Toto je 
tapisérie z Bayeux.

Byla objednána na oslavu
Vilémova dobytí Anglie.

Začíná událostmi,
které k němu vedly,

tedy smrtí anglického krále
Eduarda Vyznavače

a nástupem nového krále
Harolda na trůn.

Je přímo magické nechat
se unést tisíc let nazpět

v tomto 
temném sále,

kde před vámi 
znovu ožívá historie.

V celkové délce 
sedmdesáti metrů

vypráví velmi 
živě svůj příběh,

ale současně se v horní
a dolní obrubě objevují

podivuhodně živé 
drobné výjevy.

Některé z nich 
představují Ezopovy bajky,

některé 
anekdotické příběhy,

u dalších je 
význam nejistý.

Zde vidíme drobné
detaily z rolnického života:

orání, setí a také muže,
který zabíjí ptáky prakem.

V přísném slova smyslu
vlastně nejde o tapisérii.

Jde o výšivku provedenou
vlnou na plátno.

Příběh, který je 
myslím dobře známý,

začíná smrtí 
Eduarda Vyznavače

a jeho pohřbem ve
Westminsterském opatství.

Zde vidíme 
Westminsterské opatství

a boží ruku, 
která mu žehná.

A tady dostává 
Harold korunu,

v ruce třímá jablko 
a žezlo, lid přihlíží.

Nyní na scénu 
vstupují špehové

a vysvětlují 
Vilémovi v Normandii,

co se v Anglii stalo, že se
Harold zmocnil koruny.

Zde nařizuje stavbu lodí
potřebných pro invazi.

Takže nejprve 
porážejí stromy

a začínají se 
stavbou lodí.

Nakládají na palubu 
kroužkovou zbroj,

jejíž přenesení vyžaduje 
sílu dvou mužů.

Také kopí 
a šípy.

Posledním krokem 
je nalodění koní

na tyto 
dlouhé lodě.

Je to velmi 
obtížné

a nevypadají 
zrovna nadšeně.

Lodě vyplouvají,
plují do Pevensey,

tam bezpečně přistávají,
Normané se vyloďují

a pak začíná jejich
skutečná úloha.

Nejprve však musí 
být armáda nakrmena.

V kotli se tu 
vaří polévka,

mají něco na způsob 
kuřecího kebabu.

A tady vidíme Viléma 
při hostině se svými muži.

Poté se připravují 
na válku,

staví dřevěný 
hrad v Hastings.

Vilémovi nohsledi podpalují
některé domy Anglosasů.

Zde vidíme 
ženu,

jak odvádí své dítě 
pryč z hořícího domu.

Pak začíná bitva.

Zpočátku pozvolna
se jízda rozjíždí do útoku

proti Haroldovým 
vojskům.

Usekané hlavy,
uťaté ruce.

Bitva zuří 
celý den.

V bitevním zmatku,
kdy meče bijí o štíty,

se Vilémovou armádou nese
nebezpečná zvěst, že padl.

Takže, 
co udělá?

Otočí se v sedle,
sundá svou helmici

a ukáže se 
svému vojsku.

A bitva 
pokračuje.

Dostáváme se k 
proslulému vyobrazení

Harolda se 
šípem v oku.

Nikdo neví jistě, zda
se to opravdu stalo.

A zde je zabit.

Viděl jsem ji 
mnohokrát.

Při každém jejím 
shlédnutí musím říci,

že příběh Vilémova 
vpádu do Anglie v ní ožívá.

Pocit z ní je 
autentický,

protože byla 
vytvořena

lidmi žijícími 
pouhých

několik let 
po té události.

Skutečně cítíme
tu sílu a vášeň,

která do ní 
byla vložena.

Jde o zcela magické
umělecké dílo.

Sedm věků Británie.