1
00:00:00,840 --> 00:00:04,740
V minulém videu jsme mluvili
o tom, jak opravdu každý atom

2
00:00:04,740 --> 00:00:08,010
chce mít 8...
Napíšu to.

3
00:00:08,109 --> 00:00:11,030
Osm elektronů ve své
vnější slupce (vrstvě).

4
00:00:11,030 --> 00:00:14,510
Je to v podstatě nejstabilnější konfigurace,

5
00:00:14,510 --> 00:00:17,740
kterou může mít elektron.
A vzhledem k této skutečnosti,

6
00:00:17,740 --> 00:00:21,180
která byla zjištěna opravdu jen pozorováním světa,

7
00:00:21,180 --> 00:00:26,240
můžeme přijít na to, co se asi bude dít
v jednotlivých skupinách periodické tabulky.

8
00:00:26,350 --> 00:00:30,170
Skupina periodické tabulky
je pouze sloupec periodické tabulky.

9
00:00:30,220 --> 00:00:32,479
Stejně jako tato skupina, přímo tady.

10
00:00:32,479 --> 00:00:35,620
Začnu s touto skupinou,
protože má zvláštní název.

11
00:00:35,960 --> 00:00:39,140
Tato skupina právě tady
je skupinou ušlechtilých plynů.

12
00:00:39,270 --> 00:00:42,680
A co mají společného prvky ve skupině?

13
00:00:42,900 --> 00:00:45,970
Co mají prvky v jednom sloupci stejné?

14
00:00:45,970 --> 00:00:50,100
V minulém videu jsme viděli,
že každý prvek ve sloupci

15
00:00:50,100 --> 00:00:52,700
má stejný počet valenčních elektronů.

16
00:00:52,700 --> 00:00:55,220
Tedy má stejný počet elektronů

17
00:00:55,220 --> 00:00:56,580
ve své vnější elektronové slupce.

18
00:00:56,580 --> 00:00:58,000
Tak jsme si zjistili, co to bylo.

19
00:00:58,000 --> 00:01:01,940
Tento sloupec, který jsme se
naučili, byly alkalické kovy,

20
00:01:02,050 --> 00:01:05,830
ty mají 1 elektron ve své
vnější elektronové slupce.

21
00:01:05,830 --> 00:01:08,530
A schválně jsem upozornil na vodík,

22
00:01:08,530 --> 00:01:10,830
který není chápán jako alkalický kov.

23
00:01:10,830 --> 00:01:13,230
Zaprvé obvykle není ve formě kovu.

24
00:01:13,230 --> 00:01:17,470
A nechce odevzdávat elektrony
tak moc jako ostatní kovy.

25
00:01:17,490 --> 00:01:21,080
Když lidé mluví o kovových vlastnostech prvku

26
00:01:21,080 --> 00:01:24,600
mluví právě o tom, nakolik je
pro tento prvek možné odevzdat elektron.

27
00:01:24,640 --> 00:01:26,460
Budeme mluvit o ostatních vlastnostech kovů,

28
00:01:26,460 --> 00:01:30,020
zejména o způsobu, podle kterého vnímáme kovy jako

29
00:01:30,020 --> 00:01:32,610
lesklé a možná také elektricky vodivé, také uvidíme jak to

30
00:01:32,610 --> 00:01:34,060
funguje v periodické tabulce.

31
00:01:34,060 --> 00:01:35,760
Ale vraťme se zpět k tématu.

32
00:01:35,760 --> 00:01:40,700
Prvky v tomto sloupci se nazývájí
kovy alkalických zemin.

33
00:01:40,700 --> 00:01:43,620
Takže toto jsou kovy alkalických zemin.

34
00:01:49,870 --> 00:01:54,340
Ty všechny mají dva elektrony ve vnější slupce.

35
00:01:54,340 --> 00:01:56,450
Takže si pamatujte, každý chce získat osm.

36
00:01:56,450 --> 00:02:00,070
Kdyby tito kluci chtěli získat osm elektronů přidáním šesti dalších,

37
00:02:00,070 --> 00:02:01,130
měli by co dělat.

38
00:02:01,130 --> 00:02:03,570
Tito by museli přidat sedm elektronů.

39
00:02:03,570 --> 00:02:05,850
Tito by chtěli přidat šest elektronů.

40
00:02:05,850 --> 00:02:07,340
Otázka, od koho by si tyto elektrony mohli vzít?

