1 00:00:00,340 --> 00:00:02,190 V tomto videu bych rád pohovořil o ledvinách. 2 00:00:02,190 --> 00:00:05,500 Tohle je velký obrázek ledviny. 3 00:00:05,500 --> 00:00:08,200 Chci mluvit o tom, jak fungují, 4 00:00:08,200 --> 00:00:10,500 a také o nejmenší funkční jednotce ledvin, 5 00:00:10,500 --> 00:00:11,420 což je nefron. 6 00:00:11,420 --> 00:00:16,700 Takže tématem budou ledviny a nefron. 7 00:00:16,700 --> 00:00:18,780 Ledviny určitě znáte. 8 00:00:18,780 --> 00:00:19,680 Máme dvě. 9 00:00:19,680 --> 00:00:23,270 Lidé si je asi nejvíc spojují s tím, 10 00:00:23,270 --> 00:00:27,860 že nám umožňují vylučovat odpad. 11 00:00:27,860 --> 00:00:32,229 Také nám ale pomáhají udržovat 12 00:00:32,229 --> 00:00:36,410 správnou hladinu vody, množství soli 13 00:00:36,410 --> 00:00:39,010 nebo elektrolytů a náš krevní tlak. 14 00:00:39,010 --> 00:00:40,870 Zjednoduším to ale jen na vodu. 15 00:00:40,870 --> 00:00:42,960 Také produkují hormony a další věci, 16 00:00:42,960 --> 00:00:45,190 které teď nebudu detailně popisovat. 17 00:00:45,190 --> 00:00:48,580 Chci se zaměřit jen na první dvě funkce, které jsem zmínil, 18 00:00:48,580 --> 00:00:52,210 abyste pochopili základní funkci ledvin. 19 00:00:52,210 --> 00:00:54,130 Většina z nás má dvě ledviny. 20 00:00:54,130 --> 00:00:57,480 Jsou na zádech po obou stranách páteře 21 00:00:57,480 --> 00:00:59,210 za našimi játry. 22 00:00:59,210 --> 00:01:02,470 A tohle je zvětšený obrázek ledviny. 23 00:01:02,470 --> 00:01:04,239 Pokud si přepnete na režim celé obrazovky, 24 00:01:04,239 --> 00:01:07,150 skutečné ledviny nejsou tak velké. 25 00:01:07,150 --> 00:01:10,980 Ledvinu jsme rozpůlili, abychom viděli, co se děje uvnitř. 26 00:01:10,980 --> 00:01:15,130 Abyste všemu porozuměli, 27 00:01:15,130 --> 00:01:17,660 než začneme mluvit o nefronu, 28 00:01:17,660 --> 00:01:20,520 ukáži vám jednotlivé části ledviny. 29 00:01:20,520 --> 00:01:24,930 Tohle místo 30 00:01:24,930 --> 00:01:28,910 se jmenuje renální (ledvinová) kůra. 31 00:01:28,910 --> 00:01:31,550 Kdykoliv mluvíme o něčem, co má spojitost s ledvinami, 32 00:01:31,550 --> 00:01:34,110 vždy je v názvu slovo renální (ledvinový), 33 00:01:34,110 --> 00:01:34,580 což odkazuje na ledviny. 34 00:01:34,580 --> 00:01:36,800 Tohle je tedy ledvinová kůra, 35 00:01:36,800 --> 00:01:38,230 tato vnější část. 36 00:01:38,230 --> 00:01:44,380 Tohle je zase ledvinová dřeň. 37 00:01:44,380 --> 00:01:46,480 Dřeň pochází z prostředku. 38 00:01:46,480 --> 00:01:49,050 Můžete to tedy vnímat jako střed ledviny. 39 00:01:49,050 --> 00:01:52,400 .. 40 00:01:52,400 --> 00:01:55,680 Zjistíme, že 41 00:01:55,680 --> 00:01:58,350 hrají důležitou roli 42 00:01:58,350 --> 00:02:01,720 ve filtraci nebo vylučování. 43 00:02:01,720 --> 00:02:05,730 Mají schopnost nevylučovat tolik vody, 44 00:02:05,730 --> 00:02:09,020 když se snažíme odfiltrovat krev. 45 00:02:09,020 --> 00:02:11,720 Jak už jsem řekl, 46 00:02:11,720 --> 00:02:14,330 možná jste to slyšeli i od někoho jiného, 47 00:02:14,330 --> 00:02:16,490 funkční jednotka ledvin je nefron. 48 00:02:16,490 --> 00:02:22,510 .. 49 00:02:22,510 --> 00:02:25,040 Důvod, proč se nazývá funkční jednotkou, 50 00:02:25,040 --> 00:02:28,290 je, že se jedná o úroveň, 51 00:02:28,290 --> 00:02:30,250 na které se obě funkce dějí. 52 00:02:30,250 --> 00:02:32,980 Dvě základní funkce ledvin jsou vylučování 53 00:02:32,980 --> 00:02:36,580 a udržování hladiny vody 54 00:02:36,580 --> 00:02:37,730 v našem krevním systému. 