WEBVTT 00:00:00.340 --> 00:00:02.190 V tomto videu bych rád pohovořil o ledvinách. 00:00:02.190 --> 00:00:05.500 Tohle je velký obrázek ledviny. 00:00:05.500 --> 00:00:08.200 Chci mluvit o tom, jak fungují, 00:00:08.200 --> 00:00:10.500 a také o nejmenší funkční jednotce ledvin, 00:00:10.500 --> 00:00:11.420 což je nefron. 00:00:11.420 --> 00:00:16.700 Takže tématem budou ledviny a nefron. 00:00:16.700 --> 00:00:18.780 Ledviny určitě znáte. 00:00:18.780 --> 00:00:19.680 Máme dvě. 00:00:19.680 --> 00:00:23.270 Lidé si je asi nejvíc spojují s tím, 00:00:23.270 --> 00:00:27.860 že nám umožňují vylučovat odpad. 00:00:27.860 --> 00:00:32.229 Také nám ale pomáhají udržovat 00:00:32.229 --> 00:00:36.410 správnou hladinu vody, množství soli 00:00:36.410 --> 00:00:39.010 nebo elektrolytů a náš krevní tlak. 00:00:39.010 --> 00:00:40.870 Zjednoduším to ale jen na vodu. 00:00:40.870 --> 00:00:42.960 Také produkují hormony a další věci, 00:00:42.960 --> 00:00:45.190 které teď nebudu detailně popisovat. 00:00:45.190 --> 00:00:48.580 Chci se zaměřit jen na první dvě funkce, které jsem zmínil, 00:00:48.580 --> 00:00:52.210 abyste pochopili základní funkci ledvin. 00:00:52.210 --> 00:00:54.130 Většina z nás má dvě ledviny. 00:00:54.130 --> 00:00:57.480 Jsou na zádech po obou stranách páteře 00:00:57.480 --> 00:00:59.210 za našimi játry. 00:00:59.210 --> 00:01:02.470 A tohle je zvětšený obrázek ledviny. 00:01:02.470 --> 00:01:04.239 Pokud si přepnete na režim celé obrazovky, 00:01:04.239 --> 00:01:07.150 skutečné ledviny nejsou tak velké. 00:01:07.150 --> 00:01:10.980 Ledvinu jsme rozpůlili, abychom viděli, co se děje uvnitř. 00:01:10.980 --> 00:01:15.130 Abyste všemu porozuměli, 00:01:15.130 --> 00:01:17.660 než začneme mluvit o nefronu, 00:01:17.660 --> 00:01:20.520 ukáži vám jednotlivé části ledviny. 00:01:20.520 --> 00:01:24.930 Tohle místo 00:01:24.930 --> 00:01:28.910 se jmenuje renální (ledvinová) kůra. 00:01:28.910 --> 00:01:31.550 Kdykoliv mluvíme o něčem, co má spojitost s ledvinami, 00:01:31.550 --> 00:01:34.110 vždy je v názvu slovo renální (ledvinový), 00:01:34.110 --> 00:01:34.580 což odkazuje na ledviny. 00:01:34.580 --> 00:01:36.800 Tohle je tedy ledvinová kůra, 00:01:36.800 --> 00:01:38.230 tato vnější část. 00:01:38.230 --> 00:01:44.380 Tohle je zase ledvinová dřeň. 00:01:44.380 --> 00:01:46.480 Dřeň pochází z prostředku. 00:01:46.480 --> 00:01:49.050 Můžete to tedy vnímat jako střed ledviny. 00:01:49.050 --> 00:01:52.400 .. 00:01:52.400 --> 00:01:55.680 Zjistíme, že 00:01:55.680 --> 00:01:58.350 hrají důležitou roli 00:01:58.350 --> 00:02:01.720 ve filtraci nebo vylučování. 00:02:01.720 --> 00:02:05.730 Mají schopnost nevylučovat tolik vody, 00:02:05.730 --> 00:02:09.020 když se snažíme odfiltrovat krev. 00:02:09.020 --> 00:02:11.720 Jak už jsem řekl, 00:02:11.720 --> 00:02:14.330 možná jste to slyšeli i od někoho jiného, 00:02:14.330 --> 00:02:16.490 funkční jednotka ledvin je nefron. 00:02:16.490 --> 00:02:22.510 .. 00:02:22.510 --> 00:02:25.040 Důvod, proč se nazývá funkční jednotkou, 00:02:25.040 --> 00:02:28.290 je, že se jedná o úroveň, 00:02:28.290 --> 00:02:30.250 na které se obě funkce dějí. 00:02:30.250 --> 00:02:32.980 Dvě základní funkce ledvin jsou vylučování 00:02:32.980 --> 00:02:36.580 a udržování hladiny vody 00:02:36.580 --> 00:02:37.730 v našem krevním systému. 