1
00:00:00,340 --> 00:00:02,190
V tomto videu bych rád pohovořil o ledvinách.

2
00:00:02,190 --> 00:00:05,500
Tohle je velký obrázek ledviny.

3
00:00:05,500 --> 00:00:08,200
Chci mluvit o tom, jak fungují,

4
00:00:08,200 --> 00:00:10,500
a také o nejmenší funkční jednotce ledvin,

5
00:00:10,500 --> 00:00:11,420
což je nefron.

6
00:00:11,420 --> 00:00:16,700
Takže tématem budou ledviny a nefron.

7
00:00:16,700 --> 00:00:18,780
Ledviny určitě znáte.

8
00:00:18,780 --> 00:00:19,680
Máme dvě.

9
00:00:19,680 --> 00:00:23,270
Lidé si je asi nejvíc spojují s tím,

10
00:00:23,270 --> 00:00:27,860
že nám umožňují vylučovat odpad.

11
00:00:27,860 --> 00:00:32,229
Také nám ale pomáhají udržovat

12
00:00:32,229 --> 00:00:36,410
správnou hladinu vody, množství soli

13
00:00:36,410 --> 00:00:39,010
nebo elektrolytů a náš krevní tlak.

14
00:00:39,010 --> 00:00:40,870
Zjednoduším to ale jen na vodu.

15
00:00:40,870 --> 00:00:42,960
Také produkují hormony a další věci,

16
00:00:42,960 --> 00:00:45,190
které teď nebudu detailně popisovat.

17
00:00:45,190 --> 00:00:48,580
Chci se zaměřit jen na první dvě funkce, které jsem zmínil,

18
00:00:48,580 --> 00:00:52,210
abyste pochopili základní funkci ledvin.

19
00:00:52,210 --> 00:00:54,130
Většina z nás má dvě ledviny.

20
00:00:54,130 --> 00:00:57,480
Jsou na zádech po obou stranách páteře

21
00:00:57,480 --> 00:00:59,210
za našimi játry.

22
00:00:59,210 --> 00:01:02,470
A tohle je zvětšený obrázek ledviny.

23
00:01:02,470 --> 00:01:04,239
Pokud si přepnete na režim celé obrazovky,

24
00:01:04,239 --> 00:01:07,150
skutečné ledviny nejsou tak velké.

25
00:01:07,150 --> 00:01:10,980
Ledvinu jsme rozpůlili, abychom viděli, co se děje uvnitř.

26
00:01:10,980 --> 00:01:15,130
Abyste všemu porozuměli,

27
00:01:15,130 --> 00:01:17,660
než začneme mluvit o nefronu,

28
00:01:17,660 --> 00:01:20,520
ukáži vám jednotlivé části ledviny.

29
00:01:20,520 --> 00:01:24,930
Tohle místo

30
00:01:24,930 --> 00:01:28,910
se jmenuje renální (ledvinová) kůra.

31
00:01:28,910 --> 00:01:31,550
Kdykoliv mluvíme o něčem, co má spojitost s ledvinami,

32
00:01:31,550 --> 00:01:34,110
vždy je v názvu slovo renální (ledvinový),

33
00:01:34,110 --> 00:01:34,580
což odkazuje na ledviny.

34
00:01:34,580 --> 00:01:36,800
Tohle je tedy ledvinová kůra,

35
00:01:36,800 --> 00:01:38,230
tato vnější část.

36
00:01:38,230 --> 00:01:44,380
Tohle je zase ledvinová dřeň.

37
00:01:44,380 --> 00:01:46,480
Dřeň pochází z prostředku.

38
00:01:46,480 --> 00:01:49,050
Můžete to tedy vnímat jako střed ledviny.

39
00:01:49,050 --> 00:01:52,400
..

40
00:01:52,400 --> 00:01:55,680
Zjistíme, že

41
00:01:55,680 --> 00:01:58,350
hrají důležitou roli

42
00:01:58,350 --> 00:02:01,720
ve filtraci nebo vylučování.

43
00:02:01,720 --> 00:02:05,730
Mají schopnost nevylučovat tolik vody,

44
00:02:05,730 --> 00:02:09,020
když se snažíme odfiltrovat krev.

45
00:02:09,020 --> 00:02:11,720
Jak už jsem řekl,

46
00:02:11,720 --> 00:02:14,330
možná jste to slyšeli i od někoho jiného,

47
00:02:14,330 --> 00:02:16,490
funkční jednotka ledvin je nefron.

48
00:02:16,490 --> 00:02:22,510
..

49
00:02:22,510 --> 00:02:25,040
Důvod, proč se nazývá funkční jednotkou,

50
00:02:25,040 --> 00:02:28,290
je, že se jedná o úroveň,

51
00:02:28,290 --> 00:02:30,250
na které se obě funkce dějí.

