0:00:00.106,0:00:01.530
Stroj, o kterém vám budu povídat,

0:00:01.530,0:00:03.204
nazývám největším strojem, který nikdy nespatřil světlo světa.

0:00:03.204,0:00:05.203
Byl to stroj, který nebyl nikdy sestrojen

0:00:05.203,0:00:07.583
a přesto sestrojen bude.

0:00:07.583,0:00:09.575
Byl to stroj, který byl navržen

0:00:09.575,0:00:11.926
dlouho předtím, než kdokoliv přemýšlel o počítačích.

0:00:11.926,0:00:14.075
Pokud znáte něco o historii počítačů,

0:00:14.075,0:00:16.595
budete vědět, že ve třicátých a čtyřicátých letech

0:00:16.595,0:00:19.150
byly vytvořeny jednoduché počítače,

0:00:19.150,0:00:21.943
které odstartovaly dnešní počítačovou revoluci

0:00:21.943,0:00:23.229
a měli byste pravdu,

0:00:23.229,0:00:25.711
s výjimkou toho, že byste si spletli století.

0:00:25.711,0:00:27.351
První počítač byl navržen opravdu

0:00:27.351,0:00:31.023
v třicátých a čtyřicátých letech 19., ne 20. století.

0:00:31.023,0:00:33.351
Byl navržen a některé jeho části byly sestaveny,

0:00:33.351,0:00:35.487
a kousky, které byly vyrobeny, jsou tady

0:00:35.487,0:00:37.480
v jižním Kensingtonu.

0:00:37.480,0:00:40.799
Ten stroj byl sestrojen tímhle chlapíkem, Charlesem Babbagem.

0:00:40.799,0:00:42.555
S Charlesem Babbagem jsem teď velmi spřízněn,

0:00:42.555,0:00:45.164
protože jeho vlasy jsou vždy takhle naprosto neudržované,

0:00:45.164,0:00:47.505
na každém obrázku. (Smích)

0:00:47.505,0:00:49.352
Byl to velmi bohatý muž a

0:00:49.352,0:00:51.365
člen britské aristokracie, dalo by se říct,

0:00:51.365,0:00:53.704
a pokud byste bývali v sobotu v Marylebone

0:00:53.704,0:00:56.135
a byli součástí tehdejší inteligence,

0:00:56.135,0:00:57.631
byl by vás býval pozval k němu domů

0:00:57.631,0:01:00.590
na večírek -- a on zval každého:

0:01:00.590,0:01:04.022
krále, vévodu z Wellingtonu, mnoho, mnoho známých lidí --

0:01:04.022,0:01:06.543
a býval by vám ukázal jeden ze svých mechanických strojů.

0:01:06.543,0:01:09.583
Opravdu mně chybí ona doba, víte, kdy jste mohli

0:01:09.583,0:01:11.931
zaskočit na večírek a pozorovat mechanický počítač,

0:01:11.931,0:01:13.044
který vám předvedli. (Smích)

0:01:13.044,0:01:16.310
Ale sám Babbage se narodil

0:01:16.310,0:01:18.044
na konci 18. století

0:01:18.044,0:01:20.088
a byl poměrně známým matematikem.

0:01:20.088,0:01:23.231
V Cambridgi zastával stejný post jako kdysi Newton

0:01:23.231,0:01:25.743
a jakou donedávna zastával Stephen Hawking.

0:01:25.743,0:01:28.598
Je obecně méně známý než oni dva, protože

0:01:28.598,0:01:31.748
dostal nápad vyrábět mechanická výpočetní zařízení

0:01:31.748,0:01:34.033
a nikdy žádné z nich nevyrobil.

0:01:34.033,0:01:37.318
Žádné z nich nikdy nevyrobil, protože to byl klasický vědátor.

0:01:37.318,0:01:39.329
Pokaždé, když měl dobrý nápad, myslel si:

0:01:39.329,0:01:40.777
"To je nádherné, tohle začnu stavět.

0:01:40.777,0:01:43.372
Tohle bude stát celé jmění. Mám lepší nápad.

0:01:43.372,0:01:45.732
Budu pracovat na tomhle. (Smích) A udělám tohle."

