1
00:00:00,000 --> 00:00:13,089
V tomto videu se budeme zabývat
elektronegativitou.

2
00:00:13,089 --> 00:00:16,732
Ta je opravdu velmi blízce spojená

3
00:00:16,732 --> 00:00:22,003
s elektronovou afinitou.

4
00:00:22,003 --> 00:00:23,945
Jsou tak úzce spojené,

5
00:00:23,945 --> 00:00:27,328
že zpravidla to, 
co má velkou elektronegativitu,

6
00:00:27,328 --> 00:00:29,719
má i vysokou elektronovou afinitu.

7
00:00:29,719 --> 00:00:31,228
Ale co to znamená?

8
00:00:31,228 --> 00:00:32,911
Elektronová afinita vyjadřuje,

9
00:00:32,911 --> 00:00:37,705
jak moc atom přitahuje elektrony,

10
00:00:37,705 --> 00:00:41,667
nebo také zda chce víc elektronů.

11
00:00:41,667 --> 00:00:45,283
Elektronegativita je trochu
specifičtější pojem.

12
00:00:45,283 --> 00:00:49,085
Udává, jak moc si chce atom
přitáhnout elektrony,

13
00:00:49,085 --> 00:00:53,331
které sdílí s jiným atomem
v kovalentní vazbě,

14
00:00:53,331 --> 00:00:58,873
jak moc si chce elektrony
v kovalentní vazbě přivlastnit.

15
00:00:58,873 --> 00:01:01,843
Co přesně myslím tím
přivlastnit si elektrony?

16
00:01:01,844 --> 00:01:03,820
Nejprve to zapíšu.

17
00:01:03,820 --> 00:01:13,871
Jak moc si chce přivlastnit,

18
00:01:13,871 --> 00:01:15,815
je to opravdu jen neformální definice,

19
00:01:15,815 --> 00:01:18,803
přivlastnit si elektrony, držet elektrony,

20
00:01:18,803 --> 00:01:20,973
aby byly déle u něj

21
00:01:20,973 --> 00:01:23,572
než na druhé straně kovalentní vazby.

22
00:01:23,572 --> 00:01:28,258
Udává to, jak moc si přeje mít elektrony,

23
00:01:28,258 --> 00:01:32,732
nebo také jakou má
k elektronům afinitu.

24
00:01:32,732 --> 00:01:39,674
Takže jak moc chce mít elektrony.

25
00:01:39,674 --> 00:01:43,543
Vidíte, že tyto pojmy spolu hodně souvisí.

26
00:01:43,543 --> 00:01:47,790
Tento udává, jaká je elektronová afinita
v rámci kovalentní vazby.

27
00:01:47,790 --> 00:01:50,104
A tento lze považovat 
za trochu širší pojem,

28
00:01:50,104 --> 00:01:54,051
ale oba tyto trendy 
jsou spolu v naprostém souladu.

29
00:01:54,052 --> 00:01:56,923
Když bereme v potaz
pouze elektronegativitu,

30
00:01:56,923 --> 00:01:58,314
je situace mnohem názornější.

31
00:01:58,314 --> 00:02:00,843
Vezměme si asi nejznámější soubor
kovalentních vazeb,

32
00:02:00,843 --> 00:02:03,292
kterým jsou vazby v molekule vody.

33
00:02:03,292 --> 00:02:07,983
Voda je, jak asi víte, H dvě O.

34
00:02:07,983 --> 00:02:11,166
Tady máme atom kyslíku

35
00:02:11,166 --> 00:02:13,934
a dva atomy vodíku.

36
00:02:13,934 --> 00:02:17,073
Oba vodíky mají jeden valenční elektron

37
00:02:17,074 --> 00:02:20,415
a jak vidíme,

38
00:02:20,415 --> 00:02:31,176
kyslík má ve vnější vrstvě 1, 2, 
3, 4, 5, 6 valenčních elektronů.

39
00:02:31,184 --> 00:02:33,186
Jen si představte, 
jak bude vodík šťastný,

40
00:02:33,186 --> 00:02:35,398
když bude mít o elektron víc,

41
00:02:35,398 --> 00:02:38,867
bude totiž mít stabilní 
elektronovou konfiguraci.

42
00:02:38,867 --> 00:02:41,218
První vrstva je totiž zaplněná
dvěma elektrony.

43
00:02:41,218 --> 00:02:42,620
Ostatní vrstvy osmi.

44
00:02:42,621 --> 00:02:45,214
Vodík si řekne: 
"Hej, jsem stabilní jako helium!"

45
00:02:45,214 --> 00:02:46,787
když dostane další elektron.

46
00:02:46,787 --> 00:02:49,288
A kyslík řekne:
"Jsem stabilní jako neon,

47
00:02:49,288 --> 00:02:51,159
pokud dostanu další dva elektrony."

