Dnes bych s vámi chtěl mluvit o dvou věcech.
Za prvé:
Učit o tom, jak operovat a provádět operaci
je velmi těžké.
A za druhé,
jazyk je ta nejhlavnější věc,
jenž nás odděluje od ostatní lidí na světě.
A v mém malém světě
se tyto dvě věci propojují
a já bých vám dnes rád řekl jak.
Nikdo nechce být operován.
Kdo z vás už měl operaci?
Chtěli jste ji?
Nechte ruce nahoře, jestli jste tu operaci chtěli.
Nikdo nechce operaci.
Obzvláště nikdo nechce operaci
prováděnou nástroji, jež zanechávají velké řezné rány
a způsobují bolest.
Operace, po nichž musíte dlouho dobu zůstat na neschopence nebo nejít do školy
a ještě po tom máte velkou jizvu.
Ale jestliže musíte mít operaci,
potom si přejete, aby byla co nejméně invazivní.
A to je přesně to, o čem chci dnes večer mluvit --
jak nás operování a výuka těchto operací
přivedlo k hledání
lepšího univerzálního překladače.
Tento typ operace je těžký
a začíná uspáním lidí tak,
že jim je vtělen oxid uhličitý do břicha,
což je nafoukne jako balón.
Potom přijde vpíchnutí těchto ostrých předmětů do jejich břicha --
nebezpečná záležitost --
a potom si vezmete nástroje a vše sledujete na obrazovce.
Takže pojďme se podívat, jak to vypadá.
Takže tohle je operace žlučníku.
Jenom v Americe se jich provádí milion ročně.
Jenom v Americe se jich provádí milion ročně.
Tohle je skutečné. Žádná krev.
A můžete vidět, jak jsou ti chirurgové soustředění.
Jak moc koncentrace to vyžaduje.
Můžete vidět jejich tváře.
Těžce se to vyučuje, a rozhodně to není lehké se naučit.
Ve Spojených státech provadíme okolo pěti milionů podobných operací
a možná 20 milionů po světě.
Všichni jste už určitě slyšeli výraz:
"Je rozeným chirurgem."
Musím vám něco prozradit, chirurgové se nerodí.
Ani je nikdo nevyrábí.
Nemáme žádné nádrže, kde bychom vytvářeli chirurgy.
Chirurgové jsou trénováni krok za krokem.
Začíná to základními, jednoduchými dovednostmi.
Na tom si stavíme a bereme lidi, teda doufám, do operačních místností,
kde se učí práci asistenta.
Poté je učíme, jak se stát chirurgem v zácviku.
A když mají přibližně pětiletou zkušenost,
dostanou vytoužené osvědčení.
Když potřebujete operaci, chcete být operován
chirurgem s řádným osvědčením.
Když máte toto osvědčení,
můžete jako chirurg vyrazit do praxe.
A následně, když máte kliku, stanete se mistrem.
V tento okamžik jsou základy tak důležité,
že mnozí z nás,
co pocházíme ze SAGES, největšího všeobecného spolku pro chirurgy ve Spojených státech,
jsme začali ke konci 1990 školící program,
který zajišťuje, že všichni chirurgové, kteří provádí minimálně invazivní operace,
budou mít silné základy ve vědomostech a dovednostech,
které jsou nezbytné pro praxi.
Znalost všeho toho, co stojí za tím vším je tak důležitá,
že americký Spolek chirurgů (American Board of Surgery, pozn. překl.) vyžaduje
po každém mladém chirurgovi, aby získal tento certifikát.
Není to přednáška, ani kurz,
je to všechno o vysoce ceněném ohodnocení.
Je to těžké.
Takže za posledních pár let
jeden z našich partnerů, americká Škola chirurgů (American College of Surgeons, pozn. překl.),
se s námi spojila na vytvoření prohlášení,
že všichni chirurgové by měli mít certificát z ZLO (Základů laparoskopické operace).
ještě předtím, než začnou s minimálně invazivními operacemi.
Myslíte, že mluvíme pouze o lidech zde v USA a v Kanadě?
Ne, mluvíme zde o všech chirurzích.
Takže pozvednutí tohoto vzdělání a zácviku do světových rozměrů
je velký úkol.
Je to něco, pro co jsem osobně nadšený, jelikož cestujeme po celém světě.
SAGES provádí operace a zácvik chirurgů po celém světě.
Takže vyvstává problém, kterým je vzdálenost.
Nemůžeme cestovat všude.
Musíme svět zmenšit.
A myslím, že můžeme vytvořit nějaké nástroje, jak toho dosáhnout.
Jedním z těchto nástrojů, který mám osobně rád, je video.
Takže jsem se nechal inspirovat přítelem,
kterým je Allan Okrainec z Toronta.
Dokázal,
že je možné učit lidi operovat
pomocí videokonference.
Tady je Allan, jak učí anglicky hovořící chirurgy z Afriky
tyto základní dovednosti
nutné pro minimálně invazivní operace.
Velmi inspirující.
Vznikl nám však jistý problém ve zvládnutí náročných zkoušek.
Vznikl nám však jistý problém ve zvládnutí náročných zkoušek.
Přestože lidé tvrdí, že mluví anglicky,
pouze 14 procent u nich uspěje.
Pro ně to totiž není zkouška z chirurgie,
ale test z angličtiny.
Podívejme se na to trochu blíž.
Já pracuji v Cambridge Hospital.
Je to převážně instituce pro vzdělávání mediků z Harvardu.
Máme více než 100 překladatelů s celkem 63 jazyky
a jen v naší malé nemocnici utratíme milióny dolarů.
