WEBVTT

00:00:00.000 --> 00:00:02.074
Pojďme si trochu popovídat
o koloběhu vody,

00:00:02.074 --> 00:00:04.328
který nám je všem dobře známý.

00:00:04.328 --> 00:00:06.096
Všichni jsme totiž jeho součástí,

00:00:06.096 --> 00:00:07.509
každý okamžik našeho života.

00:00:07.509 --> 00:00:09.312
Možná že to nedostatečně oceníme.

00:00:09.312 --> 00:00:11.011
Tak se vrhněme na ten koloběh.

00:00:11.011 --> 00:00:12.706
Začnu s vypařováním.

00:00:12.706 --> 00:00:15.288
Mohli bychom začít zde s povrchem oceánu,

00:00:15.288 --> 00:00:17.695
nebo s touto řekou, nebo s tímto jezerem.

00:00:17.695 --> 00:00:22.408
A v každém okamžiku se bude
voda vypařovat z povrchu.

00:00:22.408 --> 00:00:24.832
Molekuly vody, které
byly v kapalném stavu,

00:00:24.832 --> 00:00:29.334
v kapalném stavu mají dostatek
energie, aby vyrazily pryč

00:00:29.334 --> 00:00:32.411
a aby se přeměnily do plynného stavu.

00:00:32.919 --> 00:00:37.069
A vodu v plynném stavu
nazýváme pára, vodní pára.

00:00:37.069 --> 00:00:40.402
Vodní, vodní pára.

00:00:41.261 --> 00:00:45.395
Takže vodní pára bude stoupat,

00:00:45.395 --> 00:00:49.685
pravděpodobně se vzduchem,
který se na povrchu ohřál vlivem slunce

00:00:49.685 --> 00:00:54.304
a ve hře je další komplexnější dynamika.

00:00:54.304 --> 00:00:57.548
Ale jak stoupá a jak
celková teplota klesá,

00:00:57.548 --> 00:01:02.145
vodní pára se vysráží do malých kapiček.

00:01:02.646 --> 00:01:04.869
Vysráží se okolo drobných částic vzduchu,

00:01:04.869 --> 00:01:07.783
malých částic prachu,
které ani pouhým okem nevidíte,

00:01:07.783 --> 00:01:09.847
a to je tím, co tvoří mraky.

00:01:09.847 --> 00:01:14.014
Takže tohle jsou malé částice

00:01:14.532 --> 00:01:19.323
a takhle je voda zpátky v kapalné formě,
molekuly vody už nejsou jednotlivě,

00:01:19.323 --> 00:01:23.513
nyní na sebe mohou vzájemně působit

00:01:23.513 --> 00:01:29.187
a ony se sráží okolo těchto malých,
mikroskopických částic prachu,

00:01:29.187 --> 00:01:31.114
čímž vytvoří vodní kapičky.

00:01:31.231 --> 00:01:35.342
A když jsou dost chladné,
mohou vytvořit malé ledové krystalky,

00:01:35.342 --> 00:01:37.572
a to jsou mraky.

00:01:37.572 --> 00:01:40.556
A tady vidíme, že je řeč o pohybu,

00:01:40.556 --> 00:01:42.990
vezměte si ty mraky,
zjevně, když se podíváte ven

00:01:42.990 --> 00:01:45.841
a vidíte mraky, tak se
s větrem pohybují.

00:01:45.841 --> 00:01:50.449
A tak se všechny ty kapičky
mohou pohybovat s okolním větrem.

00:01:51.025 --> 00:01:52.878
Když ty kapičky dostatečně ztěžknou,

00:01:52.878 --> 00:01:55.964
sráží se a vypadávají srážky.

00:01:55.964 --> 00:01:58.888
Teď by se mohly vysrážet
zpátky tam, odkud jsme začali,

00:01:58.888 --> 00:02:01.349
mohly by zamířit zpátky do oceánu.

00:02:01.349 --> 00:02:04.231
Nebo by mohly zamířit na horu tady

00:02:04.231 --> 00:02:07.707
a za předpokladu, že je
vzduch dostatečně studený

00:02:07.707 --> 00:02:09.463
a že máte správné podmínky,

00:02:09.463 --> 00:02:10.968
mohou být ty srážky sněhové.