00:02:37.730 --> 00:02:41.730 Teď vám ukážu, jak nefron zapadá do tohoto obrázku. 00:02:41.730 --> 00:02:45.840 Tento obrázek je z Wikipedie. 00:02:45.840 --> 00:02:48.420 snažili se tady namalovat dvojici nefronů. 00:02:48.420 --> 00:02:50.630 Nefron vypadá tedy nějak takhle. 00:02:50.630 --> 00:02:53.680 Ponořuje se do dřeně, pak jde zpět do kůry 00:02:53.680 --> 00:02:56.640 a do sběrných kanálků. 00:02:56.640 --> 00:02:59.620 Tekutina bude končit v močovodu, 00:02:59.620 --> 00:03:02.960 v močovém měchýři, který můžeme vyprázdnit, 00:03:02.960 --> 00:03:05.880 když se nám chce. 00:03:05.880 --> 00:03:07.770 Je to o délce nefronu. 00:03:07.770 --> 00:03:10.780 Věřím, že si to dokážete představit. 00:03:10.780 --> 00:03:13.030 Tady začíná, a tady se znovu zanořuje. 00:03:13.030 --> 00:03:14.840 Takže mnohonásobné nefrony toto budou dělat, ale 00:03:14.840 --> 00:03:15.840 jsou extra tenké. 00:03:15.840 --> 00:03:18.140 Tyto trubice či tyto tubuly, možná bych měl 00:03:18.140 --> 00:03:20.800 říct, jsou extrémně tenké. 00:03:20.800 --> 00:03:26.190 Průměrná ledvina obsahuje 00:03:26.190 --> 00:03:27.440 milion nefronů. 00:03:27.440 --> 00:03:31.320 .. 00:03:31.320 --> 00:03:34.470 Nelze určitě říct, že nefrony jsou mikroskopické. 00:03:34.470 --> 00:03:39.390 Mají.. minimálně jejich délku, když se zanořují.. 00:03:39.390 --> 00:03:41.880 Lze tedy říct, že tuto vzdálenost jde vidět. 00:03:41.880 --> 00:03:45.510 Pořád se jich do jedné ledviny vejde spousta. 00:03:45.510 --> 00:03:49.580 Nyní se můžeme podívat na to, jak nefron 00:03:49.580 --> 00:03:52.880 filtruje krev a ,,zajistí", že ne příliš 00:03:52.880 --> 00:03:56.530 vody nebo ne příliš prospěšných látek skončí 00:03:56.530 --> 00:03:58.330 v moči. 00:03:58.330 --> 00:04:04.070 Nakreslím nefron. 00:04:04.070 --> 00:04:07.200 Začnu takto. 00:04:07.200 --> 00:04:08.850 Začněme s průtokem krve. 00:04:08.850 --> 00:04:13.480 Krev přichází v tepně, to je 00:04:13.480 --> 00:04:15.780 tepenná kapilára, dá se říct. 00:04:15.780 --> 00:04:17.589 Takže přichází nějak takhle.. 00:04:17.589 --> 00:04:21.820 Toto se ve skutečnosti nazývá přívodná tepna. 00:04:21.820 --> 00:04:23.230 Netřeba znát názvy, ale 00:04:23.230 --> 00:04:24.480 někde byste se s tím mohli setkat. 00:04:24.480 --> 00:04:26.670 .. 00:04:26.670 --> 00:04:28.170 Krev přitéká. 00:04:28.170 --> 00:04:32.060 Pak přichází do tohoto velkého vinoucího se prostoru. 00:04:32.060 --> 00:04:34.810 Opravdu se takto vine.. 00:04:34.810 --> 00:04:36.060 Toto se nazývá glomerulus. 00:04:36.060 --> 00:04:43.490 .. 00:04:43.490 --> 00:04:45.870 A pak krev odchází odvodnou tepnou. 00:04:45.870 --> 00:04:57.100 .. 00:04:57.100 --> 00:04:58.610 Odvodná znamená pryč z centra. 00:04:58.610 --> 00:05:02.750 Přívodná vede směrem do centra, odvodná od centra. 00:05:02.750 --> 00:05:04.340 Budu o tom ještě mluvit, ale 00:05:04.340 --> 00:05:05.830 je to zajímavé, že se ještě zabýváme 00:05:05.830 --> 00:05:07.040 tepnami i teď. 00:05:07.040 --> 00:05:08.770 Je to stále okysličená krev. 00:05:08.770 --> 00:05:12.260 Normálně, když opouštíme krevní systém jako 00:05:12.260 --> 00:05:14.950 tady glomerulus, obvykle se zabýváme 00:05:14.950 --> 00:05:18.650 žilným systémem, ale tady je to stále tepenný systém. 