1
00:00:03,170 --> 00:00:06,151
Když jsem vystoupil z autobusu,

2
00:00:06,151 --> 00:00:07,896
vrátil jsem se kousek zpět na roh,

3
00:00:07,896 --> 00:00:11,284
abych zamířil na lekci Braillova písma.

4
00:00:11,284 --> 00:00:13,394
Bylo to v zimě roku 2009

5
00:00:13,394 --> 00:00:15,815
a já jsem tehdy byl slepý už asi rok.

6
00:00:15,815 --> 00:00:17,948
Šlo to dobře.

7
00:00:17,948 --> 00:00:19,855
Poté, co jsem bezpečně 
přešel na druhou stranu,

8
00:00:19,855 --> 00:00:21,316
otočil jsem se doleva,

9
00:00:21,316 --> 00:00:23,920
stiskl tlačítko zvukového 
signálu pro chodce

10
00:00:23,920 --> 00:00:25,844
a čekal, až budu moct přejít.

11
00:00:25,844 --> 00:00:27,933
Jakmile se to spustilo, vykročil jsem

12
00:00:27,933 --> 00:00:29,606
a bezpečně přešel na druhou stranu.

13
00:00:29,606 --> 00:00:31,702
Když jsem vstoupil na chodník,

14
00:00:31,702 --> 00:00:34,396
zaslechl jsem zvuk kovové židle,

15
00:00:34,396 --> 00:00:38,552
jak se sune přede mnou 
po betonovém chodníku.

16
00:00:38,552 --> 00:00:40,469
Vím, že tam na rohu je kavárna,

17
00:00:40,469 --> 00:00:42,115
kde mají židle postavené venku,

18
00:00:42,115 --> 00:00:43,511
a tak jsem se jen stáhl více vlevo,

19
00:00:43,511 --> 00:00:45,355
abych byl blíž k silnici.

20
00:00:45,355 --> 00:00:48,995
Když jsem to udělal, 
posunula se i ta židle.

21
00:00:48,995 --> 00:00:51,076
Usoudil jsem, že jsem se spletl

22
00:00:51,076 --> 00:00:52,914
a šel jsem tedy zase doprava,

23
00:00:52,914 --> 00:00:56,409
ale ta židle se v naprosté 
synchronii posunula také.

24
00:00:56,409 --> 00:00:58,774
Začal jsem pociťovat úzkost.

25
00:00:58,774 --> 00:01:00,387
Šel jsem opět doleva,

26
00:01:00,387 --> 00:01:01,676
a stejně se posunula i židle,

27
00:01:01,676 --> 00:01:04,284
přičemž mi blokovala cestu.

28
00:01:04,284 --> 00:01:07,286
Teď už jsem začal vyšilovat,

29
00:01:07,286 --> 00:01:08,871
Zařval jsem tedy:

30
00:01:08,871 --> 00:01:12,132
„Kdo to sakra je? Co se tu děje?“

31
00:01:12,132 --> 00:01:14,384
A tehdy jsem přes svůj křik

32
00:01:14,384 --> 00:01:17,069
zaslechl něco jiného, povědomé chrčení.

33
00:01:17,069 --> 00:01:18,915
Znělo to povědomě

34
00:01:18,915 --> 00:01:20,778
a ihned mě napadla jistá možnost,

35
00:01:20,778 --> 00:01:22,709
takže jsem natáhl svou levou ruku,

36
00:01:22,709 --> 00:01:26,113
až se mé prsty otřely o cosi chundelatého

37
00:01:26,113 --> 00:01:28,664
a nahmataly nějaké ucho,

38
00:01:28,664 --> 00:01:32,926
ucho psa, nejspíš zlatého retrievera.

39
00:01:32,926 --> 00:01:34,915
Vodítkem byl přivázaný k té židli,

40
00:01:34,915 --> 00:01:36,652
zatímco si jeho pán kupoval kafe,

41
00:01:36,652 --> 00:01:38,444
a ten pes se neúnavně snažil

42
00:01:38,444 --> 00:01:41,782
mě pozdravit a snad 
i být podrbán za uchem.

43
00:01:41,782 --> 00:01:44,394
Kdo ví, třeba se hlásil do služby.