48
00:02:51,159 --> 00:02:53,759
A to se stane, 
když spolu budou sdílet elektrony.

49
00:02:53,759 --> 00:02:59,342
Tento elektron může kyslík sdílet
ve vazbě s tímto elektronem vodíku.

50
00:02:59,342 --> 00:03:01,799
Proto tento vodík může mít pocit,
že vlastní oba,

51
00:03:01,800 --> 00:03:03,125
a je tím pádem stabilnější.

52
00:03:03,125 --> 00:03:04,676
Stabilizuje svou vnější vrstvu,

53
00:03:04,676 --> 00:03:06,301
nebo také stabilizuje sám sebe.

54
00:03:06,301 --> 00:03:10,617
Obdobně také tento elektron
může být sdílený s vodíkem

55
00:03:10,617 --> 00:03:13,027
a tím se vodík připodobní heliu.

56
00:03:13,027 --> 00:03:16,484
Tento kyslík to potom může vzít
jako něco za něco.

57
00:03:16,487 --> 00:03:18,466
něco dává a na oplátku chce něco zpět.

58
00:03:18,467 --> 00:03:20,236
Dostává elektron,

59
00:03:20,236 --> 00:03:22,856
který sdílí s každým z vodíků

60
00:03:22,856 --> 00:03:25,976
a může se zdát,

61
00:03:25,976 --> 00:03:30,261
že se tak stabilizuje a podobá se neonu.

62
00:03:30,261 --> 00:03:34,641
Elektrony ve vazbě budou sdíleny 
rovnoměrně, jen v případě,

63
00:03:34,641 --> 00:03:37,223
když budou mezi prvky
se shodnou elektronegativitou.

64
00:03:37,223 --> 00:03:40,602
A i tady záleží na zbytku molekuly.

65
00:03:40,602 --> 00:03:42,322
Ale v našem případě

66
00:03:42,323 --> 00:03:45,537
máme kyslík a vodík
s různou elektronegativitou.

67
00:03:45,537 --> 00:03:49,755
Kyslík přitahuje elektrony
raději než vodík.

68
00:03:49,756 --> 00:03:52,596
A tak mezi nimi elektrony nebudou
rozloženy rovnoměrně.

69
00:03:52,626 --> 00:03:57,948
Tady jsem kreslil 
valenční elektrony jako tečky.

70
00:03:57,948 --> 00:04:02,285
Ale jak víme, 
elektrony jsou vlastně v takovém oblaku

71
00:04:02,285 --> 00:04:06,665
okolo jádra,

72
00:04:06,665 --> 00:04:09,507
čímž vlastně tvoří atomy.

73
00:04:09,507 --> 00:04:15,461
V tomto typu kovalentní vazby 
tvořené těmito dvěma elektrony,

74
00:04:15,461 --> 00:04:18,315
budou elektrony déle u kyslíku

75
00:04:18,315 --> 00:04:20,827
a méně u vodíku.

76
00:04:20,829 --> 00:04:25,284
A tyto elektrony budou déle u kyslíku

77
00:04:25,284 --> 00:04:27,425
než u vodíku.

78
00:04:27,425 --> 00:04:30,290
A víme to, protože kyslík
je elektronegativnější,

79
00:04:30,290 --> 00:04:31,773
o tom budeme mluvit za chvíli.

80
00:04:31,773 --> 00:04:34,656
Toto je v chemii velmi důležitý pojem

81
00:04:34,656 --> 00:04:36,915
hlavně později při studiu
organické chemie.

82
00:04:36,915 --> 00:04:40,411
Protože víme, 
že kyslík je elektronegativnější

83
00:04:40,411 --> 00:04:44,360
a elektrony jsou u něj déle
než kolem vodíku,

84
00:04:44,377 --> 00:04:47,135
vzniká tak na této straně
parciální záporný náboj

85
00:04:47,135 --> 00:04:50,517
a na této parciální kladný náboj.

86
00:04:50,517 --> 00:04:55,712
A proto má voda
mnoho speciálních vlastností,

87
00:04:55,712 --> 00:04:59,292
které v jiných videích rozebereme
více do hloubky.

88
00:04:59,292 --> 00:05:01,014
Na základě znalosti
elektronegativity

89
00:05:01,014 --> 00:05:03,487
můžeme předvídat
průběh mnoha organických reakcí

90
00:05:03,490 --> 00:05:09,905
a odvodit vznik různých molekul.

91
00:05:09,905 --> 00:05:12,612
Hlavně když budete zkoumat
oxidační čísla a podobně,

92
00:05:12,612 --> 00:05:15,044
tak vám elektronegativita hodně řekne.