55 00:02:37,730 --> 00:02:41,730 Teď vám ukážu, jak nefron zapadá do tohoto obrázku. 56 00:02:41,730 --> 00:02:45,840 Tento obrázek je z Wikipedie. 57 00:02:45,840 --> 00:02:48,420 snažili se tady namalovat dvojici nefronů. 58 00:02:48,420 --> 00:02:50,630 Nefron vypadá tedy nějak takhle. 59 00:02:50,630 --> 00:02:53,680 Ponořuje se do dřeně, pak jde zpět do kůry 60 00:02:53,680 --> 00:02:56,640 a do sběrných kanálků. 61 00:02:56,640 --> 00:02:59,620 Tekutina bude končit v močovodu, 62 00:02:59,620 --> 00:03:02,960 v močovém měchýři, který můžeme vyprázdnit, 63 00:03:02,960 --> 00:03:05,880 když se nám chce. 64 00:03:05,880 --> 00:03:07,770 Je to o délce nefronu. 65 00:03:07,770 --> 00:03:10,780 Věřím, že si to dokážete představit. 66 00:03:10,780 --> 00:03:13,030 Tady začíná, a tady se znovu zanořuje. 67 00:03:13,030 --> 00:03:14,840 Takže mnohonásobné nefrony toto budou dělat, ale 68 00:03:14,840 --> 00:03:15,840 jsou extra tenké. 69 00:03:15,840 --> 00:03:18,140 Tyto trubice či tyto tubuly, možná bych měl 70 00:03:18,140 --> 00:03:20,800 říct, jsou extrémně tenké. 71 00:03:20,800 --> 00:03:26,190 Průměrná ledvina obsahuje 72 00:03:26,190 --> 00:03:27,440 milion nefronů. 73 00:03:27,440 --> 00:03:31,320 .. 74 00:03:31,320 --> 00:03:34,470 Nelze určitě říct, že nefrony jsou mikroskopické. 75 00:03:34,470 --> 00:03:39,390 Mají.. minimálně jejich délku, když se zanořují.. 76 00:03:39,390 --> 00:03:41,880 Lze tedy říct, že tuto vzdálenost jde vidět. 77 00:03:41,880 --> 00:03:45,510 Pořád se jich do jedné ledviny vejde spousta. 78 00:03:45,510 --> 00:03:49,580 Nyní se můžeme podívat na to, jak nefron 79 00:03:49,580 --> 00:03:52,880 filtruje krev a ,,zajistí", že ne příliš 80 00:03:52,880 --> 00:03:56,530 vody nebo ne příliš prospěšných látek skončí 81 00:03:56,530 --> 00:03:58,330 v moči. 82 00:03:58,330 --> 00:04:04,070 Nakreslím nefron. 83 00:04:04,070 --> 00:04:07,200 Začnu takto. 84 00:04:07,200 --> 00:04:08,850 Začněme s průtokem krve. 85 00:04:08,850 --> 00:04:13,480 Krev přichází v tepně, to je 86 00:04:13,480 --> 00:04:15,780 tepenná kapilára, dá se říct. 87 00:04:15,780 --> 00:04:17,589 Takže přichází nějak takhle.. 88 00:04:17,589 --> 00:04:21,820 Toto se ve skutečnosti nazývá přívodná tepna. 89 00:04:21,820 --> 00:04:23,230 Netřeba znát názvy, ale 90 00:04:23,230 --> 00:04:24,480 někde byste se s tím mohli setkat. 91 00:04:24,480 --> 00:04:26,670 .. 92 00:04:26,670 --> 00:04:28,170 Krev přitéká. 93 00:04:28,170 --> 00:04:32,060 Pak přichází do tohoto velkého vinoucího se prostoru. 94 00:04:32,060 --> 00:04:34,810 Opravdu se takto vine.. 95 00:04:34,810 --> 00:04:36,060 Toto se nazývá glomerulus. 96 00:04:36,060 --> 00:04:43,490 .. 97 00:04:43,490 --> 00:04:45,870 A pak krev odchází odvodnou tepnou. 98 00:04:45,870 --> 00:04:57,100 .. 99 00:04:57,100 --> 00:04:58,610 Odvodná znamená pryč z centra. 100 00:04:58,610 --> 00:05:02,750 Přívodná vede směrem do centra, odvodná od centra. 101 00:05:02,750 --> 00:05:04,340 Budu o tom ještě mluvit, ale 102 00:05:04,340 --> 00:05:05,830 je to zajímavé, že se ještě zabýváme 103 00:05:05,830 --> 00:05:07,040 tepnami i teď. 104 00:05:07,040 --> 00:05:08,770 Je to stále okysličená krev. 105 00:05:08,770 --> 00:05:12,260 Normálně, když opouštíme krevní systém jako 106 00:05:12,260 --> 00:05:14,950 tady glomerulus, obvykle se zabýváme 107 00:05:14,950 --> 00:05:18,650 žilným systémem, ale tady je to stále tepenný systém. 