WEBVTT

00:00:00.806 --> 00:00:03.356
Mám čtyři sta dvacet dva přátel

00:00:03.367 --> 00:00:05.470
ale jsem opuštěný.

00:00:05.487 --> 00:00:07.621
Se všemi každý den mluvím,

00:00:07.621 --> 00:00:09.230
ale žádný mě opravdu nezná.

00:00:09.234 --> 00:00:11.594
VZHLÉDNI

00:00:12.022 --> 00:00:14.666
Potíž spočívá v rozdílu mezi

00:00:14.666 --> 00:00:17.031
pohledem do očí a jménem na obrazovce.

00:00:17.031 --> 00:00:19.034
Poodstoupil jsem a otevřel jsem oči.

00:00:19.034 --> 00:00:20.554
Rozhlédl jsem se a uvědomil si,

00:00:20.554 --> 00:00:23.290
že média, kterým říkáme sociální
jsou všecko, jen ne tohle.

00:00:23.313 --> 00:00:25.173
Když otevřeme počítače

00:00:25.173 --> 00:00:26.998
zavíráme své dveře.

00:00:26.998 --> 00:00:30.724
Všecka ta technika, kterou máme,
je jenom přeludem.

00:00:30.724 --> 00:00:33.369
Společenství, přátelství,
pocit sounáležitosti,

00:00:33.369 --> 00:00:36.574
avšak když vykročíte
od toho přístroje na klam,

00:00:36.574 --> 00:00:40.293
procitnete a uvidíte svět zmatení.

00:00:40.293 --> 00:00:43.111
Svět, v němž jsme otroky
technologie, kterou jsme ovládli.

00:00:43.111 --> 00:00:46.274
v němž jsou informace prodávány
bohatými chamtivými zmetky.

00:00:46.274 --> 00:00:49.090
Svět sebe-zájmu, sebe-hodnocení,
sebe-prosazování

00:00:49.090 --> 00:00:52.876
kde sdílíme ty nejlepší kousky,
ale opomíjíme city.

00:00:52.876 --> 00:00:57.277
Jsme nesmírně šťastní
v prožitcích, které sdílíme.

00:00:57.277 --> 00:00:59.824
Ale je to tak i když s námi nikdo není?

00:00:59.824 --> 00:01:02.868
Buď oporou pro své přátele
a oni budou oporou tobě.

00:01:02.868 --> 00:01:05.533
Ale nikdo tu nebude,
pokud stačí skupinová zpráva.

00:01:05.533 --> 00:01:09.318
Upravujeme a přeháníme,
toužíme po obdivu.

00:01:09.318 --> 00:01:12.029
Tváříme se, že si nevšímáme
společenského odloučení.

00:01:12.029 --> 00:01:15.034
Přehazujeme slova,
až se naše životy lesknou

00:01:15.034 --> 00:01:17.299
a přitom ani nevíme,
jestli nás někdo poslouchá.

00:01:17.299 --> 00:01:19.998
Není problém v samotě,
to bych rád zdůraznil.

00:01:19.998 --> 00:01:22.206
Pokud čteš knihu, maluješ obraz
nebo se hýbeš,

00:01:22.206 --> 00:01:23.901
jsi tvůrčí a přítomná

00:01:23.901 --> 00:01:25.406
ne uzavřená a odloučená.

00:01:25.406 --> 00:01:26.782
Jsi bdělý a pozorný

00:01:26.782 --> 00:01:28.471
a dobře využíváš čas.

00:01:28.471 --> 00:01:30.960
Takže až budeš na veřejnosti
a začneš se cítit osamělý,

00:01:30.960 --> 00:01:33.293
dej ruce za hlavu,
nech telefon být.

00:01:33.293 --> 00:01:35.900
Není třeba rovnou mazat adresář.

00:01:35.900 --> 00:01:38.710
Prostě spolu mluvte,
naučte se spolu žít.

00:01:38.710 --> 00:01:41.589
Nesnáším ticho v plném osobním vlaku,

00:01:41.589 --> 00:01:44.042
když nikdo nechce mluvit
ze strachu, aby nevypadal divně.

00:01:44.042 --> 00:01:45.982
Stáváme se nespolečenskými.

00:01:45.982 --> 00:01:48.431
Už nám nestačí bavit se navzájem,

00:01:48.431 --> 00:01:50.880
a hledět do očí toho druhého.

00:01:50.880 --> 00:01:53.330
Jsme obklopení dětmi,
které od svého narození

00:01:53.330 --> 00:01:55.772
sledují, jak žijeme jako roboti,
a považují to za standard.

00:01:55.772 --> 00:01:57.949
Asi nejsi tím nejlepším otcem na světě,

00:01:57.949 --> 00:02:00.946
pokud nedokážeš zabavit dítě bez tabletu.

00:02:00.950 --> 00:02:03.219
Když jsem byl malý, byl jsem pořád venku.

00:02:03.219 --> 00:02:05.311
S kamarády jsme jezdili na kole, ...

00:02:05.311 --> 00:02:07.620
Měl jsem děravé tenisky a odraná kolena,

00:02:07.620 --> 00:02:09.755
Stavěli jsme klubovnu ve větvích stromů.

00:02:09.755 --> 00:02:12.298
Teď je park tichý, až z toho mrazí.

