WEBVTT 00:00:00.840 --> 00:00:04.740 V minulém videu jsme mluvili o tom, jak opravdu každý atom 00:00:04.740 --> 00:00:08.010 chce mít 8... Napíšu to. 00:00:08.109 --> 00:00:11.030 Osm elektronů ve své vnější slupce (vrstvě). 00:00:11.030 --> 00:00:14.510 Je to v podstatě nejstabilnější konfigurace, 00:00:14.510 --> 00:00:17.740 kterou může mít elektron. A vzhledem k této skutečnosti, 00:00:17.740 --> 00:00:21.180 která byla zjištěna opravdu jen pozorováním světa, 00:00:21.180 --> 00:00:26.240 můžeme přijít na to, co se asi bude dít v jednotlivých skupinách periodické tabulky. 00:00:26.350 --> 00:00:30.170 Skupina periodické tabulky je pouze sloupec periodické tabulky. 00:00:30.220 --> 00:00:32.479 Stejně jako tato skupina, přímo tady. 00:00:32.479 --> 00:00:35.620 Začnu s touto skupinou, protože má zvláštní název. 00:00:35.960 --> 00:00:39.140 Tato skupina právě tady je skupinou ušlechtilých plynů. 00:00:39.270 --> 00:00:42.680 A co mají společného prvky ve skupině? 00:00:42.900 --> 00:00:45.970 Co mají prvky v jednom sloupci stejné? 00:00:45.970 --> 00:00:50.100 V minulém videu jsme viděli, že každý prvek ve sloupci 00:00:50.100 --> 00:00:52.700 má stejný počet valenčních elektronů. 00:00:52.700 --> 00:00:55.220 Tedy má stejný počet elektronů 00:00:55.220 --> 00:00:56.580 ve své vnější elektronové slupce. 00:00:56.580 --> 00:00:58.000 Tak jsme si zjistili, co to bylo. 00:00:58.000 --> 00:01:01.940 Tento sloupec, který jsme se naučili, byly alkalické kovy, 00:01:02.050 --> 00:01:05.830 ty mají 1 elektron ve své vnější elektronové slupce. 00:01:05.830 --> 00:01:08.530 A schválně jsem upozornil na vodík, 00:01:08.530 --> 00:01:10.830 který není chápán jako alkalický kov. 00:01:10.830 --> 00:01:13.230 Zaprvé obvykle není ve formě kovu. 00:01:13.230 --> 00:01:17.470 A nechce odevzdávat elektrony tak moc jako ostatní kovy. 00:01:17.490 --> 00:01:21.080 Když lidé mluví o kovových vlastnostech prvku 00:01:21.080 --> 00:01:24.600 mluví právě o tom, nakolik je pro tento prvek možné odevzdat elektron. 00:01:24.640 --> 00:01:26.460 Budeme mluvit o ostatních vlastnostech kovů, 00:01:26.460 --> 00:01:30.020 zejména o způsobu, podle kterého vnímáme kovy jako 00:01:30.020 --> 00:01:32.610 lesklé a možná také elektricky vodivé, také uvidíme jak to 00:01:32.610 --> 00:01:34.060 funguje v periodické tabulce. 00:01:34.060 --> 00:01:35.760 Ale vraťme se zpět k tématu. 00:01:35.760 --> 00:01:40.700 Prvky v tomto sloupci se nazývájí kovy alkalických zemin. 00:01:40.700 --> 00:01:43.620 Takže toto jsou kovy alkalických zemin. 00:01:49.870 --> 00:01:54.340 Ty všechny mají dva elektrony ve vnější slupce. 00:01:54.340 --> 00:01:56.450 Takže si pamatujte, každý chce získat osm. 00:01:56.450 --> 00:02:00.070 Kdyby tito kluci chtěli získat osm elektronů přidáním šesti dalších, 00:02:00.070 --> 00:02:01.130 měli by co dělat. 00:02:01.130 --> 00:02:03.570 Tito by museli přidat sedm elektronů. 