41
00:02:07,340 --> 00:02:09,090
Protože tito kluci nechtějí odevzdávat své elektrony.

42
00:02:09,090 --> 00:02:10,860
Mají jich skoro osm.

43
00:02:10,860 --> 00:02:12,980
Takže je mnohem jednodušší odevzdávat elektrony,

44
00:02:12,980 --> 00:02:15,350
když jste na levé straně periodické tabulky.

45
00:02:15,350 --> 00:02:19,120
Ve skutečnosti, když musí dát pryč jenom jeden - zejména

46
00:02:19,120 --> 00:02:22,150
v případě prvků odlišných od vodíku - když musí

47
00:02:22,150 --> 00:02:24,980
dát pryč jenom jeden, opravdu to chtějí udělat.

48
00:02:24,980 --> 00:02:28,330
Přesně kvůli tomuto, tyto prvky přesně tady

49
00:02:28,330 --> 00:02:30,440
se málokdy objevují v jejich elementárním stavu.

50
00:02:30,440 --> 00:02:32,900
Když říkám elementární stav, znamená to, že tady není nic kromě

51
00:02:32,900 --> 00:02:36,730
lithia, není tady nic kromě sodíku, není

52
00:02:36,730 --> 00:02:37,950
tady nic kromě draslíku.

53
00:02:37,950 --> 00:02:40,610
Je velmi pravděpodobné, že když najdete tento prvek

54
00:02:40,610 --> 00:02:42,530
pravděpodobně už s něčím zreagoval.

55
00:02:42,530 --> 00:02:44,470
Pravděpodobně s něčím z této strany periodické

56
00:02:44,470 --> 00:02:46,520
tabulky, protože tento se chce opravdu zbavit elektronů

57
00:02:46,520 --> 00:02:49,150
a tento je zase opravdu touží získat.

58
00:02:49,150 --> 00:02:51,340
Takže se tato reakce pravděpodobně uskuteční.

59
00:02:51,340 --> 00:02:53,100
Tyto jsou také reaktivní.

60
00:02:53,100 --> 00:02:56,200
Kovy alkalických zemin jsou také reaktivní, ale

61
00:02:56,200 --> 00:02:59,160
ne tolik jako alkalické kovy.

62
00:02:59,160 --> 00:03:02,090
Je to kvůli tomu, že tito kluci jsou opravdu blízko

63
00:03:02,090 --> 00:03:03,840
k dosažení stabilní magické osmičky.

64
00:03:03,840 --> 00:03:06,210
Tito kluci jsou trochu dál.

65
00:03:06,210 --> 00:03:12,420
Takže to potřebuje trochu více, mohli byste říct trochu

66
00:03:12,420 --> 00:03:14,670
potlačit, aby odevzdali dva elektrony.

67
00:03:14,670 --> 00:03:16,820
Tihle se chtějí zbavit jen jednoho.

68
00:03:16,820 --> 00:03:19,485
Řekli jsme si, že tyto mají dva elektrony

69
00:03:19,485 --> 00:03:20,440
ve své vnější slupce.

70
00:03:20,440 --> 00:03:23,140
A všechny tyto prvky, které se jmenují

71
00:03:23,140 --> 00:03:26,710
přechodné kovy, když získají eletrony navíc,

72
00:03:26,710 --> 00:03:31,410
naplní jimi d podslupku (orbital) v přeposlední slupce.

73
00:03:31,410 --> 00:03:31,940
Ano?

74
00:03:31,940 --> 00:03:34,920
Takže jejich poslední slupka má stále dva.

75
00:03:34,920 --> 00:03:36,660
Stále mají tyto dva elektrony.

76
00:03:36,660 --> 00:03:41,300
Toto je čtvrtá perioda, takže všechny tyto prvky

77
00:03:41,300 --> 00:03:45,460
mají v poslední slupce 2 elektrony v s orbitalu.

78
00:03:45,460 --> 00:03:48,560
A tyto prvky elektrony zaplňují pouze

79
00:03:48,560 --> 00:03:50,720
své 3d orbitaly.

80
00:03:50,720 --> 00:03:52,950
Nebo také 3d podslupky.

81
00:03:52,950 --> 00:03:54,690
Tady jsou dvojky.

82
00:03:54,690 --> 00:03:57,400
Takže všechny tyto prvky mají 2 valenční elektrony.