00:05:18.650 --> 00:05:21.280 Je to pravděpodobně tím, že tepenný systém má vyšší 00:05:21.280 --> 00:05:22.760 krevní tlak, a co je třeba udělat je to, že 00:05:22.760 --> 00:05:28.730 ,,vymáčkneme" tekutinu a vše co obsahuje pryč z 00:05:28.730 --> 00:05:30.970 krve a glomerulu. 00:05:30.970 --> 00:05:35.420 Glomerulus je velmi porézní a je obklopen 00:05:35.420 --> 00:05:37.460 ostatními buňkami. 00:05:37.460 --> 00:05:38.710 Toto je něco jako průřez.. 00:05:38.710 --> 00:05:44.470 .. 00:05:44.470 --> 00:05:49.200 Je obklopen něčím jako je tato struktura, a tyto 00:05:49.200 --> 00:05:53.350 buňky si představte že jsou tady všude kolem. 00:05:53.350 --> 00:05:56.980 Samozřejmě, opravdové kapiláry mají buňky 00:05:56.980 --> 00:05:58.960 které je obklopují, takže tady jsou buňky. 00:05:58.960 --> 00:06:01.140 Takže když kreslím tyto linie, jsou to vlastně 00:06:01.140 --> 00:06:03.420 řady malých buněk. 00:06:03.420 --> 00:06:04.540 Co se dále děje je tom že krev přitéká 00:06:04.540 --> 00:06:05.900 při opravdu vysokém tlaku. 00:06:05.900 --> 00:06:06.960 Toto je porézní. 00:06:06.960 --> 00:06:10.410 Tyto buňky vně se nazývají podocyty. 00:06:10.410 --> 00:06:11.880 Jsou o něco více vybíravé v tom, 00:06:11.880 --> 00:06:14.630 co má být odfiltrováno ven, a prakticky pětina tekutin, 00:06:14.630 --> 00:06:20.640 které přitékají dovnitř, skončí v tomto prostoru 00:06:20.640 --> 00:06:22.550 který se nazývá Bowmanův prostor. 00:06:22.550 --> 00:06:23.690 Celé toto se nazývá 00:06:23.690 --> 00:06:24.940 Bowmanův váček. 00:06:24.940 --> 00:06:28.270 .. 00:06:28.270 --> 00:06:30.650 Je to koule se vstupním otvorem, kudy se kapilára 00:06:30.650 --> 00:06:34.050 dostane dovnitř, a tento prostor.. 00:06:34.050 --> 00:06:36.890 Bowmanův prostor. 00:06:36.890 --> 00:06:41.270 Je to prostor uvnitř Bowmanovo váčku, a 00:06:41.270 --> 00:06:42.150 toto celé je z buněk. 00:06:42.150 --> 00:06:44.200 Všechny tyto struktury jsou samozřejmě vytvořeny- nebo možná ne 00:06:44.200 --> 00:06:46.830 tak samozřejmě- jsou vytvořeny z buněk. 00:06:46.830 --> 00:06:48.730 Uvnitř máme filtrát. 00:06:48.730 --> 00:06:53.190 Filtrát je jen tekutina, kterábyla ,,vymáčknuta" ven z glomerulu. 00:06:53.190 --> 00:06:56.380 Nelze to ještě nazvat močí, protože je zde ještě 00:06:56.380 --> 00:07:01.720 spousta kroků, které musí nastat, abychom tuto tekutiny mohli nazvat močí. 00:07:01.720 --> 00:07:04.400 Zatím je to jen filtrát, ale v podstatě, co se 00:07:04.400 --> 00:07:07.220 dostane ven, říkal jsem něco kolem jedné pětiny tekutin, 00:07:07.220 --> 00:07:10.450 a látky které jsou v této tekutině dobře rozpustné, čili 00:07:10.450 --> 00:07:16.430 malé ionty, sodík, možná některé menší molekuly jako je glukóza, možná 00:07:16.430 --> 00:07:19.570 některé malé aminokyseliny. 00:07:19.570 --> 00:07:21.086 Je tu spousta látek, ale tyto jsem řekl 00:07:21.086 --> 00:07:22.080 jen tak pro představu. 