00:02:03.570 --> 00:02:05.850 Tito by chtěli přidat šest elektronů. 00:02:05.850 --> 00:02:07.340 Otázka, od koho by si tyto elektrony mohli vzít? 00:02:07.340 --> 00:02:09.090 Protože tito kluci nechtějí odevzdávat své elektrony. 00:02:09.090 --> 00:02:10.860 Mají jich skoro osm. 00:02:10.860 --> 00:02:12.980 Takže je mnohem jednodušší odevzdávat elektrony, 00:02:12.980 --> 00:02:15.350 když jste na levé straně periodické tabulky. 00:02:15.350 --> 00:02:19.120 Ve skutečnosti, když musí dát pryč jenom jeden - zejména 00:02:19.120 --> 00:02:22.150 v případě prvků odlišných od vodíku - když musí 00:02:22.150 --> 00:02:24.980 dát pryč jenom jeden, opravdu to chtějí udělat. 00:02:24.980 --> 00:02:28.330 Přesně kvůli tomuto, tyto prvky přesně tady 00:02:28.330 --> 00:02:30.440 se málokdy objevují v jejich elementárním stavu. 00:02:30.440 --> 00:02:32.900 Když říkám elementární stav, znamená to, že tady není nic kromě 00:02:32.900 --> 00:02:36.730 lithia, není tady nic kromě sodíku, není 00:02:36.730 --> 00:02:37.950 tady nic kromě draslíku. 00:02:37.950 --> 00:02:40.610 Je velmi pravděpodobné, že když najdete tento prvek 00:02:40.610 --> 00:02:42.530 pravděpodobně už s něčím zreagoval. 00:02:42.530 --> 00:02:44.470 Pravděpodobně s něčím z této strany periodické 00:02:44.470 --> 00:02:46.520 tabulky, protože tento se chce opravdu zbavit elektronů 00:02:46.520 --> 00:02:49.150 a tento je zase opravdu touží získat. 00:02:49.150 --> 00:02:51.340 Takže se tato reakce pravděpodobně uskuteční. 00:02:51.340 --> 00:02:53.100 Tyto jsou také reaktivní. 00:02:53.100 --> 00:02:56.200 Kovy alkalických zemin jsou také reaktivní, ale 00:02:56.200 --> 00:02:59.160 ne tolik jako alkalické kovy. 00:02:59.160 --> 00:03:02.090 Je to kvůli tomu, že tito kluci jsou opravdu blízko 00:03:02.090 --> 00:03:03.840 k dosažení stabilní magické osmičky. 00:03:03.840 --> 00:03:06.210 Tito kluci jsou trochu dál. 00:03:06.210 --> 00:03:12.420 Takže to potřebuje trochu více, mohli byste říct trochu 00:03:12.420 --> 00:03:14.670 potlačit, aby odevzdali dva elektrony. 00:03:14.670 --> 00:03:16.820 Tihle se chtějí zbavit jen jednoho. 00:03:16.820 --> 00:03:19.485 Řekli jsme si, že tyto mají dva elektrony 00:03:19.485 --> 00:03:20.440 ve své vnější slupce. 00:03:20.440 --> 00:03:23.140 A všechny tyto prvky, které se jmenují 00:03:23.140 --> 00:03:26.710 přechodné kovy, když získají eletrony navíc, 00:03:26.710 --> 00:03:31.410 naplní jimi d podslupku (orbital) v přeposlední slupce. 00:03:31.410 --> 00:03:31.940 Ano? 00:03:31.940 --> 00:03:34.920 Takže jejich poslední slupka má stále dva. 00:03:34.920 --> 00:03:36.660 Stále mají tyto dva elektrony. 00:03:36.660 --> 00:03:41.300 Toto je čtvrtá perioda, takže všechny tyto prvky 00:03:41.300 --> 00:03:45.460 mají v poslední slupce 2 elektrony v s orbitalu. 00:03:45.460 --> 00:03:48.560 A tyto prvky elektrony zaplňují pouze 00:03:48.560 --> 00:03:50.720 své 3d orbitaly. 00:03:50.720 --> 00:03:52.950 Nebo také 3d podslupky. 