(melodická jazzová hudba)

[Steven] Nacházíme se ve Vatikánských

muzeích a vidíme před sebou jedno z

nejznámějších děl západní kultury.

Toto je socha známá jako "Apoxyomenos,"

nebo "Scraper".

[Beth] Vytvořil ji velmi známý řecký

sochař Lysippos. Ale my se právě díváme na

římskou kopii, ne originál.

[Steven] Takže, co se pokusíme v

tomto videu objasnit, bude to, jak se

kopie této obrovské sochy od tak známého

sochaře ocitla ve Vatikánu, ve třetím,

druhém, ale i prvním století před Kristem.

Římané dobyli nejen Řecko, ale i

spoustu jejich území a kolonií.

A vítězoslavní římští velitelé si jako

trofeje dovezli obrovské množství řeckých

soch, ale také starodávné obrazy a

architektonické fragmenty.

[Beth] Římané nebyli jediný, kteří si po

válce odvezli domů kořist, pro to

existoval starý precedens. Když se ale

Římané setkali s řeckým uměním a dovezli

ho do Říma a osvojili si ho, značně se

podílelo na utváření římské kultury.

Horatius ve svých knihách napsal, že

přestože Římané dobyli Řecko, Řecko ve

skutečnosti dobylo Řím skrz svou kulturu.

[Steven] Ta byla obrovskou intelektuální

tradicí, a Řím se viděl jako její dědic.

[Beth] Vyobrazovala jistý druh luxusu,

život vzdělané kulturní rafinovanosti,

která se velmi lišila od tehdejšího

života Římanů.

[Steven] Pojďme si projít, jak to mohlo

probíhat. Římané dobyli území, Řecký

městský stát, nebo jen řecké spojenecké

území, a předměty, které byly považovány

hodnými k importaci, byly zabaleny a na

lodi dovezeny do Říma, kde byly předváděny

při oslavách.

[Beth] Oslavy vítězství byly příležitostí

pro generály vystavit válečnou kořist na

obdiv, a oslavit jejich

válečné vítezství.

Občanům starověkého Říma, kteří v těchto

vzdálených místech nikdy nebyli

tak ukazovali, jak bohaté a mocné země,

které Římané dokázali dobýt,

ve skutečnosti byly.

[Steven] A po oslavách vítězství bylo

obrovské množství předmětů vystaveno na

obdiv veřejnosti na spoustě

místech ve městě, nejčastěji ale v

Chrámu míru, hned vedle Forum Romanum.

Tehdy v Římě neexistovaly muzea, ale

místa jako Chrám míru se svým způsobem

staly prototypy muzeí.

Většina vystavovaných předmětů byla

využívána v náboženství nebo obyčejném

životě, ale Římané je vytrhli z původního

kontextu, a vytvořili z nich estetické

předměty určující bohatství.