00:07:22.080 --> 00:07:25.370 Látky, které se nefiltrují jsou třeba 00:07:25.370 --> 00:07:31.340 červené krvinky nebo větší molekuly, větší proteiny. 00:07:31.340 --> 00:07:32.510 Nefiltrují se. 00:07:32.510 --> 00:07:36.700 Víceméně se filtrují jen mikromolekuly, 00:07:36.700 --> 00:07:40.910 ty jsou součástí filtrátu, který se pak objevuje 00:07:40.910 --> 00:07:42.390 v Bowmanově prostoru. 00:07:42.390 --> 00:07:45.110 Tak, co dále dělá nefron. Bowmanův 00:07:45.110 --> 00:07:46.960 váček je něco jako začátek nefronu, 00:07:46.960 --> 00:07:51.280 jen tak pro představu naší velké ledviny, řekněme 00:07:51.280 --> 00:07:54.760 že jsme v blízkosti tepny. 00:07:54.760 --> 00:07:56.980 Toto je Bowmanův váček. 00:07:56.980 --> 00:07:59.075 Vypadá to nějak takto. Celý nefron je 00:07:59.075 --> 00:08:00.580 takto svinutý. 00:08:00.580 --> 00:08:03.150 Zanořuje se do dřeně, a pak 00:08:03.150 --> 00:08:06.220 se zase vynořuje, a nakonec pokračuje 00:08:06.220 --> 00:08:07.980 sběracím kanálkem, o něm budu mluvit více. 00:08:07.980 --> 00:08:12.250 Toto co jsem zde nakreslil je přiblížená verze 00:08:12.250 --> 00:08:14.660 této části 00:08:14.660 --> 00:08:16.250 To, co chci teď udělat, je trochu to oddálit, protože 00:08:16.250 --> 00:08:17.550 se chystám trochu vzdálit 00:08:17.550 --> 00:08:19.290 Oddálím to. 00:08:19.290 --> 00:08:23.220 Tady máme vstupující tepnu. 00:08:23.220 --> 00:08:26.520 Vše je smotáno v glomerulu, a většina 00:08:26.520 --> 00:08:30.160 krve odtéká, ale jedna pětina 00:08:30.160 --> 00:08:33.390 je filtrována a dostává se do Bowmanova váčku. 00:08:33.390 --> 00:08:34.780 Tady je Bowmanův váček. 00:08:34.780 --> 00:08:36.450 Teď jsem to trochu oddálil.. 00:08:36.450 --> 00:08:39.530 Tady máme náš filtrát. 00:08:39.530 --> 00:08:41.080 Udělám ho trochu žlutější.. 00:08:41.080 --> 00:08:44.440 .. 00:08:44.440 --> 00:08:46.800 Tento filtrát, co odtéká v tuto chvíli pryč, 00:08:46.800 --> 00:08:49.270 se občas nazývá glomerulární filtrát, protože 00:08:49.270 --> 00:08:52.170 byl filtrován v glomerulu, a byl také filtrován 00:08:52.170 --> 00:08:55.060 těmi podocyty uvnitř 00:08:55.060 --> 00:08:56.470 Bowmanova váčku. 00:08:56.470 --> 00:08:59.120 Ale nyní přejděme k proximálnímu tubulu. 00:08:59.120 --> 00:09:03.080 .. 00:09:03.080 --> 00:09:06.530 Nakreslím to takto. 00:09:06.530 --> 00:09:08.300 Samozřejmě, že to takto nevypadá, jak to mám tady.. 00:09:08.300 --> 00:09:09.580 ale takto to bude dávat větší smysl. 00:09:09.580 --> 00:09:17.470 Toto je proximální tubulus. 00:09:17.470 --> 00:09:20.560 Zní to honosně, ale proximální 00:09:20.560 --> 00:09:23.590 znamená prostě ,,blízko" a tubulus, lze říct jako malá trubice. 00:09:23.590 --> 00:09:25.740 Je to tedy malá trubice blízko začátku.. 00:09:25.740 --> 00:09:27.880 Proto se nazývá proximální tubulus. 00:09:27.880 --> 00:09:29.700 Má dvě části. 00:09:29.700 --> 00:09:31.245 Celá tato věc je často nazývána 00:09:31.245 --> 00:09:32.870 proximální zavinutý tubulus. 00:09:32.870 --> 00:09:35.870 .. 00:09:35.870 --> 00:09:37.390 To protože je celý zavinutý. 00:09:37.390 --> 00:09:38.830 Vše je vlnité. 00:09:38.830 --> 00:09:40.750 Nakreslil jsem to dvojrozměrné. 00:09:40.750 --> 00:09:43.170 Ve skutečnosti je to trojrozměrné. 