52
00:02:30,250 --> 00:02:32,980
Dvě základní funkce ledvin jsou vylučování

53
00:02:32,980 --> 00:02:36,580
a udržování hladiny vody

54
00:02:36,580 --> 00:02:37,730
v našem krevním systému.

55
00:02:37,730 --> 00:02:41,730
Teď vám ukážu, jak nefron zapadá do tohoto obrázku.

56
00:02:41,730 --> 00:02:45,840
Tento obrázek je z Wikipedie.

57
00:02:45,840 --> 00:02:48,420
snažili se tady namalovat dvojici nefronů.

58
00:02:48,420 --> 00:02:50,630
Nefron vypadá tedy nějak takhle.

59
00:02:50,630 --> 00:02:53,680
Ponořuje se do dřeně, pak jde zpět do kůry

60
00:02:53,680 --> 00:02:56,640
a do sběrných kanálků.

61
00:02:56,640 --> 00:02:59,620
Tekutina bude končit v močovodu,

62
00:02:59,620 --> 00:03:02,960
v močovém měchýři, který můžeme vyprázdnit,

63
00:03:02,960 --> 00:03:05,880
když se nám chce.

64
00:03:05,880 --> 00:03:07,770
Je to o délce nefronu.

65
00:03:07,770 --> 00:03:10,780
Věřím, že si to dokážete představit.

66
00:03:10,780 --> 00:03:13,030
Tady začíná, a tady se znovu zanořuje.

67
00:03:13,030 --> 00:03:14,840
Takže mnohonásobné nefrony toto budou dělat, ale

68
00:03:14,840 --> 00:03:15,840
jsou extra tenké.

69
00:03:15,840 --> 00:03:18,140
Tyto trubice či tyto tubuly, možná bych měl

70
00:03:18,140 --> 00:03:20,800
říct, jsou extrémně tenké.

71
00:03:20,800 --> 00:03:26,190
Průměrná ledvina obsahuje

72
00:03:26,190 --> 00:03:27,440
milion nefronů.

73
00:03:27,440 --> 00:03:31,320
..

74
00:03:31,320 --> 00:03:34,470
Nelze určitě říct, že nefrony jsou mikroskopické.

75
00:03:34,470 --> 00:03:39,390
Mají.. minimálně jejich délku, když se zanořují..

76
00:03:39,390 --> 00:03:41,880
Lze tedy říct, že tuto vzdálenost jde vidět.

77
00:03:41,880 --> 00:03:45,510
Pořád se jich do jedné ledviny vejde spousta.

78
00:03:45,510 --> 00:03:49,580
Nyní se můžeme podívat na to, jak nefron

79
00:03:49,580 --> 00:03:52,880
filtruje krev a ,,zajistí", že ne příliš

80
00:03:52,880 --> 00:03:56,530
vody nebo ne příliš prospěšných látek skončí

81
00:03:56,530 --> 00:03:58,330
v moči.

82
00:03:58,330 --> 00:04:04,070
Nakreslím nefron.

83
00:04:04,070 --> 00:04:07,200
Začnu takto.

84
00:04:07,200 --> 00:04:08,850
Začněme s průtokem krve.

85
00:04:08,850 --> 00:04:13,480
Krev přichází v tepně, to je

86
00:04:13,480 --> 00:04:15,780
tepenná kapilára, dá se říct.

87
00:04:15,780 --> 00:04:17,589
Takže přichází nějak takhle..

88
00:04:17,589 --> 00:04:21,820
Toto se ve skutečnosti nazývá přívodná tepna.

89
00:04:21,820 --> 00:04:23,230
Netřeba znát názvy, ale

90
00:04:23,230 --> 00:04:24,480
někde byste se s tím mohli setkat.

91
00:04:24,480 --> 00:04:26,670
..

92
00:04:26,670 --> 00:04:28,170
Krev přitéká.

93
00:04:28,170 --> 00:04:32,060
Pak přichází do tohoto velkého vinoucího se prostoru.

94
00:04:32,060 --> 00:04:34,810
Opravdu se takto vine..

95
00:04:34,810 --> 00:04:36,060
Toto se nazývá glomerulus.

96
00:04:36,060 --> 00:04:43,490
..

97
00:04:43,490 --> 00:04:45,870
A pak krev odchází odvodnou tepnou.

98
00:04:45,870 --> 00:04:57,100
..

99
00:04:57,100 --> 00:04:58,610
Odvodná znamená pryč z centra.

100
00:04:58,610 --> 00:05:02,750
Přívodná vede směrem do centra, odvodná od centra.

101
00:05:02,750 --> 00:05:04,340
Budu o tom ještě mluvit, ale

102
00:05:04,340 --> 00:05:05,830
je to zajímavé, že se ještě zabýváme

103
00:05:05,830 --> 00:05:07,040
tepnami i teď.