108 00:05:18,650 --> 00:05:21,280 Je to pravděpodobně tím, že tepenný systém má vyšší 109 00:05:21,280 --> 00:05:22,760 krevní tlak, a co je třeba udělat je to, že 110 00:05:22,760 --> 00:05:28,730 ,,vymáčkneme" tekutinu a vše co obsahuje pryč z 111 00:05:28,730 --> 00:05:30,970 krve a glomerulu. 112 00:05:30,970 --> 00:05:35,420 Glomerulus je velmi porézní a je obklopen 113 00:05:35,420 --> 00:05:37,460 ostatními buňkami. 114 00:05:37,460 --> 00:05:38,710 Toto je něco jako průřez.. 115 00:05:38,710 --> 00:05:44,470 .. 116 00:05:44,470 --> 00:05:49,200 Je obklopen něčím jako je tato struktura, a tyto 117 00:05:49,200 --> 00:05:53,350 buňky si představte že jsou tady všude kolem. 118 00:05:53,350 --> 00:05:56,980 Samozřejmě, opravdové kapiláry mají buňky 119 00:05:56,980 --> 00:05:58,960 které je obklopují, takže tady jsou buňky. 120 00:05:58,960 --> 00:06:01,140 Takže když kreslím tyto linie, jsou to vlastně 121 00:06:01,140 --> 00:06:03,420 řady malých buněk. 122 00:06:03,420 --> 00:06:04,540 Co se dále děje je tom že krev přitéká 123 00:06:04,540 --> 00:06:05,900 při opravdu vysokém tlaku. 124 00:06:05,900 --> 00:06:06,960 Toto je porézní. 125 00:06:06,960 --> 00:06:10,410 Tyto buňky vně se nazývají podocyty. 126 00:06:10,410 --> 00:06:11,880 Jsou o něco více vybíravé v tom, 127 00:06:11,880 --> 00:06:14,630 co má být odfiltrováno ven, a prakticky pětina tekutin, 128 00:06:14,630 --> 00:06:20,640 které přitékají dovnitř, skončí v tomto prostoru 129 00:06:20,640 --> 00:06:22,550 který se nazývá Bowmanův prostor. 130 00:06:22,550 --> 00:06:23,690 Celé toto se nazývá 131 00:06:23,690 --> 00:06:24,940 Bowmanův váček. 132 00:06:24,940 --> 00:06:28,270 .. 133 00:06:28,270 --> 00:06:30,650 Je to koule se vstupním otvorem, kudy se kapilára 134 00:06:30,650 --> 00:06:34,050 dostane dovnitř, a tento prostor.. 135 00:06:34,050 --> 00:06:36,890 Bowmanův prostor. 136 00:06:36,890 --> 00:06:41,270 Je to prostor uvnitř Bowmanovo váčku, a 137 00:06:41,270 --> 00:06:42,150 toto celé je z buněk. 138 00:06:42,150 --> 00:06:44,200 Všechny tyto struktury jsou samozřejmě vytvořeny- nebo možná ne 139 00:06:44,200 --> 00:06:46,830 tak samozřejmě- jsou vytvořeny z buněk. 140 00:06:46,830 --> 00:06:48,730 Uvnitř máme filtrát. 141 00:06:48,730 --> 00:06:53,190 Filtrát je jen tekutina, kterábyla ,,vymáčknuta" ven z glomerulu. 142 00:06:53,190 --> 00:06:56,380 Nelze to ještě nazvat močí, protože je zde ještě 143 00:06:56,380 --> 00:07:01,720 spousta kroků, které musí nastat, abychom tuto tekutiny mohli nazvat močí. 144 00:07:01,720 --> 00:07:04,400 Zatím je to jen filtrát, ale v podstatě, co se 145 00:07:04,400 --> 00:07:07,220 dostane ven, říkal jsem něco kolem jedné pětiny tekutin, 146 00:07:07,220 --> 00:07:10,450 a látky které jsou v této tekutině dobře rozpustné, čili 147 00:07:10,450 --> 00:07:16,430 malé ionty, sodík, možná některé menší molekuly jako je glukóza, možná 148 00:07:16,430 --> 00:07:19,570 některé malé aminokyseliny. 149 00:07:19,570 --> 00:07:21,086 Je tu spousta látek, ale tyto jsem řekl 150 00:07:21,086 --> 00:07:22,080 jen tak pro představu. 151 00:07:22,080 --> 00:07:25,370 Látky, které se nefiltrují jsou třeba 152 00:07:25,370 --> 00:07:31,340 červené krvinky nebo větší molekuly, větší proteiny. 