1
00:00:00,106 --> 00:00:01,530
Stroj, o kterém vám budu povídat,

2
00:00:01,530 --> 00:00:03,204
nazývám největším strojem, který nikdy nespatřil světlo světa.

3
00:00:03,204 --> 00:00:05,203
Byl to stroj, který nebyl nikdy sestrojen

4
00:00:05,203 --> 00:00:07,583
a přesto sestrojen bude.

5
00:00:07,583 --> 00:00:09,575
Byl to stroj, který byl navržen

6
00:00:09,575 --> 00:00:11,926
dlouho předtím, než kdokoliv přemýšlel o počítačích.

7
00:00:11,926 --> 00:00:14,075
Pokud znáte něco o historii počítačů,

8
00:00:14,075 --> 00:00:16,595
budete vědět, že ve třicátých a čtyřicátých letech

9
00:00:16,595 --> 00:00:19,150
byly vytvořeny jednoduché počítače,

10
00:00:19,150 --> 00:00:21,943
které odstartovaly dnešní počítačovou revoluci

11
00:00:21,943 --> 00:00:23,229
a měli byste pravdu,

12
00:00:23,229 --> 00:00:25,711
s výjimkou toho, že byste si spletli století.

13
00:00:25,711 --> 00:00:27,351
První počítač byl navržen opravdu

14
00:00:27,351 --> 00:00:31,023
v třicátých a čtyřicátých letech 19., ne 20. století.

15
00:00:31,023 --> 00:00:33,351
Byl navržen a některé jeho části byly sestaveny,

16
00:00:33,351 --> 00:00:35,487
a kousky, které byly vyrobeny, jsou tady

17
00:00:35,487 --> 00:00:37,480
v jižním Kensingtonu.

18
00:00:37,480 --> 00:00:40,799
Ten stroj byl sestrojen tímhle chlapíkem, Charlesem Babbagem.

19
00:00:40,799 --> 00:00:42,555
S Charlesem Babbagem jsem teď velmi spřízněn,

20
00:00:42,555 --> 00:00:45,164
protože jeho vlasy jsou vždy takhle naprosto neudržované,

21
00:00:45,164 --> 00:00:47,505
na každém obrázku. (Smích)

22
00:00:47,505 --> 00:00:49,352
Byl to velmi bohatý muž a

23
00:00:49,352 --> 00:00:51,365
člen britské aristokracie, dalo by se říct,

24
00:00:51,365 --> 00:00:53,704
a pokud byste bývali v sobotu v Marylebone

25
00:00:53,704 --> 00:00:56,135
a byli součástí tehdejší inteligence,

26
00:00:56,135 --> 00:00:57,631
byl by vás býval pozval k němu domů

27
00:00:57,631 --> 00:01:00,590
na večírek -- a on zval každého:

28
00:01:00,590 --> 00:01:04,022
krále, vévodu z Wellingtonu, mnoho, mnoho známých lidí --

29
00:01:04,022 --> 00:01:06,543
a býval by vám ukázal jeden ze svých mechanických strojů.

30
00:01:06,543 --> 00:01:09,583
Opravdu mně chybí ona doba, víte, kdy jste mohli

31
00:01:09,583 --> 00:01:11,931
zaskočit na večírek a pozorovat mechanický počítač,

32
00:01:11,931 --> 00:01:13,044
který vám předvedli. (Smích)

33
00:01:13,044 --> 00:01:16,310
Ale sám Babbage se narodil

34
00:01:16,310 --> 00:01:18,044
na konci 18. století

35
00:01:18,044 --> 00:01:20,088
a byl poměrně známým matematikem.

36
00:01:20,088 --> 00:01:23,231
V Cambridgi zastával stejný post jako kdysi Newton

37
00:01:23,231 --> 00:01:25,743
a jakou donedávna zastával Stephen Hawking.

38
00:01:25,743 --> 00:01:28,598
Je obecně méně známý než oni dva, protože

39
00:01:28,598 --> 00:01:31,748
dostal nápad vyrábět mechanická výpočetní zařízení

40
00:01:31,748 --> 00:01:34,033
a nikdy žádné z nich nevyrobil.