00:09:43.170 --> 00:09:45.470 Ale ve skutečnosti tu je takto vlnitá část a pak tu 00:09:45.470 --> 00:09:48.220 je rovná část poblíž konce proximálního tubulu. 00:09:48.220 --> 00:09:50.570 Toto celé se tedy nazývá proximální tubulus. 00:09:50.570 --> 00:09:52.060 Toto je zavinutá část. 00:09:52.060 --> 00:09:53.670 Toto je rovná část, ale 00:09:53.670 --> 00:09:55.340 nemůžeme být moc nároční.. 00:09:55.340 --> 00:09:59.040 Ale celý tento bod této části nefronu- 00:09:59.040 --> 00:10:02.810 pamatujme si, kde se zrovna nacházíme- tento bod 00:10:02.810 --> 00:10:05.890 nefronu přesně tady- zde začíná 00:10:05.890 --> 00:10:09.700 zpětná absorpce některých látek z filtrátu, 00:10:09.700 --> 00:10:10.670 které nechceme vyloučit z těla. 00:10:10.670 --> 00:10:11.880 Nechceme vyloučit glukózu. 00:10:11.880 --> 00:10:13.900 To je složitě získaná látka, 00:10:13.900 --> 00:10:15.090 potřebná pro energii. 00:10:15.090 --> 00:10:18.790 Nechceme vyloučit nezbytně moc sodíku. 00:10:18.790 --> 00:10:24.040 Už z předchozích videí víme, že je to užitečný 00:10:24.040 --> 00:10:24.480 iont, který je často potřebný. 00:10:24.480 --> 00:10:26.490 Nechceme vyloučit aminokyseliny. 00:10:26.490 --> 00:10:30.490 Ty jsou potřebné pro tvorbu bílkovin a dalších látek. 00:10:30.490 --> 00:10:32.320 Tyto látky tedy nechceme vyloučit, takže je 00:10:32.320 --> 00:10:33.670 vstřebáváme zpět. 00:10:33.670 --> 00:10:35.840 Udělám celé video o tom, jak přesně se toto děje, 00:10:35.840 --> 00:10:37.480 ale děje se to aktivně. 00:10:37.480 --> 00:10:40.575 Protože spotřebováváme ATP, trošku si to shrneme, 00:10:40.575 --> 00:10:43.900 spotřebováváme ATP pro sodíkovou pumpu a pak 00:10:43.900 --> 00:10:45.660 se tady zapojují další látky. 00:10:45.660 --> 00:10:48.160 To je jen menší ochutnávka z toho, co se tu děje. 00:10:48.160 --> 00:10:52.190 Takže zpětná absorpce.. představte si, co se tu děje. 00:10:52.190 --> 00:10:56.370 Máte tu buňky lemující proximální tubulus. 00:10:56.370 --> 00:10:58.310 a toto z nich vyčnívá.. 00:10:58.310 --> 00:10:59.790 Udělám o tom celé video, protože 00:10:59.790 --> 00:11:00.630 to je opravdu zajímavé. 00:11:00.630 --> 00:11:01.910 Takže tady máme buňky. 00:11:01.910 --> 00:11:04.660 Na druhé straně buněk je 00:11:04.660 --> 00:11:08.110 tepenný systém, spíše tedy kapilární systém. 00:11:08.110 --> 00:11:12.080 Takže tady je kapilární systém, 00:11:12.080 --> 00:11:16.580 velice blízko buněk lemujících proximální tubulus, a tak 00:11:16.580 --> 00:11:19.140 se tyto látky aktivně pumpují, zejména 00:11:19.140 --> 00:11:23.000 sodík, ale všechno toto spotřebovává energii, pumpuje se selektivně zpět 00:11:23.000 --> 00:11:24.890 do krve, a nejspíše 00:11:24.890 --> 00:11:25.870 i trochu vody.. 00:11:25.870 --> 00:11:32.480 Takže se zpět pumpuje nějaký sodík, glukóza 00:11:32.480 --> 00:11:34.710 a také trochu vody, 00:11:34.710 --> 00:11:36.540 protože nechceme veškerou vodu vyloučit pryč. 00:11:36.540 --> 00:11:38.620 Pokud bychom veškerou vodu z filtrátu 00:11:38.620 --> 00:11:41.560 prostě vyloučili z těla ve formě moči, vylučovali 00:11:41.560 --> 00:11:44.240 bychom galony a galony vody denně, což 00:11:44.240 --> 00:11:45.310 samozřejmě nechceme. 