00:03:52.950 --> 00:03:54.690 Tady jsou dvojky. 00:03:54.690 --> 00:03:57.400 Takže všechny tyto prvky mají 2 valenční elektrony. 00:03:57.400 --> 00:04:01.190 Všechny, stejně jako kovy alkalických zemin, 00:04:01.190 --> 00:04:06.320 potřebují ztratit dva elektrony, aby byly spokojené. 00:04:06.320 --> 00:04:08.410 Možnost, jak se na tohle dívat je, 00:04:08.410 --> 00:04:11.810 (je to zjednodušení, takže to berte s rezervou) 00:04:11.810 --> 00:04:14.870 že tihle chlápci mají moc velký náklad elektronů. 00:04:14.870 --> 00:04:19.649 Takže kdyby se mohli zbavit těchto valenčních elektronů, 00:04:19.649 --> 00:04:25.580 tady napíšu, že železo má 2 valenční elektrony, 00:04:25.580 --> 00:04:29.890 i když se jich zbaví, 00:04:29.890 --> 00:04:34.660 pořád ještě mají zásoby v d orbitalu 00:04:34.660 --> 00:04:36.420 jejich předposlední slupky. 00:04:36.420 --> 00:04:40.980 Takže když se zbaví 4s2 elektronů, pořád mají 00:04:40.980 --> 00:04:43.740 3d elektrony s vysokou energií 00:04:43.740 --> 00:04:45.650 jakoby místo nich. 00:04:45.650 --> 00:04:47.930 A dám to do úvozovek, protože 00:04:47.930 --> 00:04:50.770 je to opravdu jen způsob, jak si to představit 00:04:50.770 --> 00:04:55.010 A proč to vlastně říkám? 00:04:55.010 --> 00:04:58.020 Kovy prostě rády rozdávají své elektrony. 00:04:58.020 --> 00:05:00.380 Takže reagují. 00:05:00.380 --> 00:05:01.780 Říkají: "Hele, vem si moje elektrony!" 00:05:01.780 --> 00:05:03.680 Tihle se chtějí zbavit těch dvou elektronů. 00:05:03.680 --> 00:05:06.680 Ale tihle, protože mají zaplněnou i d podslupku, 00:05:06.680 --> 00:05:09.260 nabízí tyto dva elektrony, 00:05:09.260 --> 00:05:11.420 ale nejenom ty, mají ještě víc elektronů. 00:05:11.420 --> 00:05:13.520 A kde asi? 00:05:13.520 --> 00:05:16.050 V rezervách v d slupce. 00:05:16.050 --> 00:05:18.690 A co se stane s přechodnými kovy 00:05:18.690 --> 00:05:21.470 a také se to děje hlavně s kovy 00:05:21.470 --> 00:05:24.110 (kovy jsou tady, ne ta skupina, 00:05:24.110 --> 00:05:27.960 ale všechny tyto stejně barevné,) 00:05:27.960 --> 00:05:31.940 takže mají spoustu elektronů 00:05:31.940 --> 00:05:35.370 nejenom tady, ale mají ještě naplněné d slupky, 00:05:35.370 --> 00:05:37.660 takže když jsou v elementárním stavu 00:05:37.660 --> 00:05:39.820 (opět když říkám v elementárním stavu znamená to, 00:05:39.820 --> 00:05:41.450 že mám kus hliníku. 00:05:41.450 --> 00:05:45.700 Hliník ještě s ničím nezreagoval jako například s kyslíkem. 00:05:45.700 --> 00:05:47.500 Je to prostě jen kus hliníku. 00:05:47.500 --> 00:05:47.810 Ano?) 00:05:47.810 --> 00:05:49.640 Když mám kus hliníku, 00:05:49.640 --> 00:05:51.840 jsou v něm kovové vazby, to znamená, že 00:05:51.840 --> 00:05:54.550 všechny atomy hliníku mají elektrony, 00:05:54.550 --> 00:05:58.525 v případě hliníku jsou to tři elektrony 00:05:58.525 --> 00:05:59.470 ve vnější slupce. 