41
00:01:34,033 --> 00:01:37,318
Žádné z nich nikdy nevyrobil, protože to byl klasický vědátor.

42
00:01:37,318 --> 00:01:39,329
Pokaždé, když měl dobrý nápad, myslel si:

43
00:01:39,329 --> 00:01:40,777
"To je nádherné, tohle začnu stavět.

44
00:01:40,777 --> 00:01:43,372
Tohle bude stát celé jmění. Mám lepší nápad.

45
00:01:43,372 --> 00:01:45,732
Budu pracovat na tomhle. (Smích) A udělám tohle."

46
00:01:45,732 --> 00:01:48,612
Dělal to tak do doby, dokud ho Sir Robert Peel, tehdejší předseda vlády,

47
00:01:48,612 --> 00:01:51,076
v podstatě nevyhodil z čísla 10 na Downing Street

48
00:01:51,076 --> 00:01:53,517
a to tehdy znamenalo něco, jako říct:

49
00:01:53,517 --> 00:01:56,669
"Přeji vám dobrý den, sire." (Smích)

50
00:01:56,669 --> 00:01:58,649
Věc, kterou vyprojektoval, byla tahle obludnost,

51
00:01:58,649 --> 00:02:02,088
analytický stroj. Jen pro vaši představu,

52
00:02:02,088 --> 00:02:03,960
tohle je pohled shora.

53
00:02:03,960 --> 00:02:07,073
Každý z těchto kruhů je ozubené kolo, kola navršená na sobě,

54
00:02:07,073 --> 00:02:10,309
a tahle věc je velikosti parní lokomotivy.

55
00:02:10,309 --> 00:02:12,300
Takže chci, abyste si v průběhu mé přednášky představovali

56
00:02:12,300 --> 00:02:14,944
tenhle obří stroj. Slyšeli bychom ony krásné zvuky,

57
00:02:14,944 --> 00:02:16,704
jaké by tahle věc bývala vydávala.

58
00:02:16,704 --> 00:02:18,481
A já vás provedu architekturou stroje

59
00:02:18,481 --> 00:02:19,960
-- proto je to architektura počítače --

60
00:02:19,960 --> 00:02:23,287
a povím vám o tomhle stroji, což je počítač.

61
00:02:23,287 --> 00:02:26,690
Takže pojďme si povídat o paměti. Paměť

62
00:02:26,690 --> 00:02:28,937
je velmi podobná paměti dnešního počítače,

63
00:02:28,937 --> 00:02:31,639
ale je celá vyrobená z kovu,

64
00:02:31,639 --> 00:02:35,183
z ozubených kol posazených na sebe do mnoha sloupců vysokých 30 kol.

65
00:02:35,183 --> 00:02:37,253
Představte si věc z ozubených kol téhle výšky,

66
00:02:37,253 --> 00:02:39,008
tisíce a tisíce kol

67
00:02:39,008 --> 00:02:40,898
a mají na sobě čísla.

68
00:02:40,898 --> 00:02:43,317
Je to desítkový stroj. Všechno se vykonává v desítkách.

69
00:02:43,317 --> 00:02:44,902
A on přemýšlel o využití dvojkového. Potíž

70
00:02:44,902 --> 00:02:46,620
s použitím dvojkového je v tom, že by byl býval neuvěřitelně vysoký.

71
00:02:46,620 --> 00:02:49,937
Už tak je dost obrovský.

72
00:02:49,937 --> 00:02:51,996
Takže má paměť.

73
00:02:51,996 --> 00:02:54,403
Paměť je tento kousek tady.

74
00:02:54,403 --> 00:02:56,733
Vidíte to všechno takhle.

75
00:02:56,733 --> 00:03:01,268
Tahle příšernost tuhle je CPU, čip, chcete-li.

76
00:03:01,268 --> 00:03:03,518
Ano, je to takhle velké.

77
00:03:03,518 --> 00:03:06,431
Dokonale mechanické. Celý tento stroj je mechanický.

78
00:03:06,431 --> 00:03:10,572
Toto je obrázek prototypu části CPU,

79
00:03:10,572 --> 00:03:12,711
který je v Muzeu vědy.