00:11:45.310 --> 00:11:46.500 To je celá pointa. 00:11:46.500 --> 00:11:49.130 Začíná se absorpční proces. 00:11:49.130 --> 00:11:51.400 Tady vstupujeme do Henleovy kličky. A toto je, 00:11:51.400 --> 00:11:52.610 podle mě, nejvíce 00:11:52.610 --> 00:11:55.370 zajímavá část nefronu. 00:11:55.370 --> 00:11:59.930 Vstupuje tedy do Henleovy kličky, zanořuje se, 00:11:59.930 --> 00:12:03.680 a pak se opět vynořuje. 00:12:03.680 --> 00:12:05.740 Tudíž většinu délky nefronu 00:12:05.740 --> 00:12:07.900 představuje Henleova klička. 00:12:07.900 --> 00:12:10.916 Když se vrátím k tomuto diagramu, jestliže 00:12:10.916 --> 00:12:13.270 mluvím o Henleově kličce, mluvím o 00:12:13.270 --> 00:12:15.440 celé této věci. 00:12:15.440 --> 00:12:17.450 Tady můžete zahlédnout cosi zajímavého. 00:12:17.450 --> 00:12:21.050 Křižuje hranici mezi kůrou, toto světle hnědé, 00:12:21.050 --> 00:12:24.820 a dření, toto červeno oranžové tady.. 00:12:24.820 --> 00:12:27.170 a děje se to z velmi důležitého důvodu. 00:12:27.170 --> 00:12:28.000 Nakreslím to. 00:12:28.000 --> 00:12:32.710 Řekněme, že toto je hranice mezi kůrou a dření. 00:12:32.710 --> 00:12:35.460 Toto je kůra. 00:12:35.460 --> 00:12:39.550 Toto je dřeň. 00:12:39.550 --> 00:12:42.060 Takže celá funkce- vlastně jsou dvě- 00:12:42.060 --> 00:12:43.590 Henleovy kličky. 00:12:43.590 --> 00:12:48.570 .. 00:12:48.570 --> 00:12:57.830 První je ta, že činí dřeň slanou, a to pomocí 00:12:57.830 --> 00:13:00.502 aktivního pumpování solí. 00:13:00.502 --> 00:13:03.090 Aktivně pumpuje soli, a to se děje 00:13:03.090 --> 00:13:06.140 ve vzestupné části Henleovy kličky. 00:13:06.140 --> 00:13:12.390 Aktivně pumpuje soli: chlorid 00:13:12.390 --> 00:13:14.440 sodný, chlorid draselný.. chlor, dá se říct. 00:13:14.440 --> 00:13:17.500 chlorové ionty. 00:13:17.500 --> 00:13:21.990 Aktivně pumpuje tyto soli právě tady, 00:13:21.990 --> 00:13:27.670 aby byla celá dřeň slaná, pokud chceme použít terminologii osmózy- 00:13:27.670 --> 00:13:29.990 aby byla dřeň hypertonická. 00:13:29.990 --> 00:13:33.320 Je tu více rozpuštěných látek než ve filtrátu, 00:13:33.320 --> 00:13:36.010 který prostupoval tubulem. 00:13:36.010 --> 00:13:37.240 A k tomu se spotřebovává ATP. 00:13:37.240 --> 00:13:39.910 Všechny tyto věci vyžadují ATP, k aktivnímu pumpování proti 00:13:39.910 --> 00:13:41.570 koncentračnímu spádu. 00:13:41.570 --> 00:13:46.110 Toto je tedy slané a to ne bezdůvodně. 00:13:46.110 --> 00:13:50.820 Není to jen proto, aby byly odebrány soli z filtrátu, 00:13:50.820 --> 00:13:53.230 ačkoli to je také část problému, ale tím, 00:13:53.230 --> 00:13:57.620 že se tímto stává slané, vzestupná část je propustná pouze pro tyto soli 00:13:57.620 --> 00:13:59.270 a tyto ionty. 00:13:59.270 --> 00:14:00.830 Není propustná pro vodu. 00:14:00.830 --> 00:14:06.110 .. 00:14:06.110 --> 00:14:09.050 Sestupná část Henleovy kličky je propustná jen 00:14:09.050 --> 00:14:10.300 pro vodu. 00:14:10.300 --> 00:14:13.390 .. 00:14:13.390 --> 00:14:14.380 Co se stane dále? 00:14:14.380 --> 00:14:17.430 Jestli je toto všechno slané, protože vzestupná část aktivně 00:14:17.430 --> 00:14:21.260 pumpuje ven soli, co se stane s vodou, 00:14:21.260 --> 00:14:23.110 když se dostane do sestupné části? 