104
00:05:07,040 --> 00:05:08,770
Je to stále okysličená krev.

105
00:05:08,770 --> 00:05:12,260
Normálně, když opouštíme krevní systém jako

106
00:05:12,260 --> 00:05:14,950
tady glomerulus, obvykle se zabýváme

107
00:05:14,950 --> 00:05:18,650
žilným systémem, ale tady je to stále tepenný systém.

108
00:05:18,650 --> 00:05:21,280
Je to pravděpodobně tím, že tepenný systém má vyšší

109
00:05:21,280 --> 00:05:22,760
krevní tlak, a co je třeba udělat je to, že

110
00:05:22,760 --> 00:05:28,730
,,vymáčkneme" tekutinu a vše co obsahuje pryč z

111
00:05:28,730 --> 00:05:30,970
krve a glomerulu.

112
00:05:30,970 --> 00:05:35,420
Glomerulus je velmi porézní a je obklopen

113
00:05:35,420 --> 00:05:37,460
ostatními buňkami.

114
00:05:37,460 --> 00:05:38,710
Toto je něco jako průřez..

115
00:05:38,710 --> 00:05:44,470
..

116
00:05:44,470 --> 00:05:49,200
Je obklopen něčím jako je tato struktura, a tyto

117
00:05:49,200 --> 00:05:53,350
buňky si představte že jsou tady všude kolem.

118
00:05:53,350 --> 00:05:56,980
Samozřejmě, opravdové kapiláry mají buňky

119
00:05:56,980 --> 00:05:58,960
které je obklopují, takže tady jsou buňky.

120
00:05:58,960 --> 00:06:01,140
Takže když kreslím tyto linie, jsou to vlastně

121
00:06:01,140 --> 00:06:03,420
řady malých buněk.

122
00:06:03,420 --> 00:06:04,540
Co se dále děje je tom že krev přitéká

123
00:06:04,540 --> 00:06:05,900
při opravdu vysokém tlaku.

124
00:06:05,900 --> 00:06:06,960
Toto je porézní.

125
00:06:06,960 --> 00:06:10,410
Tyto buňky vně se nazývají podocyty.

126
00:06:10,410 --> 00:06:11,880
Jsou o něco více vybíravé v tom,

127
00:06:11,880 --> 00:06:14,630
co má být odfiltrováno ven, a prakticky pětina tekutin,

128
00:06:14,630 --> 00:06:20,640
které přitékají dovnitř, skončí v tomto prostoru

129
00:06:20,640 --> 00:06:22,550
který se nazývá Bowmanův prostor.

130
00:06:22,550 --> 00:06:23,690
Celé toto se nazývá

131
00:06:23,690 --> 00:06:24,940
Bowmanův váček.

132
00:06:24,940 --> 00:06:28,270
..

133
00:06:28,270 --> 00:06:30,650
Je to koule se vstupním otvorem, kudy se kapilára

134
00:06:30,650 --> 00:06:34,050
dostane dovnitř, a tento prostor..

135
00:06:34,050 --> 00:06:36,890
Bowmanův prostor.

136
00:06:36,890 --> 00:06:41,270
Je to prostor uvnitř Bowmanovo váčku, a

137
00:06:41,270 --> 00:06:42,150
toto celé je z buněk.

138
00:06:42,150 --> 00:06:44,200
Všechny tyto struktury jsou samozřejmě vytvořeny- nebo možná ne

139
00:06:44,200 --> 00:06:46,830
tak samozřejmě- jsou vytvořeny z buněk.

140
00:06:46,830 --> 00:06:48,730
Uvnitř máme filtrát.

141
00:06:48,730 --> 00:06:53,190
Filtrát je jen tekutina, kterábyla ,,vymáčknuta" ven z glomerulu.

142
00:06:53,190 --> 00:06:56,380
Nelze to ještě nazvat močí, protože je zde ještě

143
00:06:56,380 --> 00:07:01,720
spousta kroků, které musí nastat, abychom tuto tekutiny mohli nazvat močí.

144
00:07:01,720 --> 00:07:04,400
Zatím je to jen filtrát, ale v podstatě, co se

145
00:07:04,400 --> 00:07:07,220
dostane ven, říkal jsem něco kolem jedné pětiny tekutin,

146
00:07:07,220 --> 00:07:10,450
a látky které jsou v této tekutině dobře rozpustné, čili

147
00:07:10,450 --> 00:07:16,430
malé ionty, sodík, možná některé menší molekuly jako je glukóza, možná

148
00:07:16,430 --> 00:07:19,570
některé malé aminokyseliny.

149
00:07:19,570 --> 00:07:21,086
Je tu spousta látek, ale tyto jsem řekl

150
00:07:21,086 --> 00:07:22,080
jen tak pro představu.