80
00:03:12,711 --> 00:03:16,343
CPU mohlo provádět čtyři základní aritmetické funkce --

81
00:03:16,343 --> 00:03:18,796
tedy sčítání, násobení, odečítání, dělení --

82
00:03:18,796 --> 00:03:21,804
což je pořádný výkon na hromadu kovu,

83
00:03:21,804 --> 00:03:24,433
ale mohl také dělat něco, co dělá počítač

84
00:03:24,433 --> 00:03:26,132
a kalkulátor ne:

85
00:03:26,132 --> 00:03:30,070
tento stroj mohl nahlížet do své vlastní vnitřní paměti a rozhodovat se.

86
00:03:30,070 --> 00:03:32,936
Začínající programátoři na něm mohli vykonávat podmínku "jestliže pak"

87
00:03:32,936 --> 00:03:35,076
a to z něho v zásadě dělalo počítač.

88
00:03:35,076 --> 00:03:39,674
Kromě operací byl také schopen výpočtu. Uměl víc.

89
00:03:39,674 --> 00:03:42,355
Jestliže se teď na to podíváme a na chvilku se zastavíme

90
00:03:42,355 --> 00:03:44,226
a popřemýšlíme o dnešních čipech, nejsme se schopni

91
00:03:44,226 --> 00:03:48,041
dovnitř křemíkového čipu podívat. Je tak malinký.

92
00:03:48,041 --> 00:03:49,842
Nicméně kdybyste to udělali, uviděli byste něco

93
00:03:49,842 --> 00:03:51,664
velmi, velmi podobného.

94
00:03:51,664 --> 00:03:54,611
CPU je neuvěřitelně složité

95
00:03:54,611 --> 00:03:57,303
s neuvěřitelně pravidelnou strukturou pamětí.

96
00:03:57,303 --> 00:03:58,965
Jestliže jste někdy viděli obrázek z elektronového mikroskopu,

97
00:03:58,965 --> 00:04:00,934
uvidíte toto. Všechno to vypadá stejně,

98
00:04:00,934 --> 00:04:03,500
pak tady máme tuto neuvěřitelně spletitou část.

99
00:04:03,500 --> 00:04:07,483
Celý ten mechanizmus ozubených kol vykonává to samé jako počítač,

100
00:04:07,483 --> 00:04:09,576
ale tento stroj je samozřejmě třeba naprogramovat

101
00:04:09,576 --> 00:04:12,601
a Babbage použil tehdejší technologii

102
00:04:12,601 --> 00:04:16,247
a technologii, která se objevila znovu v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech,

103
00:04:16,247 --> 00:04:19,116
což jsou děrné štítky. Tahle věc

104
00:04:19,116 --> 00:04:21,940
je jedna ze tří čteček štítků

105
00:04:21,940 --> 00:04:25,620
a toto je program v Muzeu vědy, jen nedaleko

106
00:04:25,620 --> 00:04:30,013
odsud, vytvořený Charlesem Babbagem,

107
00:04:30,013 --> 00:04:31,881
který tam sedí -- můžete se tam zajít podívat --

108
00:04:31,881 --> 00:04:34,322
a čeká, až bude stroj postaven.

109
00:04:34,322 --> 00:04:37,742
A tento program není jediný, je jich mnoho.

110
00:04:37,742 --> 00:04:40,832
Připravoval programy a předvídal, že by k tomu mohlo dojít.

111
00:04:40,832 --> 00:04:42,805
Tedy, důvod, proč použili děrné štítky byl ten, že Jacquard

112
00:04:42,805 --> 00:04:44,977
ve Francii stvořil žakárský tkalcovský stav,

113
00:04:44,977 --> 00:04:47,655
který tkal tyhle neuvěřitelné vzory prostřednictvím děrovaných předloh,

114
00:04:47,655 --> 00:04:50,287
takže jen změnil účel současné technologie

115
00:04:50,287 --> 00:04:52,392
stejně jako u všeho ostatního, co dělal, používal technologii

116
00:04:52,392 --> 00:04:57,139
své doby, takže 30-tých, 40-tých, 50-tých let 19. století, ozubená kola, páru,

117
00:04:57,139 --> 00:05:01,077
mechanická zařízení. Je ironií, že ten samý rok, co se narodil Charles Babbage,

118
00:05:01,077 --> 00:05:03,249
se narodil i Michael Faraday,

119
00:05:03,249 --> 00:05:05,926
který způsobil revoluci ve všem

120
00:05:05,926 --> 00:05:08,439
od dynama, přes transformátor a mnohém dalším.

