utváření římské kultury.

00:01:05.410 --> 00:01:07.600
Horatius ve svých knihách napsal, že

00:01:07.600 --> 00:01:10.830
přestože Římané dobyli Řecko, Řecko ve

00:01:10.830 --> 00:01:13.625
skutečnosti dobylo Řím skrz svou kulturu.

00:01:13.625 --> 00:01:17.130
[Steven] Ta byla obrovskou intelektuální

00:01:17.130 --> 00:01:20.410
tradicí, a Řím se viděl jako její dědic.

00:01:20.410 --> 00:01:23.720
[Beth] Vyobrazovala jistý druh luxusu,

00:01:23.720 --> 00:01:27.448
život vzdělané kulturní rafinovanosti,

00:01:27.448 --> 00:01:29.870
která se velmi lišila od tehdejšího

00:01:29.870 --> 00:01:32.161
života Římanů.

00:01:32.161 --> 00:01:35.010
[Steven] Pojďme si projít, jak to mohlo

00:01:35.010 --> 00:01:38.240
probíhat. Římané dobyli území, Řecký

00:01:38.240 --> 00:01:41.750
městský stát, nebo jen řecké spojenecké

00:01:41.750 --> 00:01:44.541
území, a předměty, které byly považovány

00:01:44.541 --> 00:01:47.367
hodnými k importaci, byly zabaleny a na

00:01:47.367 --> 00:01:50.800
lodi dovezeny do Říma, kde byly předváděny

00:01:50.800 --> 00:01:51.633
při oslavách.

00:01:51.633 --> 00:01:53.989
[Beth] Oslavy vítězství byly příležitostí

00:01:53.989 --> 00:01:57.300
pro generály vystavit válečnou kořist na

00:01:57.300 --> 00:01:58.630
obdiv, a oslavit jejich

00:01:58.630 --> 00:02:00.669
válečné vítezství.

00:02:00.669 --> 00:02:02.990
Občanům starověkého Říma, kteří v těchto

00:02:02.990 --> 00:02:04.550
vzdálených místech nikdy nebyli

00:02:04.550 --> 00:02:07.240
tak ukazovali, jak bohaté a mocné země,

00:02:07.240 --> 00:02:11.167
které Římané dokázali dobýt,

00:02:11.167 --> 00:02:14.260
ve skutečnosti byly.

00:02:14.260 --> 00:02:16.720
[Steven] A po oslavách vítězství bylo

00:02:16.720 --> 00:02:20.360
obrovské množství předmětů vystaveno na

00:02:20.360 --> 00:02:21.820
obdiv veřejnosti na spoustě

00:02:21.820 --> 00:02:24.240
místech ve městě, nejčastěji ale v

00:02:24.240 --> 00:02:26.242
Chrámu míru, hned vedle Forum Romanum.

00:02:26.242 --> 00:02:28.680
Tehdy v Římě neexistovaly muzea, ale

00:02:28.680 --> 00:02:31.670
místa jako Chrám míru se svým způsobem

00:02:31.670 --> 00:02:33.760
staly prototypy muzeí.

00:02:33.760 --> 00:02:36.480
Většina vystavovaných předmětů byla

00:02:36.480 --> 00:02:38.567
využívána v náboženství nebo obyčejném

00:02:38.567 --> 00:02:41.640
životě, ale Římané je vytrhli z původního

00:02:41.640 --> 00:02:43.860
kontextu, a vytvořili z nich estetické

00:02:43.860 --> 00:02:45.233
předměty určující bohatství.

00:02:45.233 --> 00:02:46.975
[Beth] Když jsou předměty válečnou

00:02:46.975 --> 00:02:49.320
kořistí, ať už mluvíme o starověku, nebo

00:02:49.320 --> 00:02:52.562
dnešku, často ztratí svůj původní význam.

00:02:52.562 --> 00:02:55.880
[Steven] A "Apoxyomenos" je perfektním

00:02:55.880 --> 00:02:58.290
příkladem - neznáme jeho původní polohu,

00:02:58.290 --> 00:03:00.860
nevíme z literatury nebo jiného zdroje,

00:03:00.860 --> 00:03:02.889
odkud původně pochází, Římané ho

00:03:02.889 --> 00:03:04.917
přivezli a teď je tady.

00:03:04.917 --> 00:03:06.340
[Beth] Ale buďme opatrní,

00:03:06.340 --> 00:03:08.090
když říkáme, že ho Římané vzali.

00:03:08.090 --> 00:03:10.309
Přivezli bronzový originál, a protože

00:03:10.309 --> 00:03:13.470
láska pro řecké umění rostla, bylo

00:03:13.470 --> 00:03:15.780
vytvořeno spousty kopií, jedna z

00:03:15.780 --> 00:03:19.070
nejpovedenějších je vystavena právě tady.

00:03:19.070 --> 00:03:22.860
Takže "Apoxyomenos" je přivezen do Říma

00:03:22.860 --> 00:03:27.470
jako válečná kořist, a je vystavena

00:03:27.470 --> 00:03:30.610
Agrippou před lázněmi, které postavil, pro

00:03:30.610 --> 00:03:31.828
občany zde v Římě.

00:03:31.828 --> 00:03:33.710
[Steven] A bylo to právě v Agrippových

00:03:33.710 --> 00:03:36.058
lázních, kde si římská veřejnost tuto

00:03:36.058 --> 00:03:37.310
sochu zamilovala.

00:03:37.310 --> 00:03:39.323
Agrippovy lázně sloužily veřejnosti a byly

00:03:39.323 --> 00:03:41.100
místem, kde obyčejní občané mohli

00:03:41.100 --> 00:03:42.797
tuto starořeckou sochu obdivovat.