00:02:10.968 --> 00:02:14.589
Mohou tam zůstat jako sníh, právě tady

00:02:14.589 --> 00:02:18.513
nebo jako led, pak se ale může oteplit,

00:02:18.513 --> 00:02:20.879
nebo se taky nemusí oteplit,
ale pokud se oteplí,

00:02:20.879 --> 00:02:22.623
tak potom by roztály,

00:02:22.623 --> 00:02:25.649
a roztátý sníh by odtékal dolů.

00:02:25.649 --> 00:02:26.837
A to vidíte tady.

00:02:26.837 --> 00:02:29.674
Pokud srážky vypadávají v této oblasti,

00:02:29.674 --> 00:02:33.990
řekněme, že nejsou dostatečně
studené na to, aby byly sněhem,

00:02:33.990 --> 00:02:36.249
mluvíme o dešti

00:02:36.249 --> 00:02:41.895
Tak, většina vody bude vlastně
prosakovat dolů do půdy.

00:02:42.418 --> 00:02:44.293
Takže většina míří dolů.

00:02:44.293 --> 00:02:46.628
Rozhlédneme se kolem sebe
a vidíme řeky a jezera,

00:02:46.628 --> 00:02:48.293
říkáme si ty jo,
tady je hodně vody.

00:02:48.293 --> 00:02:53.188
Ale ono se ukáže, že mnohem víc vody
je uvnitř země a samozřejmě v oceánu.

00:02:53.286 --> 00:02:55.227
A o tom budeme trochu mluvit.

00:02:55.227 --> 00:03:02.600
Máte tedy vodu, která se utváří
v těchto podzemních, vodonosných vrstvách.

00:03:02.604 --> 00:03:05.435
Ale část z toho skončí v těchto jezerech

00:03:05.435 --> 00:03:07.535
a tato jezera jsou obvykle v situaci,

00:03:07.535 --> 00:03:12.070
kdy je země buď už nasáklá vodou,

00:03:12.070 --> 00:03:14.011
nebo tam je správný druh horniny,

00:03:14.011 --> 00:03:15.930
čímž to dokáže zadržet vodu tady nahoře.

00:03:15.930 --> 00:03:18.798
a stejně tak řeky jsou
tvořené stékající vodou,

00:03:18.798 --> 00:03:22.850
potoky z tajícího sněhu
můžou báječně naplnit řeky.

00:03:22.850 --> 00:03:26.616
A obecně když vidíte potok
nebo řeku blízko vašeho domu,

00:03:26.616 --> 00:03:28.328
jak se plní, hlavně když prší,

00:03:28.328 --> 00:03:31.633
to je dobré znamení, že podzemní
voda už je dost nasycená,

00:03:31.633 --> 00:03:34.533
a tak odtéká do této řeky.

00:03:35.065 --> 00:03:37.948
A to je obecně koloběh vody.

00:03:37.948 --> 00:03:39.969
Máte vypařování, kondenzuje to do mraků,

00:03:39.969 --> 00:03:42.111
případně se to vysráží,
a tak to pokračuje,

00:03:42.111 --> 00:03:44.037
znovu a znovu a znovu.

00:03:44.037 --> 00:03:46.107
Ve hře jsou samozřejmě další faktory.

00:03:46.107 --> 00:03:47.894
To jsou třeba rostliny.

00:03:47.894 --> 00:03:51.690
Rostliny přijímají vodu
ze svrchní půdy, z míst,

00:03:51.690 --> 00:03:54.037
kam až jim sahají kořeny.

00:03:54.037 --> 00:03:57.247
A potom využijí vodu k transportu živin

00:03:57.247 --> 00:03:59.827
zespoda z půdy nahoru do listů.

00:03:59.827 --> 00:04:02.776
Voda je také použita jako
součást procesu fotosyntézy,

00:04:02.776 --> 00:04:05.275
o které jsme se učili v mnoha videích.

00:04:05.521 --> 00:04:09.843
A hodně té vody se transpiruje.

00:04:09.843 --> 00:04:12.861
Takže ještě jednou, tohle je transpirace,

00:04:12.861 --> 00:04:15.503
v podstatě vypařování vody z listů.

00:04:15.503 --> 00:04:19.316
Tady nad tím vidíte slovo "sublimace".

00:04:19.711 --> 00:04:22.885
Při ní dojde k přechodu přímo
z pevné formy vody, z ledu,

00:04:22.885 --> 00:04:27.097
do plynné formy vody, do vodní páry.