153 00:07:31,340 --> 00:07:32,510 Nefiltrují se. 154 00:07:32,510 --> 00:07:36,700 Víceméně se filtrují jen mikromolekuly, 155 00:07:36,700 --> 00:07:40,910 ty jsou součástí filtrátu, který se pak objevuje 156 00:07:40,910 --> 00:07:42,390 v Bowmanově prostoru. 157 00:07:42,390 --> 00:07:45,110 Tak, co dále dělá nefron. Bowmanův 158 00:07:45,110 --> 00:07:46,960 váček je něco jako začátek nefronu, 159 00:07:46,960 --> 00:07:51,280 jen tak pro představu naší velké ledviny, řekněme 160 00:07:51,280 --> 00:07:54,760 že jsme v blízkosti tepny. 161 00:07:54,760 --> 00:07:56,980 Toto je Bowmanův váček. 162 00:07:56,980 --> 00:07:59,075 Vypadá to nějak takto. Celý nefron je 163 00:07:59,075 --> 00:08:00,580 takto svinutý. 164 00:08:00,580 --> 00:08:03,150 Zanořuje se do dřeně, a pak 165 00:08:03,150 --> 00:08:06,220 se zase vynořuje, a nakonec pokračuje 166 00:08:06,220 --> 00:08:07,980 sběracím kanálkem, o něm budu mluvit více. 167 00:08:07,980 --> 00:08:12,250 Toto co jsem zde nakreslil je přiblížená verze 168 00:08:12,250 --> 00:08:14,660 této části 169 00:08:14,660 --> 00:08:16,250 To, co chci teď udělat, je trochu to oddálit, protože 170 00:08:16,250 --> 00:08:17,550 se chystám trochu vzdálit 171 00:08:17,550 --> 00:08:19,290 Oddálím to. 172 00:08:19,290 --> 00:08:23,220 Tady máme vstupující tepnu. 173 00:08:23,220 --> 00:08:26,520 Vše je smotáno v glomerulu, a většina 174 00:08:26,520 --> 00:08:30,160 krve odtéká, ale jedna pětina 175 00:08:30,160 --> 00:08:33,390 je filtrována a dostává se do Bowmanova váčku. 176 00:08:33,390 --> 00:08:34,780 Tady je Bowmanův váček. 177 00:08:34,780 --> 00:08:36,450 Teď jsem to trochu oddálil.. 178 00:08:36,450 --> 00:08:39,530 Tady máme náš filtrát. 179 00:08:39,530 --> 00:08:41,080 Udělám ho trochu žlutější.. 180 00:08:41,080 --> 00:08:44,440 .. 181 00:08:44,440 --> 00:08:46,800 Tento filtrát, co odtéká v tuto chvíli pryč, 182 00:08:46,800 --> 00:08:49,270 se občas nazývá glomerulární filtrát, protože 183 00:08:49,270 --> 00:08:52,170 byl filtrován v glomerulu, a byl také filtrován 184 00:08:52,170 --> 00:08:55,060 těmi podocyty uvnitř 185 00:08:55,060 --> 00:08:56,470 Bowmanova váčku. 186 00:08:56,470 --> 00:08:59,120 Ale nyní přejděme k proximálnímu tubulu. 187 00:08:59,120 --> 00:09:03,080 .. 188 00:09:03,080 --> 00:09:06,530 Nakreslím to takto. 189 00:09:06,530 --> 00:09:08,300 Samozřejmě, že to takto nevypadá, jak to mám tady.. 190 00:09:08,300 --> 00:09:09,580 ale takto to bude dávat větší smysl. 191 00:09:09,580 --> 00:09:17,470 Toto je proximální tubulus. 192 00:09:17,470 --> 00:09:20,560 Zní to honosně, ale proximální 193 00:09:20,560 --> 00:09:23,590 znamená prostě ,,blízko" a tubulus, lze říct jako malá trubice. 194 00:09:23,590 --> 00:09:25,740 Je to tedy malá trubice blízko začátku.. 195 00:09:25,740 --> 00:09:27,880 Proto se nazývá proximální tubulus. 196 00:09:27,880 --> 00:09:29,700 Má dvě části. 197 00:09:29,700 --> 00:09:31,245 Celá tato věc je často nazývána 198 00:09:31,245 --> 00:09:32,870 proximální zavinutý tubulus. 199 00:09:32,870 --> 00:09:35,870 .. 200 00:09:35,870 --> 00:09:37,390 To protože je celý zavinutý. 201 00:09:37,390 --> 00:09:38,830 Vše je vlnité. 202 00:09:38,830 --> 00:09:40,750 Nakreslil jsem to dvojrozměrné. 203 00:09:40,750 --> 00:09:43,170 Ve skutečnosti je to trojrozměrné. 