151
00:07:22,080 --> 00:07:25,370
Látky, které se nefiltrují jsou třeba

152
00:07:25,370 --> 00:07:31,340
červené krvinky nebo větší molekuly, větší proteiny.

153
00:07:31,340 --> 00:07:32,510
Nefiltrují se.

154
00:07:32,510 --> 00:07:36,700
Víceméně se filtrují jen mikromolekuly,

155
00:07:36,700 --> 00:07:40,910
ty jsou součástí filtrátu, který se pak objevuje

156
00:07:40,910 --> 00:07:42,390
v Bowmanově prostoru.

157
00:07:42,390 --> 00:07:45,110
Tak, co dále dělá nefron. Bowmanův

158
00:07:45,110 --> 00:07:46,960
váček je něco jako začátek nefronu,

159
00:07:46,960 --> 00:07:51,280
jen tak pro představu naší velké ledviny, řekněme

160
00:07:51,280 --> 00:07:54,760
že jsme v blízkosti tepny.

161
00:07:54,760 --> 00:07:56,980
Toto je Bowmanův váček.

162
00:07:56,980 --> 00:07:59,075
Vypadá to nějak takto. Celý nefron je

163
00:07:59,075 --> 00:08:00,580
takto svinutý.

164
00:08:00,580 --> 00:08:03,150
Zanořuje se do dřeně, a pak

165
00:08:03,150 --> 00:08:06,220
se zase vynořuje, a nakonec pokračuje

166
00:08:06,220 --> 00:08:07,980
sběracím kanálkem, o něm budu mluvit více.

167
00:08:07,980 --> 00:08:12,250
Toto co jsem zde nakreslil je přiblížená verze

168
00:08:12,250 --> 00:08:14,660
této části

169
00:08:14,660 --> 00:08:16,250
To, co chci teď udělat, je trochu to oddálit, protože

170
00:08:16,250 --> 00:08:17,550
se chystám trochu vzdálit

171
00:08:17,550 --> 00:08:19,290
Oddálím to.

172
00:08:19,290 --> 00:08:23,220
Tady máme vstupující tepnu.

173
00:08:23,220 --> 00:08:26,520
Vše je smotáno v glomerulu, a většina

174
00:08:26,520 --> 00:08:30,160
krve odtéká, ale jedna pětina

175
00:08:30,160 --> 00:08:33,390
je filtrována a dostává se do Bowmanova váčku.

176
00:08:33,390 --> 00:08:34,780
Tady je Bowmanův váček.

177
00:08:34,780 --> 00:08:36,450
Teď jsem to trochu oddálil..

178
00:08:36,450 --> 00:08:39,530
Tady máme náš filtrát.

179
00:08:39,530 --> 00:08:41,080
Udělám ho trochu žlutější..

180
00:08:41,080 --> 00:08:44,440
..

181
00:08:44,440 --> 00:08:46,800
Tento filtrát, co odtéká v tuto chvíli pryč,

182
00:08:46,800 --> 00:08:49,270
se občas nazývá glomerulární filtrát, protože

183
00:08:49,270 --> 00:08:52,170
byl filtrován v glomerulu, a byl také filtrován

184
00:08:52,170 --> 00:08:55,060
těmi podocyty uvnitř

185
00:08:55,060 --> 00:08:56,470
Bowmanova váčku.

186
00:08:56,470 --> 00:08:59,120
Ale nyní přejděme k proximálnímu tubulu.

187
00:08:59,120 --> 00:09:03,080
..

188
00:09:03,080 --> 00:09:06,530
Nakreslím to takto.

189
00:09:06,530 --> 00:09:08,300
Samozřejmě, že to takto nevypadá, jak to mám tady..

190
00:09:08,300 --> 00:09:09,580
ale takto to bude dávat větší smysl.

191
00:09:09,580 --> 00:09:17,470
Toto je proximální tubulus.

192
00:09:17,470 --> 00:09:20,560
Zní to honosně, ale proximální

193
00:09:20,560 --> 00:09:23,590
znamená prostě ,,blízko" a tubulus, lze říct jako malá trubice.

194
00:09:23,590 --> 00:09:25,740
Je to tedy malá trubice blízko začátku..

195
00:09:25,740 --> 00:09:27,880
Proto se nazývá proximální tubulus.

196
00:09:27,880 --> 00:09:29,700
Má dvě části.

197
00:09:29,700 --> 00:09:31,245
Celá tato věc je často nazývána

198
00:09:31,245 --> 00:09:32,870
proximální zavinutý tubulus.

199
00:09:32,870 --> 00:09:35,870
..

200
00:09:35,870 --> 00:09:37,390
To protože je celý zavinutý.

201
00:09:37,390 --> 00:09:38,830
Vše je vlnité.