121
00:05:08,439 --> 00:05:11,597
Babbage chtěl samozřejmě použít ověřenou technologii,

122
00:05:11,597 --> 00:05:13,150
páru a podobně .

123
00:05:13,150 --> 00:05:14,823
Tedy, potřeboval příslušenství.

124
00:05:14,823 --> 00:05:16,495
Samozřejmě, teď máte počítač.

125
00:05:16,495 --> 00:05:18,884
Máte děrné štítky, CPU a paměť.

126
00:05:18,884 --> 00:05:20,819
Potřebujete být vybaveni doplňky.

127
00:05:20,819 --> 00:05:22,447
K těm nepřijdete jen tak.

128
00:05:22,447 --> 00:05:25,275
Proto, první ze všeho jste měli zvuk. Měli jste zvonek,

129
00:05:25,275 --> 00:05:27,429
takže pokud se něco pokazilo -- (Smích) --

130
00:05:27,429 --> 00:05:29,774
nebo pokud stroj potřeboval příchod obsluhy,

131
00:05:29,774 --> 00:05:31,744
byl tam nějaký zvonek, který mohl zazvonit. (Smích)

132
00:05:31,744 --> 00:05:33,280
A na děrném štítku je vlastně instrukce,

133
00:05:33,280 --> 00:05:36,182
která říká: "Zazvoňte na zvonek". Takže si můžete představit to "Cink!".

134
00:05:36,182 --> 00:05:38,382
Víte, jen se na chvilku zastavte, představte si všechny ty zvuky

135
00:05:38,382 --> 00:05:39,463
tuhle věc, "Klik, klak klik klik klik",

136
00:05:39,463 --> 00:05:42,400
parní stroj, "Ding", správně? (Smích)

137
00:05:42,400 --> 00:05:44,835
Také potřebujete nějakou tiskárnu, jasně a každý potřebuje tiskárnu.

138
00:05:44,835 --> 00:05:47,843
Toto je vlastně obrázek tiskového mechanizmu

139
00:05:47,843 --> 00:05:50,326
pro další jeho stroj, nazývaný Difference Engine No. 2,

140
00:05:50,326 --> 00:05:52,261
který nikdy nepostavil, ale který Muzeum vědy

141
00:05:52,261 --> 00:05:54,432
přece jen postavilo v 80-tých a 90-tých letech.

142
00:05:54,432 --> 00:05:56,707
Tiskárna je opět zcela mechanická.

143
00:05:56,707 --> 00:05:59,405
Tiskne pouze číslice, protože byl posedlý číslicemi,

144
00:05:59,405 --> 00:06:02,922
ale tiskne na papír a dokonce zalamuje konce slov,

145
00:06:02,922 --> 00:06:05,694
takže když se dostanete na konec řádku, jde to asi takhle.

146
00:06:05,694 --> 00:06:07,344
Potřebujete také grafiku, že?

147
00:06:07,344 --> 00:06:08,900
Chci říct, když se chystáte něco dělat s grafikou,

148
00:06:08,900 --> 00:06:11,496
tak řekl: "No, potřebuji souřadnicový zapisovač. Mám velký kus papíru

149
00:06:11,496 --> 00:06:13,604
a inkoustové pero a přinutím to kreslit."

150
00:06:13,604 --> 00:06:15,434
Takže navrhnul rovněž souřadnicový zapisovač

151
00:06:15,434 --> 00:06:19,359
a domnívám se, že v té době vynalezl poměrně

152
00:06:19,359 --> 00:06:20,890
dost dobrý stroj.

153
00:06:20,890 --> 00:06:23,580
Zároveň se objeví tato žena, Ada Lovelanceová.

154
00:06:23,580 --> 00:06:26,301
Tedy, představte si tyhle večírky, všechno dobré a skvělé splyne v jedno.

