Pojďme si trochu popovídat o koloběhu vody, který nám je všem dobře známý. Všichni jsme totiž jeho součástí, každý okamžik našeho života. Možná že to nedostatečně oceníme. Tak se vrhněme na ten koloběh. Začnu s vypařováním. Mohli bychom začít zde s povrchem oceánu, nebo s touto řekou, nebo s tímto jezerem. A v každém okamžiku se bude voda vypařovat z povrchu. Molekuly vody, které byly v kapalném stavu, v kapalném stavu mají dostatek energie, aby vyrazily pryč a aby se přeměnily do plynného stavu. A vodu v plynném stavu nazýváme pára, vodní pára. Vodní, vodní pára. Takže vodní pára bude stoupat, pravděpodobně se vzduchem, který se ohřál na povrchu, vlivem slunce a ve hře je mnoho další dynamiky. Ale jak stoupá a jak celková teplota klesá, vodní pára se vysráží do malých kapiček. Vysráží se okolo drobných částic vzduchu, malých částic prachu, které ani pouhým okem nevidíte, a to je tím, co vytváří oblaka. Takže tohle jsou malé částice, a takhle je voda zpátky v kapalné formě, molekuly vody už nejsou jednotlivě, nyní na sebe mohou vzájemně působit, a ony se sráží okolo těchto malých, mikroskopických částic prachu, čímž vytvoří vodní kapičky. A když jsou dost chladné, mohou vytvořit malé ledové krystalky, a to jsou oblaky. A tady vidíme, že je řeč o pohybu vezměte si ty mraky, zjevně, když se podíváte ven a vidíte mraky, tak se s větrem pohybují. A tak se všechny ty kapičky mohou pohybovat s okolním větrem. Když ty kapičky dostatečně ztěžknou, sráží se a vypadávají srážky. Teď by se mohly vysrážet zpátky tam, odkud jsme začali, mohly by zamířit zpátky do oceánu. Nebo by mohly zamířit na povrch hory tady a za předpokladu, že je vzduch dostatečně studený a že máte správné podmínky, ty srážky mohou být sněhové a mohou tam zůstat jako sníh, právě tady Nebo jako led, pak se ale může oteplit, nebo se taky nemusí oteplit, ale pokud se oteplí, tak potom by roztály, a roztátý sníh by odtékal dolů. A to vidíte tady. Pokud srážky vypadávají v této oblasti, řekněme, že nejsou dostatečně studené na to, aby byly sněhem, mluvíme o dešti Tak, většina vody bude vlastně prosakovat dolů do půdy. Takže většina míří dolů. Rozhlédneme se kolem sebe a vidíme řeky a jezera, říkáme si ty jo, tady je hodně vody. Ale ono se ukáže, že je tu mnohem víc vody uvnitř země a samozřejmě v oceánu. A o tom budeme trochu mluvit. Takže máte vodu, která se utváří v těchto podzemních, vodonosných vrstvách. Ale část z toho skončí v těchto jezerech a tato jezera jsou obvykle v situaci, kdy je země buď už nasáknutá vodou, nebo je tam správný druh horniny