202
00:09:38,830 --> 00:09:40,750
Nakreslil jsem to dvojrozměrné.

203
00:09:40,750 --> 00:09:43,170
Ve skutečnosti je to trojrozměrné.

204
00:09:43,170 --> 00:09:45,470
Ale ve skutečnosti tu je takto vlnitá část a pak tu

205
00:09:45,470 --> 00:09:48,220
je rovná část poblíž konce proximálního tubulu.

206
00:09:48,220 --> 00:09:50,570
Toto celé se tedy nazývá proximální tubulus.

207
00:09:50,570 --> 00:09:52,060
Toto je zavinutá část.

208
00:09:52,060 --> 00:09:53,670
Toto je rovná část, ale

209
00:09:53,670 --> 00:09:55,340
nemůžeme být moc nároční..

210
00:09:55,340 --> 00:09:59,040
Ale celý tento bod této části nefronu-

211
00:09:59,040 --> 00:10:02,810
pamatujme si, kde se zrovna nacházíme- tento bod

212
00:10:02,810 --> 00:10:05,890
nefronu přesně tady- zde začíná

213
00:10:05,890 --> 00:10:09,700
zpětná absorpce některých látek z filtrátu,

214
00:10:09,700 --> 00:10:10,670
které nechceme vyloučit z těla.

215
00:10:10,670 --> 00:10:11,880
Nechceme vyloučit glukózu.

216
00:10:11,880 --> 00:10:13,900
To je složitě získaná látka,

217
00:10:13,900 --> 00:10:15,090
potřebná pro energii.

218
00:10:15,090 --> 00:10:18,790
Nechceme vyloučit nezbytně moc sodíku.

219
00:10:18,790 --> 00:10:24,040
Už z předchozích videí víme, že je to užitečný

220
00:10:24,040 --> 00:10:24,480
iont, který je často potřebný.

221
00:10:24,480 --> 00:10:26,490
Nechceme vyloučit aminokyseliny.

222
00:10:26,490 --> 00:10:30,490
Ty jsou potřebné pro tvorbu bílkovin a dalších látek.

223
00:10:30,490 --> 00:10:32,320
Tyto látky tedy nechceme vyloučit, takže je

224
00:10:32,320 --> 00:10:33,670
vstřebáváme zpět.

225
00:10:33,670 --> 00:10:35,840
Udělám celé video o tom, jak přesně se toto děje,

226
00:10:35,840 --> 00:10:37,480
ale děje se to aktivně.

227
00:10:37,480 --> 00:10:40,575
Protože spotřebováváme ATP, trošku si to shrneme,

228
00:10:40,575 --> 00:10:43,900
spotřebováváme ATP pro sodíkovou pumpu a pak

229
00:10:43,900 --> 00:10:45,660
se tady zapojují další látky.

230
00:10:45,660 --> 00:10:48,160
To je jen menší ochutnávka z toho, co se tu děje.

231
00:10:48,160 --> 00:10:52,190
Takže zpětná absorpce.. představte si, co se tu děje.

232
00:10:52,190 --> 00:10:56,370
Máte tu buňky lemující proximální tubulus.

233
00:10:56,370 --> 00:10:58,310
a toto z nich vyčnívá..

234
00:10:58,310 --> 00:10:59,790
Udělám o tom celé video, protože

235
00:10:59,790 --> 00:11:00,630
to je opravdu zajímavé.

236
00:11:00,630 --> 00:11:01,910
Takže tady máme buňky.

237
00:11:01,910 --> 00:11:04,660
Na druhé straně buněk je

238
00:11:04,660 --> 00:11:08,110
tepenný systém, spíše tedy kapilární systém.

239
00:11:08,110 --> 00:11:12,080
Takže tady je kapilární systém,

240
00:11:12,080 --> 00:11:16,580
velice blízko buněk lemujících proximální tubulus, a tak

241
00:11:16,580 --> 00:11:19,140
se tyto látky aktivně pumpují, zejména

242
00:11:19,140 --> 00:11:23,000
sodík, ale všechno toto spotřebovává energii, pumpuje se selektivně zpět

243
00:11:23,000 --> 00:11:24,890
do krve, a nejspíše

244
00:11:24,890 --> 00:11:25,870
i trochu vody..

245
00:11:25,870 --> 00:11:32,480
Takže se zpět pumpuje nějaký sodík, glukóza

246
00:11:32,480 --> 00:11:34,710
a také trochu vody,

247
00:11:34,710 --> 00:11:36,540
protože nechceme veškerou vodu vyloučit pryč.

248
00:11:36,540 --> 00:11:38,620
Pokud bychom veškerou vodu z filtrátu

249
00:11:38,620 --> 00:11:41,560
prostě vyloučili z těla ve formě moči, vylučovali

250
00:11:41,560 --> 00:11:44,240
bychom galony a galony vody denně, což

251
00:11:44,240 --> 00:11:45,310
samozřejmě nechceme.