155
00:06:26,301 --> 00:06:29,393
Tahle slečna je dcerou šíleného, zlého

156
00:06:29,393 --> 00:06:31,815
muže, kterého je nebezpečné znát, lorda Byrona

157
00:06:31,815 --> 00:06:34,335
a její matka, která se trochu obávala, že možná zdědila

158
00:06:34,335 --> 00:06:37,192
něco ze šílenosti a zkaženosti lorda Byrona,

159
00:06:37,192 --> 00:06:40,430
si pomyslela: "Znám řešení: matematika je řešení.

160
00:06:40,430 --> 00:06:43,379
Naučíme ji matematiku. To ji zklidní."

161
00:06:43,379 --> 00:06:47,135
(Smích) Protože samozřejmě

162
00:06:47,135 --> 00:06:51,050
žádný matematik se nikdy nezbláznil,

163
00:06:51,050 --> 00:06:53,451
takže to bude v pořádku. (Smích)

164
00:06:53,451 --> 00:06:56,789
Všechno bude v pořádku. Prochází tedy onou matematickou průpravou

165
00:06:56,789 --> 00:06:59,527
a jednoho dne jde se svou matkou na jeden z těch večírků

166
00:06:59,527 --> 00:07:02,317
a Charles Babbage zrovna ohlašuje svůj stroj.

167
00:07:02,317 --> 00:07:04,151
Je tam vévoda z Wellingtonu,

168
00:07:04,151 --> 00:07:05,723
ohlašuje stroj a samozřejmě ho předvádí

169
00:07:05,723 --> 00:07:09,474
a jí to najednou dojde. Byla jedinou osobou za celý jeho život, opravdu,

170
00:07:09,474 --> 00:07:10,766
která řekla: "Chápu, co ten přístroj dělá

171
00:07:10,766 --> 00:07:12,973
a věřím v jeho budoucnost."

172
00:07:12,973 --> 00:07:16,060
A my jsme jí obrovsky vděčni,

173
00:07:16,060 --> 00:07:19,037
protože díky ní víme hodně o tomto stroji,

174
00:07:19,037 --> 00:07:20,640
který hodlal Babbage postavit.

175
00:07:20,640 --> 00:07:23,397
Někteří lidé ji nazývají prvním programátorem.

176
00:07:23,397 --> 00:07:26,783
Tohle je vlastně z jednoho dokumentu, který přeložila.

177
00:07:26,783 --> 00:07:29,694
Je to program napsaný mimořádným stylem.

178
00:07:29,694 --> 00:07:33,263
Není historicky úplně přesné, že byla prvním programátorem

179
00:07:33,263 --> 00:07:35,316
a vlastně udělala něco úžasnějšího.

180
00:07:35,316 --> 00:07:36,886
Spíše než že byla jen programátorkou,

181
00:07:36,886 --> 00:07:39,058
viděla něco, co Babbage neviděl.

182
00:07:39,058 --> 00:07:42,242
Babbage byl úplně posedlý matematikou.

183
00:07:42,242 --> 00:07:46,191
Stavěl stroj na matematické výpočty

184
00:07:46,191 --> 00:07:49,450
a Lovelaceová říkala: "Na tomhle stroji bys mohl dělat

185
00:07:49,450 --> 00:07:52,285
i něco víc než matematiku." A stejně jako vy,

186
00:07:52,285 --> 00:07:53,910
každý v této místnosti, kdo s sebou má telefon,

187
00:07:53,910 --> 00:07:55,964
má zároveň i počítač.

188
00:07:55,964 --> 00:07:58,192
Když rozeberete telefon, všechno v něm

189
00:07:58,192 --> 00:08:00,207
nebo počítači nebo v jakémkoliv jiném výpočetním zařízení

190
00:08:00,207 --> 00:08:02,288
je matematika. Na pozadí jsou samé číslice.

191
00:08:02,288 --> 00:08:06,981
Ať je to video nebo text nebo hudba nebo hlas, všechno jsou to číslice,

192
00:08:06,981 --> 00:08:10,961
za vším stojí matematické funkce obsažené vevnitř

193
00:08:10,961 --> 00:08:13,066
a Lovelaceová řekla: "To, že se zabýváš

194
00:08:13,066 --> 00:08:16,388
matematickými funkcemi a symboly,

195
00:08:16,388 --> 00:08:18,635
neznamená, že tyto věci nemohou představovat

196
00:08:18,635 --> 00:08:21,988
věci z reálného světa, takové jako hudba."