44
00:01:44,394 --> 00:01:46,773
(Smích)

45
00:01:46,773 --> 00:01:49,182
Tento krátký příběh je však ve skutečnosti

46
00:01:49,182 --> 00:01:52,381
o obavách a mylných 
domněnkách, které souvisejí

47
00:01:52,381 --> 00:01:55,284
s představou o pohybu ve městě

48
00:01:55,284 --> 00:01:56,607
poslepu,

49
00:01:56,607 --> 00:01:59,568
zdánlivě netečně k okolí

50
00:01:59,568 --> 00:02:02,468
a lidem kolem vás.

51
00:02:02,468 --> 00:02:06,369
Ohlédnu se teď do minulosti 
a uvedu vás do děje.

52
00:02:06,369 --> 00:02:08,928
Na den sv. Patrika roku 2008

53
00:02:08,928 --> 00:02:11,515
jsem se dostavil do nemocnice na operaci,

54
00:02:11,515 --> 00:02:13,709
při které mi odstraňovali nádor na mozku.

55
00:02:13,709 --> 00:02:15,796
Operace byla úspěšná.

56
00:02:15,796 --> 00:02:18,965
Dva dny poté mi začal selhávat zrak.

57
00:02:18,965 --> 00:02:22,487
Třetí den byl zcela pryč.

58
00:02:22,487 --> 00:02:24,584
Byl jsem okamžitě 
zachvácen silným pocitem

59
00:02:24,584 --> 00:02:28,473
strachu, zmatku a zranitelnosti,

60
00:02:28,473 --> 00:02:30,922
jako asi každý.

61
00:02:30,922 --> 00:02:33,414
Ale jelikož jsem měl čas 
zastavit se a přemýšlet,

62
00:02:33,414 --> 00:02:35,165
začal jsem si uvědomovat,

63
00:02:35,165 --> 00:02:38,089
že mám za co být vděčný.

64
00:02:38,089 --> 00:02:41,085
Myslel jsem především na svého otce,

65
00:02:41,085 --> 00:02:43,282
který zemřel na následky komplikací

66
00:02:43,282 --> 00:02:45,385
po operaci mozku.

67
00:02:45,385 --> 00:02:50,476
Bylo mu 36, mně bylo v té době 7.

68
00:02:50,476 --> 00:02:53,169
Takže ačkoliv jsem měl proč

69
00:02:53,169 --> 00:02:55,401
se obávat toho, co přijde

70
00:02:55,401 --> 00:02:58,035
a neměl jsem ponětí, co se bude dít,

71
00:02:58,035 --> 00:02:59,793
byl jsem naživu.

72
00:02:59,793 --> 00:03:02,505
Můj syn měl nadále svého otce.

73
00:03:02,505 --> 00:03:04,392
A potom, nebyl jsem prvním člověkem,

74
00:03:04,392 --> 00:03:06,005
který kdy ztratil zrak.

75
00:03:06,005 --> 00:03:08,154
Věděl jsem, že musí existovat 
celá řada způsobů,

76
00:03:08,154 --> 00:03:10,471
technik a školení,

77
00:03:10,471 --> 00:03:13,033
které umožní žít plnohodnotný 
a smysluplný život

78
00:03:13,033 --> 00:03:14,635
beze zraku.

79
00:03:14,635 --> 00:03:16,782
Když mě tedy pár dní poté

80
00:03:16,782 --> 00:03:19,486
propouštěli z nemocnice, 
odcházel jsem s cílem

81
00:03:19,486 --> 00:03:21,616
vyhledat co nejrychleji

82
00:03:21,616 --> 00:03:26,780
ten nejlepší trénink 
a znovu vybudovat svůj život.

83
00:03:26,780 --> 00:03:30,828
Během šesti měsíců 
jsem se vrátil do práce.

84
00:03:30,828 --> 00:03:32,430
Můj trénink začal.

85
00:03:32,430 --> 00:03:34,090
Dokonce jsem začal jezdit na dvojkole

86
00:03:34,090 --> 00:03:35,715
se svými starými cyklopřáteli

87
00:03:35,715 --> 00:03:38,412
a do práce jsem cestoval sám,

88
00:03:38,412 --> 00:03:40,887
po městě pěšky a autobusem.