252
00:11:45,310 --> 00:11:46,500
To je celá pointa.

253
00:11:46,500 --> 00:11:49,130
Začíná se absorpční proces.

254
00:11:49,130 --> 00:11:51,400
Tady vstupujeme do Henleovy kličky. A toto je,

255
00:11:51,400 --> 00:11:52,610
podle mě, nejvíce

256
00:11:52,610 --> 00:11:55,370
zajímavá část nefronu.

257
00:11:55,370 --> 00:11:59,930
Vstupuje tedy do Henleovy kličky, zanořuje se,

258
00:11:59,930 --> 00:12:03,680
a pak se opět vynořuje.

259
00:12:03,680 --> 00:12:05,740
Tudíž většinu délky nefronu

260
00:12:05,740 --> 00:12:07,900
představuje Henleova klička.

261
00:12:07,900 --> 00:12:10,916
Když se vrátím k tomuto diagramu, jestliže

262
00:12:10,916 --> 00:12:13,270
mluvím o Henleově kličce, mluvím o

263
00:12:13,270 --> 00:12:15,440
celé této věci.

264
00:12:15,440 --> 00:12:17,450
Tady můžete zahlédnout cosi zajímavého.

265
00:12:17,450 --> 00:12:21,050
Křižuje hranici mezi kůrou, toto světle hnědé,

266
00:12:21,050 --> 00:12:24,820
a dření, toto červeno oranžové tady..

267
00:12:24,820 --> 00:12:27,170
a děje se to z velmi důležitého důvodu.

268
00:12:27,170 --> 00:12:28,000
Nakreslím to.

269
00:12:28,000 --> 00:12:32,710
Řekněme, že toto je hranice mezi kůrou a dření.

270
00:12:32,710 --> 00:12:35,460
Toto je kůra.

271
00:12:35,460 --> 00:12:39,550
Toto je dřeň.

272
00:12:39,550 --> 00:12:42,060
Takže celá funkce- vlastně jsou dvě-

273
00:12:42,060 --> 00:12:43,590
Henleovy kličky.

274
00:12:43,590 --> 00:12:48,570
..

275
00:12:48,570 --> 00:12:57,830
První je ta, že činí dřeň slanou, a to pomocí

276
00:12:57,830 --> 00:13:00,502
aktivního pumpování solí.

277
00:13:00,502 --> 00:13:03,090
Aktivně pumpuje soli, a to se děje

278
00:13:03,090 --> 00:13:06,140
ve vzestupné části Henleovy kličky.

279
00:13:06,140 --> 00:13:12,390
Aktivně pumpuje soli: chlorid

280
00:13:12,390 --> 00:13:14,440
sodný, chlorid draselný.. chlor, dá se říct.

281
00:13:14,440 --> 00:13:17,500
chlorové ionty.

282
00:13:17,500 --> 00:13:21,990
Aktivně pumpuje tyto soli právě tady,

283
00:13:21,990 --> 00:13:27,670
aby byla celá dřeň slaná, pokud chceme použít terminologii osmózy-

284
00:13:27,670 --> 00:13:29,990
aby byla dřeň hypertonická.

285
00:13:29,990 --> 00:13:33,320
Je tu více rozpuštěných látek než ve filtrátu,

286
00:13:33,320 --> 00:13:36,010
který prostupoval tubulem.

287
00:13:36,010 --> 00:13:37,240
A k tomu se spotřebovává ATP.

288
00:13:37,240 --> 00:13:39,910
Všechny tyto věci vyžadují ATP, k aktivnímu pumpování proti

289
00:13:39,910 --> 00:13:41,570
koncentračnímu spádu.

290
00:13:41,570 --> 00:13:46,110
Toto je tedy slané a to ne bezdůvodně.

291
00:13:46,110 --> 00:13:50,820
Není to jen proto, aby byly odebrány soli z filtrátu,

292
00:13:50,820 --> 00:13:53,230
ačkoli to je také část problému, ale tím,

293
00:13:53,230 --> 00:13:57,620
že se tímto stává slané, vzestupná část je propustná pouze pro tyto soli

294
00:13:57,620 --> 00:13:59,270
a tyto ionty.

295
00:13:59,270 --> 00:14:00,830
Není propustná pro vodu.

296
00:14:00,830 --> 00:14:06,110
..

297
00:14:06,110 --> 00:14:09,050
Sestupná část Henleovy kličky je propustná jen

298
00:14:09,050 --> 00:14:10,300
pro vodu.

299
00:14:10,300 --> 00:14:13,390
..

300
00:14:13,390 --> 00:14:14,380
Co se stane dále?