00:03:42.797 --> 00:03:46.910
[Beth] Takže to, že Agrippa sochu takto

00:03:46.910 --> 00:03:48.950
veřejně vystavil bylo považováno za

00:03:48.950 --> 00:03:51.750
velkorysé, stejně tak jako když dnes

00:03:51.750 --> 00:03:53.740
sběratel daruje umělecké dílo muzeu,

00:03:53.740 --> 00:03:54.999
aby bylo přístupné lidu.

00:03:54.999 --> 00:03:58.364
[Steven] Takže si dovedete představit,

00:03:58.364 --> 00:04:01.500
jak rozhořčená veřejnost byla, když císař

00:04:01.500 --> 00:04:05.030
Tiberius nechal sochu z lázní přemístit

00:04:05.030 --> 00:04:07.215
do svého paláce.

00:04:07.215 --> 00:04:11.570
[Beth] Plinius tvrdí, že Lysippos byl

00:04:11.570 --> 00:04:14.610
jedním z nejplodnějších umělců a vytvořil

00:04:14.610 --> 00:04:18.150
více soch než kdokoli jiný. Jednou z nich

00:04:18.150 --> 00:04:22.210
je i "Scraper", kterou nechal Agrippa

00:04:22.210 --> 00:04:25.860
vystavit před svými lázněmi, a která tak

00:04:25.860 --> 00:04:29.330
učarovala Tiberiovi. Ten neodolal a nechal

00:04:29.330 --> 00:04:33.100
si sochu přemístit do svých komnat. Před

00:04:33.100 --> 00:04:36.740
lázně nechal vystavit jinou sochu.

00:04:36.740 --> 00:04:40.840
Lidé ale byli tak rezolutně proti tomu,

00:04:40.840 --> 00:04:43.920
že v divadle skandovali a vyžadovali, aby

00:04:43.920 --> 00:04:46.570
byl "Apoxyomenos" vrácen na původní místo

00:04:46.570 --> 00:04:49.407
a císař byl bez ohledu na jeho vztah k

00:04:49.407 --> 00:04:51.199
soše povinen ji navrátit zpět.

00:04:51.199 --> 00:04:53.918
[Steven] Hlas lidu byl tak silný, že

00:04:53.918 --> 00:04:56.610
se císař skutečně rozhodl navrátit ji

00:04:56.610 --> 00:04:59.180
lidem. To svědčí o tom, že se pro Římany

00:04:59.180 --> 00:05:01.710
socha stala způsobem, jak rozlišit veřejné

00:05:01.710 --> 00:05:04.593
dobro a soukromou chamtivost.

00:05:04.593 --> 00:05:08.490
[Beth] A toto bylo součástí dlouhodobé pře

00:05:08.490 --> 00:05:12.107
mezi Catem a Cicerem, kteří věřili, že

00:05:12.107 --> 00:05:15.216
válečná kořist by měla být dostupná

00:05:15.216 --> 00:05:17.280
veřejnosti, a těmi, kteří si ji nechali

00:05:17.280 --> 00:05:22.280
pro sebe, aby si s ní mohli vyzdobit

00:05:22.610 --> 00:05:24.333
své soukromé paláce a vily.

00:05:24.333 --> 00:05:27.093
[Steven] A tyto problémy jsou důležité i

00:05:27.093 --> 00:05:29.550
dnes - naše muzea jsou plná předmětů,

00:05:29.550 --> 00:05:31.350
které pocházejí z různých míst a

00:05:31.350 --> 00:05:33.480
mnoho z těchto předmětů bylo vyrabováno.

00:05:33.480 --> 00:05:35.540
Muzea se dívají na jejich sbírky a

00:05:35.540 --> 00:05:38.940
přemýšlí, jestli by některé předměty

00:05:38.940 --> 00:05:41.330
neměly být repatriovány, to znamená

00:05:41.330 --> 00:05:44.780
zemi jejich původu. Také se zabývají tím,

00:05:44.780 --> 00:05:47.100
jak se význam děl změnil potom, co byly

00:05:47.100 --> 00:05:48.183
vytrženy z kontextu a

00:05:48.183 --> 00:05:50.800
jejich původní význam ztratily.

00:05:50.800 --> 00:05:53.700
[Beth] Římané nebyli bez empatie k

00:05:53.700 --> 00:05:56.020
podmaněným národům, ve skutečnosti psal

00:05:56.020 --> 00:06:01.020
Livius velmi sympaticky o Syrakusském

00:06:01.160 --> 00:06:04.690
králi. pokud by tento král povstal z

00:06:04.690 --> 00:06:08.335
mrtvých, s jakými slovy bychom mu ukázali

00:06:08.335 --> 00:06:10.170
ať už Řím, nebo Syrakuzy, když by se

00:06:10.170 --> 00:06:13.780
po pohledu na svou napůl zničenou a

00:06:13.780 --> 00:06:16.230
vydrancovanou vlast podíval do Říma a

00:06:16.230 --> 00:06:19.430
viděl hned po vstupu do města ukořistěné

00:06:19.430 --> 00:06:21.238
poklady z jeho vlastní země.

00:06:21.238 --> 00:06:23.810
[Steven] Takže když se podíváme na

00:06:23.810 --> 00:06:27.530
"Apoxyomenose", který je dnes vystaven

00:06:27.530 --> 00:06:31.400
ve Vatikánu, díváme se na něj většinou

00:06:31.400 --> 00:06:34.070
jako na umění Starověkého Řecka, a

00:06:34.070 --> 00:06:37.240
opomíjíme příběh toho, jak byla socha

00:06:37.240 --> 00:06:38.990
ukořistěna, milována, přijata lidem

00:06:38.990 --> 00:06:42.600
Říma, a kopírována, a jak skončila zde.

00:06:42.600 --> 00:06:45.683
(melodická jazzová hudba)