83
00:03:57,400 --> 00:04:01,190
Všechny, stejně jako kovy alkalických zemin,

84
00:04:01,190 --> 00:04:06,320
potřebují ztratit dva elektrony, aby byly spokojené.

85
00:04:06,320 --> 00:04:08,410
Možnost, jak se na tohle dívat je,

86
00:04:08,410 --> 00:04:11,810
(je to zjednodušení, takže to berte s rezervou)

87
00:04:11,810 --> 00:04:14,870
že tihle chlápci mají moc velký náklad elektronů.

88
00:04:14,870 --> 00:04:19,649
Takže kdyby se mohli zbavit těchto valenčních elektronů,

89
00:04:19,649 --> 00:04:25,580
tady napíšu, že železo má 2 valenční elektrony,

90
00:04:25,580 --> 00:04:29,890
i když se jich zbaví,

91
00:04:29,890 --> 00:04:34,660
pořád ještě mají zásoby v d orbitalu

92
00:04:34,660 --> 00:04:36,420
jejich předposlední slupky.

93
00:04:36,420 --> 00:04:40,980
Takže když se zbaví 4s2 elektronů, pořád mají

94
00:04:40,980 --> 00:04:43,740
3d elektrony s vysokou energií

95
00:04:43,740 --> 00:04:45,650
jakoby místo nich.

96
00:04:45,650 --> 00:04:47,930
A dám to do úvozovek, protože

97
00:04:47,930 --> 00:04:50,770
je to opravdu jen způsob, jak si to představit

98
00:04:50,770 --> 00:04:55,010
A proč to vlastně říkám?

99
00:04:55,010 --> 00:04:58,020
Kovy prostě rády rozdávají své elektrony.

100
00:04:58,020 --> 00:05:00,380
Takže reagují.

101
00:05:00,380 --> 00:05:01,780
Říkají: "Hele, vem si moje elektrony!"

102
00:05:01,780 --> 00:05:03,680
Tihle se chtějí zbavit těch dvou elektronů.

103
00:05:03,680 --> 00:05:06,680
Ale tihle, protože mají zaplněnou i d podslupku,

104
00:05:06,680 --> 00:05:09,260
nabízí tyto dva elektrony,

105
00:05:09,260 --> 00:05:11,420
ale nejenom ty, mají ještě víc elektronů.

106
00:05:11,420 --> 00:05:13,520
A kde asi?

107
00:05:13,520 --> 00:05:16,050
V rezervách v d slupce.

108
00:05:16,050 --> 00:05:18,690
A co se stane s přechodnými kovy

109
00:05:18,690 --> 00:05:21,470
a také se to děje hlavně s kovy

110
00:05:21,470 --> 00:05:24,110
(kovy jsou tady, ne ta skupina,

111
00:05:24,110 --> 00:05:27,960
ale všechny tyto stejně barevné,)

112
00:05:27,960 --> 00:05:31,940
takže mají spoustu elektronů

113
00:05:31,940 --> 00:05:35,370
nejenom tady, ale mají ještě naplněné d slupky,

114
00:05:35,370 --> 00:05:37,660
takže když jsou v elementárním stavu

115
00:05:37,660 --> 00:05:39,820
(opět když říkám v elementárním stavu znamená to,

116
00:05:39,820 --> 00:05:41,450
že mám kus hliníku.

117
00:05:41,450 --> 00:05:45,700
Hliník ještě s ničím nezreagoval jako například s kyslíkem.

118
00:05:45,700 --> 00:05:47,500
Je to prostě jen kus hliníku.

119
00:05:47,500 --> 00:05:47,810
Ano?)

120
00:05:47,810 --> 00:05:49,640
Když mám kus hliníku,

121
00:05:49,640 --> 00:05:51,840
jsou v něm kovové vazby, to znamená, že

122
00:05:51,840 --> 00:05:54,550
všechny atomy hliníku mají elektrony,

123
00:05:54,550 --> 00:05:58,525
v případě hliníku jsou to tři elektrony

124
00:05:58,525 --> 00:05:59,470
ve vnější slupce.

125
00:05:59,470 --> 00:06:02,840
Ale také mají stále ty zásoby elektronů

126
00:06:02,840 --> 00:06:04,040
v d orbitalu.

