WEBVTT 00:00:00.106 --> 00:00:01.530 Stroj, o kterém vám budu povídat, 00:00:01.530 --> 00:00:03.204 nazývám největším strojem, který nikdy nespatřil světlo světa. 00:00:03.204 --> 00:00:05.203 Byl to stroj, který nebyl nikdy sestrojen 00:00:05.203 --> 00:00:07.583 a přesto sestrojen bude. 00:00:07.583 --> 00:00:09.575 Byl to stroj, který byl navržen 00:00:09.575 --> 00:00:11.926 dlouho předtím, než kdokoliv přemýšlel o počítačích. NOTE Paragraph 00:00:11.926 --> 00:00:14.075 Pokud znáte něco o historii počítačů, 00:00:14.075 --> 00:00:16.595 budete vědět, že ve třicátých a čtyřicátých letech 00:00:16.595 --> 00:00:19.150 byly vytvořeny jednoduché počítače, 00:00:19.150 --> 00:00:21.943 které odstartovaly dnešní počítačovou revoluci 00:00:21.943 --> 00:00:23.229 a měli byste pravdu, 00:00:23.229 --> 00:00:25.711 s výjimkou toho, že byste si spletli století. 00:00:25.711 --> 00:00:27.351 První počítač byl navržen opravdu 00:00:27.351 --> 00:00:31.023 v třicátých a čtyřicátých letech 19., ne 20. století. 00:00:31.023 --> 00:00:33.351 Byl navržen a některé jeho části byly sestaveny, 00:00:33.351 --> 00:00:35.487 a kousky, které byly vyrobeny, jsou tady 00:00:35.487 --> 00:00:37.480 v jižním Kensingtonu. NOTE Paragraph 00:00:37.480 --> 00:00:40.799 Ten stroj byl sestrojen tímhle chlapíkem, Charlesem Babbagem. 00:00:40.799 --> 00:00:42.555 S Charlesem Babbagem jsem teď velmi spřízněn, 00:00:42.555 --> 00:00:45.164 protože jeho vlasy jsou vždy takhle naprosto neudržované, 00:00:45.164 --> 00:00:47.505 na každém obrázku. (Smích) 00:00:47.505 --> 00:00:49.352 Byl to velmi bohatý muž a 00:00:49.352 --> 00:00:51.365 člen britské aristokracie, dalo by se říct, 00:00:51.365 --> 00:00:53.704 a pokud byste bývali v sobotu v Marylebone 00:00:53.704 --> 00:00:56.135 a byli součástí tehdejší inteligence, 00:00:56.135 --> 00:00:57.631 byl by vás býval pozval k němu domů 00:00:57.631 --> 00:01:00.590 na večírek -- a on zval každého: 00:01:00.590 --> 00:01:04.022 krále, vévodu z Wellingtonu, mnoho, mnoho známých lidí -- 00:01:04.022 --> 00:01:06.543 a býval by vám ukázal jeden ze svých mechanických strojů. NOTE Paragraph 00:01:06.543 --> 00:01:09.583 Opravdu mně chybí ona doba, víte, kdy jste mohli 00:01:09.583 --> 00:01:11.931 zaskočit na večírek a pozorovat mechanický počítač, 00:01:11.931 --> 00:01:13.044 který vám předvedli. (Smích) 00:01:13.044 --> 00:01:16.310 Ale sám Babbage se narodil 00:01:16.310 --> 00:01:18.044 na konci 18. století 00:01:18.044 --> 00:01:20.088 a byl poměrně známým matematikem. 00:01:20.088 --> 00:01:23.231 V Cambridgi zastával stejný post jako kdysi Newton 00:01:23.231 --> 00:01:25.743 a jakou donedávna zastával Stephen Hawking. 00:01:25.743 --> 00:01:28.598 Je obecně méně známý než oni dva, protože 00:01:28.598 --> 00:01:31.748 dostal nápad vyrábět mechanická výpočetní zařízení 00:01:31.748 --> 00:01:34.033 a nikdy žádné z nich nevyrobil. NOTE Paragraph 00:01:34.033 --> 00:01:37.318 Žádné z nich nikdy nevyrobil, protože to byl klasický vědátor. 