00:04:27.097 --> 00:04:29.745
A tohle se děje v situaci, kdy je chladno

00:04:29.745 --> 00:04:32.218
a když je velmi, velmi, velmi, velmi sucho

00:04:32.218 --> 00:04:35.501
a když je obecně nízký tlak.

00:04:35.501 --> 00:04:38.819
Takže místo toho aby došlo
k přeměně do kapalného skupenství,

00:04:38.819 --> 00:04:43.478
molekuly vody začnou právě tehdy
odcházet jako vodní pára.

00:04:44.423 --> 00:04:46.149
A my jsme toho přirozeně součástí.

00:04:46.149 --> 00:04:47.497
No a jak jsme toho součástí?

00:04:47.497 --> 00:04:49.760
Napijeme se téhle sladké vody,

00:04:49.760 --> 00:04:52.108
naše těla jsou vlastně převážně z vody.

00:04:52.108 --> 00:04:54.632
Buňky našeho těla jsou ze 70% voda.

00:04:54.632 --> 00:04:58.540
Pro všechno, o čem se učíme v biologii,
je voda klíčovým prostředím pro to,

00:04:58.540 --> 00:05:01.837
aby proběhly všechny děje.

00:05:01.837 --> 00:05:03.587
Potom, co tu vodu využijeme,

00:05:03.587 --> 00:05:07.271
se dostane ven z našeho těla

00:05:07.271 --> 00:05:11.309
a pak pokračuje dál
jako součást koloběhu vody.

00:05:11.309 --> 00:05:13.717
A teď jedna věc, která mi
přijde opravdu zajímavá,

00:05:13.717 --> 00:05:17.356
jako organismus, který
je závislý na sladké vodě,

00:05:17.356 --> 00:05:18.646
když se řekne sladká voda,

00:05:18.646 --> 00:05:19.935
myslí se tím voda bez soli,

00:05:19.935 --> 00:05:21.768
jako protiklad ke slané vodě.

00:05:21.768 --> 00:05:24.532
Takže opravdu potřebujeme
sladkou vodu v tomto jezeru,

00:05:24.532 --> 00:05:27.490
nebo v této řece, anebo
můžeme vykopat studnu,

00:05:27.490 --> 00:05:30.762
abychom mohli získat vodu
z těchto vodonosných vrstev.

00:05:30.762 --> 00:05:33.448
Ve skutečnosti se ukazuje,

00:05:33.448 --> 00:05:36.781
že jen velmi malá část z veškeré
vody na světě je sladká voda.

00:05:37.767 --> 00:05:40.740
A tak mi dovolte vám ukázat
tento graf tady pod tím.

00:05:40.740 --> 00:05:43.370
Odjakživa jsem to věděl,
ale nikdy jsem úplně nedocenil,

00:05:43.370 --> 00:05:45.583
jak málo je sladké vody.

00:05:45.583 --> 00:05:47.987
Čili z veškeré vody na naší planetě,

00:05:47.987 --> 00:05:52.740
tvoří 97,5% slaná voda,
převážně v našich oceánech.

00:05:52.740 --> 00:05:55.061
Jenom 2,5% tvoří sladká voda.

00:05:55.061 --> 00:05:59.882
A dokonce jen velmi málo
z těch 2,5% sladké vody je tím,

00:05:59.882 --> 00:06:03.078
co si zpravidla představujeme
jako sladkou vodou – jezera a řeky.

00:06:03.143 --> 00:06:05.130
Když přemýšlím o sladké
vodě, řeknu si jo,

00:06:05.130 --> 00:06:07.019
pokud bych šel k jezeru nebo řece,

00:06:07.019 --> 00:06:09.073
to je to, co by se teoreticky dalo pít.

00:06:09.073 --> 00:06:11.520
Ale většina toho je totiž v ledovcích

00:06:11.520 --> 00:06:13.827
a trvalé sněhové pokrývce.

00:06:13.827 --> 00:06:18.199
Čili to je sníh, nebo led,
který jednoduše netaje.

00:06:18.199 --> 00:06:20.546
A to člověka nutí přemýšlet
o tom, co by se stalo,

00:06:20.546 --> 00:06:22.322
kdyby tahle hmota měla roztát.