127
00:06:04,040 --> 00:06:06,600
Takže si řeknou, že se o ně prostě rozdělí s ostatními atomy hliníku.

128
00:06:06,600 --> 00:06:09,170
Takže z toho máme takové moře hliníkových atomů.

129
00:06:09,170 --> 00:06:10,430
A ty se navzájem přitahují.

130
00:06:10,430 --> 00:06:12,750
Nebo řekněme, že máme moře elektronů.

131
00:06:12,750 --> 00:06:20,090
Sedí si tu hrstka elektronů mezi atomy

132
00:06:20,090 --> 00:06:22,620
a protože ty atomy tam ty elektrony půjčily,

133
00:06:22,620 --> 00:06:24,270
tak jsou k nim přitahováni.

134
00:06:24,270 --> 00:06:24,950
Ano?

135
00:06:24,950 --> 00:06:30,030
Takže ty atomy jsou v podstatě kladné ionty hliníky,

136
00:06:30,030 --> 00:06:31,405
které tam odevzdaly ty tři elektrony.

137
00:06:31,405 --> 00:06:33,470
Toto není úplně přesné.

138
00:06:33,470 --> 00:06:35,410
Je to jen zjednodušení, abychom si to vysvětlili.

139
00:06:35,410 --> 00:06:38,320
A proto jsou kovy opravdu dobře vodivé,

140
00:06:38,320 --> 00:06:41,320
protože elektřina je v podstatě je hromada pohybujících se elektronů,

141
00:06:41,320 --> 00:06:45,460
a aby se elektrony mohly pohybovat,

142
00:06:45,460 --> 00:06:46,330
musíme jich mít kolem dostatek.

143
00:06:46,330 --> 00:06:48,480
Takže prvky v tady tom prostoru jsou

144
00:06:48,480 --> 00:06:48,980
opravdu dobré vodiče.

145
00:06:48,980 --> 00:06:53,650
Nejlepším vodičem je vlastně stříbro.

146
00:06:53,650 --> 00:06:57,240
Stříbro (tady) je tím nejlepším vodičem na planetě.

147
00:06:57,240 --> 00:07:01,440
A důvodem proč se nepoužívá do drátů jako měď je,

148
00:07:01,440 --> 00:07:04,300
že měď je daleko snažší najít.

149
00:07:04,300 --> 00:07:06,140
Ale lepším vodičem je stříbro.

150
00:07:06,140 --> 00:07:09,340
Můžeme říct, že

151
00:07:09,340 --> 00:07:11,010
jakmile se zaplní celý orbital,

152
00:07:11,010 --> 00:07:12,890
bude ten orbital docela stabilní.

153
00:07:12,890 --> 00:07:16,140
Takže všechny tyhle prvky mají zaplněný d orbital.

154
00:07:16,140 --> 00:07:18,960
Zatímco tyto ho zaplněný nemají.

155
00:07:18,960 --> 00:07:20,910
Takže mají spoustu přebytečných elektronů,

156
00:07:20,910 --> 00:07:21,970
které se hodí pro vedení.

157
00:07:21,970 --> 00:07:24,120
Teď, toto je jen můj pocit,

158
00:07:24,120 --> 00:07:26,000
nikdy jsem to nedokazoval experimentem,

159
00:07:26,000 --> 00:07:28,100
ale pomůže vám to pochopit,

160
00:07:28,100 --> 00:07:29,100
proč jsou některé věci vodivé a tak.

161
00:07:29,100 --> 00:07:32,370
Toto jsou přechodné kovy.

162
00:07:32,370 --> 00:07:33,870
A jsou opravdu považovány za kovy.

163
00:07:33,870 --> 00:07:35,940
Přechodné kovy se označují protože

164
00:07:35,940 --> 00:07:37,960
zaplňují d slupku.

165
00:07:37,960 --> 00:07:40,600
Ale to označení přechodné kovy zní,

166
00:07:40,600 --> 00:07:41,390
jako by nebyly stejně dobré jako kovy.

167
00:07:41,390 --> 00:07:44,460
Ale když si představím kov,

168
00:07:44,460 --> 00:07:45,610
nejdřív se mi vybaví železo.

169
00:07:45,610 --> 00:07:49,020
Rozhodně si vzpomenu na stříbro, měď a zlato jako na kovy.

170
00:07:49,020 --> 00:07:51,270
Takže nazývat je přechodnými není úplně fér.