00:01:37.318 --> 00:01:39.329 Pokaždé, když měl dobrý nápad, myslel si: 00:01:39.329 --> 00:01:40.777 "To je nádherné, tohle začnu stavět. 00:01:40.777 --> 00:01:43.372 Tohle bude stát celé jmění. Mám lepší nápad. 00:01:43.372 --> 00:01:45.732 Budu pracovat na tomhle. (Smích) A udělám tohle." 00:01:45.732 --> 00:01:48.612 Dělal to tak do doby, dokud ho Sir Robert Peel, tehdejší předseda vlády, 00:01:48.612 --> 00:01:51.076 v podstatě nevyhodil z čísla 10 na Downing Street 00:01:51.076 --> 00:01:53.517 a to tehdy znamenalo něco, jako říct: 00:01:53.517 --> 00:01:56.669 "Přeji vám dobrý den, sire." (Smích) NOTE Paragraph 00:01:56.669 --> 00:01:58.649 Věc, kterou vyprojektoval, byla tahle obludnost, 00:01:58.649 --> 00:02:02.088 analytický stroj. Jen pro vaši představu, 00:02:02.088 --> 00:02:03.960 tohle je pohled shora. 00:02:03.960 --> 00:02:07.073 Každý z těchto kruhů je ozubené kolo, kola navršená na sobě, 00:02:07.073 --> 00:02:10.309 a tahle věc je velikosti parní lokomotivy. 00:02:10.309 --> 00:02:12.300 Takže chci, abyste si v průběhu mé přednášky představovali 00:02:12.300 --> 00:02:14.944 tenhle obří stroj. Slyšeli bychom ony krásné zvuky, 00:02:14.944 --> 00:02:16.704 jaké by tahle věc bývala vydávala. 00:02:16.704 --> 00:02:18.481 A já vás provedu architekturou stroje 00:02:18.481 --> 00:02:19.960 -- proto je to architektura počítače -- 00:02:19.960 --> 00:02:23.287 a povím vám o tomhle stroji, což je počítač. NOTE Paragraph 00:02:23.287 --> 00:02:26.690 Takže pojďme si povídat o paměti. Paměť 00:02:26.690 --> 00:02:28.937 je velmi podobná paměti dnešního počítače, 00:02:28.937 --> 00:02:31.639 ale je celá vyrobená z kovu, 00:02:31.639 --> 00:02:35.183 z ozubených kol posazených na sebe do mnoha sloupců vysokých 30 kol. 00:02:35.183 --> 00:02:37.253 Představte si věc z ozubených kol téhle výšky, 00:02:37.253 --> 00:02:39.008 tisíce a tisíce kol 00:02:39.008 --> 00:02:40.898 a mají na sobě čísla. 00:02:40.898 --> 00:02:43.317 Je to desítkový stroj. Všechno se vykonává v desítkách. 00:02:43.317 --> 00:02:44.902 A on přemýšlel o využití dvojkového. Potíž 00:02:44.902 --> 00:02:46.620 s použitím dvojkového je v tom, že by byl býval neuvěřitelně vysoký. 00:02:46.620 --> 00:02:49.937 Už tak je dost obrovský. 00:02:49.937 --> 00:02:51.996 Takže má paměť. 00:02:51.996 --> 00:02:54.403 Paměť je tento kousek tady. 00:02:54.403 --> 00:02:56.733 Vidíte to všechno takhle. NOTE Paragraph 00:02:56.733 --> 00:03:01.268 Tahle příšernost tuhle je CPU, čip, chcete-li. 00:03:01.268 --> 00:03:03.518 Ano, je to takhle velké. 00:03:03.518 --> 00:03:06.431 Dokonale mechanické. Celý tento stroj je mechanický. 