0:01:45.732,0:01:48.612
Dělal to tak do doby, dokud ho Sir Robert Peel, tehdejší předseda vlády,

0:01:48.612,0:01:51.076
v podstatě nevyhodil z čísla 10 na Downing Street

0:01:51.076,0:01:53.517
a to tehdy znamenalo něco, jako říct:

0:01:53.517,0:01:56.669
"Přeji vám dobrý den, sire." (Smích)

0:01:56.669,0:01:58.649
Věc, kterou vyprojektoval, byla tahle obludnost,

0:01:58.649,0:02:02.088
analytický stroj. Jen pro vaši představu,

0:02:02.088,0:02:03.960
tohle je pohled shora.

0:02:03.960,0:02:07.073
Každý z těchto kruhů je ozubené kolo, kola navršená na sobě,

0:02:07.073,0:02:10.309
a tahle věc je velikosti parní lokomotivy.

0:02:10.309,0:02:12.300
Takže chci, abyste si v průběhu mé přednášky představovali

0:02:12.300,0:02:14.944
tenhle obří stroj. Slyšeli bychom ony krásné zvuky,

0:02:14.944,0:02:16.704
jaké by tahle věc bývala vydávala.

0:02:16.704,0:02:18.481
A já vás provedu architekturou stroje

0:02:18.481,0:02:19.960
-- proto je to architektura počítače --

0:02:19.960,0:02:23.287
a povím vám o tomhle stroji, což je počítač.

0:02:23.287,0:02:26.690
Takže pojďme si povídat o paměti. Paměť

0:02:26.690,0:02:28.937
je velmi podobná paměti dnešního počítače,

0:02:28.937,0:02:31.639
ale je celá vyrobená z kovu,

0:02:31.639,0:02:35.183
z ozubených kol posazených na sebe do mnoha sloupců vysokých 30 kol.

0:02:35.183,0:02:37.253
Představte si věc z ozubených kol téhle výšky,

0:02:37.253,0:02:39.008
tisíce a tisíce kol

0:02:39.008,0:02:40.898
a mají na sobě čísla.

0:02:40.898,0:02:43.317
Je to desítkový stroj. Všechno se vykonává v desítkách.

0:02:43.317,0:02:44.902
A on přemýšlel o využití dvojkového. Potíž

0:02:44.902,0:02:46.620
s použitím dvojkového je v tom, že by byl býval neuvěřitelně vysoký.

0:02:46.620,0:02:49.937
Už tak je dost obrovský.

0:02:49.937,0:02:51.996
Takže má paměť.

0:02:51.996,0:02:54.403
Paměť je tento kousek tady.

0:02:54.403,0:02:56.733
Vidíte to všechno takhle.

0:02:56.733,0:03:01.268
Tahle příšernost tuhle je CPU, čip, chcete-li.

0:03:01.268,0:03:03.518
Ano, je to takhle velké.

0:03:03.518,0:03:06.431
Dokonale mechanické. Celý tento stroj je mechanický.

0:03:06.431,0:03:10.572
Toto je obrázek prototypu části CPU,

0:03:10.572,0:03:12.711
který je v Muzeu vědy.

0:03:12.711,0:03:16.343
CPU mohlo provádět čtyři základní aritmetické funkce --

0:03:16.343,0:03:18.796
tedy sčítání, násobení, odečítání, dělení --

0:03:18.796,0:03:21.804
což je pořádný výkon na hromadu kovu,

0:03:21.804,0:03:24.433
ale mohl také dělat něco, co dělá počítač

0:03:24.433,0:03:26.132
a kalkulátor ne:

0:03:26.132,0:03:30.070
tento stroj mohl nahlížet do své vlastní vnitřní paměti a rozhodovat se.

0:03:30.070,0:03:32.936
Začínající programátoři na něm mohli vykonávat podmínku "jestliže pak"

0:03:32.936,0:03:35.076
a to z něho v zásadě dělalo počítač.

0:03:35.076,0:03:39.674
Kromě operací byl také schopen výpočtu. Uměl víc.

0:03:39.674,0:03:42.355
Jestliže se teď na to podíváme a na chvilku se zastavíme

0:03:42.355,0:03:44.226
a popřemýšlíme o dnešních čipech, nejsme se schopni

0:03:44.226,0:03:48.041
dovnitř křemíkového čipu podívat. Je tak malinký.

0:03:48.041,0:03:49.842
Nicméně kdybyste to udělali, uviděli byste něco

0:03:49.842,0:03:51.664
velmi, velmi podobného.