93
00:05:15,044 --> 00:05:18,816
Teď když víme, co to elektronegativita je,

94
00:05:18,816 --> 00:05:21,697
tak se podívejme, co se stane,

95
00:05:21,697 --> 00:05:28,175
když budeme postupovat
v rámci periody

96
00:05:28,175 --> 00:05:31,190
řekněme, že začínáme v první skupině

97
00:05:31,190 --> 00:05:38,097
a postupujeme až ke skupině halogenů.

98
00:05:38,097 --> 00:05:42,754
celou cestu až k tomuto žlutému sloupci.

99
00:05:42,754 --> 00:05:47,520
Jakou podle vás bude mít 
elektronegativita tendenci?

100
00:05:47,520 --> 00:05:49,857
Ještě jednou, způsob, 
jak se nad tím dá uvažovat,

101
00:05:49,857 --> 00:05:50,872
je vzít si extrém.

102
00:05:50,872 --> 00:05:53,429
Vezměte si sodík a chlor.

103
00:05:53,429 --> 00:05:55,285
Doporučuji vám zastavit teď video

104
00:05:55,285 --> 00:05:57,435
a promyslet to.

105
00:05:57,435 --> 00:05:59,220
Předpokládám, že jste na to přišli.

106
00:05:59,220 --> 00:06:02,594
Jistým způsobem je to podobný postup

107
00:06:02,594 --> 00:06:04,113
jako u ionizační energie.

108
00:06:04,113 --> 00:06:07,777
Prvky jako sodík mají jeden elektron
ve vnější vrstvě.

109
00:06:07,785 --> 00:06:09,855
Je pro ně těžké tu vrstvu zaplnit,

110
00:06:09,855 --> 00:06:12,036
a dostat se tak do stabilního stavu.

111
00:06:12,036 --> 00:06:15,706
Jednodušší je dát pryč ten jeden elektron,

112
00:06:15,706 --> 00:06:18,688
tak aby měl stabilní konfiguraci neonu.

113
00:06:18,688 --> 00:06:22,625
Tento se chce opravdu zbavit
nějakého elektronu.

114
00:06:22,625 --> 00:06:24,668
To jsme viděli ve videu
o ionizační energii.

115
00:06:24,668 --> 00:06:26,783
Proto má sodík malou ionizační energii.

116
00:06:26,783 --> 00:06:29,590
V plynném skupenství sodík
nepotřebuje moc energie,

117
00:06:29,590 --> 00:06:32,284
aby odtrhl elektron.

118
00:06:32,284 --> 00:06:33,918
Ale chlor je pravý opak.

119
00:06:33,918 --> 00:06:35,804
Chybí mu jeden k doplnění vrstvy.

120
00:06:35,812 --> 00:06:37,580
Přijít o elektron je to poslední, co chce.

121
00:06:37,580 --> 00:06:40,681
On chce elektron opravdu,
opravdu, opravdu moc,

122
00:06:40,682 --> 00:06:42,937
aby se dostal na konfiguraci argonu,

123
00:06:42,937 --> 00:06:45,984
protože tím by zaplnil svou třetí vrstvu.

124
00:06:45,984 --> 00:06:47,598
Takže logika spočívá v tom,

125
00:06:47,598 --> 00:06:50,578
že sodíku nevadí odtržení elektronu,

126
00:06:50,578 --> 00:06:52,880
zatímco chlor by elektron rád bral.

127
00:06:52,880 --> 00:06:55,471
Takže chlor si rád přivlastňuje elektrony,

128
00:06:55,471 --> 00:06:59,727
zatímco sodík si je 
přivlastňuje velmi nerad.

129
00:06:59,727 --> 00:07:00,953
Taková je tady tendence.

130
00:07:00,953 --> 00:07:02,505
Když jdeme zleva doprava,

131
00:07:02,505 --> 00:07:04,815
elektronegativita
...zapíšu to...

132
00:07:04,815 --> 00:07:07,089
dostáváme větší elektronegativitu.

133
00:07:07,089 --> 00:07:13,191
Elektronegativita se zvyšuje,

134
00:07:13,191 --> 00:07:16,623
když jdeme doprava.

135
00:07:16,623 --> 00:07:18,236
Jaká podle vás bude tendence,

136
00:07:18,237 --> 00:07:22,403
když půjdeme dolů ve skupinách?

137
00:07:22,403 --> 00:07:25,774
Jaká bude tendence, když půjdeme dolů?

138
00:07:25,774 --> 00:07:27,250
Dám vám nápovědu.

139
00:07:27,250 --> 00:07:30,736
Zaměřte se na atomové poloměry,

140
00:07:30,736 --> 00:07:31,972
zastavte si video a přemýšlejte,

141
00:07:31,973 --> 00:07:32,896
jak to tedy je.

142
00:07:32,907 --> 00:07:36,871
Bude se elektronegativita
zvyšovat nebo snižovat?