00:03:06.431 --> 00:03:10.572 Toto je obrázek prototypu části CPU, 00:03:10.572 --> 00:03:12.711 který je v Muzeu vědy. NOTE Paragraph 00:03:12.711 --> 00:03:16.343 CPU mohlo provádět čtyři základní aritmetické funkce -- 00:03:16.343 --> 00:03:18.796 tedy sčítání, násobení, odečítání, dělení -- 00:03:18.796 --> 00:03:21.804 což je pořádný výkon na hromadu kovu, 00:03:21.804 --> 00:03:24.433 ale mohl také dělat něco, co dělá počítač 00:03:24.433 --> 00:03:26.132 a kalkulátor ne: 00:03:26.132 --> 00:03:30.070 tento stroj mohl nahlížet do své vlastní vnitřní paměti a rozhodovat se. 00:03:30.070 --> 00:03:32.936 Začínající programátoři na něm mohli vykonávat podmínku "jestliže pak" 00:03:32.936 --> 00:03:35.076 a to z něho v zásadě dělalo počítač. 00:03:35.076 --> 00:03:39.674 Kromě operací byl také schopen výpočtu. Uměl víc. NOTE Paragraph 00:03:39.674 --> 00:03:42.355 Jestliže se teď na to podíváme a na chvilku se zastavíme 00:03:42.355 --> 00:03:44.226 a popřemýšlíme o dnešních čipech, nejsme se schopni 00:03:44.226 --> 00:03:48.041 dovnitř křemíkového čipu podívat. Je tak malinký. 00:03:48.041 --> 00:03:49.842 Nicméně kdybyste to udělali, uviděli byste něco 00:03:49.842 --> 00:03:51.664 velmi, velmi podobného. 00:03:51.664 --> 00:03:54.611 CPU je neuvěřitelně složité 00:03:54.611 --> 00:03:57.303 s neuvěřitelně pravidelnou strukturou pamětí. 00:03:57.303 --> 00:03:58.965 Jestliže jste někdy viděli obrázek z elektronového mikroskopu, 00:03:58.965 --> 00:04:00.934 uvidíte toto. Všechno to vypadá stejně, 00:04:00.934 --> 00:04:03.500 pak tady máme tuto neuvěřitelně spletitou část. NOTE Paragraph 00:04:03.500 --> 00:04:07.483 Celý ten mechanizmus ozubených kol vykonává to samé jako počítač, 00:04:07.483 --> 00:04:09.576 ale tento stroj je samozřejmě třeba naprogramovat 00:04:09.576 --> 00:04:12.601 a Babbage použil tehdejší technologii 00:04:12.601 --> 00:04:16.247 a technologii, která se objevila znovu v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech, 00:04:16.247 --> 00:04:19.116 což jsou děrné štítky. Tahle věc 00:04:19.116 --> 00:04:21.940 je jedna ze tří čteček štítků 00:04:21.940 --> 00:04:25.620 a toto je program v Muzeu vědy, jen nedaleko 00:04:25.620 --> 00:04:30.013 odsud, vytvořený Charlesem Babbagem, 00:04:30.013 --> 00:04:31.881 který tam sedí -- můžete se tam zajít podívat -- 00:04:31.881 --> 00:04:34.322 a čeká, až bude stroj postaven. 00:04:34.322 --> 00:04:37.742 A tento program není jediný, je jich mnoho. 00:04:37.742 --> 00:04:40.832 Připravoval programy a předvídal, že by k tomu mohlo dojít. NOTE Paragraph 00:04:40.832 --> 00:04:42.805 Tedy, důvod, proč použili děrné štítky byl ten, že Jacquard 00:04:42.805 --> 00:04:44.977 ve Francii stvořil žakárský tkalcovský stav, 00:04:44.977 --> 00:04:47.655 který tkal tyhle neuvěřitelné vzory prostřednictvím děrovaných předloh, 00:04:47.655 --> 00:04:50.287 takže jen změnil účel současné technologie 00:04:50.287 --> 00:04:52.392 stejně jako u všeho ostatního, co dělal, používal technologii 00:04:52.392 --> 00:04:57.139 své doby, takže 30-tých, 40-tých, 50-tých let 19. století, ozubená kola, páru, 00:04:57.139 --> 00:05:01.077 mechanická zařízení. Je ironií, že ten samý rok, co se narodil Charles Babbage, 00:05:01.077 --> 00:05:03.249 se narodil i Michael Faraday, 00:05:03.249 --> 00:05:05.926 který způsobil revoluci ve všem 00:05:05.926 --> 00:05:08.439 od dynama, přes transformátor a mnohém dalším. 