00:14:23.110 --> 00:14:24.870 Tady je hypertonické prostředí. 00:14:24.870 --> 00:14:28.830 Voda se bude přirozeně snažit 00:14:28.830 --> 00:14:30.540 tyto koncentrační rozdíly vyvážit. 00:14:30.540 --> 00:14:31.510 O tom jsem už vytvořil celé video. 00:14:31.510 --> 00:14:33.680 Neděje se to pomocí magie. 00:14:33.680 --> 00:14:36.710 Takže voda bude- protože je tu hypertonické prostředí- 00:14:36.710 --> 00:14:39.620 více slané- a toho je zase propustné jen pro vodu- 00:14:39.620 --> 00:14:42.930 voda nechá membránu sestupné části 00:14:42.930 --> 00:14:44.560 Henleovy kličky na pokoji. 00:14:44.560 --> 00:14:48.710 Toto je hlavní část zpětné absorpce vody. 00:14:48.710 --> 00:14:52.870 Už jsem hodně přemýšlel, proč se ATP nespotřebovává 00:14:52.870 --> 00:14:54.360 k aktivnímu pumpování vody? 00:14:54.360 --> 00:14:55.850 Odpověď je- není 00:14:55.850 --> 00:14:56.650 žádná snadná cesta, jak to udělat. 00:14:56.650 --> 00:15:01.130 Biologické systémy jsou dobré ve spotřebovávání ATP k pumpování iontů, 00:15:01.130 --> 00:15:03.360 ale neumí aktivně pumpovat vodu. 00:15:03.360 --> 00:15:06.360 Voda je něco jako bariéra pro proteiny, neumí s ní zacházet. 00:15:06.360 --> 00:15:09.580 Takže řešení je učinit tuto oblast méně slanou, 00:15:09.580 --> 00:15:12.540 a to pumpováním iontů ven. Pak bude voda, pokud bude oblast propustná pouze pro voda, 00:15:12.540 --> 00:15:14.750 přirozeně odtékat pryč. 00:15:14.750 --> 00:15:18.170 Toto je tedy mechanismus získávání zpět velkého množství 00:15:18.170 --> 00:15:20.820 vody, která se odfiltruje. 00:15:20.820 --> 00:15:23.390 A důvod, proč to trvá tak dlouho, je ten, aby voda 00:15:23.390 --> 00:15:27.560 měla dostatek času se odplavit pryč, a proto se 00:15:27.560 --> 00:15:31.490 klička zanořuje hodně hluboko do této slané části. 00:15:31.490 --> 00:15:34.710 Pak opustíme Henleovu kličku a už jsme s 00:15:34.710 --> 00:15:36.110 nefronem téměř hotoví. 00:15:36.110 --> 00:15:38.790 Tady máme další zavinutý tubulus, 00:15:38.790 --> 00:15:41.710 a zkuste schválně uhádnout název toho zavinutého tubulu. 00:15:41.710 --> 00:15:44.860 Když tamto byl proximální tubulus, toto bude distální tubulus. 00:15:44.860 --> 00:15:47.070 A abych kreslil správně, opravdu 00:15:47.070 --> 00:15:51.560 prochází velice blízko Bowmanově váčku, 00:15:51.560 --> 00:15:52.810 takže to nakreslím jinou barvou... 00:15:52.810 --> 00:15:57.230 .. 00:15:57.230 --> 00:16:01.920 Distální zavinutý tubulus opravdu vede pěkně blízko 00:16:01.920 --> 00:16:03.970 Bowmanovo váčku. 00:16:03.970 --> 00:16:06.000 A ještě jednou, celé to nakreslím zavinuté dvojrozměrně, 00:16:06.000 --> 00:16:07.740 ale ve skutečnosti je to trojrozměrné. 00:16:07.740 --> 00:16:09.840 Není to takhle dlouhé, ale já jsem se potřeboval dostat odtud 00:16:09.840 --> 00:16:11.830 až sem. 00:16:11.830 --> 00:16:12.830 Toto se nazývá distální. 00:16:12.830 --> 00:16:14.510 Distální znamená dále. 00:16:14.510 --> 00:16:16.750 Je to zavinuté a je to tubulus. 00:16:16.750 --> 00:16:24.450 Toto je tedy distální zavinutý tubulus a 00:16:24.450 --> 00:16:27.690 tady se děje další zpětná absorpce: vápník a 00:16:27.690 --> 00:16:28.820 další sodík. 