301
00:14:14,380 --> 00:14:17,430
Jestli je toto všechno slané, protože vzestupná část aktivně

302
00:14:17,430 --> 00:14:21,260
pumpuje ven soli, co se stane s vodou,

303
00:14:21,260 --> 00:14:23,110
když se dostane do sestupné části?

304
00:14:23,110 --> 00:14:24,870
Tady je hypertonické prostředí.

305
00:14:24,870 --> 00:14:28,830
Voda se bude přirozeně snažit

306
00:14:28,830 --> 00:14:30,540
tyto koncentrační rozdíly vyvážit.

307
00:14:30,540 --> 00:14:31,510
O tom jsem už vytvořil celé video.

308
00:14:31,510 --> 00:14:33,680
Neděje se to pomocí magie.

309
00:14:33,680 --> 00:14:36,710
Takže voda bude- protože je tu hypertonické prostředí-

310
00:14:36,710 --> 00:14:39,620
více slané- a toho je zase propustné jen pro vodu-

311
00:14:39,620 --> 00:14:42,930
voda nechá membránu sestupné části

312
00:14:42,930 --> 00:14:44,560
Henleovy kličky na pokoji.

313
00:14:44,560 --> 00:14:48,710
Toto je hlavní část zpětné absorpce vody.

314
00:14:48,710 --> 00:14:52,870
Už jsem hodně přemýšlel, proč se ATP nespotřebovává

315
00:14:52,870 --> 00:14:54,360
k aktivnímu pumpování vody?

316
00:14:54,360 --> 00:14:55,850
Odpověď je- není

317
00:14:55,850 --> 00:14:56,650
žádná snadná cesta, jak to udělat.

318
00:14:56,650 --> 00:15:01,130
Biologické systémy jsou dobré ve spotřebovávání ATP k pumpování iontů,

319
00:15:01,130 --> 00:15:03,360
ale neumí aktivně pumpovat vodu.

320
00:15:03,360 --> 00:15:06,360
Voda je něco jako bariéra pro proteiny, neumí s ní zacházet.

321
00:15:06,360 --> 00:15:09,580
Takže řešení je učinit tuto oblast méně slanou,

322
00:15:09,580 --> 00:15:12,540
a to pumpováním iontů ven. Pak bude voda, pokud bude oblast propustná pouze pro voda,

323
00:15:12,540 --> 00:15:14,750
přirozeně odtékat pryč.

324
00:15:14,750 --> 00:15:18,170
Toto je tedy mechanismus získávání zpět velkého množství

325
00:15:18,170 --> 00:15:20,820
vody, která se odfiltruje.

326
00:15:20,820 --> 00:15:23,390
A důvod, proč to trvá tak dlouho, je ten, aby voda

327
00:15:23,390 --> 00:15:27,560
měla dostatek času se odplavit pryč, a proto se

328
00:15:27,560 --> 00:15:31,490
klička zanořuje hodně hluboko do této slané části.

329
00:15:31,490 --> 00:15:34,710
Pak opustíme Henleovu kličku a už jsme s

330
00:15:34,710 --> 00:15:36,110
nefronem téměř hotoví.

331
00:15:36,110 --> 00:15:38,790
Tady máme další zavinutý tubulus,

332
00:15:38,790 --> 00:15:41,710
a zkuste schválně uhádnout název toho zavinutého tubulu.

333
00:15:41,710 --> 00:15:44,860
Když tamto byl proximální tubulus, toto bude distální tubulus.

334
00:15:44,860 --> 00:15:47,070
A abych kreslil správně, opravdu

335
00:15:47,070 --> 00:15:51,560
prochází velice blízko Bowmanově váčku,

336
00:15:51,560 --> 00:15:52,810
takže to nakreslím jinou barvou...

337
00:15:52,810 --> 00:15:57,230
..

338
00:15:57,230 --> 00:16:01,920
Distální zavinutý tubulus opravdu vede pěkně blízko

339
00:16:01,920 --> 00:16:03,970
Bowmanovo váčku.

340
00:16:03,970 --> 00:16:06,000
A ještě jednou, celé to nakreslím zavinuté dvojrozměrně,

341
00:16:06,000 --> 00:16:07,740
ale ve skutečnosti je to trojrozměrné.

342
00:16:07,740 --> 00:16:09,840
Není to takhle dlouhé, ale já jsem se potřeboval dostat odtud

343
00:16:09,840 --> 00:16:11,830
až sem.

344
00:16:11,830 --> 00:16:12,830
Toto se nazývá distální.

345
00:16:12,830 --> 00:16:14,510
Distální znamená dále.

346
00:16:14,510 --> 00:16:16,750
Je to zavinuté a je to tubulus.

347
00:16:16,750 --> 00:16:24,450
Toto je tedy distální zavinutý tubulus a

348
00:16:24,450 --> 00:16:27,690
tady se děje další zpětná absorpce: vápník a

349
00:16:27,690 --> 00:16:28,820
další sodík.