89
00:03:40,887 --> 00:03:43,650
Byla to velká dřina.

90
00:03:43,650 --> 00:03:45,917
Co jsem ovšem nepředvídal,

91
00:03:45,917 --> 00:03:48,889
přes tu nenadálou změnu,

92
00:03:48,889 --> 00:03:52,637
byl ten neuvěřitelný zážitek kontrastu

93
00:03:52,637 --> 00:03:56,577
mé vidomé zkušenosti oproti 
mému nevidomému vnímání

94
00:03:56,577 --> 00:03:59,250
těch samých míst a těch samých lidí

95
00:03:59,250 --> 00:04:02,753
v tak krátkém čase.

96
00:04:02,753 --> 00:04:04,649
Z toho se odvíjelo mnoho postřehů,

97
00:04:04,649 --> 00:04:06,146
nebo jak jsem jim říkal, výhledů na věci,

98
00:04:06,146 --> 00:04:09,535
které jsem se ztrátou zraku naučil.

99
00:04:09,535 --> 00:04:12,502
Tyto výhledy se pohybovaly od triviálních

100
00:04:12,502 --> 00:04:14,167
po hluboké,

101
00:04:14,167 --> 00:04:16,735
od všedních po humorné.

102
00:04:16,735 --> 00:04:19,752
Jakožto architektovi mi tak jasný kontrast

103
00:04:19,752 --> 00:04:22,266
mé vidomé a nevidomé zkušenosti

104
00:04:22,266 --> 00:04:24,551
týchž míst a týchž měst

105
00:04:24,551 --> 00:04:26,564
v tak krátkém období

106
00:04:26,564 --> 00:04:28,770
dal mnoho nádherných výhledů

107
00:04:28,770 --> 00:04:31,944
na město jako takové.

108
00:04:31,944 --> 00:04:33,818
Nejzásadnějším z nich

109
00:04:33,818 --> 00:04:35,812
bylo poznání, že města jsou

110
00:04:35,812 --> 00:04:39,752
pro nevidomé vlastně úžasným místem.

111
00:04:39,752 --> 00:04:42,073
Také jsem byl překvapen

112
00:04:42,073 --> 00:04:45,441
tendencí města k laskavosti a péči

113
00:04:45,441 --> 00:04:48,921
oproti netečnosti či horším věcem.

114
00:04:48,921 --> 00:04:50,684
A pak jsem si začal uvědomovat,

115
00:04:50,684 --> 00:04:52,673
že to vypadá, jako by nevidomí měli

116
00:04:52,673 --> 00:04:56,742
na město samotné pozitivní vliv.

117
00:04:56,742 --> 00:04:59,996
To se mi zdálo trochu zvláštní.

118
00:04:59,996 --> 00:05:02,556
Dovolím si malé zamyšlení a vysvětlím,

119
00:05:02,556 --> 00:05:07,918
proč je město pro nevidomé tak skvělé.

120
00:05:07,918 --> 00:05:11,540
Nedílnou součástí 
zotavování se ze ztráty zraku

121
00:05:11,540 --> 00:05:15,411
je naučit se spoléhat 
na všechny nevizuální smysly,

122
00:05:15,411 --> 00:05:18,637
které byste jinak asi ignorovali.

123
00:05:18,637 --> 00:05:21,182
Otevírá se před vámi úplně nový svět

124
00:05:21,182 --> 00:05:22,631
smyslových informací.

125
00:05:22,631 --> 00:05:24,159
Byl jsem velmi ohromen symfonií

126
00:05:24,159 --> 00:05:27,135
všech těch nenápadných 
zvuků města kolem mě,

127
00:05:27,135 --> 00:05:28,427
které můžete slyšet a zpracovávat,

128
00:05:28,427 --> 00:05:30,309
abyste poznali, kde jste,

129
00:05:30,309 --> 00:05:33,114
jak se máte pohybovat a kudy máte jít.

130
00:05:33,114 --> 00:05:35,838
Stejně tak pouhým poklepáním hůlky

131
00:05:35,838 --> 00:05:39,752
můžete poznávat kontrastní 
struktury země pod vámi,

132
00:05:39,752 --> 00:05:42,186
a časem si vybudujete 
vzorec toho, kde jste

133
00:05:42,186 --> 00:05:43,728
a kam míříte.