00:06:22.322 --> 00:06:24.083
A pak také máte podzemní vodu,

00:06:24.083 --> 00:06:25.456
ke které můžeme mít přístup.

00:06:25.456 --> 00:06:27.987
To je důvod, proč lidé hloubí studny.

00:06:27.987 --> 00:06:31.724
Takže mluvíme o tom, co podzemní
vodu obsahuje: půdní vlhkost,

00:06:31.724 --> 00:06:33.813
bažinaté vody a permafrost.

00:06:33.813 --> 00:06:37.637
Velmi malá část z toho je
tedy v jezerech a řekách,

00:06:37.637 --> 00:06:39.615
což mi osobně připadá úchvatné.

00:06:39.615 --> 00:06:43.299
Upřímně nebylo mi to zřejmé,
dokud jsem neviděl tento graf.

00:06:43.299 --> 00:06:45.178
Tak a další opravdu zajímavou věcí je,

00:06:45.178 --> 00:06:48.294
jak dlouho průměrně mohou
molekuly vody zůstávat

00:06:48.294 --> 00:06:50.747
v různých částech tohoto koloběhu vody.

00:06:50.747 --> 00:06:53.891
Pokud půjdu zpátky sem,
můžete si představit,

00:06:53.891 --> 00:06:56.862
že molekula vody může
velmi dlouho zůstávat v oceánu,

00:06:56.862 --> 00:06:58.967
zvláště, víte…, ona se bude přemisťovat,

00:06:58.967 --> 00:07:01.674
v závislosti na oceánských
proudech a teplotě

00:07:01.674 --> 00:07:03.585
a všem takovém,
ale můžete si představit,

00:07:03.585 --> 00:07:06.907
že by v oceánu mohla zůstat
v kapalné formě po velmi dlouhou dobu.

00:07:06.907 --> 00:07:09.237
A možná že stráví kratší dobu v mraku.

00:07:09.237 --> 00:07:11.338
A lidé totiž tohle studují,

00:07:11.338 --> 00:07:12.631
což mi přijde fascinující.

00:07:12.631 --> 00:07:16.133
Docela by mě zajímalo, jak se
vlastně k těm datům dostali.

00:07:16.252 --> 00:07:20.601
Ale tohle je průměrná
doba setrvání vodních molekul.

00:07:20.601 --> 00:07:22.616
A jak můžete vidět zde,

00:07:22.616 --> 00:07:26.865
voda může setrvat v ledovcích
a v permafrostu velmi dlouho,

00:07:26.865 --> 00:07:29.449
bavíme se o tom, že by to
mohlo být až 10 000 let

00:07:29.449 --> 00:07:31.072
a všechno to jsou přibližná čísla.

00:07:31.072 --> 00:07:34.330
Jako podzemní voda mohou molekuly
setrvat jakkoli dlouho od 2 týdnů

00:07:34.330 --> 00:07:35.736
až po 10 000 let, myslím,

00:07:35.736 --> 00:07:38.333
podle toho, jak je daná
podzemní voda izolovaná.

00:07:38.333 --> 00:07:42.211
Mohou být v oceánech a v mořích
jako slaná voda po 4 000 let

00:07:42.211 --> 00:07:44.507
a my se na to můžeme podívat na celé,

00:07:44.507 --> 00:07:46.470
na celou tu cestu.

00:07:46.470 --> 00:07:49.973
V živých organismech setrvá
vodní molekula v průměru…,

00:07:49.973 --> 00:07:52.248
molekuly vody vydrží zhruba týden.

00:07:52.248 --> 00:07:55.860
V atmosféře, tam se dostává
vodní pára a přeměňuje na mrak

00:07:55.860 --> 00:07:58.849
a vypadává v podobě srážek.
V průměru jeden a půl týdne.

00:07:58.849 --> 00:08:00.107
Znovu, tohle jsou průměry.

00:08:00.107 --> 00:08:01.026
Neznamená to,

00:08:01.026 --> 00:08:04.623
že každá molekula někde setrvá
přesně jeden a půl týdne v atmosféře,

00:08:04.623 --> 00:08:06.597
ale je to dost zajímavá věc k zamyšlení

00:08:06.597 --> 00:08:08.578
a dává vám trochu víc smysl,

00:08:08.578 --> 00:08:10.018
kde je všechna ta voda

00:08:10.018 --> 00:08:12.863
a jak to všechno funguje s koloběhem vody.