204 00:09:43,170 --> 00:09:45,470 Ale ve skutečnosti tu je takto vlnitá část a pak tu 205 00:09:45,470 --> 00:09:48,220 je rovná část poblíž konce proximálního tubulu. 206 00:09:48,220 --> 00:09:50,570 Toto celé se tedy nazývá proximální tubulus. 207 00:09:50,570 --> 00:09:52,060 Toto je zavinutá část. 208 00:09:52,060 --> 00:09:53,670 Toto je rovná část, ale 209 00:09:53,670 --> 00:09:55,340 nemůžeme být moc nároční.. 210 00:09:55,340 --> 00:09:59,040 Ale celý tento bod této části nefronu- 211 00:09:59,040 --> 00:10:02,810 pamatujme si, kde se zrovna nacházíme- tento bod 212 00:10:02,810 --> 00:10:05,890 nefronu přesně tady- zde začíná 213 00:10:05,890 --> 00:10:09,700 zpětná absorpce některých látek z filtrátu, 214 00:10:09,700 --> 00:10:10,670 které nechceme vyloučit z těla. 215 00:10:10,670 --> 00:10:11,880 Nechceme vyloučit glukózu. 216 00:10:11,880 --> 00:10:13,900 To je složitě získaná látka, 217 00:10:13,900 --> 00:10:15,090 potřebná pro energii. 218 00:10:15,090 --> 00:10:18,790 Nechceme vyloučit nezbytně moc sodíku. 219 00:10:18,790 --> 00:10:24,040 Už z předchozích videí víme, že je to užitečný 220 00:10:24,040 --> 00:10:24,480 iont, který je často potřebný. 221 00:10:24,480 --> 00:10:26,490 Nechceme vyloučit aminokyseliny. 222 00:10:26,490 --> 00:10:30,490 Ty jsou potřebné pro tvorbu bílkovin a dalších látek. 223 00:10:30,490 --> 00:10:32,320 Tyto látky tedy nechceme vyloučit, takže je 224 00:10:32,320 --> 00:10:33,670 vstřebáváme zpět. 225 00:10:33,670 --> 00:10:35,840 Udělám celé video o tom, jak přesně se toto děje, 226 00:10:35,840 --> 00:10:37,480 ale děje se to aktivně. 227 00:10:37,480 --> 00:10:40,575 Protože spotřebováváme ATP, trošku si to shrneme, 228 00:10:40,575 --> 00:10:43,900 spotřebováváme ATP pro sodíkovou pumpu a pak 229 00:10:43,900 --> 00:10:45,660 se tady zapojují další látky. 230 00:10:45,660 --> 00:10:48,160 To je jen menší ochutnávka z toho, co se tu děje. 231 00:10:48,160 --> 00:10:52,190 Takže zpětná absorpce.. představte si, co se tu děje. 232 00:10:52,190 --> 00:10:56,370 Máte tu buňky lemující proximální tubulus. 233 00:10:56,370 --> 00:10:58,310 a toto z nich vyčnívá.. 234 00:10:58,310 --> 00:10:59,790 Udělám o tom celé video, protože 235 00:10:59,790 --> 00:11:00,630 to je opravdu zajímavé. 236 00:11:00,630 --> 00:11:01,910 Takže tady máme buňky. 237 00:11:01,910 --> 00:11:04,660 Na druhé straně buněk je 238 00:11:04,660 --> 00:11:08,110 tepenný systém, spíše tedy kapilární systém. 239 00:11:08,110 --> 00:11:12,080 Takže tady je kapilární systém, 240 00:11:12,080 --> 00:11:16,580 velice blízko buněk lemujících proximální tubulus, a tak 241 00:11:16,580 --> 00:11:19,140 se tyto látky aktivně pumpují, zejména 242 00:11:19,140 --> 00:11:23,000 sodík, ale všechno toto spotřebovává energii, pumpuje se selektivně zpět 243 00:11:23,000 --> 00:11:24,890 do krve, a nejspíše 244 00:11:24,890 --> 00:11:25,870 i trochu vody.. 245 00:11:25,870 --> 00:11:32,480 Takže se zpět pumpuje nějaký sodík, glukóza 246 00:11:32,480 --> 00:11:34,710 a také trochu vody, 247 00:11:34,710 --> 00:11:36,540 protože nechceme veškerou vodu vyloučit pryč. 248 00:11:36,540 --> 00:11:38,620 Pokud bychom veškerou vodu z filtrátu 249 00:11:38,620 --> 00:11:41,560 prostě vyloučili z těla ve formě moči, vylučovali 250 00:11:41,560 --> 00:11:44,240 bychom galony a galony vody denně, což 251 00:11:44,240 --> 00:11:45,310 samozřejmě nechceme. 