Jak si představujete život vědce?

Nudný a monotónní,

nekonečné hodiny strávené v laboratoři

bez sociálních kontaktů?

Možná to pro někoho platí, 
ale není to případ Tychona Brahe.

Učenec ze 16. století, který přesně 
předpověděl pohyb planet

a zaznamenal stovky hvězd dávno před tím, 
než byl vynalezen teleskop,

měl také osobní život kosmických rozměrů.

Tycho Brahe se narodil roku 1546 
dánským aristokratům,

ale ve dvou letech byl unesen 
a svěřen do výchovy strýce.

Zdá se, že to rodičům nevadilo.

Předpokládalo se, že se Tycho 
bude věnovat právu,

ale když ve třinácti letech 
zažil zatmění Slunce,

začal trávit čas

s profesory matematiky a přírodních věd,

kteří ho naučili hvězdářským dovednostem.

Později, když ho strýc poslal do Německa,

ztratil zájem o studium práva

a namísto toho četl astronomické knihy,

vylepšoval své vybavení

a pečlivě zaznamenával 
dění na noční obloze.

Netrvalo dlouho a jeho vlastní měření

byla přesnější, než stálo v knihách.

V Německu se na večírku dostal do sporu

s jiným studentem

o matematický vzorec,

což vyústilo v šermířský duel

a Tycho přišel o pěkný kus nosu.

Povídá se, že potom nosil

realistickou protézu ze zlata a stříbra

přilepenou k obličeji.

Naštěstí Tycho nepotřeboval nos

k pokračování astronomické práce.

Nadále studoval noční oblohu

a vytvářel různé nástroje,

včetně kvadrantu o velikosti domu pro měření

úhlů hvězd.

Po měsících pečlivých pozorování

Tycho objevil novou hvězdu

v souhvězdí Kasiopeji.

Publikace tohoto objevu 
mu zajistila slávu rockové hvězdy

a nabídky vědeckých pozic po celé Evropě.

Ve snaze udržet ho doma,

král dánský nabídnul Tychonovi

vlastní ostrov a nejmodernější observatoř.

Nazýval se Uraniborg 
a stál asi 1% dánského rozpočtu,

observatoř byla spíše hradem

s francouzskými zahradami,

místnostmi pro rodinu, služebnictvo 
a návštěvy od dvora,

a podzemní částí pro všechny 
ty obrovské přístroje.

Tycho rovněž vystavěl 
papírnu a tiskařský lis

pro publikování svých článků,

a také alchymistickou laboratoř.

A jelikož by žádný hrad nebyl kompletní

bez zábavy,

Tycho najal jasnozřivého trpaslíka

jménem Jep jako dvorního šaška.

Tycho žil na svém ostrově,

kde se asi 20 let věnoval 
studiu a večírkům.

Ale po rozepři s novým dánským králem

přijal pozvání císaře Svaté říše Římské

a stal se dvorním císařským 
astronomem v Praze.

Tam se setkal s dalším slavným astronomem 
té doby, Johannesem Keplerem,

který se stal jeho asistentem.

Zatímco se zajímal o Keplerovu práci,

chránil si svá vlastní data

a ti dva se často hádali.

V roce 1601 se Tycho zúčastnil 
formálního banketu

kde hodně vypil,

ale etiketa mu nedovolovala, 
aby si odskočil od tabule,

proto se snažil potřebu zadržet.

To se ukázalo být špatným nápadem,

jelikož to vyústilo v rychlý zánět 
močového měchýře

a smrt o pár dní později.

Ale i víc než 400 let po smrti

měl Tycho pár překvapení v rukávu.

Když bylo jeho tělo v roce 2010 exhumováno 
a podrobeno analýze,

jeho legendární zlatý a stříbrný nos

nebyl nalezen,

navíc chemické stopy naznačují,

že používal spíše mosazný nos.

V Tychonově kníru

byla zjištěna vysoká koncentrace rtuti.

Bylo to snad z léku na zánět měchýře?

Pozůstatek alchymistických pokusů?

Nebo ho snad svárlivý spolupracovník 
Johannes Kepler

otrávil, aby se dostal k jeho datům?

Asi se to nikdy nedozvíme,

ale příště, až si budete myslet, 
že vědci vedou nudný život,

jděte víc do hloubky.

Pod špičkou nosu se může skrývat 
fascinující příběh.