171
00:07:51,270 --> 00:07:54,120
Opravdu nepovažuju hliník víc za kov než

172
00:07:54,120 --> 00:07:55,230
třeba železo.

173
00:07:55,230 --> 00:07:58,140
Ale v chemickém slovníčku

174
00:07:58,140 --> 00:08:00,370
je hliník víc kovem.

175
00:08:00,370 --> 00:08:01,880
Tady ty prvky

176
00:08:01,880 --> 00:08:04,700
Vím, že jsem trochu odbočil od tématu skupin.

177
00:08:04,700 --> 00:08:07,280
Takže napíšu ke skupinám počet valenčních elektronů.

178
00:08:07,280 --> 00:08:09,220
Tyto mají tři valenční elektrony.

179
00:08:09,220 --> 00:08:13,720
Čtyři, pět, šest, sedm.

180
00:08:13,720 --> 00:08:16,680
Takže tyto všechny mají tři elektrony

181
00:08:16,680 --> 00:08:18,150
ve valenční (vnější) slupce.

182
00:08:18,150 --> 00:08:21,420
Může se zdát, že pro ně bude opět snazší dát ty elektrony pryč,

183
00:08:21,420 --> 00:08:25,990
ale v některých případech

184
00:08:25,990 --> 00:08:27,910
například v případě boru,

185
00:08:27,910 --> 00:08:31,180
by se mohla vyskytnout situace, kdy by přijal pět elektronů,

186
00:08:31,180 --> 00:08:32,820
i když to možná vypadá těžší.

187
00:08:32,820 --> 00:08:35,090
Je mnohem snažší zbavit se tří

188
00:08:35,090 --> 00:08:37,470
a to je důvod, proč se kovy

189
00:08:37,470 --> 00:08:39,340
objevili v této kategorii.

190
00:08:39,340 --> 00:08:43,230
Jak vidíte, když budeme v tabulce postupovat

191
00:08:43,230 --> 00:08:45,480
směrem dolů, kovy mají více a více

192
00:08:45,480 --> 00:08:46,650
valenčních elektronů.

193
00:08:46,650 --> 00:08:50,730
Takže vezměme olovo.

194
00:08:50,730 --> 00:08:52,120
Je to pořád kov,

195
00:08:52,120 --> 00:08:53,690
i když má čtyři valenční elektrony.

196
00:08:53,690 --> 00:09:00,490
A je to proto, že ten atom je tak velký, jeho poloměr

197
00:09:00,490 --> 00:09:03,030
je také velký, takže vnější slupka je dost daleko od jádra,

198
00:09:03,030 --> 00:09:05,150
takže je snazší tyto elektrony odebrat.

199
00:09:05,150 --> 00:09:08,510
Takže například u uhlíku

200
00:09:08,510 --> 00:09:10,470
elektrony jsou velice blízko jádru.

201
00:09:10,470 --> 00:09:11,820
Takže je velmi těžku mu je vzít.

202
00:09:11,820 --> 00:09:15,290
Takže uhlík si raději vezme elektrony od někoho jiného,

203
00:09:15,290 --> 00:09:16,840
aby získal těch vytoužených osm.

204
00:09:16,840 --> 00:09:20,270
Zatímco tyto prvky mají ty elektrony tak daleko od jádra,

205
00:09:20,270 --> 00:09:23,070
že se jich raději úplně zbaví

206
00:09:23,070 --> 00:09:25,440
a budou mít osm elektronů v předposlední slupce a dostanou

207
00:09:25,440 --> 00:09:27,960
se tak na konfigurace například xenonu.

208
00:09:27,960 --> 00:09:32,260
A tady tyto prvky jsou nekovy.

209
00:09:32,260 --> 00:09:32,600
Ano?

210
00:09:32,600 --> 00:09:34,560
Pravděpodobně budou získávat elektrony

211
00:09:34,560 --> 00:09:36,330
ve většině reakcí.

212
00:09:36,330 --> 00:09:38,820
A tady ta žlutá skupina, říkal jsem, že je velmi reaktivní,

213
00:09:38,820 --> 00:09:43,720
je vysoce reaktivní hlavně s alkalickými kovy,

214
00:09:43,720 --> 00:09:46,030
tak to jsou halogeny.

215
00:09:46,030 --> 00:09:48,620
Asi jste to slovo slyšeli už předtím.

