Zvířata je nejedí, ony jí zvířata.

A přímo tady jednu máme.

Sledujte.

Tohle je mucholapka podivná.

Vytváří své pasti z konců svých listů.

Chlup nebo dva na jejím povrchu slouží jako spoušť.

Zde přichází jídlo.

Dotkneš se chlupu a past se spustí.

Teď už není cesty ven.

Broukův boj rostlinu podněcuje k ještě pevnějšímu uzavření pasti.

Právě ze žláz na vnitřní straně listu produkuje trávicí kyseliny,

které nejdříve oběť zabijí a následně rozloží její tělo.

Ve stejné Karolinské bažině roste další masožravá rostlina.

Toto jsou špirlice.

Podobně jako mucholapky podivné,

získávají z této chudé zavodněné půdy tak málo živin,

že je doplňují těly zvířat.

Jejich pasti jsou též vytvořeny z listů,

ale z listů které se přehly podélně,

aby vytvořily vertikální trubici, která se naplní vodou.

(švitoření ptáků, bzučení hmyzu)

Tyto působivé trumpety mohou vypadat jako květy,

ale samozřejmě, že nejsou.

Ačkoliv, v určitém smyslu, tento jejich jasně žlutý poklop

slouží ke stejnému účelu jako okvětní list.

Je to reklama na lahodnou odměnu.

A tato odměna se nachází tady vespod.

Sladký nektar.

Ale pokud jej hmyz přijde posbírat

a zůstane v ústech špirlice,

je odsouzen k záhubě.

(dramatická hudba, zvuky zvířat)

Vnitřek krku špirlice

je pokryt mikroskopickými dolů směřujícími ostny.

Dokud zůstane na okraji, je mravenec v pořádku.

Ale pokud zabloudí mimo něj...

spadne do rybníku vody a utopí se.

Drobná mrtvola se rozloží

a bažinný džbánek absorbuje zbylou polévku.

A kam jde jeden mravenec, ostatní následují.

(dramatická hudba pokračuje)

Špirlice láká také jiná zvířata.

Tato žába možná doufá, že sní některý hmyz dříve než špirlice,

ale pokud ztratí půdu pod nohama, rostlina sní ji.