197
00:08:21,988 --> 00:08:24,722
To byl obrovský skok a Babbage na to reaguje:

198
00:08:24,722 --> 00:08:26,944
"Mohli bychom spočítat tyhle úžasné funkce a vytisknout

199
00:08:26,944 --> 00:08:30,612
tabulky s čísly a nakreslit grafy." -- (Smích) --

200
00:08:30,612 --> 00:08:32,508
a Lovelaceová na to: "Podívej,

201
00:08:32,508 --> 00:08:34,984
tahle věc by mohla dokonce skládat hudbu,

202
00:08:34,984 --> 00:08:38,532
kdybys jí řekl, jak má vyjádřit hudbu čísly."

203
00:08:38,532 --> 00:08:40,101
Této změně v myšlení říkám Lovelaceové skok.

204
00:08:40,101 --> 00:08:43,838
Když říkáte, že byla programátorkou, tak jí do jisté míry byla,

205
00:08:43,838 --> 00:08:46,975
ale zejména je nutné zmínit to, že budoucnost bude

206
00:08:46,975 --> 00:08:49,171
mnohem, mnohem více přelomová.

207
00:08:49,171 --> 00:08:51,350
Tedy o sto let později, dorazil tenhle chlapík,

208
00:08:51,350 --> 00:08:56,803
Alan Turing a v roce 1936 vynalézá počítač zcela od píky.

209
00:08:56,803 --> 00:08:59,380
Tedy samozřejmě Babbageův stroj byl celý mechanický.

210
00:08:59,380 --> 00:09:01,911
Turingův stroj byl zcela teoretický.

211
00:09:01,911 --> 00:09:04,702
Oba tihle chlapíci pocházeli z matematického prostředí,

212
00:09:04,702 --> 00:09:07,255
ale Turing nám řekl něco velmi důležitého.

213
00:09:07,255 --> 00:09:10,190
Stanovil matematické základy

214
00:09:10,190 --> 00:09:12,303
počítačové vědy a prohlásil:

215
00:09:12,303 --> 00:09:15,490
"Nezáleží na tom, jak počítač vyrobíte."

216
00:09:15,490 --> 00:09:17,368
Jakmile jednou nastoupí nanotechnologie, nebude už záležet na tom,

217
00:09:17,368 --> 00:09:21,778
jestli je váš počítač mechanický, jako byl Babbageův, nebo elektronický,

218
00:09:21,778 --> 00:09:24,582
jako jsou dnešní počítače

219
00:09:24,582 --> 00:09:27,728
nebo snad v budoucnu buněčné nebo opět mechanické.

220
00:09:27,728 --> 00:09:29,765
Mohli bychom se vrátit k Babbageovu stroji

221
00:09:29,765 --> 00:09:32,341
a prostě ho vyrobit malinký. Všechno jsou to počítače.

222
00:09:32,341 --> 00:09:33,973
Existuje ve smyslu výpočetní podstaty.

223
00:09:33,973 --> 00:09:35,978
Říkáme tomu Church-Turingova teze.

224
00:09:35,978 --> 00:09:38,645
A tak náhle vzniká spojení mezi strojem,

225
00:09:38,645 --> 00:09:40,868
který Babbage postavil a dnešním počítačem.

226
00:09:40,868 --> 00:09:43,693
Byl vlastně schopen dělat všechno, co dnes děláme

227
00:09:43,693 --> 00:09:48,525
s počítači, pouze opravdu pomalu. (Smích)

228
00:09:48,525 --> 00:09:50,631
Pro vaši představu jak pomalu,

229
00:09:50,631 --> 00:09:54,470
měl asi 1k paměti.

230
00:09:54,470 --> 00:09:57,388
Používal děrné štítky, kterými ho nakrmili

231
00:09:57,388 --> 00:10:03,148
a běžel asi 10 000 krát pomaleji než první ZX81.

232
00:10:03,148 --> 00:10:04,751
Měl balík RAM.

233
00:10:04,751 --> 00:10:07,930
Mohli jste přidat mnoho přídavné paměti, pokud jste chtěli.