216
00:09:48,620 --> 00:09:49,870
Halogenové lampy.

217
00:09:54,980 --> 00:09:57,930
A to není vůbec zavádějící označení pro halogenové lampy.

218
00:09:57,930 --> 00:10:00,070
Nebylo to vůbec náhodně vybrané slovo.

219
00:10:00,070 --> 00:10:02,560
Možná někdy příště udělám video o halogenových lampách.

220
00:10:02,560 --> 00:10:05,260
Nakonec tu jsou vzácné plyny.

221
00:10:05,260 --> 00:10:07,760
Co je na nich zajímavého?

222
00:10:07,760 --> 00:10:10,000
No, mají osm elektronů ve valenční slupce.

223
00:10:10,000 --> 00:10:11,540
Ano?

224
00:10:11,540 --> 00:10:12,220
S výjimkou hélia.

225
00:10:12,220 --> 00:10:13,850
Hélium má dva, ano?

226
00:10:13,850 --> 00:10:19,010
Konfigurace hélia je 1s2

227
00:10:19,010 --> 00:10:21,250
Ale u všech tady je

228
00:10:21,250 --> 00:10:22,290
konfigurace elektronů 1s2.

229
00:10:22,290 --> 00:10:24,040
Toto je neon.

230
00:10:24,040 --> 00:10:28,050
Konfigurace 1s2, 2s2, 2p6.

231
00:10:28,050 --> 00:10:30,510
Takže má osm elektronů ve vnější slupce (tj. druhé).

232
00:10:30,510 --> 00:10:31,370
Takže je šťastný.

233
00:10:31,370 --> 00:10:32,960
Argon taktéž.

234
00:10:32,960 --> 00:10:38,010
Vnější slupka: 3s2, 3p6.

235
00:10:38,010 --> 00:10:41,050
Ve vnější slupce kryptonu:

236
00:10:41,050 --> 00:10:43,000
4s2, 4p6

237
00:10:43,000 --> 00:10:45,750
Bude mít taky nějaké 3d elektrony v zásobě

238
00:10:45,750 --> 00:10:47,840
stejně jako přechodné kovy předtím.

239
00:10:47,840 --> 00:10:50,070
Ale všechny mají ve vnější slupce osm elektronů

240
00:10:50,070 --> 00:10:51,000
takže jsou šťastní.

241
00:10:51,000 --> 00:10:52,680
Nemají žádný důvod reagovat.

242
00:10:52,680 --> 00:10:54,700
Říkají si: "Hele, vy ostatní prvky

243
00:10:54,700 --> 00:10:57,720
můžete tady klidně šíleně reagovat,

244
00:10:57,720 --> 00:10:58,960
ale my už jsme takhle šťastní.

245
00:10:58,960 --> 00:11:00,850
A rozhodně nechceme nikomu dávat či brát elektrony.

246
00:11:00,850 --> 00:11:06,130
A proto jsou tyto prvky velice, velice nereaktivní.

247
00:11:06,130 --> 00:11:08,460
Opravdu velmi nereaktivní.

248
00:11:08,460 --> 00:11:11,550
A v minulosti, když vyráběli vzducholodě

249
00:11:11,550 --> 00:11:17,150
- Hindenburg je velmi slavný příklad -

250
00:11:17,150 --> 00:11:19,290
používali vodík.

251
00:11:19,290 --> 00:11:22,380
A samozřejmě vodík je dost reaktivní prvek.

252
00:11:22,380 --> 00:11:24,560
Je opravdu hodně vznětlivý, takže snadno vybuchuje.

253
00:11:24,560 --> 00:11:29,630
A proto teď na poutích neplní balónky vodíkem,

254
00:11:29,630 --> 00:11:33,930
ale raději héliem.

255
00:11:33,930 --> 00:11:36,840
Protože hélium je jako vzácný plyn velmi nereaktivní.

256
00:11:36,840 --> 00:11:41,150
A je opravdu velmi nepravděpodobné,

257
00:11:41,150 --> 00:11:42,790
že by vybuchl na dětské oslavě narozenin.

258
00:11:42,790 --> 00:11:45,300
Každopádně, to je všechno k tomuto videu.

259
00:11:45,300 --> 00:11:47,780
A v příštím videu budeme mluvit trochu

260
00:11:47,780 --> 00:11:50,820
o trendech napříč periodickou tabulkou.