00:05:59.470 --> 00:06:02.840 Ale také mají stále ty zásoby elektronů 00:06:02.840 --> 00:06:04.040 v d orbitalu. 00:06:04.040 --> 00:06:06.600 Takže si řeknou, že se o ně prostě rozdělí s ostatními atomy hliníku. 00:06:06.600 --> 00:06:09.170 Takže z toho máme takové moře hliníkových atomů. 00:06:09.170 --> 00:06:10.430 A ty se navzájem přitahují. 00:06:10.430 --> 00:06:12.750 Nebo řekněme, že máme moře elektronů. 00:06:12.750 --> 00:06:20.090 Sedí si tu hrstka elektronů mezi atomy 00:06:20.090 --> 00:06:22.620 a protože ty atomy tam ty elektrony půjčily, 00:06:22.620 --> 00:06:24.270 tak jsou k nim přitahováni. 00:06:24.270 --> 00:06:24.950 Ano? 00:06:24.950 --> 00:06:30.030 Takže ty atomy jsou v podstatě kladné ionty hliníky, 00:06:30.030 --> 00:06:31.405 které tam odevzdaly ty tři elektrony. 00:06:31.405 --> 00:06:33.470 Toto není úplně přesné. 00:06:33.470 --> 00:06:35.410 Je to jen zjednodušení, abychom si to vysvětlili. 00:06:35.410 --> 00:06:38.320 A proto jsou kovy opravdu dobře vodivé, 00:06:38.320 --> 00:06:41.320 protože elektřina je v podstatě je hromada pohybujících se elektronů, 00:06:41.320 --> 00:06:45.460 a aby se elektrony mohly pohybovat, 00:06:45.460 --> 00:06:46.330 musíme jich mít kolem dostatek. 00:06:46.330 --> 00:06:48.480 Takže prvky v tady tom prostoru jsou 00:06:48.480 --> 00:06:48.980 opravdu dobré vodiče. 00:06:48.980 --> 00:06:53.650 Nejlepším vodičem je vlastně stříbro. 00:06:53.650 --> 00:06:57.240 Stříbro (tady) je tím nejlepším vodičem na planetě. 00:06:57.240 --> 00:07:01.440 A důvodem proč se nepoužívá do drátů jako měď je, 00:07:01.440 --> 00:07:04.300 že měď je daleko snažší najít. 00:07:04.300 --> 00:07:06.140 Ale lepším vodičem je stříbro. 00:07:06.140 --> 00:07:09.340 Můžeme říct, že 00:07:09.340 --> 00:07:11.010 jakmile se zaplní celý orbital, 00:07:11.010 --> 00:07:12.890 bude ten orbital docela stabilní. 00:07:12.890 --> 00:07:16.140 Takže všechny tyhle prvky mají zaplněný d orbital. 00:07:16.140 --> 00:07:18.960 Zatímco tyto ho zaplněný nemají. 00:07:18.960 --> 00:07:20.910 Takže mají spoustu přebytečných elektronů, 00:07:20.910 --> 00:07:21.970 které se hodí pro vedení. 00:07:21.970 --> 00:07:24.120 Teď, toto je jen můj pocit, 00:07:24.120 --> 00:07:26.000 nikdy jsem to nedokazoval experimentem, 00:07:26.000 --> 00:07:28.100 ale pomůže vám to pochopit, 00:07:28.100 --> 00:07:29.100 proč jsou některé věci vodivé a tak. 00:07:29.100 --> 00:07:32.370 Toto jsou přechodné kovy. 00:07:32.370 --> 00:07:33.870 A jsou opravdu považovány za kovy. 00:07:33.870 --> 00:07:35.940 Přechodné kovy se označují protože 00:07:35.940 --> 00:07:37.960 zaplňují d slupku. 00:07:37.960 --> 00:07:40.600 Ale to označení přechodné kovy zní, 00:07:40.600 --> 00:07:41.390 jako by nebyly stejně dobré jako kovy. 00:07:41.390 --> 00:07:44.460 Ale když si představím kov, 00:07:44.460 --> 00:07:45.610 nejdřív se mi vybaví železo. 