143
00:07:36,871 --> 00:07:39,267
Zase předpokládám, že jste to promysleli,

144
00:07:39,267 --> 00:07:41,810
protože víme z videa 
o atomových poloměrech,

145
00:07:41,810 --> 00:07:44,093
že se atomy čím dál víc zvětšují,

146
00:07:44,093 --> 00:07:46,191
tím jak se přidávají další a další vrstvy.

147
00:07:46,191 --> 00:07:50,837
Takže cesium má jeden elektron
ve vnější vrstvě

148
00:07:50,838 --> 00:07:52,150
a to v šesté.

149
00:07:52,150 --> 00:07:55,854
Zatímco řekněme, 
že lithium má jeden elektron.

150
00:07:55,854 --> 00:07:57,620
Všechny prvky první skupiny

151
00:07:57,620 --> 00:07:59,471
mají ve vnější vrstvě jeden elektron.

152
00:07:59,471 --> 00:08:01,746
Ale tento padesátý pátý elektron,

153
00:08:01,746 --> 00:08:03,282
což je valenční elektron cesia,

154
00:08:03,282 --> 00:08:08,740
je mnohem dál, 
než valenční elektrony lithia nebo vodíku.

155
00:08:08,740 --> 00:08:13,296
A kvůli tomu je tento elektron
více ovlivňován

156
00:08:13,296 --> 00:08:16,820
elektrony mezi ním a jádrem

157
00:08:16,820 --> 00:08:18,402
a taky je od jádra dál.

158
00:08:18,403 --> 00:08:20,513
Takže je prostě jednodušší ho odtrhnout.

159
00:08:20,513 --> 00:08:27,690
Takže cesium se velice 
ochotně zbavuje elektronů,

160
00:08:27,698 --> 00:08:30,751
mnohem ochotněji, 
než by se jich vzdal vodík.

161
00:08:30,752 --> 00:08:33,159
Takže když jdeme dolů ve skupině,

162
00:08:33,159 --> 00:08:39,044
dostáváme čím dál menší elektronegativitu.

163
00:08:39,044 --> 00:08:41,115
Co z toho vyplývá?

164
00:08:41,115 --> 00:08:45,986
Které prvky mají největší elektronegativitu?

165
00:08:45,986 --> 00:08:47,467
Budou to ty,

166
00:08:47,467 --> 00:08:50,447
které leží nahoře na pravé straně tabulky.

167
00:08:50,447 --> 00:08:52,478
Budou to zde tyto prvky.

168
00:08:52,478 --> 00:08:54,633
Ty mají největší elektronegativitu.

169
00:08:54,634 --> 00:08:56,837
Někdy trochu pomíjíme vzácné plyny,

170
00:08:56,837 --> 00:08:59,092
protože v podstatě nereagují,

171
00:08:59,092 --> 00:09:01,133
dokonce ani netvoří kovalentní vazby,

172
00:09:01,133 --> 00:09:02,597
protože jsou prostě šťastné.

173
00:09:02,597 --> 00:09:03,896
Zatímco tato horní písmena

174
00:09:03,896 --> 00:09:06,118
budou někdy tvořit kovalentní vazby.

175
00:09:06,119 --> 00:09:09,615
A když je vytvoří, 
ráda si tyto elektrony přivlastní.

176
00:09:09,615 --> 00:09:11,524
A co jsou nejméně
elektronegativní prvky?

177
00:09:11,524 --> 00:09:13,620
Někdy se říká i
velmi elektropozitivní.

178
00:09:13,620 --> 00:09:15,570
No tyto prvky dole vlevo.

179
00:09:15,570 --> 00:09:18,328
Tyto prvky mají...

180
00:09:18,328 --> 00:09:19,689
...jak jsme říkali o cesiu..

181
00:09:19,689 --> 00:09:21,834
jen jeden elektron,
který mohou odtrhnout,

182
00:09:21,835 --> 00:09:25,333
čímž by dosáhly 
stabilního stavu jako xenon.

183
00:09:25,333 --> 00:09:27,510
Nebo v případě druhé skupiny mají dva,

184
00:09:27,510 --> 00:09:28,565
které chtějí dát pryč,

185
00:09:28,565 --> 00:09:29,877
ale je lehčí dva odtrhnout,

186
00:09:29,877 --> 00:09:31,813
než jich hodně získat.

187
00:09:31,813 --> 00:09:34,145
Jsou to velké atomy,

188
00:09:34,145 --> 00:09:35,885
takže tyto krajní elektrony

189
00:09:35,885 --> 00:09:39,448
jsou méně přitahovány kladným jádrem.

190
00:09:39,448 --> 00:09:41,228
Proto když jdeme v periodické tabulce

191
00:09:41,228 --> 00:09:44,802
z levého spodního k pravému hornímu rohu,

192
00:09:44,802 --> 00:09:54,000
dostáváme čím dál větší elektronegativitu.