0:03:51.664,0:03:54.611
CPU je neuvěřitelně složité

0:03:54.611,0:03:57.303
s neuvěřitelně pravidelnou strukturou pamětí.

0:03:57.303,0:03:58.965
Jestliže jste někdy viděli obrázek z elektronového mikroskopu,

0:03:58.965,0:04:00.934
uvidíte toto. Všechno to vypadá stejně,

0:04:00.934,0:04:03.500
pak tady máme tuto neuvěřitelně spletitou část.

0:04:03.500,0:04:07.483
Celý ten mechanizmus ozubených kol vykonává to samé jako počítač,

0:04:07.483,0:04:09.576
ale tento stroj je samozřejmě třeba naprogramovat

0:04:09.576,0:04:12.601
a Babbage použil tehdejší technologii

0:04:12.601,0:04:16.247
a technologii, která se objevila znovu v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech,

0:04:16.247,0:04:19.116
což jsou děrné štítky. Tahle věc

0:04:19.116,0:04:21.940
je jedna ze tří čteček štítků

0:04:21.940,0:04:25.620
a toto je program v Muzeu vědy, jen nedaleko

0:04:25.620,0:04:30.013
odsud, vytvořený Charlesem Babbagem,

0:04:30.013,0:04:31.881
který tam sedí -- můžete se tam zajít podívat --

0:04:31.881,0:04:34.322
a čeká, až bude stroj postaven.

0:04:34.322,0:04:37.742
A tento program není jediný, je jich mnoho.

0:04:37.742,0:04:40.832
Připravoval programy a předvídal, že by k tomu mohlo dojít.

0:04:40.832,0:04:42.805
Tedy, důvod, proč použili děrné štítky byl ten, že Jacquard

0:04:42.805,0:04:44.977
ve Francii stvořil žakárský tkalcovský stav,

0:04:44.977,0:04:47.655
který tkal tyhle neuvěřitelné vzory prostřednictvím děrovaných předloh,

0:04:47.655,0:04:50.287
takže jen změnil účel současné technologie

0:04:50.287,0:04:52.392
stejně jako u všeho ostatního, co dělal, používal technologii

0:04:52.392,0:04:57.139
své doby, takže 30-tých, 40-tých, 50-tých let 19. století, ozubená kola, páru,

0:04:57.139,0:05:01.077
mechanická zařízení. Je ironií, že ten samý rok, co se narodil Charles Babbage,

0:05:01.077,0:05:03.249
se narodil i Michael Faraday,

0:05:03.249,0:05:05.926
který způsobil revoluci ve všem

0:05:05.926,0:05:08.439
od dynama, přes transformátor a mnohém dalším.

0:05:08.439,0:05:11.597
Babbage chtěl samozřejmě použít ověřenou technologii,

0:05:11.597,0:05:13.150
páru a podobně .

0:05:13.150,0:05:14.823
Tedy, potřeboval příslušenství.

0:05:14.823,0:05:16.495
Samozřejmě, teď máte počítač.

0:05:16.495,0:05:18.884
Máte děrné štítky, CPU a paměť.

0:05:18.884,0:05:20.819
Potřebujete být vybaveni doplňky.

0:05:20.819,0:05:22.447
K těm nepřijdete jen tak.

0:05:22.447,0:05:25.275
Proto, první ze všeho jste měli zvuk. Měli jste zvonek,

0:05:25.275,0:05:27.429
takže pokud se něco pokazilo -- (Smích) --

0:05:27.429,0:05:29.774
nebo pokud stroj potřeboval příchod obsluhy,

0:05:29.774,0:05:31.744
byl tam nějaký zvonek, který mohl zazvonit. (Smích)

0:05:31.744,0:05:33.280
A na děrném štítku je vlastně instrukce,

0:05:33.280,0:05:36.182
která říká: "Zazvoňte na zvonek". Takže si můžete představit to "Cink!".

0:05:36.182,0:05:38.382
Víte, jen se na chvilku zastavte, představte si všechny ty zvuky

0:05:38.382,0:05:39.463
tuhle věc, "Klik, klak klik klik klik",

0:05:39.463,0:05:42.400
parní stroj, "Ding", správně? (Smích)

0:05:42.400,0:05:44.835
Také potřebujete nějakou tiskárnu, jasně a každý potřebuje tiskárnu.