252 00:11:45,310 --> 00:11:46,500 To je celá pointa. 253 00:11:46,500 --> 00:11:49,130 Začíná se absorpční proces. 254 00:11:49,130 --> 00:11:51,400 Tady vstupujeme do Henleovy kličky. A toto je, 255 00:11:51,400 --> 00:11:52,610 podle mě, nejvíce 256 00:11:52,610 --> 00:11:55,370 zajímavá část nefronu. 257 00:11:55,370 --> 00:11:59,930 Vstupuje tedy do Henleovy kličky, zanořuje se, 258 00:11:59,930 --> 00:12:03,680 a pak se opět vynořuje. 259 00:12:03,680 --> 00:12:05,740 Tudíž většinu délky nefronu 260 00:12:05,740 --> 00:12:07,900 představuje Henleova klička. 261 00:12:07,900 --> 00:12:10,916 Když se vrátím k tomuto diagramu, jestliže 262 00:12:10,916 --> 00:12:13,270 mluvím o Henleově kličce, mluvím o 263 00:12:13,270 --> 00:12:15,440 celé této věci. 264 00:12:15,440 --> 00:12:17,450 Tady můžete zahlédnout cosi zajímavého. 265 00:12:17,450 --> 00:12:21,050 Křižuje hranici mezi kůrou, toto světle hnědé, 266 00:12:21,050 --> 00:12:24,820 a dření, toto červeno oranžové tady.. 267 00:12:24,820 --> 00:12:27,170 a děje se to z velmi důležitého důvodu. 268 00:12:27,170 --> 00:12:28,000 Nakreslím to. 269 00:12:28,000 --> 00:12:32,710 Řekněme, že toto je hranice mezi kůrou a dření. 270 00:12:32,710 --> 00:12:35,460 Toto je kůra. 271 00:12:35,460 --> 00:12:39,550 Toto je dřeň. 272 00:12:39,550 --> 00:12:42,060 Takže celá funkce- vlastně jsou dvě- 273 00:12:42,060 --> 00:12:43,590 Henleovy kličky. 274 00:12:43,590 --> 00:12:48,570 .. 275 00:12:48,570 --> 00:12:57,830 První je ta, že činí dřeň slanou, a to pomocí 276 00:12:57,830 --> 00:13:00,502 aktivního pumpování solí. 277 00:13:00,502 --> 00:13:03,090 Aktivně pumpuje soli, a to se děje 278 00:13:03,090 --> 00:13:06,140 ve vzestupné části Henleovy kličky. 279 00:13:06,140 --> 00:13:12,390 Aktivně pumpuje soli: chlorid 280 00:13:12,390 --> 00:13:14,440 sodný, chlorid draselný.. chlor, dá se říct. 281 00:13:14,440 --> 00:13:17,500 chlorové ionty. 282 00:13:17,500 --> 00:13:21,990 Aktivně pumpuje tyto soli právě tady, 283 00:13:21,990 --> 00:13:27,670 aby byla celá dřeň slaná, pokud chceme použít terminologii osmózy- 284 00:13:27,670 --> 00:13:29,990 aby byla dřeň hypertonická. 285 00:13:29,990 --> 00:13:33,320 Je tu více rozpuštěných látek než ve filtrátu, 286 00:13:33,320 --> 00:13:36,010 který prostupoval tubulem. 287 00:13:36,010 --> 00:13:37,240 A k tomu se spotřebovává ATP. 288 00:13:37,240 --> 00:13:39,910 Všechny tyto věci vyžadují ATP, k aktivnímu pumpování proti 289 00:13:39,910 --> 00:13:41,570 koncentračnímu spádu. 290 00:13:41,570 --> 00:13:46,110 Toto je tedy slané a to ne bezdůvodně. 291 00:13:46,110 --> 00:13:50,820 Není to jen proto, aby byly odebrány soli z filtrátu, 292 00:13:50,820 --> 00:13:53,230 ačkoli to je také část problému, ale tím, 293 00:13:53,230 --> 00:13:57,620 že se tímto stává slané, vzestupná část je propustná pouze pro tyto soli 294 00:13:57,620 --> 00:13:59,270 a tyto ionty. 295 00:13:59,270 --> 00:14:00,830 Není propustná pro vodu. 296 00:14:00,830 --> 00:14:06,110 .. 297 00:14:06,110 --> 00:14:09,050 Sestupná část Henleovy kličky je propustná jen 298 00:14:09,050 --> 00:14:10,300 pro vodu. 299 00:14:10,300 --> 00:14:13,390 .. 300 00:14:13,390 --> 00:14:14,380 Co se stane dále? 301 00:14:14,380 --> 00:14:17,430 Jestli je toto všechno slané, protože vzestupná část aktivně 302 00:14:17,430 --> 00:14:21,260 pumpuje ven soli, co se stane s vodou, 303 00:14:21,260 --> 00:14:23,110 když se dostane do sestupné části? 