00:05:08.439 --> 00:05:11.597 Babbage chtěl samozřejmě použít ověřenou technologii, 00:05:11.597 --> 00:05:13.150 páru a podobně . NOTE Paragraph 00:05:13.150 --> 00:05:14.823 Tedy, potřeboval příslušenství. 00:05:14.823 --> 00:05:16.495 Samozřejmě, teď máte počítač. 00:05:16.495 --> 00:05:18.884 Máte děrné štítky, CPU a paměť. 00:05:18.884 --> 00:05:20.819 Potřebujete být vybaveni doplňky. 00:05:20.819 --> 00:05:22.447 K těm nepřijdete jen tak. NOTE Paragraph 00:05:22.447 --> 00:05:25.275 Proto, první ze všeho jste měli zvuk. Měli jste zvonek, 00:05:25.275 --> 00:05:27.429 takže pokud se něco pokazilo -- (Smích) -- 00:05:27.429 --> 00:05:29.774 nebo pokud stroj potřeboval příchod obsluhy, 00:05:29.774 --> 00:05:31.744 byl tam nějaký zvonek, který mohl zazvonit. (Smích) 00:05:31.744 --> 00:05:33.280 A na děrném štítku je vlastně instrukce, 00:05:33.280 --> 00:05:36.182 která říká: "Zazvoňte na zvonek". Takže si můžete představit to "Cink!". 00:05:36.182 --> 00:05:38.382 Víte, jen se na chvilku zastavte, představte si všechny ty zvuky 00:05:38.382 --> 00:05:39.463 tuhle věc, "Klik, klak klik klik klik", 00:05:39.463 --> 00:05:42.400 parní stroj, "Ding", správně? (Smích) NOTE Paragraph 00:05:42.400 --> 00:05:44.835 Také potřebujete nějakou tiskárnu, jasně a každý potřebuje tiskárnu. 00:05:44.835 --> 00:05:47.843 Toto je vlastně obrázek tiskového mechanizmu 00:05:47.843 --> 00:05:50.326 pro další jeho stroj, nazývaný Difference Engine No. 2, 00:05:50.326 --> 00:05:52.261 který nikdy nepostavil, ale který Muzeum vědy 00:05:52.261 --> 00:05:54.432 přece jen postavilo v 80-tých a 90-tých letech. 00:05:54.432 --> 00:05:56.707 Tiskárna je opět zcela mechanická. 00:05:56.707 --> 00:05:59.405 Tiskne pouze číslice, protože byl posedlý číslicemi, 00:05:59.405 --> 00:06:02.922 ale tiskne na papír a dokonce zalamuje konce slov, 00:06:02.922 --> 00:06:05.694 takže když se dostanete na konec řádku, jde to asi takhle. NOTE Paragraph 00:06:05.694 --> 00:06:07.344 Potřebujete také grafiku, že? 00:06:07.344 --> 00:06:08.900 Chci říct, když se chystáte něco dělat s grafikou, 00:06:08.900 --> 00:06:11.496 tak řekl: "No, potřebuji souřadnicový zapisovač. Mám velký kus papíru 00:06:11.496 --> 00:06:13.604 a inkoustové pero a přinutím to kreslit." 00:06:13.604 --> 00:06:15.434 Takže navrhnul rovněž souřadnicový zapisovač 00:06:15.434 --> 00:06:19.359 a domnívám se, že v té době vynalezl poměrně 00:06:19.359 --> 00:06:20.890 dost dobrý stroj. NOTE Paragraph 00:06:20.890 --> 00:06:23.580 Zároveň se objeví tato žena, Ada Lovelanceová. 00:06:23.580 --> 00:06:26.301 Tedy, představte si tyhle večírky, všechno dobré a skvělé splyne v jedno. 