Tohle je Bop.

Bop je typ společenského tance.

Tanec je řeč,

společenský tanec je vyjádřením,
které vychází z komunity.

Společenský tanec nemá choreografii.

Nedá se vystopovat do žádného momentu.

Každý tanec má kroky,
na kterých se všichni shodnou,

ale je to o jejich
individuální a tvořivé identitě.

Díky tomu

společenské tance nabývají,

mění

a šíří se jako divoký požár.

Jsou staré kam až pamět sahá.

V afroamerických 
společenských tancích

vidíme přes dvě stě let,

jak africká a afroamerická
tradice ovlivnila naši historii.

Současnost vždycky obsahuje minulost.

A minulost formuje, kdo jsme

a kým budeme.

(Potlesk)

Tanec Juba se zrodil
ze zkušenosti zotročených Afričanů

na plantážích.

Přivezen do Ameriky,

zbavený běžného jazyka,

tento tanec byl pro zotročené Afričany
cestou, jak si pamatovat, odkud jsou.

Mohlo to vypadat trochu takto.

Poplácat stehna,

zakvedlat nohama,

poklepat rukama:

tak obešli zákaz bubnování.

Improvizovali složité rytmy,

stejně jako s bubny
jejich předkové na Haiti

nebo v jorubských komunitách
západní Afriky.

Bylo to o zachování kulturní tradice,

zachování si pocitu vnitřní svobody

v zajetí.

Byl to ten samý podvratný duch,
který stvořil tento tanec:

Cakewalk,

tanec, který parodoval
manýrysmus vyšší jižanské společnosti,

cesta pro zotročené,
jak veřejně opovrhnout pány.

Legrační na tomto tanci je,

že Cakewalk byl hrán otrokářům,

aniž by měli podezření,
že si z nich dělají legraci.

Tento možná poznáte.

Dvacátá léta -

Charleston.

Charleston byl
o improvizaci a muzikálnosti,

našel si svou cestu z Lindy Hopu,

houpavého tance.

Dokonce i Kid 'n Play

vymysleli "Funky Charleston"

Začal v úzce sepjaté komunitě
poblíž Charlestonu v Jižní Karolíně,

Charleston prostoupil taneční sály,

kde mladé ženy najednou
měly svobodu vykopnout podpatky

a pohnout nohama.

Společenský tanec
je o komunitě a propojení.

Pokud znáte kroky,

znamená to, že patříte do skupiny.

Ale co když se to stane
celosvětovým šílenstvím?

Vítejte ve Twistu.

Není překvapením, že Twist
se objevil již v devatenáctém století.

Do Ameriky přišel s otroky z Konga.

Na konci padesátých let,

přímo před hnutím za občanská práva,

byl Twist zpopularizován
Chubby Checkerem a Dickem Clarkem.

Najednou všichni twistovali:

bílí teenageři,

děti z Latinské Ameriky,

razil si svou cestu do písní a filmů.

Skrze společenský tanec

se rozmazaly hranice mezi skupinami.

Příběh pokračuje
v osmdesátých a devadesátých letech.

Spolu se vznikem hip-hopu,

se afroamerické společenské
tance staly více viditelnými.

Propůjčovaly si ze své dlouhé minulosti,

formovaly kulturu
a kultura formovala je.

Dnes tyto tance pokračují 
ve vývoji, růstu a šíří se.

Proč tančíme?

Pohnout se,

nechat být,

vyjádřit.

Proč tančíme spolu?

Abychom se uzdravili,

vzpomněli si

a řekli: "Mluvíme stejnou řečí."

Jsme

a jsme svobodní.