304 00:14:23,110 --> 00:14:24,870 Tady je hypertonické prostředí. 305 00:14:24,870 --> 00:14:28,830 Voda se bude přirozeně snažit 306 00:14:28,830 --> 00:14:30,540 tyto koncentrační rozdíly vyvážit. 307 00:14:30,540 --> 00:14:31,510 O tom jsem už vytvořil celé video. 308 00:14:31,510 --> 00:14:33,680 Neděje se to pomocí magie. 309 00:14:33,680 --> 00:14:36,710 Takže voda bude- protože je tu hypertonické prostředí- 310 00:14:36,710 --> 00:14:39,620 více slané- a toho je zase propustné jen pro vodu- 311 00:14:39,620 --> 00:14:42,930 voda nechá membránu sestupné části 312 00:14:42,930 --> 00:14:44,560 Henleovy kličky na pokoji. 313 00:14:44,560 --> 00:14:48,710 Toto je hlavní část zpětné absorpce vody. 314 00:14:48,710 --> 00:14:52,870 Už jsem hodně přemýšlel, proč se ATP nespotřebovává 315 00:14:52,870 --> 00:14:54,360 k aktivnímu pumpování vody? 316 00:14:54,360 --> 00:14:55,850 Odpověď je- není 317 00:14:55,850 --> 00:14:56,650 žádná snadná cesta, jak to udělat. 318 00:14:56,650 --> 00:15:01,130 Biologické systémy jsou dobré ve spotřebovávání ATP k pumpování iontů, 319 00:15:01,130 --> 00:15:03,360 ale neumí aktivně pumpovat vodu. 320 00:15:03,360 --> 00:15:06,360 Voda je něco jako bariéra pro proteiny, neumí s ní zacházet. 321 00:15:06,360 --> 00:15:09,580 Takže řešení je učinit tuto oblast méně slanou, 322 00:15:09,580 --> 00:15:12,540 a to pumpováním iontů ven. Pak bude voda, pokud bude oblast propustná pouze pro voda, 323 00:15:12,540 --> 00:15:14,750 přirozeně odtékat pryč. 324 00:15:14,750 --> 00:15:18,170 Toto je tedy mechanismus získávání zpět velkého množství 325 00:15:18,170 --> 00:15:20,820 vody, která se odfiltruje. 326 00:15:20,820 --> 00:15:23,390 A důvod, proč to trvá tak dlouho, je ten, aby voda 327 00:15:23,390 --> 00:15:27,560 měla dostatek času se odplavit pryč, a proto se 328 00:15:27,560 --> 00:15:31,490 klička zanořuje hodně hluboko do této slané části. 329 00:15:31,490 --> 00:15:34,710 Pak opustíme Henleovu kličku a už jsme s 330 00:15:34,710 --> 00:15:36,110 nefronem téměř hotoví. 331 00:15:36,110 --> 00:15:38,790 Tady máme další zavinutý tubulus, 332 00:15:38,790 --> 00:15:41,710 a zkuste schválně uhádnout název toho zavinutého tubulu. 333 00:15:41,710 --> 00:15:44,860 Když tamto byl proximální tubulus, toto bude distální tubulus. 334 00:15:44,860 --> 00:15:47,070 A abych kreslil správně, opravdu 335 00:15:47,070 --> 00:15:51,560 prochází velice blízko Bowmanově váčku, 336 00:15:51,560 --> 00:15:52,810 takže to nakreslím jinou barvou... 337 00:15:52,810 --> 00:15:57,230 .. 338 00:15:57,230 --> 00:16:01,920 Distální zavinutý tubulus opravdu vede pěkně blízko 339 00:16:01,920 --> 00:16:03,970 Bowmanovo váčku. 340 00:16:03,970 --> 00:16:06,000 A ještě jednou, celé to nakreslím zavinuté dvojrozměrně, 341 00:16:06,000 --> 00:16:07,740 ale ve skutečnosti je to trojrozměrné. 342 00:16:07,740 --> 00:16:09,840 Není to takhle dlouhé, ale já jsem se potřeboval dostat odtud 343 00:16:09,840 --> 00:16:11,830 až sem. 344 00:16:11,830 --> 00:16:12,830 Toto se nazývá distální. 345 00:16:12,830 --> 00:16:14,510 Distální znamená dále. 346 00:16:14,510 --> 00:16:16,750 Je to zavinuté a je to tubulus. 347 00:16:16,750 --> 00:16:24,450 Toto je tedy distální zavinutý tubulus a 348 00:16:24,450 --> 00:16:27,690 tady se děje další zpětná absorpce: vápník a 349 00:16:27,690 --> 00:16:28,820 další sodík. 