0:05:44.835,0:05:47.843
Toto je vlastně obrázek tiskového mechanizmu

0:05:47.843,0:05:50.326
pro další jeho stroj, nazývaný Difference Engine No. 2,

0:05:50.326,0:05:52.261
který nikdy nepostavil, ale který Muzeum vědy

0:05:52.261,0:05:54.432
přece jen postavilo v 80-tých a 90-tých letech.

0:05:54.432,0:05:56.707
Tiskárna je opět zcela mechanická.

0:05:56.707,0:05:59.405
Tiskne pouze číslice, protože byl posedlý číslicemi,

0:05:59.405,0:06:02.922
ale tiskne na papír a dokonce zalamuje konce slov,

0:06:02.922,0:06:05.694
takže když se dostanete na konec řádku, jde to asi takhle.

0:06:05.694,0:06:07.344
Potřebujete také grafiku, že?

0:06:07.344,0:06:08.900
Chci říct, když se chystáte něco dělat s grafikou,

0:06:08.900,0:06:11.496
tak řekl: "No, potřebuji souřadnicový zapisovač. Mám velký kus papíru

0:06:11.496,0:06:13.604
a inkoustové pero a přinutím to kreslit."

0:06:13.604,0:06:15.434
Takže navrhnul rovněž souřadnicový zapisovač

0:06:15.434,0:06:19.359
a domnívám se, že v té době vynalezl poměrně

0:06:19.359,0:06:20.890
dost dobrý stroj.

0:06:20.890,0:06:23.580
Zároveň se objeví tato žena, Ada Lovelanceová.

0:06:23.580,0:06:26.301
Tedy, představte si tyhle večírky, všechno dobré a skvělé splyne v jedno.

0:06:26.301,0:06:29.393
Tahle slečna je dcerou šíleného, zlého

0:06:29.393,0:06:31.815
muže, kterého je nebezpečné znát, lorda Byrona

0:06:31.815,0:06:34.335
a její matka, která se trochu obávala, že možná zdědila

0:06:34.335,0:06:37.192
něco ze šílenosti a zkaženosti lorda Byrona,

0:06:37.192,0:06:40.430
si pomyslela: "Znám řešení: matematika je řešení.

0:06:40.430,0:06:43.379
Naučíme ji matematiku. To ji zklidní."

0:06:43.379,0:06:47.135
(Smích) Protože samozřejmě

0:06:47.135,0:06:51.050
žádný matematik se nikdy nezbláznil,

0:06:51.050,0:06:53.451
takže to bude v pořádku. (Smích)

0:06:53.451,0:06:56.789
Všechno bude v pořádku. Prochází tedy onou matematickou průpravou

0:06:56.789,0:06:59.527
a jednoho dne jde se svou matkou na jeden z těch večírků

0:06:59.527,0:07:02.317
a Charles Babbage zrovna ohlašuje svůj stroj.

0:07:02.317,0:07:04.151
Je tam vévoda z Wellingtonu,

0:07:04.151,0:07:05.723
ohlašuje stroj a samozřejmě ho předvádí

0:07:05.723,0:07:09.474
a jí to najednou dojde. Byla jedinou osobou za celý jeho život, opravdu,

0:07:09.474,0:07:10.766
která řekla: "Chápu, co ten přístroj dělá

0:07:10.766,0:07:12.973
a věřím v jeho budoucnost."

0:07:12.973,0:07:16.060
A my jsme jí obrovsky vděčni,

0:07:16.060,0:07:19.037
protože díky ní víme hodně o tomto stroji,

0:07:19.037,0:07:20.640
který hodlal Babbage postavit.

0:07:20.640,0:07:23.397
Někteří lidé ji nazývají prvním programátorem.

0:07:23.397,0:07:26.783
Tohle je vlastně z jednoho dokumentu, který přeložila.

0:07:26.783,0:07:29.694
Je to program napsaný mimořádným stylem.

0:07:29.694,0:07:33.263
Není historicky úplně přesné, že byla prvním programátorem

0:07:33.263,0:07:35.316
a vlastně udělala něco úžasnějšího.

0:07:35.316,0:07:36.886
Spíše než že byla jen programátorkou,

0:07:36.886,0:07:39.058
viděla něco, co Babbage neviděl.

0:07:39.058,0:07:42.242
Babbage byl úplně posedlý matematikou.