234
00:10:07,930 --> 00:10:10,256
(Smích) Tedy kam nás to dnes přivádí?

235
00:10:10,256 --> 00:10:11,864
Takže máme plány.

236
00:10:11,864 --> 00:10:14,797
Mimo to ve Swindonu, v archívech Muzea vědy jsou

237
00:10:14,797 --> 00:10:16,491
stovky plánů a tisíce stránek poznámek

238
00:10:16,491 --> 00:10:19,960
napsaných Charlesem Babbagem o tomto analytickém stroji.

239
00:10:19,960 --> 00:10:23,921
Jeden z nich je sada plánů, kterou nazýváme Plán 28,

240
00:10:23,921 --> 00:10:26,075
což je také název charity, kterou jsem rozjel

241
00:10:26,075 --> 00:10:28,809
s Doronem Swadem, jenž byl správcem výpočetní sekce

242
00:10:28,809 --> 00:10:31,048
v Muzeu vědy a také osobou, která vedla projekt

243
00:10:31,048 --> 00:10:32,478
na sestavení rozdílového stroje

244
00:10:32,478 --> 00:10:35,036
a naším plánem je postavit ho.

245
00:10:35,036 --> 00:10:38,902
Zde v jižním Kensingtonu budeme stavět analytický stroj.

246
00:10:38,902 --> 00:10:40,904
Projekt je rozdělen na několik částí.

247
00:10:40,904 --> 00:10:43,424
Jedna se týkala prozkoumání Babbageova archívu.

248
00:10:43,424 --> 00:10:45,346
To už je hotovo. Druhou je teď studie

249
00:10:45,346 --> 00:10:48,456
všech těch plánů, abychom určili, co se má stavět.

250
00:10:48,456 --> 00:10:52,900
Třetí část je počítačová simulace stroje

251
00:10:52,900 --> 00:10:55,823
a poslední část je ho fyzicky postavit v Muzeu vědy.

252
00:10:55,823 --> 00:10:58,399
Až bude postaven, budete konečně schopni pochopit, jak pracuje počítač,

253
00:10:58,399 --> 00:11:00,233
protože spíš než mít před sebou malinký čip,

254
00:11:00,233 --> 00:11:02,843
se budete moci podívat na tu obrovskou věc a říct: "Ach,

255
00:11:02,843 --> 00:11:06,178
vidím pracovat paměť, vidím pracovat CPU,

256
00:11:06,178 --> 00:11:10,045
slyším to pracovat. Já snad cítím, jak to pracuje." (Smích)

257
00:11:10,045 --> 00:11:12,644
Ale mezitím uděláme simulaci.

258
00:11:12,644 --> 00:11:14,401
Babbage sám napsal,

259
00:11:14,401 --> 00:11:16,019
že jakmile bude analytický stroj existovat,

260
00:11:16,019 --> 00:11:19,723
ovlivní zajisté budoucí směřování vědy.

261
00:11:19,723 --> 00:11:21,568
Samozřejmě, že ho nikdy nepostavil, protože si vždycky pohrával

262
00:11:21,568 --> 00:11:23,650
s novými plány, ale když se nakonec v roce 1940 postavil,

263
00:11:23,650 --> 00:11:27,160
samozřejmě se všechno změnilo.

264
00:11:27,160 --> 00:11:28,983
Teď vám předvedu malou ochutnávku, jak to vypadá

265
00:11:28,983 --> 00:11:31,616
v pohybu na videu, na kterém je vidět

266
00:11:31,616 --> 00:11:36,210
jen jedna část pracujícího mechanizmu CPU.

267
00:11:39,210 --> 00:11:42,209
Takže toto jsou jen tři sady ozubených kol

268
00:11:42,209 --> 00:11:45,031
a budou sečítat. Tohle je sečítací mechanizmus

269
00:11:45,031 --> 00:11:47,688
v akci, abyste si představili tento obří stroj.

270
00:11:47,688 --> 00:11:48,847
Dejte mi pět let.

271
00:11:48,847 --> 00:11:51,191
Než nastanou 30-tá léta 21. století, stroj bude postaven.

272
00:11:51,191 --> 00:11:54,161
Děkuji vám velmi pěkně. (Potlesk)