Pojďme si trochu popovídat
o koloběhu vody, který nám
je všem dobře známý.
Všichni jsme totiž jeho součástí,
každý okamžik našeho života.
Možná že to nedostatečně oceníme.
Tak se vrhněme na ten koloběh.
Začnu s vypařováním.
Mohli bychom začít zde s povrchem oceánu,
nebo s touto řekou, nebo s tímto jezerem.
A v každém okamžiku
se bude voda vypařovat z povrchu.
Molekuly vody, které
byly v kapalném stavu,
v kapalném stavu mají dostatek
energie, aby vyrazily pryč
a aby se přeměnily do plynného stavu.
A vodu v plynném stavu
nazýváme pára, vodní pára.
Vodní, vodní pára.
Takže vodní pára bude stoupat,
pravděpodobně se vzduchem,
který se ohřál na povrchu,
vlivem slunce a ve hře
je mnoho další dynamiky.
Ale jak stoupá a jak celková teplota
klesá, vodní pára se
vysráží do malých kapiček.
Vysráží se okolo
drobných částic vzduchu,
malých částic prachu,
které ani pouhým okem
nevidíte, a to je tím,
co vytváří mraky.
Takže tohle jsou malé částice,
a takhle je voda zpátky
v kapalné formě, molekuly
vody už nejsou jednotlivě,
nyní na sebe mohou vzájemně působit,
a ony se sráží okolo těchto malých,
mikroskopických částic prachu,
čímž vytvoří vodní kapičky.
A když jsou dost chladné,
mohou vytvořit
malé ledové krystalky, a to jsou mraky.
A tady vidíme, že je řeč o pohybu
vezměte si ty mraky,
zjevně, když se podíváte ven
a vidíte mraky, tak se
s větrem pohybují.
A tak se všechny ty kapičky
mohou pohybovat
s okolním větrem.
Když ty kapičky dostatečně ztěžknou,
sráží se a vypadávají srážky.
Teď by se mohly vysrážet
zpátky tam, odkud jsme začali,
mohly by zamířit zpátky do oceánu.
Nebo by mohly zamířit na povrch hory tady
a za předpokladu, že je
vzduch dostatečně studený
a že máte správné podmínky,
ty srážky mohou být sněhové
a mohou tam zůstat jako sníh, právě tady
Nebo jako led, pak se ale může oteplit,
nebo se taky nemusí oteplit,
ale pokud se oteplí,
tak potom by roztály,
a roztátý sníh by odtékal dolů.
A to vidíte tady.
Pokud srážky vypadávají v této oblasti,
řekněme, že nejsou dostatečně
studené na to, aby byly sněhem,
mluvíme o dešti
Tak, většina vody bude vlastně
prosakovat dolů do půdy.
Takže většina míří dolů.
Rozhlédneme se kolem sebe
a vidíme řeky a jezera,
říkáme si ty jo,
tady je hodně vody.
Ale ono se ukáže, že
je tu mnohem víc vody
uvnitř země a samozřejmě v oceánu.
A o tom budeme trochu mluvit.
Máte tedy vodu, která se utváří
v těchto podzemních, vodonosných vrstvách.
Ale část z toho skončí v těchto jezerech
a tato jezera jsou obvykle v situaci,
kdy je země buď už nasáklá vodou,
nebo tam je správný druh horniny,
čímž to dokáže zadržet vodu tady nahoře.
a stejně tak řeky jsou
zformovány stékající vodou,
potoky z tajícího sněhu
můžou báječně naplnit řeky.
A obecně když vidíte potok nebo řeku
blízko vašeho domu,
jak se plní, hlavně když prší,
to je dobré znamení, že podzemní voda
už je dost nasycená, a voda tak odtéká
do této řeky.
A to je obecně koloběh vody.
Máte vypařování, kondenzuje to do mraků,
případně se to vysráží,
a tak to pokračuje,
znovu a znovu a znovu.
Ve hře jsou samozřejmě další faktory.
To jsou věci jako rostliny.
Rostliny přijímají vodu ze svrchní půdy,
až kam sahají kořeny.
A potom použijí vodu k transportu živin
zespoda z půdy nahoru do listů.
Voda je také použita jako
součást procesu fotosyntézy,
o které jsme se učili v mnoha videích.
A hodně té vody se transpiruje.
Takže ještě jednou, tohle je transpirace,
v podstatě odpařování vody z listů.
Tady nad tím vidíte toto slovo, sublimace.
Při ní to jde přímo
z pevné formy vody, ledu,
do plynné formy vody, vodní páry.
A tohle se děje v situaci, když je chladno
a když je velmi, velmi, velmi, velmi sucho
a když je obecně nízký tlak.
Takže místo aby došlo k přeměně
do kapalného skupenství,
právě tehdy molekuly vody začnou odacházet
jako vodní pára.