0:00:01.140,0:00:04.160
Něco o pixelech

0:00:09.280,0:00:10.209
Fajn.

0:00:11.519,0:00:14.000
Spolu s Mikem jsme založili Instagram.

0:00:14.000,0:00:19.009
Na začátku jsme v mobilech viděli[br]příležitost vytvářet něco nového.

0:00:19.009,0:00:23.270
Protože to bylo poprvé, kdy lidé začali[br]nosit počítač v kapse.

0:00:23.270,0:00:27.730
Napadlo nás, že sdílení obrázků nejspíš[br]bude největší příležitost v dalších pěti letech,

0:00:27.730,0:00:32.360
která je nám blízká, něco, čemu[br]chceme věnovat svůj čas.

0:00:32.360,0:00:37.280
je skvělé říct, že máte aplikaci nebo[br]nápad, který dělá x, y nebo z, ale dokud

0:00:37.280,0:00:42.489
neřeší skutečný problém lidí, nebudou to[br]používat. Otázka zní: Jaký problém řešíte?

0:00:42.489,0:00:46.970
(Piper - fotografka) Když lidé poprvé[br]chtěli ukázat obrázek na obrazovce,

0:00:46.970,0:00:52.540
museli převést obrázek[br]na data. V roce 1957

0:00:52.540,0:00:56.770
Russel Kirsch, jeden z prvních počítačových[br]inženýrů, udělal fotku svého synka a

0:00:56.770,0:01:01.469
naskenoval ji. Šlo o první digitální[br]obrázek, zrnitý černobílý obrázek.

0:01:01.469,0:01:07.640
A tak přišel na svět pixel! Pixely jsou[br]zajímavá myšlenka, jen tak je neuvidíte.

0:01:07.640,0:01:13.130
Když si však vezmete lupu a přiblížíte ji[br]obrazovce, pak uvidíte, že

0:01:13.130,0:01:17.630
se vaše obrazovka skládá z mnoha malých[br]světelných teček. Co je ještě zajímavější

0:01:17.630,0:01:22.439
tyto malé světelné tečky se ve skutečnosti[br]skládají z více malých světel různých

0:01:22.439,0:01:28.060
barev: červené, zelené a modré. Pixely[br]společně, když se podíváte z dálky, vytváří

0:01:28.060,0:01:32.560
obraz, přitom jde jen o malá světýlka,[br]která se zapínají a vypínají. Jejich kombinace

0:01:32.560,0:01:36.990
vytváří obrazy, které vidíte na obrazovce[br]pokaždé, když používáte počítač.

0:01:36.990,0:01:42.259
Často slyšíte o rozlišení, jak v[br]informatice, tak od výrobců zařízení.

0:01:42.259,0:01:48.209
Rozlišení je míra, kterou udáváme,[br]kolik je

0:01:48.209,0:01:53.219
na obrazovce pixelů. Kdysi dávno, když[br]jsem byl na střední, to bylo 640 na

0:01:53.219,0:01:58.079
480 pixelů. Dnes je to mnohem víc.[br]A nejde jen o rozlišení,

0:01:58.079,0:02:02.279
ale také o hustotu. Například[br]moderní chytré telefony mají

0:02:02.279,0:02:06.929
to samé množství pixelů, ale mnohem[br]hustěji, takže vidíme ostřejší obraz.

0:02:06.929,0:02:13.640
A jak uložíte hodnoty pixelů do[br]souboru? Uděláte to tak,

0:02:13.640,0:02:18.700
že ukládáte červenou, zelenou a modrou[br]po trojicích, pro každý pixel jedna.

0:02:18.700,0:02:29.190
Každá z těch trojit vytvoří jeden pixel.[br]Hodnoty jsou od 0 do 255. 0 pro velmi

0:02:29.190,0:02:37.730
tmavou, 255 pro velmi jasnou. Trojice[br]těchto hodnot dohromady dává jeden pixel.