134
00:05:43,728 --> 00:05:46,620
A podobně pouhé slunce hřející 
jednu stranu vaší tváře

135
00:05:46,620 --> 00:05:49,449
či závan větru na vašem krku

136
00:05:49,449 --> 00:05:51,649
napovídá o vaší poloze,

137
00:05:51,649 --> 00:05:53,342
vašem postupu ulicí

138
00:05:53,342 --> 00:05:56,847
a vašem pohybu v čase a prostoru.

139
00:05:56,847 --> 00:05:59,280
Je tu ale také smysl čichu.

140
00:05:59,280 --> 00:06:01,981
Některé čtvrti a města 
mají svůj osobitý pach,

141
00:06:01,981 --> 00:06:05,022
stejně jako místa a věci okolo vás,

142
00:06:05,022 --> 00:06:06,814
a pokud máte štěstí, 
můžete následovat svůj nos

143
00:06:06,814 --> 00:06:10,243
až do té nové pekárny, 
kterou jste hledali.

144
00:06:10,243 --> 00:06:11,952
To vše mě velice překvapilo,

145
00:06:11,952 --> 00:06:14,957
protože jsem začal zjišťovat,

146
00:06:14,957 --> 00:06:17,510
že má nevidomá zkušenost

147
00:06:17,510 --> 00:06:19,945
zahrnovala mnohem více smyslů,

148
00:06:19,945 --> 00:06:22,970
než kdy má vidomá zkušenost.

149
00:06:22,970 --> 00:06:25,710
Dále mě překvapilo, jak moc se město

150
00:06:25,710 --> 00:06:27,342
kolem mě mění.

151
00:06:27,342 --> 00:06:29,079
Když vidíte,

152
00:06:29,079 --> 00:06:31,268
každý je tak nějak sám se sebou,

153
00:06:31,268 --> 00:06:33,081
hledí si svého.

154
00:06:33,081 --> 00:06:34,348
Když však oslepnete,

155
00:06:34,348 --> 00:06:37,147
je to úplně o něčem jiném.

156
00:06:37,147 --> 00:06:38,626
Nevím, kdo se na koho dívá,

157
00:06:38,626 --> 00:06:42,175
ale mám podezření, 
že mnoho lidí se dívá na mě.

158
00:06:42,175 --> 00:06:44,323
Nejsem paranoidní, ale všude, kam přijdu,

159
00:06:44,323 --> 00:06:47,352
dostávám všemožné rady:

160
00:06:47,352 --> 00:06:49,672
Pojďte sem, posuňte se tam, 
dávejte si pozor na tamto.

161
00:06:49,672 --> 00:06:51,749
Spousta těch informací je dobrá.

162
00:06:51,749 --> 00:06:54,235
Některé se hodí. Některé jsou 
trochu vzhůru nohama.

163
00:06:54,235 --> 00:06:57,804
Musíte si domýšlet, co asi měli na mysli.

164
00:06:57,804 --> 00:07:01,357
Některé jsou špatné a k ničemu.

165
00:07:01,357 --> 00:07:04,368
Ale celkově vzato je to všechno dobré.

166
00:07:04,368 --> 00:07:05,904
Jednou jsem však byl v Oaklandu,

167
00:07:05,904 --> 00:07:08,791
procházel jsem se po Broadwayi, 
až jsem došel na roh.

168
00:07:08,791 --> 00:07:11,598
Čekal jsem na zvukový signál pro chodce

169
00:07:11,598 --> 00:07:14,084
a jakmile se spustil, 
chtěl jsem vstoupit do vozovky,

170
00:07:14,084 --> 00:07:16,116
když tu náhle byla má pravá ruka

171
00:07:16,116 --> 00:07:17,796
sevřena nějakým chlapem,

172
00:07:17,796 --> 00:07:20,208
škubl s ní, táhl mě na přechod,

173
00:07:20,208 --> 00:07:21,882
vláčel mě přes ulici

174
00:07:21,882 --> 00:07:24,134
a přitom na mě mluvil čínsky.

175
00:07:24,134 --> 00:07:25,542
(Smích)

176
00:07:25,542 --> 00:07:29,681
Zdálo se, že ze smrtelného sevření 
toho muže není úniku,

177
00:07:29,681 --> 00:07:31,404
nicméně mě bezpečně 
převedl na druhou stranu.