0:07:42.242,0:07:46.191
Stavěl stroj na matematické výpočty

0:07:46.191,0:07:49.450
a Lovelaceová říkala: "Na tomhle stroji bys mohl dělat

0:07:49.450,0:07:52.285
i něco víc než matematiku." A stejně jako vy,

0:07:52.285,0:07:53.910
každý v této místnosti, kdo s sebou má telefon,

0:07:53.910,0:07:55.964
má zároveň i počítač.

0:07:55.964,0:07:58.192
Když rozeberete telefon, všechno v něm

0:07:58.192,0:08:00.207
nebo počítači nebo v jakémkoliv jiném výpočetním zařízení

0:08:00.207,0:08:02.288
je matematika. Na pozadí jsou samé číslice.

0:08:02.288,0:08:06.981
Ať je to video nebo text nebo hudba nebo hlas, všechno jsou to číslice,

0:08:06.981,0:08:10.961
za vším stojí matematické funkce obsažené vevnitř

0:08:10.961,0:08:13.066
a Lovelaceová řekla: "To, že se zabýváš

0:08:13.066,0:08:16.388
matematickými funkcemi a symboly,

0:08:16.388,0:08:18.635
neznamená, že tyto věci nemohou představovat

0:08:18.635,0:08:21.988
věci z reálného světa, takové jako hudba."

0:08:21.988,0:08:24.722
To byl obrovský skok a Babbage na to reaguje:

0:08:24.722,0:08:26.944
"Mohli bychom spočítat tyhle úžasné funkce a vytisknout

0:08:26.944,0:08:30.612
tabulky s čísly a nakreslit grafy." -- (Smích) --

0:08:30.612,0:08:32.508
a Lovelaceová na to: "Podívej,

0:08:32.508,0:08:34.984
tahle věc by mohla dokonce skládat hudbu,

0:08:34.984,0:08:38.532
kdybys jí řekl, jak má vyjádřit hudbu čísly."

0:08:38.532,0:08:40.101
Této změně v myšlení říkám Lovelaceové skok.

0:08:40.101,0:08:43.838
Když říkáte, že byla programátorkou, tak jí do jisté míry byla,

0:08:43.838,0:08:46.975
ale zejména je nutné zmínit to, že budoucnost bude

0:08:46.975,0:08:49.171
mnohem, mnohem více přelomová.

0:08:49.171,0:08:51.350
Tedy o sto let později, dorazil tenhle chlapík,

0:08:51.350,0:08:56.803
Alan Turing a v roce 1936 vynalézá počítač zcela od píky.

0:08:56.803,0:08:59.380
Tedy samozřejmě Babbageův stroj byl celý mechanický.

0:08:59.380,0:09:01.911
Turingův stroj byl zcela teoretický.

0:09:01.911,0:09:04.702
Oba tihle chlapíci pocházeli z matematického prostředí,

0:09:04.702,0:09:07.255
ale Turing nám řekl něco velmi důležitého.

0:09:07.255,0:09:10.190
Stanovil matematické základy

0:09:10.190,0:09:12.303
počítačové vědy a prohlásil:

0:09:12.303,0:09:15.490
"Nezáleží na tom, jak počítač vyrobíte."

0:09:15.490,0:09:17.368
Jakmile jednou nastoupí nanotechnologie, nebude už záležet na tom,

0:09:17.368,0:09:21.778
jestli je váš počítač mechanický, jako byl Babbageův, nebo elektronický,

0:09:21.778,0:09:24.582
jako jsou dnešní počítače

0:09:24.582,0:09:27.728
nebo snad v budoucnu buněčné nebo opět mechanické.

0:09:27.728,0:09:29.765
Mohli bychom se vrátit k Babbageovu stroji

0:09:29.765,0:09:32.341
a prostě ho vyrobit malinký. Všechno jsou to počítače.

0:09:32.341,0:09:33.973
Existuje ve smyslu výpočetní podstaty.

0:09:33.973,0:09:35.978
Říkáme tomu Church-Turingova teze.

0:09:35.978,0:09:38.645
A tak náhle vzniká spojení mezi strojem,

0:09:38.645,0:09:40.868
který Babbage postavil a dnešním počítačem.