350 00:16:28,820 --> 00:16:31,250 Zpětně vstřebáváme více látek, 351 00:16:31,250 --> 00:16:32,600 které nechceme vyloučit. 352 00:16:32,600 --> 00:16:34,180 Je tu spousta látek, o kterých lze mluvit, 353 00:16:34,180 --> 00:16:36,330 které se zpětně vstřebávají, toto je pouze stručný přehled. 354 00:16:36,330 --> 00:16:39,870 Opět se vstřebává zpět i voda. 355 00:16:39,870 --> 00:16:41,420 Ale tady na konci, 356 00:16:41,420 --> 00:16:42,800 je filtrát zpracováván. 357 00:16:42,800 --> 00:16:44,290 Spousta vody je vzata pryč. 358 00:16:44,290 --> 00:16:45,760 Je to mnohem více koncentrované. 359 00:16:45,760 --> 00:16:47,700 Vstřebali jsme zpětně spoustu solí, 360 00:16:47,700 --> 00:16:49,290 elektrolytů, které chceme. 361 00:16:49,290 --> 00:16:52,100 Vstřebali jsme glukózu a spoustu aminokyselin. 362 00:16:52,100 --> 00:16:53,770 Cokoliv chceme si vezmeme. 363 00:16:53,770 --> 00:16:55,630 Vstřebáme to zpět. 364 00:16:55,630 --> 00:16:59,710 Toto je tedy víceméně odpad a voda 365 00:16:59,710 --> 00:17:01,670 kterou už dále nepotřebujeme. Pak se to vše vlévá do 366 00:17:01,670 --> 00:17:02,920 sběrného kanálku. 367 00:17:02,920 --> 00:17:05,140 .. 368 00:17:05,140 --> 00:17:07,230 Můžete si to představit jako ledvinovou skluzavku 369 00:17:07,230 --> 00:17:12,384 pro odpad, kde mnoho nefronů 370 00:17:12,384 --> 00:17:13,740 vlévá toto. 371 00:17:13,740 --> 00:17:16,960 Toto by mohl být distální tubulus nebo jiný nefron 372 00:17:16,960 --> 00:17:22,010 a toho sběrací kanálek, který je zrovna 373 00:17:22,010 --> 00:17:23,569 tubulus, který sbírá všechny 374 00:17:23,569 --> 00:17:27,040 meziprodukty nefronu. 375 00:17:27,040 --> 00:17:28,620 Zajímavý fakt o sběracím kanálku je ten, 376 00:17:28,620 --> 00:17:31,040 že se dále zanořuje do dřeně. 377 00:17:31,040 --> 00:17:34,210 Znovu jde do dřeně, ke slané části. 378 00:17:34,210 --> 00:17:36,090 Pokud mluvíme o sběracím kanálku, 379 00:17:36,090 --> 00:17:40,400 vrací se do dřeně, 380 00:17:40,400 --> 00:17:43,070 sbírá veškerý filtrát ze všech nefronů. 381 00:17:43,070 --> 00:17:46,860 A protože prochází tím velice slaným místem 382 00:17:46,860 --> 00:17:50,240 ve dřeni, máme hormon zvaný 383 00:17:50,240 --> 00:17:54,540 antidiuretický hormon, který může nařídit, jak porézní 384 00:17:54,540 --> 00:18:00,910 sběrací kanálek bude, a pokud bude velmi porézní, 385 00:18:00,910 --> 00:18:04,430 propustí více vody do dřeně, protože 386 00:18:04,430 --> 00:18:06,110 toto je slané, voda 387 00:18:06,110 --> 00:18:07,690 tedy odejde, pokud je toto porézní. 388 00:18:07,690 --> 00:18:10,740 A když se toto stane, činí to 389 00:18:10,740 --> 00:18:13,100 filtrát- už se tomu dá říkat moč- 390 00:18:13,100 --> 00:18:17,170 ještě více koncentrovaný, protože ztratíme ještě méně vody, 391 00:18:17,170 --> 00:18:19,490 a on dále sbírá, sbírá a sbírá, dokud 392 00:18:19,490 --> 00:18:23,650 neskončí tady, a neopustí ledvinu. Pak pokračuje skrz naše močovody 393 00:18:23,650 --> 00:18:25,030 do močového měchýře. 394 00:18:25,030 --> 00:18:27,200 Takže doufejme, že toho shledáte užitečným. 395 00:18:27,200 --> 00:18:29,650 Myslím, že nejelegantnější věc je, jak aktivně 396 00:18:29,650 --> 00:18:33,150 vstřebáváme nazpět vodu a podle mě, 397 00:18:33,150 --> 00:18:36,770 nejvíc elegantní ze všeho je Henleova klička.