178
00:07:31,404 --> 00:07:33,754
Co jsem mohl dělat?

179
00:07:33,754 --> 00:07:35,550
Věřte však, že jsou i zdvořilejší způsoby,

180
00:07:35,550 --> 00:07:37,723
jak nabídnout pomoc.

181
00:07:37,723 --> 00:07:39,245
Nevíme, že jste tu,

182
00:07:39,245 --> 00:07:41,225
takže je celkem hezké 
začít pozdravem: „Dobrý den“.

183
00:07:41,225 --> 00:07:43,361
„Nepotřebujete pomoct?“

184
00:07:43,361 --> 00:07:46,412
V Oaklandu jsem však byl 
skutečně zaskočen tím,

185
00:07:46,412 --> 00:07:49,030
jak se to město změnilo poté,

186
00:07:49,030 --> 00:07:51,532
co jsem oslepl.

187
00:07:51,532 --> 00:07:53,699
Rád jsem ho viděl. Bylo příjemné.

188
00:07:53,699 --> 00:07:56,275
Je to úžasné, skvělé město.

189
00:07:56,275 --> 00:07:57,544
Ale co jsem oslepl

190
00:07:57,544 --> 00:07:59,859
a procházel se po Broadwayi,

191
00:07:59,859 --> 00:08:03,070
bylo mi požehnáno na každém rohu.

192
00:08:03,070 --> 00:08:04,624
„Buď požehnán, chlape!“

193
00:08:04,624 --> 00:08:06,887
„Jen do toho, brácho!“

194
00:08:06,887 --> 00:08:08,637
„Bůh ti žehnej!“

195
00:08:08,637 --> 00:08:10,497
Toho se mi jako vidomému nedostávalo.

196
00:08:10,497 --> 00:08:11,833
(Smích)

197
00:08:11,833 --> 00:08:18,158
A dokonce i jako nevidomému 
se mi toho nedostává v San Francisku.

198
00:08:18,158 --> 00:08:21,150
Vím, že to trápí některé 
mé nevidomé přátele,

199
00:08:21,150 --> 00:08:22,743
nejen mě.

200
00:08:22,743 --> 00:08:24,792
Často je to chápáno jako

201
00:08:24,792 --> 00:08:27,936
emoce, která pramení z lítosti.

202
00:08:27,936 --> 00:08:31,049
Já si spíš myslím, že to pramení 
z naší sdílené lidskosti,

203
00:08:31,049 --> 00:08:34,159
z naší pospolitosti, 
a to je podle mě bezvadné.

204
00:08:34,159 --> 00:08:36,019
Pravda je, že když jsem skleslý,

205
00:08:36,019 --> 00:08:37,927
vydám se na Broadway do centra Oaklandu,

206
00:08:37,927 --> 00:08:40,586
projdu se a hned se cítím lépe,

207
00:08:40,586 --> 00:08:43,857
okamžitě.

208
00:08:43,857 --> 00:08:45,892
Také to ovšem ukazuje,

209
00:08:45,892 --> 00:08:47,674
jak postižení a slepota

210
00:08:47,674 --> 00:08:50,394
boří všechny etnické, společenské,

211
00:08:50,394 --> 00:08:53,120
rasové i ekonomické hranice.

212
00:08:53,120 --> 00:08:56,955
Postižení poskytuje rovné příležitosti.

213
00:08:56,955 --> 00:08:59,398
Každý je vítán.

214
00:08:59,398 --> 00:09:01,959
V komunitě postižených jsem slyšel,

215
00:09:01,959 --> 00:09:04,461
že existují v podstatě jen dva typy lidí:

216
00:09:04,461 --> 00:09:06,220
ti s postižením

217
00:09:06,220 --> 00:09:10,882
a ti, kteří to své ještě neobjevili.

218
00:09:10,882 --> 00:09:13,003
Je to jiný způsob, jak o tom přemýšlet,

219
00:09:13,003 --> 00:09:15,252
ale podle mě je nádherný,

220
00:09:15,252 --> 00:09:17,428
protože je daleko více sdružující

221
00:09:17,428 --> 00:09:19,533
než takové to my versus oni

222
00:09:19,533 --> 00:09:22,101
či zdatný versus postižený,

223
00:09:22,101 --> 00:09:24,879
a je to také mnohem více upřímné a uctivé

224
00:09:24,879 --> 00:09:28,183
vůči křehkosti života.