0:09:40.868,0:09:43.693
Byl vlastně schopen dělat všechno, co dnes děláme

0:09:43.693,0:09:48.525
s počítači, pouze opravdu pomalu. (Smích)

0:09:48.525,0:09:50.631
Pro vaši představu jak pomalu,

0:09:50.631,0:09:54.470
měl asi 1k paměti.

0:09:54.470,0:09:57.388
Používal děrné štítky, kterými ho nakrmili

0:09:57.388,0:10:03.148
a běžel asi 10 000 krát pomaleji než první ZX81.

0:10:03.148,0:10:04.751
Měl balík RAM.

0:10:04.751,0:10:07.930
Mohli jste přidat mnoho přídavné paměti, pokud jste chtěli.

0:10:07.930,0:10:10.256
(Smích) Tedy kam nás to dnes přivádí?

0:10:10.256,0:10:11.864
Takže máme plány.

0:10:11.864,0:10:14.797
Mimo to ve Swindonu, v archívech Muzea vědy jsou

0:10:14.797,0:10:16.491
stovky plánů a tisíce stránek poznámek

0:10:16.491,0:10:19.960
napsaných Charlesem Babbagem o tomto analytickém stroji.

0:10:19.960,0:10:23.921
Jeden z nich je sada plánů, kterou nazýváme Plán 28,

0:10:23.921,0:10:26.075
což je také název charity, kterou jsem rozjel

0:10:26.075,0:10:28.809
s Doronem Swadem, jenž byl správcem výpočetní sekce

0:10:28.809,0:10:31.048
v Muzeu vědy a také osobou, která vedla projekt

0:10:31.048,0:10:32.478
na sestavení rozdílového stroje

0:10:32.478,0:10:35.036
a naším plánem je postavit ho.

0:10:35.036,0:10:38.902
Zde v jižním Kensingtonu budeme stavět analytický stroj.

0:10:38.902,0:10:40.904
Projekt je rozdělen na několik částí.

0:10:40.904,0:10:43.424
Jedna se týkala prozkoumání Babbageova archívu.

0:10:43.424,0:10:45.346
To už je hotovo. Druhou je teď studie

0:10:45.346,0:10:48.456
všech těch plánů, abychom určili, co se má stavět.

0:10:48.456,0:10:52.900
Třetí část je počítačová simulace stroje

0:10:52.900,0:10:55.823
a poslední část je ho fyzicky postavit v Muzeu vědy.

0:10:55.823,0:10:58.399
Až bude postaven, budete konečně schopni pochopit, jak pracuje počítač,

0:10:58.399,0:11:00.233
protože spíš než mít před sebou malinký čip,

0:11:00.233,0:11:02.843
se budete moci podívat na tu obrovskou věc a říct: "Ach,

0:11:02.843,0:11:06.178
vidím pracovat paměť, vidím pracovat CPU,

0:11:06.178,0:11:10.045
slyším to pracovat. Já snad cítím, jak to pracuje." (Smích)

0:11:10.045,0:11:12.644
Ale mezitím uděláme simulaci.

0:11:12.644,0:11:14.401
Babbage sám napsal,

0:11:14.401,0:11:16.019
že jakmile bude analytický stroj existovat,

0:11:16.019,0:11:19.723
ovlivní zajisté budoucí směřování vědy.

0:11:19.723,0:11:21.568
Samozřejmě, že ho nikdy nepostavil, protože si vždycky pohrával

0:11:21.568,0:11:23.650
s novými plány, ale když se nakonec v roce 1940 postavil,

0:11:23.650,0:11:27.160
samozřejmě se všechno změnilo.

0:11:27.160,0:11:28.983
Teď vám předvedu malou ochutnávku, jak to vypadá

0:11:28.983,0:11:31.616
v pohybu na videu, na kterém je vidět

0:11:31.616,0:11:36.210
jen jedna část pracujícího mechanizmu CPU.

0:11:39.210,0:11:42.209
Takže toto jsou jen tři sady ozubených kol

0:11:42.209,0:11:45.031
a budou sečítat. Tohle je sečítací mechanizmus

0:11:45.031,0:11:47.688
v akci, abyste si představili tento obří stroj.

0:11:47.688,0:11:48.847
Dejte mi pět let.

0:11:48.847,0:11:51.191
Než nastanou 30-tá léta 21. století, stroj bude postaven.

0:11:51.191,0:11:54.161
Děkuji vám velmi pěkně. (Potlesk)