00:06:26.301 --> 00:06:29.393 Tahle slečna je dcerou šíleného, zlého 00:06:29.393 --> 00:06:31.815 muže, kterého je nebezpečné znát, lorda Byrona 00:06:31.815 --> 00:06:34.335 a její matka, která se trochu obávala, že možná zdědila 00:06:34.335 --> 00:06:37.192 něco ze šílenosti a zkaženosti lorda Byrona, 00:06:37.192 --> 00:06:40.430 si pomyslela: "Znám řešení: matematika je řešení. 00:06:40.430 --> 00:06:43.379 Naučíme ji matematiku. To ji zklidní." 00:06:43.379 --> 00:06:47.135 (Smích) Protože samozřejmě 00:06:47.135 --> 00:06:51.050 žádný matematik se nikdy nezbláznil, 00:06:51.050 --> 00:06:53.451 takže to bude v pořádku. (Smích) 00:06:53.451 --> 00:06:56.789 Všechno bude v pořádku. Prochází tedy onou matematickou průpravou 00:06:56.789 --> 00:06:59.527 a jednoho dne jde se svou matkou na jeden z těch večírků 00:06:59.527 --> 00:07:02.317 a Charles Babbage zrovna ohlašuje svůj stroj. 00:07:02.317 --> 00:07:04.151 Je tam vévoda z Wellingtonu, 00:07:04.151 --> 00:07:05.723 ohlašuje stroj a samozřejmě ho předvádí 00:07:05.723 --> 00:07:09.474 a jí to najednou dojde. Byla jedinou osobou za celý jeho život, opravdu, 00:07:09.474 --> 00:07:10.766 která řekla: "Chápu, co ten přístroj dělá 00:07:10.766 --> 00:07:12.973 a věřím v jeho budoucnost." 00:07:12.973 --> 00:07:16.060 A my jsme jí obrovsky vděčni, 00:07:16.060 --> 00:07:19.037 protože díky ní víme hodně o tomto stroji, 00:07:19.037 --> 00:07:20.640 který hodlal Babbage postavit. NOTE Paragraph 00:07:20.640 --> 00:07:23.397 Někteří lidé ji nazývají prvním programátorem. 00:07:23.397 --> 00:07:26.783 Tohle je vlastně z jednoho dokumentu, který přeložila. 00:07:26.783 --> 00:07:29.694 Je to program napsaný mimořádným stylem. 00:07:29.694 --> 00:07:33.263 Není historicky úplně přesné, že byla prvním programátorem 00:07:33.263 --> 00:07:35.316 a vlastně udělala něco úžasnějšího. 00:07:35.316 --> 00:07:36.886 Spíše než že byla jen programátorkou, 00:07:36.886 --> 00:07:39.058 viděla něco, co Babbage neviděl. NOTE Paragraph 00:07:39.058 --> 00:07:42.242 Babbage byl úplně posedlý matematikou. 00:07:42.242 --> 00:07:46.191 Stavěl stroj na matematické výpočty 00:07:46.191 --> 00:07:49.450 a Lovelaceová říkala: "Na tomhle stroji bys mohl dělat 00:07:49.450 --> 00:07:52.285 i něco víc než matematiku." A stejně jako vy, 00:07:52.285 --> 00:07:53.910 každý v této místnosti, kdo s sebou má telefon, 00:07:53.910 --> 00:07:55.964 má zároveň i počítač. 00:07:55.964 --> 00:07:58.192 Když rozeberete telefon, všechno v něm 00:07:58.192 --> 00:08:00.207 nebo počítači nebo v jakémkoliv jiném výpočetním zařízení 00:08:00.207 --> 00:08:02.288 je matematika. Na pozadí jsou samé číslice. 00:08:02.288 --> 00:08:06.981 Ať je to video nebo text nebo hudba nebo hlas, všechno jsou to číslice, 00:08:06.981 --> 00:08:10.961 za vším stojí matematické funkce obsažené vevnitř 00:08:10.961 --> 00:08:13.066 a Lovelaceová řekla: "To, že se zabýváš 00:08:13.066 --> 00:08:16.388 matematickými funkcemi a symboly, 00:08:16.388 --> 00:08:18.635 neznamená, že tyto věci nemohou představovat 00:08:18.635 --> 00:08:21.988 věci z reálného světa, takové jako hudba." 