00:07:45.610 --> 00:07:49.020 Rozhodně si vzpomenu na stříbro, měď a zlato jako na kovy. 00:07:49.020 --> 00:07:51.270 Takže nazývat je přechodnými není úplně fér. 00:07:51.270 --> 00:07:54.120 Opravdu nepovažuju hliník víc za kov než 00:07:54.120 --> 00:07:55.230 třeba železo. 00:07:55.230 --> 00:07:58.140 Ale v chemickém slovníčku 00:07:58.140 --> 00:08:00.370 je hliník víc kovem. 00:08:00.370 --> 00:08:01.880 Tady ty prvky 00:08:01.880 --> 00:08:04.700 Vím, že jsem trochu odbočil od tématu skupin. 00:08:04.700 --> 00:08:07.280 Takže napíšu ke skupinám počet valenčních elektronů. 00:08:07.280 --> 00:08:09.220 Tyto mají tři valenční elektrony. 00:08:09.220 --> 00:08:13.720 Čtyři, pět, šest, sedm. 00:08:13.720 --> 00:08:16.680 Takže tyto všechny mají tři elektrony 00:08:16.680 --> 00:08:18.150 ve valenční (vnější) slupce. 00:08:18.150 --> 00:08:21.420 Může se zdát, že pro ně bude opět snazší dát ty elektrony pryč, 00:08:21.420 --> 00:08:25.990 ale v některých případech 00:08:25.990 --> 00:08:27.910 například v případě boru, 00:08:27.910 --> 00:08:31.180 by se mohla vyskytnout situace, kdy by přijal pět elektronů, 00:08:31.180 --> 00:08:32.820 i když to možná vypadá těžší. 00:08:32.820 --> 00:08:35.090 Je mnohem snažší zbavit se tří 00:08:35.090 --> 00:08:37.470 a to je důvod, proč se kovy 00:08:37.470 --> 00:08:39.340 objevili v této kategorii. 00:08:39.340 --> 00:08:43.230 Jak vidíte, když budeme v tabulce postupovat 00:08:43.230 --> 00:08:45.480 směrem dolů, kovy mají více a více 00:08:45.480 --> 00:08:46.650 valenčních elektronů. 00:08:46.650 --> 00:08:50.730 Takže vezměme olovo. 00:08:50.730 --> 00:08:52.120 Je to pořád kov, 00:08:52.120 --> 00:08:53.690 i když má čtyři valenční elektrony. 00:08:53.690 --> 00:09:00.490 A je to proto, že ten atom je tak velký, jeho poloměr 00:09:00.490 --> 00:09:03.030 je také velký, takže vnější slupka je dost daleko od jádra, 00:09:03.030 --> 00:09:05.150 takže je snazší tyto elektrony odebrat. 00:09:05.150 --> 00:09:08.510 Takže například u uhlíku 00:09:08.510 --> 00:09:10.470 elektrony jsou velice blízko jádru. 00:09:10.470 --> 00:09:11.820 Takže je velmi těžku mu je vzít. 00:09:11.820 --> 00:09:15.290 Takže uhlík si raději vezme elektrony od někoho jiného, 00:09:15.290 --> 00:09:16.840 aby získal těch vytoužených osm. 00:09:16.840 --> 00:09:20.270 Zatímco tyto prvky mají ty elektrony tak daleko od jádra, 00:09:20.270 --> 00:09:23.070 že se jich raději úplně zbaví 00:09:23.070 --> 00:09:25.440 a budou mít osm elektronů v předposlední slupce a dostanou 00:09:25.440 --> 00:09:27.960 se tak na konfigurace například xenonu. 00:09:27.960 --> 00:09:32.260 A tady tyto prvky jsou nekovy. 00:09:32.260 --> 00:09:32.600 Ano? 00:09:32.600 --> 00:09:34.560 Pravděpodobně budou získávat elektrony 00:09:34.560 --> 00:09:36.330 ve většině reakcí. 00:09:36.330 --> 00:09:38.820 A tady ta žlutá skupina, říkal jsem, že je velmi reaktivní, 00:09:38.820 --> 00:09:43.720 je vysoce reaktivní hlavně s alkalickými kovy, 00:09:43.720 --> 00:09:46.030 tak to jsou halogeny. 