Je to velice náročné na počet zaměstnanců.
Když se zamyslíme nad světovým problémem komunikace s pacienty,
Když se zamyslíme nad světovým problémem komunikace s pacienty,
nejenom toho, jak učit chirurgy, ale jak mluvit s pacienty,
zjistíme, že na světě není dostatek překladatelů.
Potřebujeme do toho pátrání zapojit i techniku.
V naší nemocnici se vyskytují nejenom profesoři z Harvardu,
ale i lidé, kteří se k nám připojili před týdnem.
A nemáte ani tušení, jak težké to je
mluvit s někým nebo se starat o někoho, s kým nemůžete mluvit.
A ne vždy je překladatel dostupný.
Takže potřebujeme nástroj.
Potřebujeme univerzální překladač.
Jedna z věcí, kterou bych chtěl, abyste si z této přednášky odnesli je,
že tato přednáška není pouze o tom, že chceme kázat světu,
ale je to ve skutečnosti o nastavení dialogu.
Máme se toho hodně co učit.
Zde ve Spojených státech utratíme na jednu osobu více peněz
za výsledky, které nejsou o nic lepší než v jiných zemích na světě.
Možná bychom se z toho mohli poučit.
Takže já jsem zapálený do vyučování ZLO po celém světě.
Za poslední rok jsem byl v Jižní Americe a Číně,
kde jsem přednášel o základech laparoskopické operace.
A všude, kam jdu, vidím tuhle překážku:
"My to chceme, ale potřebujeme to v našem jazyce.
Tady je, co považujeme za důležité udělat:
Představte si přednášku,
během níž jste schopni promlouvat k lidem současně v jejich rodném jazyce.
Chci mluvit k lidem z Asie, Jižní Ameriky, Afriky, Evropy,
bez překážek, přesně
a za pomocí nákladově efektivní technologie.
A musí to být oboustranné.
I oni musí být schopni něco naučit nás.
Je to velký úkol.
Takže jsme hledali univerzální překladač. Myslel jsem, že něco takového existuje.
Internetové stránky mají předkladač, váš telefon má překladač,
ale nic nestačí na učení chirurgie.
Protože potřebujeme lexikon. Co je lexikon?
Lexikon je soubor slov, které popisují určitou oblast.
Já potřebuji lexikon zdravotní péče.
A v něm potřebuji lexikon chirurgie.
To je těžký úkol. Musíme na tom pracovat.
Takže mi dovolte vám ukázat, co děláme.
Tohle je výzkum, nedá se koupit.
Pracujeme s lidmi z výzkumného týmu Accessibility Center v IBM,
abychom dohromady propojili technologie a společně pracovali na vytvoření univerzálního překladače.
To začíná vytvořením rámcového systému,
do kterého po té, co chirurg odpřednáší
s pomocí rámce pro titulkové technolgie
přidáme další technologii, abychom vytvořili videokonferenci.
Ale ješte pořád nemáme ta slova, takže přidáme třetí technologii.
A nyní už máme slova
a můžeme přidat speciální ingredienci: překlad.
Slova se nám objeví v okně a uděláme kouzlo.
Použijeme čtvrtou technologii.
V současné době máme přístup k jedenácti jazykovým párům.
A bude jich ještě víc, protože se snažíme udělat svět menším.
Rád bych vám ukázal náš prototyp
propojení těchto všech technologií, které nutně nemusí navzájem spolupracovat,
aby vytvořily něco užitečného.
Vypravěč: Základy laparoskopické operace.
Modul pět: Procvičování manuálních dovedností.
Studenti si mohou zobrazit titulky ve svém rodném jazyce.
Steven Schwaitzberg: Jestliže jste v Jižní Americe,
kliknete na tlačítko "Chci to ve španělštině"
a naběhne to v reálném čase ve španělštině.
Ale když budete ve stejnou dobu sedět v Pekingu
a budete používat techniku konstruktivně,
můžete to mít v mandarinštině nebo ruštině,
či dalších jazycích, souběžně a bez užití lidského překladatele.
Ale toto jsou přednášky.
Jestliže si pamatujete, co jsem vám řekl o ZLO na začátku,
jsou to znalosti a dovednosti.
Při operaci může rozhodovat
mezi úspěchem a neúspěchem
takhle velký pohyb ruky.
Takže pokročíme ještě o krok vpřed.
Přivedli jsme mého přítele Allana zpět.
Allan Okrainec: Dnes budeme procvičovat šití.
Takhle držte jehlu.
Uchopte jehlu za špičku.
Je důležité být přesný.
Zamiřte na černé tečky.
Namiřte očko tímto směrem.
Nyní se do toho pusťte a proveďte řez.
Velmi dobře Oscare. Uvidíme se příští týden.
Takže na tomhle my teď pracujeme
v našem pátráni po univerzálním překladači.
Chceme, aby to bylo obousměrné.
Musíme se umět učit, stejně jako vyučovat.
Znám milión způsobů, jak by se takový systém dal využít.
Jelikož přemýšlíme o prolínajících se technologiích,
každý má telefon s kamerou,
můžeme ho využít všude,
ať už je to zdravotnictví, péče o pacienty,
inženýrství, právo, konference, překlad videí.
Tohle je všudypřítomný nástroj.
Abychom zbořili naše překážky,
musíme se naučit mluvit s lidmi,
a vyžadovat, aby lidé zapracovali na překladech.
Potřebujeme to pro náš každodenní život,
abychom svět udělali menším.
Moc vám děkuji.
(Potlesk)