00:08:21.988 --> 00:08:24.722 To byl obrovský skok a Babbage na to reaguje: 00:08:24.722 --> 00:08:26.944 "Mohli bychom spočítat tyhle úžasné funkce a vytisknout 00:08:26.944 --> 00:08:30.612 tabulky s čísly a nakreslit grafy." -- (Smích) -- 00:08:30.612 --> 00:08:32.508 a Lovelaceová na to: "Podívej, 00:08:32.508 --> 00:08:34.984 tahle věc by mohla dokonce skládat hudbu, 00:08:34.984 --> 00:08:38.532 kdybys jí řekl, jak má vyjádřit hudbu čísly." 00:08:38.532 --> 00:08:40.101 Této změně v myšlení říkám Lovelaceové skok. 00:08:40.101 --> 00:08:43.838 Když říkáte, že byla programátorkou, tak jí do jisté míry byla, 00:08:43.838 --> 00:08:46.975 ale zejména je nutné zmínit to, že budoucnost bude 00:08:46.975 --> 00:08:49.171 mnohem, mnohem více přelomová. NOTE Paragraph 00:08:49.171 --> 00:08:51.350 Tedy o sto let později, dorazil tenhle chlapík, 00:08:51.350 --> 00:08:56.803 Alan Turing a v roce 1936 vynalézá počítač zcela od píky. 00:08:56.803 --> 00:08:59.380 Tedy samozřejmě Babbageův stroj byl celý mechanický. 00:08:59.380 --> 00:09:01.911 Turingův stroj byl zcela teoretický. 00:09:01.911 --> 00:09:04.702 Oba tihle chlapíci pocházeli z matematického prostředí, 00:09:04.702 --> 00:09:07.255 ale Turing nám řekl něco velmi důležitého. 00:09:07.255 --> 00:09:10.190 Stanovil matematické základy 00:09:10.190 --> 00:09:12.303 počítačové vědy a prohlásil: 00:09:12.303 --> 00:09:15.490 "Nezáleží na tom, jak počítač vyrobíte." 00:09:15.490 --> 00:09:17.368 Jakmile jednou nastoupí nanotechnologie, nebude už záležet na tom, 00:09:17.368 --> 00:09:21.778 jestli je váš počítač mechanický, jako byl Babbageův, nebo elektronický, 00:09:21.778 --> 00:09:24.582 jako jsou dnešní počítače 00:09:24.582 --> 00:09:27.728 nebo snad v budoucnu buněčné nebo opět mechanické. 00:09:27.728 --> 00:09:29.765 Mohli bychom se vrátit k Babbageovu stroji 00:09:29.765 --> 00:09:32.341 a prostě ho vyrobit malinký. Všechno jsou to počítače. 00:09:32.341 --> 00:09:33.973 Existuje ve smyslu výpočetní podstaty. 00:09:33.973 --> 00:09:35.978 Říkáme tomu Church-Turingova teze. NOTE Paragraph 00:09:35.978 --> 00:09:38.645 A tak náhle vzniká spojení mezi strojem, 00:09:38.645 --> 00:09:40.868 který Babbage postavil a dnešním počítačem. 00:09:40.868 --> 00:09:43.693 Byl vlastně schopen dělat všechno, co dnes děláme 00:09:43.693 --> 00:09:48.525 s počítači, pouze opravdu pomalu. (Smích) 00:09:48.525 --> 00:09:50.631 Pro vaši představu jak pomalu, 00:09:50.631 --> 00:09:54.470 měl asi 1k paměti. 00:09:54.470 --> 00:09:57.388 Používal děrné štítky, kterými ho nakrmili 00:09:57.388 --> 00:10:03.148 a běžel asi 10 000 krát pomaleji než první ZX81. 00:10:03.148 --> 00:10:04.751 Měl balík RAM. 00:10:04.751 --> 00:10:07.930 Mohli jste přidat mnoho přídavné paměti, pokud jste chtěli. NOTE Paragraph 00:10:07.930 --> 00:10:10.256 (Smích) Tedy kam nás to dnes přivádí? 