00:09:46.030 --> 00:09:48.620 Asi jste to slovo slyšeli už předtím. 00:09:48.620 --> 00:09:49.870 Halogenové lampy. 00:09:54.980 --> 00:09:57.930 A to není vůbec zavádějící označení pro halogenové lampy. 00:09:57.930 --> 00:10:00.070 Nebylo to vůbec náhodně vybrané slovo. 00:10:00.070 --> 00:10:02.560 Možná někdy příště udělám video o halogenových lampách. 00:10:02.560 --> 00:10:05.260 Nakonec tu jsou vzácné plyny. 00:10:05.260 --> 00:10:07.760 Co je na nich zajímavého? 00:10:07.760 --> 00:10:10.000 No, mají osm elektronů ve valenční slupce. 00:10:10.000 --> 00:10:11.540 Ano? 00:10:11.540 --> 00:10:12.220 S výjimkou hélia. 00:10:12.220 --> 00:10:13.850 Hélium má dva, ano? 00:10:13.850 --> 00:10:19.010 Konfigurace hélia je 1s2 00:10:19.010 --> 00:10:21.250 Ale u všech tady je 00:10:21.250 --> 00:10:22.290 konfigurace elektronů 1s2. 00:10:22.290 --> 00:10:24.040 Toto je neon. 00:10:24.040 --> 00:10:28.050 Konfigurace 1s2, 2s2, 2p6. 00:10:28.050 --> 00:10:30.510 Takže má osm elektronů ve vnější slupce (tj. druhé). 00:10:30.510 --> 00:10:31.370 Takže je šťastný. 00:10:31.370 --> 00:10:32.960 Argon taktéž. 00:10:32.960 --> 00:10:38.010 Vnější slupka: 3s2, 3p6. 00:10:38.010 --> 00:10:41.050 Ve vnější slupce kryptonu: 00:10:41.050 --> 00:10:43.000 4s2, 4p6 00:10:43.000 --> 00:10:45.750 Bude mít taky nějaké 3d elektrony v zásobě 00:10:45.750 --> 00:10:47.840 stejně jako přechodné kovy předtím. 00:10:47.840 --> 00:10:50.070 Ale všechny mají ve vnější slupce osm elektronů 00:10:50.070 --> 00:10:51.000 takže jsou šťastní. 00:10:51.000 --> 00:10:52.680 Nemají žádný důvod reagovat. 00:10:52.680 --> 00:10:54.700 Říkají si: "Hele, vy ostatní prvky 00:10:54.700 --> 00:10:57.720 můžete tady klidně šíleně reagovat, 00:10:57.720 --> 00:10:58.960 ale my už jsme takhle šťastní. 00:10:58.960 --> 00:11:00.850 A rozhodně nechceme nikomu dávat či brát elektrony. 00:11:00.850 --> 00:11:06.130 A proto jsou tyto prvky velice, velice nereaktivní. 00:11:06.130 --> 00:11:08.460 Opravdu velmi nereaktivní. 00:11:08.460 --> 00:11:11.550 A v minulosti, když vyráběli vzducholodě 00:11:11.550 --> 00:11:17.150 - Hindenburg je velmi slavný příklad - 00:11:17.150 --> 00:11:19.290 používali vodík. 00:11:19.290 --> 00:11:22.380 A samozřejmě vodík je dost reaktivní prvek. 00:11:22.380 --> 00:11:24.560 Je opravdu hodně vznětlivý, takže snadno vybuchuje. 00:11:24.560 --> 00:11:29.630 A proto teď na poutích neplní balónky vodíkem, 00:11:29.630 --> 00:11:33.930 ale raději héliem. 00:11:33.930 --> 00:11:36.840 Protože hélium je jako vzácný plyn velmi nereaktivní. 00:11:36.840 --> 00:11:41.150 A je opravdu velmi nepravděpodobné, 00:11:41.150 --> 00:11:42.790 že by vybuchl na dětské oslavě narozenin. 00:11:42.790 --> 00:11:45.300 Každopádně, to je všechno k tomuto videu. 00:11:45.300 --> 00:11:47.780 A v příštím videu budeme mluvit trochu 00:11:47.780 --> 00:11:50.820 o trendech napříč periodickou tabulkou.