00:16:28.820 --> 00:16:31.250 Zpětně vstřebáváme více látek, 00:16:31.250 --> 00:16:32.600 které nechceme vyloučit. 00:16:32.600 --> 00:16:34.180 Je tu spousta látek, o kterých lze mluvit, 00:16:34.180 --> 00:16:36.330 které se zpětně vstřebávají, toto je pouze stručný přehled. 00:16:36.330 --> 00:16:39.870 Opět se vstřebává zpět i voda. 00:16:39.870 --> 00:16:41.420 Ale tady na konci, 00:16:41.420 --> 00:16:42.800 je filtrát zpracováván. 00:16:42.800 --> 00:16:44.290 Spousta vody je vzata pryč. 00:16:44.290 --> 00:16:45.760 Je to mnohem více koncentrované. 00:16:45.760 --> 00:16:47.700 Vstřebali jsme zpětně spoustu solí, 00:16:47.700 --> 00:16:49.290 elektrolytů, které chceme. 00:16:49.290 --> 00:16:52.100 Vstřebali jsme glukózu a spoustu aminokyselin. 00:16:52.100 --> 00:16:53.770 Cokoliv chceme si vezmeme. 00:16:53.770 --> 00:16:55.630 Vstřebáme to zpět. 00:16:55.630 --> 00:16:59.710 Toto je tedy víceméně odpad a voda 00:16:59.710 --> 00:17:01.670 kterou už dále nepotřebujeme. Pak se to vše vlévá do 00:17:01.670 --> 00:17:02.920 sběrného kanálku. 00:17:02.920 --> 00:17:05.140 .. 00:17:05.140 --> 00:17:07.230 Můžete si to představit jako ledvinovou skluzavku 00:17:07.230 --> 00:17:12.384 pro odpad, kde mnoho nefronů 00:17:12.384 --> 00:17:13.740 vlévá toto. 00:17:13.740 --> 00:17:16.960 Toto by mohl být distální tubulus nebo jiný nefron 00:17:16.960 --> 00:17:22.010 a toho sběrací kanálek, který je zrovna 00:17:22.010 --> 00:17:23.569 tubulus, který sbírá všechny 00:17:23.569 --> 00:17:27.040 meziprodukty nefronu. 00:17:27.040 --> 00:17:28.620 Zajímavý fakt o sběracím kanálku je ten, 00:17:28.620 --> 00:17:31.040 že se dále zanořuje do dřeně. 00:17:31.040 --> 00:17:34.210 Znovu jde do dřeně, ke slané části. 00:17:34.210 --> 00:17:36.090 Pokud mluvíme o sběracím kanálku, 00:17:36.090 --> 00:17:40.400 vrací se do dřeně, 00:17:40.400 --> 00:17:43.070 sbírá veškerý filtrát ze všech nefronů. 00:17:43.070 --> 00:17:46.860 A protože prochází tím velice slaným místem 00:17:46.860 --> 00:17:50.240 ve dřeni, máme hormon zvaný 00:17:50.240 --> 00:17:54.540 antidiuretický hormon, který může nařídit, jak porézní 00:17:54.540 --> 00:18:00.910 sběrací kanálek bude, a pokud bude velmi porézní, 00:18:00.910 --> 00:18:04.430 propustí více vody do dřeně, protože 00:18:04.430 --> 00:18:06.110 toto je slané, voda 00:18:06.110 --> 00:18:07.690 tedy odejde, pokud je toto porézní. 00:18:07.690 --> 00:18:10.740 A když se toto stane, činí to 00:18:10.740 --> 00:18:13.100 filtrát- už se tomu dá říkat moč- 00:18:13.100 --> 00:18:17.170 ještě více koncentrovaný, protože ztratíme ještě méně vody, 00:18:17.170 --> 00:18:19.490 a on dále sbírá, sbírá a sbírá, dokud 00:18:19.490 --> 00:18:23.650 neskončí tady, a neopustí ledvinu. Pak pokračuje skrz naše močovody 00:18:23.650 --> 00:18:25.030 do močového měchýře. 00:18:25.030 --> 00:18:27.200 Takže doufejme, že toho shledáte užitečným. 00:18:27.200 --> 00:18:29.650 Myslím, že nejelegantnější věc je, jak aktivně 00:18:29.650 --> 00:18:33.150 vstřebáváme nazpět vodu a podle mě, 00:18:33.150 --> 00:18:36.770 nejvíc elegantní ze všeho je Henleova klička.