00:02:12.298 --> 00:02:15.066
Venku není vidět děti
a houpačky klidně visí.

00:02:15.066 --> 00:02:18.958
Žádné skákání přes švihadlo, panák,
žádné kostely a věže.

00:02:18.958 --> 00:02:20.973
Jsme generace blbů:

00:02:20.973 --> 00:02:24.109
Chytré telefony a hloupí lidé.

00:02:26.145 --> 00:02:29.577
Proto vzhlédni od telefonu,
vypni obrazovku.

00:02:29.577 --> 00:02:32.441
Nasaj svoje okolí
a užij dne.

00:02:32.441 --> 00:02:35.133
Jediné skutečné pouto
stačí k tomu

00:02:35.133 --> 00:02:38.779
aby ti ukázalo, jaký význam
má být přítomný.

00:02:40.738 --> 00:02:43.321
Buď přítomný ve chvíli,
kdy se na tebe podívá,


00:02:43.321 --> 00:02:45.816
že si ji navždy zapamatuješ,
jako chvíli kdy přišla láska.

00:02:45.816 --> 00:02:48.737
Čas, kdy tě poprvé držela za ruku
nebo tě poprvé políbila,

00:02:48.737 --> 00:02:51.384
když jste se poprvé pohádali,
ale pořád jsi ji beze zbytku miloval.

00:02:51.384 --> 00:02:54.521
Když jsi nemusel říkat stovkám lidí,
co jsi právě udělal,

00:02:54.521 --> 00:02:57.528
protože o tuto chvíli se chceš
podělit jenom s ní.

00:02:57.528 --> 00:03:00.304
Když jsi prodal počítač,
abys mohl koupit prsten

00:03:00.304 --> 00:03:03.228
pro dívku svých snů,
která je teď skutečná.

00:03:03.228 --> 00:03:06.273
Doba, kdy chcete založ it rodinu,
a chvíle, kdy

00:03:06.273 --> 00:03:09.580
poprvé držíš svou holčičku
a znovu se zamilováváš.

00:03:09.580 --> 00:03:13.504
Když tě v noci budí,
a přeješ si jenom trochu odpočinku

00:03:13.504 --> 00:03:17.532
a když osušíš slzy,
jak tvé dítě opouští hnízdo.

00:03:17.532 --> 00:03:21.843
Potom se tvá holčička vrátí
s chlapcem, aby sis ho pochoval

00:03:21.843 --> 00:03:25.570
a on ti říká dědo
a ty se cítíš hrozně starý.

00:03:25.570 --> 00:03:30.292
Čas, kdy sklízíš, co jsi vytvořil
jen tím, žes věnoval životu pozornost

00:03:30.292 --> 00:03:32.153
a jsi rád, že jsi ho neztratil

00:03:32.153 --> 00:03:35.144
zíráním do nějakého vynálezu.

00:03:35.144 --> 00:03:37.395
Potom držíš ruku svojí ženy,

00:03:37.395 --> 00:03:38.766
a sedíš u její postele,

00:03:38.766 --> 00:03:41.167
Řekneš jí, že ji miluješ
a políbíš ji na čelo.

00:03:41.898 --> 00:03:45.971
Ona ti tiše zašeptá,
jak srdce naposledy bije,

00:03:45.971 --> 00:03:50.117
že měla štěstí, že ji tehdy na ulici
zastavil ten ztracený kluk.

00:03:54.518 --> 00:03:56.771
Ale nic z toho se nikdy nestalo.

00:03:56.771 --> 00:03:59.524
Nic z toho jsi neměl.

00:03:59.524 --> 00:04:01.294
Když jsi příliš zaměstnaný pohledem dolů,

00:04:01.294 --> 00:04:05.331
nevidíš příležitosti, které ti utíkají.

00:04:07.324 --> 00:04:11.224
Proto vzhlédni od telefonu,
vypni obrazovku.

00:04:11.224 --> 00:04:13.988
Náš život je konečný,
máme omezený počet dní.

00:04:13.988 --> 00:04:16.286
Neplýtvej životem,
chycený v síti.

00:04:16.286 --> 00:04:18.991
Protože když přijde konec,
nejhorší jsou výčitky.

00:04:18.991 --> 00:04:21.546
Také jsem vinen,
jsem součástí soukolí,

00:04:21.546 --> 00:04:24.046
digitálního světa, v němž jsme slyšet,
ale ne vidět,

00:04:24.046 --> 00:04:26.306
v němž píšeme když mluvíme
a čteme když si povídáme,

00:04:26.306 --> 00:04:30.049
v němž trávíme hodiny času spolu,
aniž bychom se sobě dívali do očí.

00:04:30.049 --> 00:04:33.103
Nepoddej se životu,
v němž se řídíš reklamními triky.

00:04:33.103 --> 00:04:34.585
Dej lidem lásku,

00:04:34.585 --> 00:04:35.893
nedávej jim lajk.

00:04:37.201 --> 00:04:38.510
Odluč se od potřeby
být slyšet a vymezovat se.

00:04:38.510 --> 00:04:41.964
Běž ven do světa
a neber rušivé vlivy s sebou.

00:04:45.312 --> 00:04:48.329
Vzhlédni od telefonu,
vypni počítač.

00:04:48.329 --> 00:04:51.386
Přestaň hledět na toto video
a žij skutečný život.