225
00:09:28,183 --> 00:09:30,108
Můj závěrečný vzkaz pro vás proto je,

226
00:09:30,108 --> 00:09:34,176
že město je nejen dobrým 
místem pro nevidomé,

227
00:09:34,176 --> 00:09:37,355
ale že město nevidomé potřebuje.

228
00:09:37,355 --> 00:09:39,393
Jsem si tím natolik jistý,

229
00:09:39,393 --> 00:09:40,989
že si tu dnes dovolím navrhnout,

230
00:09:40,989 --> 00:09:44,429
aby nevidomí byli bráni 
jako prototyp obyvatel města

231
00:09:44,429 --> 00:09:47,714
v našich představách o nových 
a úžasných městech,

232
00:09:47,714 --> 00:09:49,575
a ne jako lidé, na které se začne myslet,

233
00:09:49,575 --> 00:09:51,808
až když byly základy položeny.

234
00:09:51,808 --> 00:09:54,861
Pak už je příliš pozdě.

235
00:09:54,861 --> 00:09:58,045
Pokud navrhnete město 
s nevidomými na zřeteli,

236
00:09:58,045 --> 00:10:02,630
dostanete bohatou, schůdnou síť chodníků

237
00:10:02,630 --> 00:10:04,744
s celou řadou možností

238
00:10:04,744 --> 00:10:08,176
dostupných na úrovni ulice.

239
00:10:08,176 --> 00:10:10,498
Pokud navrhnete město 
s nevidomými na zřeteli,

240
00:10:10,498 --> 00:10:13,618
chodníky budou předvídatelné a velkorysé.

241
00:10:13,618 --> 00:10:15,971
Prostor mezi budovami 
bude spravedlivě rozdělený

242
00:10:15,971 --> 00:10:19,410
mezi auta a chodce.

243
00:10:19,410 --> 00:10:23,467
Kdo vlastně potřebuje auta?

244
00:10:23,467 --> 00:10:26,552
Když jste slepí, neřídíte. (Smích)

245
00:10:26,552 --> 00:10:29,915
Lidé to nevidí rádi, když řídíte. (Smích)

246
00:10:29,915 --> 00:10:32,625
Pokud navrhnete město 
s nevidomými na zřeteli,

247
00:10:32,625 --> 00:10:35,268
vznikne město s robustním,

248
00:10:35,268 --> 00:10:38,960
snadno dostupným a dobře propojeným 
systémem hromadné dopravy,

249
00:10:38,960 --> 00:10:40,562
který propojuje všechny části města

250
00:10:40,562 --> 00:10:43,581
i celý region.

251
00:10:43,581 --> 00:10:45,647
Pokud navrhnete město 
s nevidomými na zřeteli,

252
00:10:45,647 --> 00:10:48,466
vzniknou pracovní místa, hodně míst.

253
00:10:48,466 --> 00:10:49,796
Nevidomí chtějí také pracovat.

254
00:10:49,796 --> 00:10:52,235
Chtějí si vydělávat na živobytí.

255
00:10:52,235 --> 00:10:54,991
Doufám, že si začínáte uvědomovat,

256
00:10:54,991 --> 00:10:57,060
že město navržené pro nevidomé

257
00:10:57,060 --> 00:10:59,938
je mnohem celistvější,

258
00:10:59,938 --> 00:11:03,544
slušnější a spravedlivější pro všechny.

259
00:11:03,544 --> 00:11:05,764
Na základě mé předchozí vidomé zkušenosti

260
00:11:05,764 --> 00:11:07,742
se to jeví jako docela fajn město,

261
00:11:07,742 --> 00:11:11,089
ať už jste slepí, 
nebo žijete s postižením,

262
00:11:11,089 --> 00:11:13,573
nebo jste to své ještě neobjevili.

263
00:11:13,573 --> 00:11:16,185
Děkuji vám.

264
00:11:16,185 --> 00:11:20,185
(Potlesk)