00:10:10.256 --> 00:10:11.864 Takže máme plány. 00:10:11.864 --> 00:10:14.797 Mimo to ve Swindonu, v archívech Muzea vědy jsou 00:10:14.797 --> 00:10:16.491 stovky plánů a tisíce stránek poznámek 00:10:16.491 --> 00:10:19.960 napsaných Charlesem Babbagem o tomto analytickém stroji. 00:10:19.960 --> 00:10:23.921 Jeden z nich je sada plánů, kterou nazýváme Plán 28, 00:10:23.921 --> 00:10:26.075 což je také název charity, kterou jsem rozjel 00:10:26.075 --> 00:10:28.809 s Doronem Swadem, jenž byl správcem výpočetní sekce 00:10:28.809 --> 00:10:31.048 v Muzeu vědy a také osobou, která vedla projekt 00:10:31.048 --> 00:10:32.478 na sestavení rozdílového stroje 00:10:32.478 --> 00:10:35.036 a naším plánem je postavit ho. 00:10:35.036 --> 00:10:38.902 Zde v jižním Kensingtonu budeme stavět analytický stroj. NOTE Paragraph 00:10:38.902 --> 00:10:40.904 Projekt je rozdělen na několik částí. 00:10:40.904 --> 00:10:43.424 Jedna se týkala prozkoumání Babbageova archívu. 00:10:43.424 --> 00:10:45.346 To už je hotovo. Druhou je teď studie 00:10:45.346 --> 00:10:48.456 všech těch plánů, abychom určili, co se má stavět. 00:10:48.456 --> 00:10:52.900 Třetí část je počítačová simulace stroje 00:10:52.900 --> 00:10:55.823 a poslední část je ho fyzicky postavit v Muzeu vědy. NOTE Paragraph 00:10:55.823 --> 00:10:58.399 Až bude postaven, budete konečně schopni pochopit, jak pracuje počítač, 00:10:58.399 --> 00:11:00.233 protože spíš než mít před sebou malinký čip, 00:11:00.233 --> 00:11:02.843 se budete moci podívat na tu obrovskou věc a říct: "Ach, 00:11:02.843 --> 00:11:06.178 vidím pracovat paměť, vidím pracovat CPU, 00:11:06.178 --> 00:11:10.045 slyším to pracovat. Já snad cítím, jak to pracuje." (Smích) 00:11:10.045 --> 00:11:12.644 Ale mezitím uděláme simulaci. NOTE Paragraph 00:11:12.644 --> 00:11:14.401 Babbage sám napsal, 00:11:14.401 --> 00:11:16.019 že jakmile bude analytický stroj existovat, 00:11:16.019 --> 00:11:19.723 ovlivní zajisté budoucí směřování vědy. 00:11:19.723 --> 00:11:21.568 Samozřejmě, že ho nikdy nepostavil, protože si vždycky pohrával 00:11:21.568 --> 00:11:23.650 s novými plány, ale když se nakonec v roce 1940 postavil, 00:11:23.650 --> 00:11:27.160 samozřejmě se všechno změnilo. NOTE Paragraph 00:11:27.160 --> 00:11:28.983 Teď vám předvedu malou ochutnávku, jak to vypadá 00:11:28.983 --> 00:11:31.616 v pohybu na videu, na kterém je vidět 00:11:31.616 --> 00:11:36.210 jen jedna část pracujícího mechanizmu CPU. 00:11:39.210 --> 00:11:42.209 Takže toto jsou jen tři sady ozubených kol 00:11:42.209 --> 00:11:45.031 a budou sečítat. Tohle je sečítací mechanizmus 00:11:45.031 --> 00:11:47.688 v akci, abyste si představili tento obří stroj. NOTE Paragraph 00:11:47.688 --> 00:11:48.847 Dejte mi pět let. 00:11:48.847 --> 00:11:51.191 Než nastanou 30-tá léta 21. století, stroj bude postaven. NOTE Paragraph 00:11:51.191 --> 00:11:54.161 Děkuji vám velmi pěkně. (Potlesk)