350
00:16:28,820 --> 00:16:31,250
Zpětně vstřebáváme více látek,

351
00:16:31,250 --> 00:16:32,600
které nechceme vyloučit.

352
00:16:32,600 --> 00:16:34,180
Je tu spousta látek, o kterých lze mluvit,

353
00:16:34,180 --> 00:16:36,330
které se zpětně vstřebávají, toto je pouze stručný přehled.

354
00:16:36,330 --> 00:16:39,870
Opět se vstřebává zpět i voda.

355
00:16:39,870 --> 00:16:41,420
Ale tady na konci,

356
00:16:41,420 --> 00:16:42,800
je filtrát zpracováván.

357
00:16:42,800 --> 00:16:44,290
Spousta vody je vzata pryč.

358
00:16:44,290 --> 00:16:45,760
Je to mnohem více koncentrované.

359
00:16:45,760 --> 00:16:47,700
Vstřebali jsme zpětně spoustu solí,

360
00:16:47,700 --> 00:16:49,290
elektrolytů, které chceme.

361
00:16:49,290 --> 00:16:52,100
Vstřebali jsme glukózu a spoustu aminokyselin.

362
00:16:52,100 --> 00:16:53,770
Cokoliv chceme si vezmeme.

363
00:16:53,770 --> 00:16:55,630
Vstřebáme to zpět.

364
00:16:55,630 --> 00:16:59,710
Toto je tedy víceméně odpad a voda

365
00:16:59,710 --> 00:17:01,670
kterou už dále nepotřebujeme. Pak se to vše vlévá do

366
00:17:01,670 --> 00:17:02,920
sběrného kanálku.

367
00:17:02,920 --> 00:17:05,140
..

368
00:17:05,140 --> 00:17:07,230
Můžete si to představit jako ledvinovou skluzavku

369
00:17:07,230 --> 00:17:12,384
pro odpad, kde mnoho nefronů

370
00:17:12,384 --> 00:17:13,740
vlévá toto.

371
00:17:13,740 --> 00:17:16,960
Toto by mohl být distální tubulus nebo jiný nefron

372
00:17:16,960 --> 00:17:22,010
a toho sběrací kanálek, který je zrovna

373
00:17:22,010 --> 00:17:23,569
tubulus, který sbírá všechny

374
00:17:23,569 --> 00:17:27,040
meziprodukty nefronu.

375
00:17:27,040 --> 00:17:28,620
Zajímavý fakt o sběracím kanálku je ten,

376
00:17:28,620 --> 00:17:31,040
že se dále zanořuje do dřeně.

377
00:17:31,040 --> 00:17:34,210
Znovu jde do dřeně, ke slané části.

378
00:17:34,210 --> 00:17:36,090
Pokud mluvíme o sběracím kanálku,

379
00:17:36,090 --> 00:17:40,400
vrací se do dřeně,

380
00:17:40,400 --> 00:17:43,070
sbírá veškerý filtrát ze všech nefronů.

381
00:17:43,070 --> 00:17:46,860
A protože prochází tím velice slaným místem

382
00:17:46,860 --> 00:17:50,240
ve dřeni, máme hormon zvaný

383
00:17:50,240 --> 00:17:54,540
antidiuretický hormon, který může nařídit, jak porézní

384
00:17:54,540 --> 00:18:00,910
sběrací kanálek bude, a pokud bude velmi porézní,

385
00:18:00,910 --> 00:18:04,430
propustí více vody do dřeně, protože

386
00:18:04,430 --> 00:18:06,110
toto je slané, voda

387
00:18:06,110 --> 00:18:07,690
tedy odejde, pokud je toto porézní.

388
00:18:07,690 --> 00:18:10,740
A když se toto stane, činí to

389
00:18:10,740 --> 00:18:13,100
filtrát- už se tomu dá říkat moč-

390
00:18:13,100 --> 00:18:17,170
ještě více koncentrovaný, protože ztratíme ještě méně vody,

391
00:18:17,170 --> 00:18:19,490
a on dále sbírá, sbírá a sbírá, dokud

392
00:18:19,490 --> 00:18:23,650
neskončí tady, a neopustí ledvinu. Pak pokračuje skrz naše močovody

393
00:18:23,650 --> 00:18:25,030
do močového měchýře.

394
00:18:25,030 --> 00:18:27,200
Takže doufejme, že toho shledáte užitečným.

395
00:18:27,200 --> 00:18:29,650
Myslím, že nejelegantnější věc je, jak aktivně

396
00:18:29,650 --> 00:18:33,150
vstřebáváme nazpět vodu a podle mě,

397
00:18:33,150 --> 00:18:36,770
nejvíc elegantní ze všeho je Henleova klička.