0:02:37.730,0:02:43.110
Obrázek, ať jde o jpeg, gif, png či jiný, [br]obsahuje miliony těchto RGB (red-green-blue)

0:02:43.110,0:02:48.200
trojic. Jak tedy počítač ukládá všechna[br]tato data? Všechna výpočetní a viditelná

0:02:48.200,0:02:53.430
data jsou reprezentována bity. Bit má dva[br]stavy: zapnuto - vypnuto. Ale namísto toho

0:02:53.430,0:03:00.980
počítač používá 1 a 0 -- binární (dvojkové)[br]hodnoty. Obrázek je spousta jedniček a nul.

0:03:00.980,0:03:08.240
Ale proč jsou RGB hodnoty od 0 do 255?[br]Každá barva je v RGB reprezentována

0:03:08.240,0:03:13.930
8 bity, dohromady je nazýváme byte.[br]Pokud znáte binární soustavu,

0:03:13.930,0:03:20.250
víte, že největší číslo, které se vejde do[br]8 bitů je 255. 255 je osm jedniček v řadě.

0:03:20.250,0:03:28.900
Nejmenší je 0, nebo-li osm nul v řadě.[br]Od nuly do 255 máme celkem 256 různých

0:03:28.900,0:03:36.260
intenzit, pro každou barvu. Třeba[br]pixel tyrkysové barvy můžeme reprezentovat

0:03:36.260,0:03:42.710
v naší běžné desítkové soustavě jako[br]64 (trocha červené), 224 (spousta zelené)

0:03:42.710,0:03:53.870
a 208 (nějaká modrá). Ale počítač by si to[br]uložil jako 0100 0000 1110 0000 1101 0000

0:03:53.870,0:04:03.330
Pro reprezentaci jednoho pixelu používáme[br]24 binárních číslic. Digitální umělci

0:04:03.330,0:04:08.370
často používají pro barvy šestnáctkovou[br](hexadecimální) soustavu. Tou můžeme napsat

0:04:08.370,0:04:16.279
stejnou tyrkysovou barvu pouze[br]6 šestnáctkovými číslicemi: 40 E0 D0.

0:04:16.279,0:04:21.949
Možná bys chtěl upravit barvy na obrázku.[br]Jak to uděláš?

0:04:21.949,0:04:26.039
Jsou různé mapovací funkce, které jako[br]vstup berou hodnotu pixelu.

0:04:26.039,0:04:31.439
Jako vstup vezmeš hodnoty červené, zelené a[br]modré, které tvoří barvu. A ty pomocí

0:04:31.439,0:04:37.360
funkce převedeš na nové hodnoty červené,[br]zelené a modré. Třeba chceš obrázek

0:04:37.360,0:04:42.479
ztmavit. Jednou z možností je vzít [br]hodnoty červené, zelené a modré

0:04:42.479,0:04:49.080
a například od každé z nich odečíst[br]stejné číslo, třeba odečteme 50.

0:04:49.080,0:04:54.029
Samozřejmě nelze jít níž než na nulu.[br]Odečteme tedy 50 od každé z nich

0:04:54.029,0:05:02.419
a to je výsledek. Vstupem je R, G, B a [br]výstupem R-50, G-50, B-50. Měl jsi

0:05:02.419,0:05:06.009
obrázek s určitým jasem, dostaneš [br]obrázek mnohem tmavší.

0:05:06.009,0:05:11.789
Mnoho lidí si neuvědomuje, že na[br]počátku si lidé mysleli, že půjde o

0:05:11.789,0:05:17.300
nástroj k filtrování obrázků, který[br]je vylepší a budou vypadat skvěle

0:05:17.300,0:05:21.710
nebo retro. Ale vzniklo z toho něco[br]mnohem důležitějšího - způsob, jakým

0:05:21.710,0:05:27.300
se lidé propojují. Není to jen o tom[br]vidět fotky tvých přátel nebo rodiny, ale

0:05:27.300,0:05:32.460
moci objevovat věci, které se dějí[br]po celém světě. Třeba protesty v zámoří,

0:05:32.460,0:05:38.099
sociální hnutí, přijímáš informace[br]viditelnou formou.

0:05:38.099,0:05:41.759
A to nám umožnilo velmi rychle vyrůst[br]a stát se celosvětovou platformou.

0:05:42.880,0:05:49.060
Zjisti víc na studio.code.org.