Navenek se zdálo,

že se Johnovi vše dařilo.

Zrovna podepsal smlouvu

na prodej svého bytu v New Yorku

se šestimístným ziskem,

a to jej vlastnil pouze pět let.

Škola, kde obdržel svůj magisterský titul,

mu zrovna nabídla místo učitele,

což neznamenalo pouze plat,

ale také benefity poprvé po dlouhé době.

A přestože Johnovi vše vycházelo,

měl potíže,

bojoval se závislostí a se svazujícími depresemi.

V noci 11. července 2003

vylezl na okraj

plotu na Manhattanském mostě

a skočil do nebezpečných vod.

S podivem --

ne, jako zázrakem --

přežil.

Pád mu rozdrtil pravou ruku,

zlomil všechna žebra v těle

a propíchl plíci

a on opakovaně upadal do bezvědomí,

zatímco byl unášen po East River

pod Brooklynský most

a dále na trasu parníku Staten Island,

kde pasažéři na palubě

uslyšeli jeho naříkání

a informovali kapitána lodi,

který zavolal pobřežní stráž,

jež ho vylovila z East River

a převezla do Bellevue Hospital.

A tam vlastně náš příběh začíná.

Protože ve chvíli, kdy se John rozhodl

dát svůj život zpět dopořádku --

zprvu fyzicky, poté psychicky

a pak i duchovně --

dozvěděl se, že existuje velice málo podpory

pro někoho, kdo se pokusil ukončit svůj život

stejně jako on.

Výzkum ukazuje,

že 19 z 20 lidí,

kteří se pokusí o sebevraždu,

neuspějí.

Ale lidé, kteří neuspějí,

mají 37krát větší šanci na to uspět

podruhé.

Je to tedy opravdu

ohrožená skupina lidí

s malou podporou.

A co se stane,

když se lidé pokusí vrátit do života?

Z důvodu společenských tabu o sebevraždě

nevíme, co říci,

a proto často neřekneme nic.

A to prohlubuje izolaci,

ve které se lidé jako John nacházejí.

Znám Johnův příběh dobře,

protože já jsem John.

A dnes je to poprvé,

co jsem mezi lidmi

popsal,

čím jsem prošel.

Poté, co jsem kvůli sebevraždě ztratil svého milovaného učitele v roce 2006

a dobrého přítele minulý rok,

jsem při loňské účasti na TEDActive

pochopil, že musím vystoupit ze svého mlčení,

překonat vlastní tabu

a promluvit o myšlence, kterou je potřeba rozšířit --

že lidé,

kteří učinili ono těžké rozhodnutí

vrátit se zpět do života,

potřebují více podpory a pomoci.

Jak říká motto Trevor Projectu, bude to lepší.

A bude to mnohem lepší.

A já jsem se rozhodl vystoupit

s něčím naprosto jiným,

abych vám dodal odvahu,

pokud jste někdo,

kdo zvažoval nebo se pokusil o sebevraždu,

nebo pokud někoho takového znáte,

abyste o tom mluvili a mohli tak dostat pomoc.

Je to debata, která za to stojí

a myšlenka hodna rozšíření.

Děkuji.

(Potlesk)